Změny ve stínu pomsty. Kurz skončil, ale daňová a ekologická reforma pokračuje

V Rakousku si postupně sedá prach po politické bouři. Sebastian Kurz byl kvůli vyšetřování ze zpronevěry veřejných prostředků a uplácení nucen odstoupit - a ustoupil na pozici šéfa lidoveckých poslanců. Rakouští novináři jsou zvědaví, jak svou novou roli pojme, a zda se nový kancléř Alexander Schallenberg stane “Kurzovou loutkou”, jak tvrdí opozice, nebo prokáže samostatnost. Vládní konzervativně-zelená koalice však pokračuje - a s ní i uskutečnění její klíčové reformy, která byla představena pouhý týden před vypuknutím politické krize.

Jedná se o “ekologicko sociální daňovou reformu”, která kombinuje daňové priority lidovců a levicových Zelených. Rakousko poprvé zavádí uhlíkovou daň, a to pro všechny sektory ekonomiky - tuna emisí by měla od příštího roku stát 30 eur a postupně k roku 2025 narůst na 55 eur (stejný cíl nyní sleduje i sousední Německo). V důsledku této daně zdraží v příštím roce litr benzinu zhruba o deset centů a průměrné rodinné roční náklady na topení o 130 eur.

Současně chce rakouská vláda utišit ty voliče, kteří ekologické transformaci nefandí, a preventivně zabránit protestům proti zdražování ve stylu francouzského hnutí žlutých vest. Peníze vybrané novou daní proto občanům vrátí skrze takzvaný Klimabonus. Pozoruhodné je, že se tento bonus bude vyplácen ve čtyřech částkách - 100, 133, 167 a 200 ročně -  podle bydliště. Více zpět dostanou lidé z regionů, kde je méně hustá síť veřejné dopravy a lidé jsou tedy závislí na ježdění autem. Tento bonus obdrží zaměstnanci, podnikatelé i důchodci.

Kromě toho reforma zvláště střední třídě a chudším domácnostem sníží daně: od příštího léta má daň pro výdělky v rozmezí 18000 eur až 31000 eur ročně klesnout z 35 na 30 procent, o rok později klesne i daň pro výdělky v rozmezí 31000 eur až 60000 eur, a to ze současných 42 procent na 40 procent. ÖVP prosadila i kroky, která ocení zvláště její voliči: snížení firemních daní, zvýšení ročních přídavků na dítě z 1500 eur na 2000 eur a udržení státních subvencí ceny nafty, kterou převážně k pohánění svých strojů používají rakouští zemědělci.

Opoziční sociální demokracie kritizuje, že inflace “požere” zmíněné daňové úlevy a bonusy během pouhých dvou let - a občanům zbudou jen vyšší výdaje. Vadí jí též, že nová pravidla prozatím neplatí pro některé velké průmyslové podniky. Tento bod kritizují i ekologické organizace, které požadují mnohem vyšší cenu emisí. Šéf Zelených Werner Kogler ale argumentuje, že klíčový a historický je sám začátek ekologické reformy, kterou pak bude možné dále ladit.

Krom toho zelená ministryně Leonore Gewessler teprve v září představila nový roční kupon pro hromadnou dopravu, kterým cestujícím umožní za tři eura denně (1095 eur ročně) neomezeně jezdit ve vlacích, autobusech a MHD po celé zemi. Masivně státem dotovaný průkaz nazvaný “Klimaticket” má za cíl snížení automobilové dopravy a v platnost vstoupí v listopadu.

Zelení tedy - mnoha kompromisům navzdory - v Kurzově kabinetu prosadili urychlení ekologické modernizace. Klima ve vládní koalici je nyní ale dusné. Zelení, k jejichž prioritám kromě životního prostředí patří právě boj s korupcí, v podstatě donutili kancléře k rezignaci. Kurz a lidovečtí poslanci to považují za zradu a Zelení se obávají jejich pomsty. Životnost koalice, která závisí na vývoji kauzy Kurz, tak zůstává stále otevřená.