Teď si vybereme

Pro veřejnost jde o naprosto zásadní rozhodovací proces, posledních osm let se ale odehrával za zavřenými dveřmi. Nejedná se o nic menšího než o výběr kandidátů do Rady České televize. Volba mužů a žen, kteří mají jako zástupci veřejnosti dohlížet na nezávislost jednoho z nejmocnějších médií v Česku financovaného z koncesionářských poplatků, má sice probíhat podle transparentních pravidel. Ve skutečnosti ji až dosud halila neprostupná mlha.

Připomeňme si to. Kandidáty do rady může navrhnout jakékoliv občanské sdružení v Česku a sněmovna z nich potom zvolí hlasováním. Klíčové v tomhle procesu je ale to, jak navržené osobnosti posoudí hrstka poslanců volebního výboru sněmovny. Dvanáctihlavý sbor s převahou zástupců ODS a ČSSD se probere životopisy všech nominovaných a z nich tajnou volbou výběr kandidátů, o kterých budou poslanci nakonec hlasovat, zúží. (Podle pravidla, že kandidátů má být třikrát víc, než je uvolněných míst v radě).

Tohle rozhodování prováděli poslanci neveřejně, podle nejasných kritérií. Jediné, co šlo z jejich rozhodování vysledovat, byla blízkost jimi vybraných kandidátů parlamentním politickým stranám. A členové volebního výboru se ani nesnažili svůj výběr srozumitelně vysvětlit. Teď se to ale poslanci snaží změnit.

Na své dnešní (středa 15. dubna) zasedání si volební výbor sezval všech jednačtyřicet kandidátů na šest uvolněných míst v televizní radě a každému z nich dal dvě minuty na to, aby představil svou vizi práce radního. Podle místopředsedkyně výboru Vlasty Bohdalové (ČSSD) chtějí poslanci udělat z utajené volby transparentní konkurz. K tomu má dnešní přehlídka kandidátů daleko, protože členové volebního výboru o nich nakonec budou hlasovat tajně, veřejnost ale dostala šanci zjistit, jaké názory uchazeči o křeslo radního mají.

Je to pestrá směsice. Od bývalého šéfredaktora Reflexu Petra Bílka, který od řečnického pultíku přítomným poslancům oznámil, že chce televizi chránit proti jejich snahám udělat si z veřejnoprávního média svůj privátní podnik. Přes bývalého televizního moderátora a nynějšího učitele práva na olomoucké Palackého univerzitě Jaroslava Dědiče, podle kterého má televizní rada dělat konstruktivní opozici vedení televize. Až po bývalého komunistického cenzora Ladislava Milera, který prohlásil, že Česká televize nevysílá objektivně a plive na veřejně činné lidi.

Mezi jednačtyřiceti kandidáty do rady je sedm bývalých politiků, čtyři kandidáti už v Radě ČT seděli. Většina kandidátů někdy pracovala v médiích. Jak informovala média, kandidátka do rady Eva Svobodová je sestrou a asistentkou poslance Waltera Bartoše (ODS) a manželkou senátora Richarda Svobody (ODS).

Koho si poslanci nakonec vyberou, nelze zatím rozpoznat, každopádně to bude žhavá volba. Stojí za zmínku, že naposledy si poslanci nechali kandidáty představit po takzvané televizní krizi na přelomu milénia, kdy kvůli snahám politiků televizi ovládnout zachvátila Česko vlnu demonstrací.

Dnešní situace se zdá být té před osmi lety na hony vzdálená. Televize stabilně funguje, novým generálním ředitelem bude na konci května pravděpodobně opět zvolen Jiří Janeček, který se s politiky dobře snáší. Tahle idyla je ale jenom zdánlivá.

V příštích letech se totiž bude rozhodovat, jestli se televize definitivně vydá cestou nekonfliktního vysílání poskládaného ze soutěží, seriálů a spotřebitelských magazínů, které v současnosti tvoří většinu programu, nebo cestou investigativní publicistiky a zneklidňujících dokumentů. Obojí tvoří ve veřejnoprávní televizi „menšinový žánr“, není ale nevýznamný. Byla to právě investigativní práce Reportérů ČT, která odstartovala pád vlády Mirka Topolánka.

Pětice nových radních (sněmovna má o nich podle plánu hlasovat v květnu) bude spolurozhodovat o tom, jestli si podobné kousky televize bude moci vůbec ještě někdy dovolit.