0:00
0:00
Agenda1. 7. 20215 minut

Volby 2021: Mladí lidé se nehodlají dostavit k urnám

Předvolební přehled Respektu vás dvakrát týdně provede nejdůležitějšími událostmi

Autor: Matěj Stránský

Bezpečnost ano, „přistěhovalectví“ nikoliv

↓ INZERCE

Pandemie opět nabírá na síle a pozornost celé země zaměstnávají i následky ničivých bouří a tornáda - a pomoc lidem, kterým se přehnalo přes majetek a blízké. Volby se nicméně kvapem blíží, v úterý se začala odpočítávat poslední stovka dní. Český rozhlas si při té příležitosti nechal u agentury Median zajistit  průzkum veřejného mínění mapující témata, která voliče zajímají. V některých ohledech výsledky nepřinesly mnoho překvapení.

K volbám se chystá vcelku standardní počet lidí (66 procent), byť mírně varovná je informace, že ve věkové kategorie 18 až 29 let se jednačtyřicet procent z nich nehodlá k urnám dostavit. Varovná je tak tahle zpráva především pro ně, protože lidé nad šedesát naopak většinově deklarují, že na podzim do volebních místností zamíří. O tom, jak bude vypadat země, kterou mladších generacím zanechají, tedy mohou rozhodnout především senioři.

Z hlediska témat, která lidé považují za důležitá, ovšem jisté překvapení průzkum přinesl. Na první místě respondenti jako obvykle zmiňují bezpečnost a zjevně vlivem pandemie také kondici zdravotnictví, v dalším sledu pak veřejné finance a životní úroveň. Překvapení ovšem přichází na spodních příčkách žebříčku, protože na úplně poslední místě se krčí tuzemský evergreen kampaní, přistěhovalectví. Autorka newsletteru ovšem respondenty podezírá, že zkrátka jen nezareagovali na slovo, na které jsou zvyklí - tedy migraci.

Dávky hlavně zaslouženě

Z hlediska témat bude rovněž zajímavé sledovat, jestli - a jak případně – strany v kampani využijí průzkum, o němž Respekt informuje v aktuálním (dvoj)čísle. Vznikl na popud nadace blízké německým sociálním demokratům a na základě hloubkových rozhovorů se skupinou respondentů (jde tedy o jiný typ výzkumu než zmiňované šetření Medianu) mapuje názorové rozdělení české společnosti.

Studie Jedna společnost - různé světy, kterou provedla agentura STEM, dělí lidi do tří základních skupin: podle jejich postoje k cizincům, autoritářskému způsobu vládnutí a hodnocení polistopadového vývoje. Co ale všechny tyto skupiny spojuje, je negativní postoj právě k otázce migrace, byť různě odůvodněný a různé intenzity. „Tématem, které společností obzvlášť hýbe, se zdá být problematika Romů, respektive migrace/uprchlíků, jež — na rozdíl například od Německa, kde negativní či pozitivní postoj k migraci tvoří jednu z hlavních os konfliktu mezi skupinou světu otevřených a  kritických  — je negativně vnímána napříč všemi názorovými skupinami, přičemž je odlišuje hlavně intenzita a nekompromisnost kritiky,“ stojí ve studii. Zde leží odpověď na otázku, proč otázku migrace, aniž by byla pociťována aktuální, oživuje nejen Tomio Okamura, ale také Andrej Babiš.

S Romy pak souvisí další téma, které se v kampaních vynořuje pravidelně, a nezdá se, že by letošní volby byly výjimkou: sociální dávky a „oprávněnost“ jejich přidělování. „Všemi postojovými skupinami prostupuje důraz na vlastní snahu a práci a s ní spojenou otázku zásluhovosti. Lidé napříč názorovým spektrem sdílejí pocit, že kdo chce, práci si vždycky najde, a proto souhlasí s tím, že základní podmínkou pro sociální podporu má být dostatečná snaha,“ stojí v analýze. A třeba ekonomický expert ODS Jan Skopeček už oznámil, že hodlá podrobit systém sociální podpory přezkumu.

 

Testuje Vondrák vody?

Léto rovněž strávíme spekulacemi o případných povolebních koalicích, které jsou při současném rozložení sil možné v nejrůznějších kombinacích. A taky nasloucháním politiků, jak tyto kombinace důrazně odmítají a „vylučují“.  V tomto kontextu je tedy vcelku pozoruhodné prohlášení hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka, který naznačil zájem o případnou povolební spolupráci s ODS.

„Pokud chceme být hnutí pro všechny, tak to musíme vyvážit z pravé strany. Takže je potřeba se trochu vrátit k principům pravicové politiky,“ řekl Vondrák serveru Novinky.cz. „Pokud se (předseda ODS Petr Fiala) definuje a je konzervativním pravicovým politikem, tak mně spolupráce s Piráty připadá mnohem komplikovanější než spolupráce s ANO.“

Petr Fiala Vondrákova slova samozřejmě důrazně odmítl a interpretace se nabízejí různé: může jít o vyjádření politika, který se na rozdíl od většiny svých straníků nebojí mít názory odlišné od hlavy hnutí. Nebo může jít o výrok, který má otestovat vody, v překladu naladění veřejnosti.

Zelení jsou růžoví

Kampaň tento týden na pražské Kampě zahájili zelení. Voliče chtějí jednak lákat na výrazné angažmá žen - političky postavili do čela kandidátek v osmi krajích, přičemž Středočeský kraj vede spolupředsedkyně strany a starostky Mníšku pod Brdy Magdalena Davis. S heslem Česko - zelené srdce Evropy se chtějí tematicky zaměřit na změnu klimatu, ale taky dostupné bydlení nebo podporu a servis pro rodiny s malými dětmi. Strana zelených se na jaře na volební spolupráci domlouvala s ČSSD, nakonec obě strany kandidují samostatně. Podpora zelených se v průzkumech pohybuje mezi jedním a dvěma procenty.

Junior zpět na scéně

Když Václav Klaus junior v březnu oznamoval odchod z čela Trikolóry, způsobilo to jisté překvapení i pochyby, jestli to myslí vážně. Nyní se ukazuje, že nedůvěra k oznámenému vyklizení pole byla na místě. Návrat je to nicméně mírně nedopečený - Klaus má usednout ve stínové vládě uskupení, bude mít pod palcem školství.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].