Říjnové volby: začíná se znova
V právě skončených evropských volbách zcela propadli různí zelení, eurofóbní strany a neonacisti. Přesto po včerejšku v Česku existuje kraj, kde neonacisti získali větší podporu než tradiční, umírnění lidovci. Není těžké uhádnout, že jde o kraj Ústecký. Pro přesnost ale dodejme, že jde spíš o problém propadu lidovců než úspěchu radikálů (KDU získala 2,25%, zatímco hnědá Dělnická strana 2,76%). A pro úplnost ještě zmiňme, že nejvíc Dělnická strana pobrala v okrsku Litvínov 6,83%, evidentně kvůli povyku kolem sídliště Janov. I díky tomu dostane Dělnická strana za volby od státu dotaci 761 580 korun, které – jak už dopředu ohlásil jejich vůdce – použije na „rozvoj strany“.
Tento údaj souvisí s tím, co dneškem počínaje začíná být nejzajímavější: a sice s výsledky „velkých“ parlamentních voleb letos v říjnu. Co rozhodne o jejich výsledku?
Za prvé lidé, kteří k eurovolbám nepřišli, v říjnu se ale k hlasování dostaví. Pokud bychom vyšli z volební účasti v roce 2006, pak k říjnovým volbám do Poslanecké sněmovny přijde o zhruba tři miliony lidí víc. To je o nějakých 130 procent voličů víc než teď do voleb evropských.
Nyní samozřejmě neexistují přesnější data, abychom mohli říct, koho tito lidé budou v říjnu volit. Existují pouze odhady. Podle nich lze čekat nadprůměrné množství hlasů pro sociální demokracii. V „jejích“ krajích byla účast nižší, naopak v Praze, kde ČSSD získala jen necelých 15 % hlasů, byla účast poměrně vysoká – 36%.
Na vyšší volební účasti vydělají zřejmě i zelení, byť jejich propad v eurovolbách je tak velký, že jim teď hrozí ztráta důvěry jako perspektivní strany. Během příštích měsíců budou muset voliče přesvědčit o opaku a v tuto chvíli je jen na stratézích strany, aby si s tím lámali hlavu.
Další důležitý zdroj hlasů pro říjnové volby spočívá v deseti procentech (s nečitelnou Suverenitou dokonce 14 %) hlasů středových stran, které se v evropských volbách nedostaly přes pět procent, soustředily na sebe ale počitatelný voličský potenciál.
Vzhledem ke zkušenostem z minulých voleb do Poslanecké sněmovny lze čekat, že voliči budou v říjnu rozhodovat jinak, více se soustředí na osvědčené značky, které jednak mají šanci se do sněmovny dostat, anebo představí ideologicky čitelný program (jako třeba zelení). Navíc rozbíhající se kampaň se bude jistě ještě víc točit kolem dvou největších stran, které budou voliče přesvědčovat o tom, jak je právě tahle volba fatální. Povětřím budou létat strašáci návratu komunistů či bezcitných kapitalistů. Značnou část nerozhodnutých tedy jistě posbírají ODS a ČSSD. Konečnou bilanci lze ale jen stěží předvídat.
A konečně je tu ještě třetí faktor: případné zcela nové strany. Po propadu zelených se otevírá jistý prostor pro liberálně laděné lidi z měst. V eurovolbách ovšem všechny nové strany zcela propadly (kromě Suverenity, která ale lákala výhradně na neodolatelné kouzlo paní Bobošíkové). Můžeme si tedy troufnout předpověď, že nikdo jiný než strana lidoveckého odpadlíka Miroslava Kalouska se na scéně do října neobjeví. Kalousek bude nyní čekat na první předvolební průzkumy a pak se rozhodne o konkrétní strategii: zda riskne jít do voleb na vlastní pěst (třeba ve spojení se stranou nezávislých starostů, od nichž může získat určitou regionální strukturu), nebo v předvolební koalici s ODS.
V druhém případě lze čekat, že by mohl do takové české varianty CDU-CSU několik volebních procent přinést. A je možné, že právě tato procenta mohou rozhodnout o celkové výhře ODS.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
