Válka na Ukrajině: Zelenskyj jednal ve Washingtonu s Bidenem, Kyjev dostane systém Patriot

Středa, 21:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel do Bílého domu na jednání s americkým prezidentem. Joe Biden ho přivítal společně s manželkou, v Oválné pracovně následně Zelenskyj poděkoval Bidenovi, Kongresu i obyčejným Američanům za jejich pomoc Ukrajině. Bílý dům oznámil poskytnutí další vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 1,85 miliardy dolarů. Balík zahrnuje i protiraketový systém Patriot.

Zatímco Biden stál před Bílým domem v obleku, Zelenskyj z auta vystoupil oblečený ve vojenském, na sobě měl kalhoty a tmavě zelenou mikinu. Na dotazy novinářů ani jeden ze státníků nereagoval, jen krátce zapózovali fotografům. Následně Biden  ujistil Zelenského, že Spojené státy Ukrajinu i nadále podporují. Ukrajinci a jejich nyní už přes tři stovky dní trvající odpor vůči ruské agresi jsou podle amerického prezidenta inspirací. Biden také zmínil oznámenou dodávku protiletadlového systému Patriot.

„V první řadě vám děkuji,“ řekl ukrajinský prezident svému americkému protějšku. „Je pro mě velkou ctí, že tady mohu být,“ dodal a za podporu také „od srdce“ poděkoval obyčejným Američanům. Zelenskyj před kamerami předal Bidenovi medaili, kterou americkému prezidentovi z fronty spolu s osobním dopisem poslal jeden z ukrajinských bojovníků. Ukrajinský prezident k tomu podotkl, že jej „statečný voják“ požádal, aby vyznamenání předal „statečnému prezidentovi“. „Nezasloužím si to, ale velmi si toho cením,“ odpověděl Biden.

Ještě předtím zveřejnil Zelenskyj své poděkování USA i na telegramu. „Jsem dnes ve Washingtonu, abych poděkoval americkému lidu, prezidentu a Kongresu za tolik potřebnou pomoc. A rovněž abychom pokračovali ve spolupráci a přiblížili se tak k vítězství,“ napsal Zelenskyj a zveřejnil své fotografie ihned po přistání letadla. Dodal, že v USA má v plánu řadu jednání s cílem „posílit obranné schopnosti Ukrajiny“. „Příští rok musíme navrátit ukrajinskou vlajku a svobodu celé naší zemi, všemu našemu lidu,“ dodal ukrajinský prezident.

Zelenskyj ještě bude hovořit v Kongresu. Do Spojených států přicestoval americkým vojenským letadlem. Je to jeho vůbec první zahraniční cesta od začátku ruské invaze v únoru letošního roku. Prezident od té doby podnikl několik cest po Ukrajině, při nichž zavítal do regionů osvobozených od okupační armády. V úterý například navštívil vojáky ve městě Bachmut v Doněcké oblasti, kde se nyní odehrávají nejtěžší boje mezi ukrajinskými obránci a ruskými invazními jednotkami. (čtk)

Středa, 15:00: Rusko bude nadále rozvíjet svůj vojenský potenciál, včetně toho jaderného, prohlásil při setkání s vedením ministerstva obrany ruský prezident Vladimir Putin. Na financování ruských ozbrojených sil se podle něj nevztahují žádná omezení. Šéf Kremlu mimo jiné oznámil, že brzy bude do bojové pohotovosti uvedena mezikontinentální balistická raketa Sarmat či hypersonické střely. „Ozbrojené síly a jejich bojové schopnosti se každým dnem neustále zlepšují. Tento proces hodláme i dále rozvíjet,“ citovala Putina agentura AFP. „Budeme i nadále udržovat a zlepšovat bojovou připravenost naší jaderné výzbroje,“ uvedl ruský vůdce.

Ruští vojáci musí dostat vše, co potřebují, řekl Putin. „Víme, že na bojišti se nesmí jednat o žádné maličkosti. Musíme věnovat zvláštní pozornost (…) lékárničkám, potravinám, uniformám, obuvi, ochranným přilbám, neprůstřelným vestám, vše musí být na nejmodernější a vysoké úrovni,“ uvedl. Putin rovněž upozornil, že válka na Ukrajině je pro ruskou armádu cennou zkušeností pro další rozvoj. Ukázala například význam, jaký mají na bojišti bezpilotní letouny, dodal ruský vůdce.

Bojové připravenosti se podle Putina brzy dočká i slibovaná těžká mezikontinentální raketa Sarmat, která může podle agentury Reuters nést jaderné hlavice a dosáhnout i Spojených států. Moskva raketu testovala letos v dubnu a tehdy uvedla, že ji chce do výzbroje zařadit do konce letošního roku. Od začátku ledna chce také Kreml vybavit ruskou námořní flotilu novými hypersonickými střelami Cirkon (Zirkon).

Západní pozorovatelé i činitelé od začátku války opakovaně poukazují na to, že je ruská armáda špatně vybavená, a to od základních potřeb včetně spacích pytlů nebo zimního oblečení po zbraně. Kromě slibů o modernizaci a lepším vybavení armády ale Putin také přiznal, že se podzimní mobilizace 300.000 mužů neodehrála přesně podle jeho představ a „odhalila určité problémy, které je potřeba řešit“. Reuters připomíná, že povoláni byli tehdy i muži, kteří nebyli fyzicky zdatní nebo byli příliš staří. Ruský prezident rovněž ministerstvo obrany vyzval, aby bylo v tomto ohledu otevřené konstruktivní kritice.

Po Putinově vystoupení se k situaci na Ukrajině vyjádřil ministr obrany Sergej Šojgu, podle kterého ruské síly aktivně ničí vojenský potenciál Kyjeva. Rusko však podle něj musí bojovat proti „spojeným silám Západu“, který Ukrajině poskytuje finanční pomoc a zbraně, čímž konflikt prodlužuje. Šojgu mimo jiné navrhl, aby bylo věkové rozmezí pro povinnou ruskou vojenskou službu zvýšeno z 18 až 27 na 21 až 30 let. Chtěl by také zvýšit celkový počet vojáků na 1,5 milionu. Putin následně uvedl, že s návrhy souhlasí a diskutovat se o nich dál bude za zavřenými dveřmi. Ruská armáda také podle Šojgua založí dvě námořní základny v okupovaných jihoukrajinských městech Mariupol a Berďansk, aby podpořila svou černomořskou flotilu. „Přístavy v Mariupolu a Berďansku jsou plně funkční,“ dodal ministr obrany. (čtk)

Úterý, 23:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by měl ve středu nečekaně navštívit Spojené státy. Informovala o tom americká média, podle nichž se ve Washingtonu setká se svým americkým protějškem Joem Bidenem a vystoupí rovněž s projevem před členy obou komor Kongresu. Oficiální místa dosud návštěvu nepotvrdila. Jednalo by se o první zahraniční cestu hlavy ukrajinského státu od začátku ruské invaze v únoru tohoto roku.

Podle stanice CNN, která se odkazuje na dva zdroje obeznámené s přípravou cesty, by měl Zelenského přijmout v Bílém domě prezident Biden. Spojené státy by současně měly oznámit nový balíček vojenské pomoci Ukrajině, který má zahrnovat systém protivzdušné obrany Patriot. Bílý dům Zelenského návštěvu zatím nepotvrdil.

Informaci o chystaném Zelenského vystoupení před Kongresem publikoval jako první server Punchbowl News s odkazem na devět svých s věcí obeznámených zdrojů. Zprávu následně zveřejnila agentura Reuters a přinesl ji též server Axios. Punchbowl News také uvedl, že Zelenskyj by se měl setkat s vedením Kongresu a šéfy Demokratické i Republikánské strany ve výboru pro národní bezpečnost.

Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi dnes podle Reuters uvedla, že ve středu večer se bude konat zasedání Kongresu, které bude mít „velice zvláštní zaměření na demokracii“. Pelosi neupřesnila, čeho se bude zasedání týkat, její kancelář na žádost o komentář k údajné návštěvě Zelenského bezprostředně nereagovala.

Zelenskyj od začátku ruské invaze podnikl několik cest po Ukrajině, při nichž zavítal do regionů osvobozených od okupační armády. V úterý navštívil vojáky ve městě Bachmut v Doněcké oblasti, kde se nyní odehrávají nejtěžší boje mezi ukrajinskými obránci a ruskými invazními jednotkami. Podle deníku Ukrajinska pravda Zelenskyj od vojáků v Bachmutu obdržel vlajku, aby ji předal představitelům západních zemí, které podporují Ukrajinu. (čtk)

Úterý, 14:00: Situace na okupovaném území Ukrajiny, které Rusko jednostranně prohlásilo za vlastní, je mimořádně složitá, uvedl ruský prezident Vladimir Putin. Ve videoprojevu k úternímu Dni bezpečnostních služeb jejich zaměstnance vyzval, aby na Ukrajině potlačili operace zahraničních agentů a urychleně identifikovali „zrádce, špiony a sabotéry“, napsal ruskojazyčný server BBC. „Situace v Luhanské a Doněcké lidové republice, stejně jako v Chersonské a Záporožské oblasti je skutečně složitá,“ uvedl Putin a bezpečnostním službám na Ukrajině slíbil, že jim poskytne nové vybavení, zbraně a „zkušený personál“. Zmínil přitom dva proruské samozvané útvary na východě Ukrajiny a dvě ukrajinské oblasti, které Moskva letos na podzim v rámci svého vojenského tažení na Ukrajině připojila ke svému území. Předcházelo tomu hlasování, které Kreml označil za referendum, a jehož výsledky Kyjev ani Západ neuznávají.

Putin práci bezpečnostních služeb v těchto oblastech ocenil a ujistil, že „lidé, kteří tam žijí, ruští občané, … jsou na jejich ochraně závislí“. Zaměstnanci bezpečnostních služeb, mezi které patří tajná služba FSB, zahraniční rozvědka SVR a organizace FSO, která zajišťuje prezidentovu ochranu, 20. prosince v Rusku každoročně slaví profesní svátek. Jejich hlavní prioritou je nyní podle prezidenta boj s terorismem. BBC připomíná, že v podobném projevu minulý rok, před vpádem na Ukrajinu, Putin za problém považoval také protesty mladých lidí proti svému režimu a „protistátní aktivity“.

Rusko na Ukrajinu zaútočilo přes 300 dny, letos 24. února. Od té doby dobylo rozsáhlé území na východě a jihu Ukrajiny, o jeho část ale od zahájení ukrajinské protiofenzivy na konci léta přišlo. I přes výrazné ztráty zejména na severovýchodě a jihu země se přesto pokusilo o anexi čtyř ukrajinských území, aniž by je mělo plně pod kontrolou. Od té doby ruská armáda utrpěla také výraznou porážku, když se musela stáhnout z jihoukrajinského Chersonu, metropole stejnojmenné oblasti. (ceskenoviny)

Úterý, 09:00: Ruští vojáci dál útočí na severním úseku fronty u měst Svatove a Kreminna a u Bachmutu a v okolí Doněcku, informoval ukrajinský generální štáb. Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu letos 24. února, tedy přesně přes 300 dny. Ukrajinské vedení tvrdí, že jeho jednotky za posledních 24 hodin odrazily ruské útoky u Stelmachivky severozápadně od Svatove, Červonopopivky na silnici spojující Svatove a Kreminnu a u obce Serebrjanske jihozápadně od Kreminny.

Ruské ofenzivní operace na severu Luhanské oblasti hlásí i americký Institut pro studium války (ISW). S odvoláním na proruské vojenské bloggery analytici hovoří o ruských pokusech o postup u Stelmachivky. Síly Moskvy se však podle těchto bloggerů na linii Svatove a Kreminna potýkají se špatnými podmínkami a trpí různými neduhy a nemocemi souvisejícími se špatnou hygienou, vlhkem a zimou.

Ruské zdroje také podle ISW hovoří o tom, že ukrajinské síly zaútočily na ruské jednotky v Luhanské oblasti. O víkendu podle nich ruská armáda přišla o pozice jižně od Bachmutu a za poslední dva dny v oblasti podnikla několik pozemních útoků. (čtk)

Pondělí, 12:00: Rusko nad ránem znovu na Kyjev a okolí zaútočilo bezpilotními letouny. Obránci města jich podle místních médií zaznamenali přes 20 a 15 z nich protivzdušná obrana sestřelila. Drony poškodily kritickou infrastrukturu a starosta Kyjeva Vitalij Kličko řekl, že úder si podle dosavadních informací nevyžádal žádné oběti na životech. Z Kyjevské oblasti kolem metropole jsou hlášeni dva zranění.

Kličko na komunikační síti Telegram napsal, že opravárenské čety „pracují na tom, aby rychle stabilizovaly situaci s dodávkami elektrické energie a tepla“. V Kyjevě je asi sedm stupňů pod nulou. Podle agentury Reuters byly dnes brzy ráno v Kyjevě slyšet hlasité výbuchy a jeden ze svědků vypověděl, že v Ševčenkově čtvrti v centru města je požár. Zasažena byla při útoku i další čtvrť na západě města, která je důležitým dopravním uzlem. Nachází se v ní vlakové nádraží a jedno ze dvou kyjevských letišť.

Gubernátor Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba na telegramu napsal, že po nočním útoku bezpilotními letouny jsou dva zranění, zasažena byla infrastruktura i obytné domy. Rusko v pondlí podle ukrajinských vzdušných sil k útokům proti cílům na Ukrajině použilo asi 35 bezpilotních letounů Šáhed íránské výroby, 30 z nich se podle Ukrajinců podařilo zneškodnit. Drony Rusové vypustili z východního pobřeží Azovského moře - to Rusko zcela ovládá, neboť už v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krym a po začátku letošní invaze další ukrajinská území.

Naposledy čelila Ukrajina rozsáhlém vzdušnému útoku z Ruska v pátek. Podle ukrajinského generálního štábu tehdy ruská armáda vypálila 98 řízených střel, na mnoha místech země kvůli tomu přestaly fungovat dodávky elektřiny, vody i tepla. (čtk)

Pondělí, 08:00: Ukrajina je připravena na všechny možné scénáře obrany vůči Rusku a jeho spojenci Bělorusku. V pravidelném večerním videu to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ochrana ukrajinských hranic je přitom podle něj stálou prioritou.  „Ochrana našich hranic, jak s Ruskem, tak s Běloruskem, je naší stálou prioritou,“ řekl Zelenskyj. „Připravujeme se na všechny možné obranné scénáře,“ dodal prezident země, která od 24. února čelí ruské vojenské agresi.

Zelenskyj se takto vyjádřil v předvečer návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Bělorusku a v době spekulací o možné nové ofenzivě Moskvy s využitím Běloruska. Ukrajinský prezident ve videu znovu vyzval západní spojence, aby jeho zemi poskytli účinné systémy protivzdušné obrany. V pátek Rusko na Ukrajinu odpálilo téměř 100 řízených střel, které mířily na civilní a energetickou infrastrukturu. Podle Zelenského se od té doby podařilo obnovit dodávky elektřiny pro devět milionů lidí.

Zelenskyj také řekl, že ukrajinské síly nadále drží východoukrajinské město Bachmut, o které obě strany svádějí aktuálně patrně nejlítější boje. (čtk)

Neděle, 20:00: Ukrajinská armáda se pokusila zabít náčelníka ruského generálního štábu Valerije Gerasimova, když byl na jaře v ukrajinském městě Izjum v době, kdy ho okupovala ruská vojska. V rozhovoru s advokátem a novinářem Markem Fejginem to řekl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kancelář Oleksij Arestovyč. List The New York Times (NYT) informoval, že se Američané pokusili Ukrajincům útok na Gerasimova rozmluvit v obavách z eskalace konfliktu, který rozpoutala Moskva.

„Gerasimov byl v Izjumu a my jsme pálili po Gerasimovi,“ řekl Arestovyč, podle něhož tato situace nastala přibližně ve druhé polovině dubna nebo v květnu. Izjum, který se nachází v Charkovské oblasti na východě země, ruské invazní síly okupovaly přibližně od začátku dubna do první poloviny září. Ukrajinská armáda podle Arestovyče zasáhla štáb, kde se Gerasimov nacházel, a zničila ho. Zemřela přitom řada ruských důstojníků a strážců. „Stihl odjet o něco dříve,“ dodal Arestovyč na adresu náčelníka ruského generálního štábu.

Americký deník The New York Times nyní zveřejnil materiál, ve kterém na základě rozhovorů, dokumentů či tajných invazních plánů podrobně popisuje chyby, kterých se Moskva podle listu dopustila při své vojenské agresi vůči sousední zemi. Zmiňuje tam rovněž to, že Gerasimov se koncem dubna rozhodl potají odcestovat na frontu.

Američtí činitelé deníku sdělili, že se to dozvěděli, ale informaci před Ukrajinci zatajili, protože se obávali, že na něj zaútočí. Zabití Gerasimova by podle nich mohlo prudce eskalovat konflikt, a přestože Američané byli odhodláni Ukrajině pomoci, nechtěli rozpoutat válku mezi Spojenými státy a Ruskem, píše list.

Ukrajinci se nicméně o Gerasimových plánech stejně dozvěděli. Po konzultaci s Bílým domem požádali vysocí američtí představitelé Ukrajince, aby útok odvolali. Udělali to ale pozdě, ukrajinští vojenští představitelé Američanům řekli, že na generála už zaútočili. Podle amerického listu tehdy zemřely desítky Rusů a ruští vojenští představitelé následně omezili své návštěvy na frontě. (čtk)

Neděle, 18:00:  Ruskou invazi na Ukrajinu od začátku provází kaskáda ruských chyb, přičemž selhání jsou hlubší, než se dosud vědělo. V obsáhlém materiálu to uvádí americký list The New York Times (NYT), jenž na základě rozhovorů, dokumentů či tajných bojových plánů podrobně popisuje chyby, kterých se Moskva dopustila při vojenské agresi vůči sousední zemi. Rusko nikdy ve své historii neudělalo tak hloupá rozhodnutí, řekl deníku ruský generál v záloze Leonid Ivašov.

Ruské invazní plány podle listu ukazují, že armáda očekávala prakticky sprint přes stovky kilometrů ukrajinského území a triumf během několika dní. Důstojníci dostali pokyn, aby si sbalili slavnostní uniformy a medaile v očekávání vojenských přehlídek v Kyjevě. Místo ohromujícího vítězství však - s desítkami tisíc zabitých vojáků a částí armády v troskách - čelí ruský prezident Vladimir Putin největší lidské a strategické pohromě svého národa od rozpadu Sovětského svazu, píše americký list. Snaží se přitom odpovědět na otázku, jak je možné, že jedna z nejmocnějších armád světa selhala proti mnohem menšímu soupeři.

Zkoumání nejrůznějších okolností odhalilo ohromující kaskádu chyb, které začaly u Putina - hluboce izolovaného v pandemii covidu-19, posedlého svým odkazem, přesvědčeného o vlastní genialitě - a pokračovaly ještě dlouho poté, co byli povolaní vojáci posláni na jatka, uvádí deník, který odkazuje na dokumenty, jako jsou ruské vládní e-maily, invazní plány, odposlechnuté ruské telefonní hovory z bojiště nebo rozhovory s vojáky, vysokými úředníky či Putinovými důvěrníky, kteří ho znají desetiletí.

Ruská selhání jsou podle NYT hlubší, než se dosud vědělo. Spolupracovníci šéfa Kremlu v rozhovorech tvrdili, že se Putin dostal do spirály zveličování sama sebe a protizápadního zanícení, což vedlo k rozhodnutí vtrhnout na Ukrajinu, aniž se poradil s odborníky, kteří tuto válku považovali za čiré bláznovství. Dokonce i někteří z Putinových nejbližších poradců žili v nevědomosti, dokud se nerozjely tanky.

Ruská armáda byla přitom vážně „vykuchaná“ kvůli rokům rozkrádání. Rusko za Putina investovalo do modernizace ozbrojených sil stovky miliard dolarů, ale tisíce důstojníků se zapletly do korupce, píše NYT. Při samotné invazi pak následovala přehlídka chyb na bojišti, kterými Rusko podle amerického deníku promarnilo svou převahu nad Ukrajinou. Například při odpalování balistických raket se spoléhalo na staré mapy a špatné zpravodajské informace, takže ukrajinská protivzdušná obrana zůstala překvapivě neporušená a připravená bránit zemi. Kyjev totiž podle ukrajinských zdrojů před začátkem války přesunul na jiná místa některé své obranné systémy - například odpalovací zařízení protiletadlových systémů Buk a S-300. Ruské střely tak často zasahovaly staré lokality.

List mimo jiné zmiňuje rozhovor s ukrajinským pilotem Oleksijem, který popsal, jak dostal rozkaz, aby se se svým stíhacím letounem přesunul z Mykolajivu na záložní leteckou základnu do centrální části země. Ke svému překvapení tam našel nejen svou jednotku, ale i velkou část ukrajinských vzdušných sil. Piloti pak několik dní létali z nové základny a čekali, kdy si jich všimnou ruští radaroví operátoři. Rusům trvalo čtyři dny, než zaútočili, a většina ukrajinských letadel se do té doby přesunula na nová stanoviště. Ruský neúspěch při ničení skromné ukrajinské protivzdušné obrany je podle listu jednou z nejvýznamnějších chyb této války.

Jako jeden z dalších příkladů špatného rozhodování Moskvy list uvádí 155. brigádu námořní pěchoty, jejíž mobilizovaní vojáci nemají dostatek výcviku, potravin, map, vysílaček nebo zdravotnických potřeb. Kromě toho dostali i staré kalašnikovy.

Ruští vojáci, z nichž mnozí byli šokováni, že jdou do války, používali své mobilní telefony k volání domů, což umožnilo Ukrajincům sledovat je a útočit na ně. Ruské ozbrojené síly jsou zároveň tak strnulé, že se nepřizpůsobily ani poté, co utrpěly obrovské ztráty na bojišti. Rusko nejenže zpackalo pozemní a letecký útok, ale selhali také ruští hackeři, konstatuje americký list. Ruská hackerská jednotka se podle něj snažila napadnout ukrajinské systémy, ale nepodařilo se jí je vyřadit.

„Rusko nikdy ve své historii neudělalo tak hloupá rozhodnutí,“ řekl listu generál Ivašov, který proti válce s Ukrajinou vystoupil veřejně už na začátku února, tedy pár týdnů před tím, než ruská vojska do sousední země vtrhla. Posledních deset měsíců se podle něj ukázalo být ještě tragičtějších, než předpokládal. Hbití ukrajinští generálové a vojáci přelstívají mnohem většího nepřítele a Západ, povzbuzen úspěchy ukrajinských bojovníků, jim dodává stále silnější zbraně.

Čím více neúspěchů na bojišti Putin zaznamenává, tím větší panují obavy, jak daleko je ochoten zajít. Na Ukrajině zabil desítky tisíc lidí, srovnal se zemí města a zaměřil se na civilisty, aby způsobil co největší bolest, píše NYT. Připomíná také zničené nemocnice, školy, obytné domy a útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Svět mezitím diskutuje o Putinově ochotě použít na Ukrajině jadernou zbraň. Lidé, kteří ho znají, prý tuto možnost nepodceňují. Ale zároveň se domnívají, že šéf Kremlu očekává porážku Západu a Ukrajiny v dlouhodobé zkoušce vůle, poznamenal The New York Times. (ceskenoviny)

Neděle, 14:30: Ukrajina bude podle náměstka ministra zahraničí Jevhena Perebyjnise potřebovat v příštím roce dalších pět miliard dolarů (114,2 miliardy korun) měsíčně na udržení chodu ekonomiky. Bývalý ukrajinský velvyslanec v ČR to řekl v Otázkách Václava Moravce České televize. Dodal, že země také potřebuje více dodávek zbraní.

Státy Evropské unie schválily ve čtvrtek složitě dojednaný kompromis ohledně finanční podpory 18 miliard eur (skoro 440 miliard korun) pro Ukrajinu v příštím roce. „Nyní se politicky rozhodlo a vyřešilo pokrytí té velké makrofinanční pomoci, která tvoří zhruba polovinu toho, co Ukrajina potřebuje na provoz státu. Tu druhou polovinu velice zhruba dávají Spojené státy americké,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Další kroky se podle něj budou odvíjet podle situace.

Podle bývalého českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je možné, že se bude další debata o finanční pomoci Ukrajině odehrávat za mnohem nepříznivějších podmínek. Ve Spojených státech podle něj zaznívají hlasy, že by se EU měla na podpoře podílet více.

Ukrajina považuje podle Perebyjnise schválení půjčky za velmi důležité. Země očekává kvůli ruskému ostřelování energetických zdrojů další propad ekonomiky. „Podle předběžných údajů v roce 2023 budeme potřebovat dodatečných pět miliard amerických dolarů měsíčně, abychom mohli udržet chod naší ekonomiky,“ prohlásil.

Ukrajina se podle náměstka snaží podporovat i podnikání, prioritou však pro ni zůstává válka a podpora armády. Ze strany západních států by potřebovala mnohem rychleji a ve větším počtu dostávat zbraně. Potřebovala by také modernější techniku, řekl Perebyjnis.

Bývalý ukrajinský velvyslanec v ČR doufá, že se Ukrajině podaří udržet kritickou infrastrukturu. I v případě, že by se Rusku podařilo ji úplně vyřadit, neočekává takovou vlnu migrace jako z počátku válečného konfliktu. Většina obyvatel je podle něj připravena zůstat doma. (čtk)

Neděle, 12:00: Bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg počítá s rozpadem Ruska v důsledku války proti Ukrajině a s pokračováním dekolonizačního procesu právě v Ruské federaci. Každá imperiální mocnost musí zažít svou velkou porážku, než se opět vrátí k normálnímu myšlení, řekl v rozhovoru s rakouským nedělníkem Presse am Sonntag.

„Dekolonizační proces bude pokračovat v Ruské federaci. Rusko se rozpadne. Velké části se, jakmile budou moci, osamostatní,“ řekl Schwarzenberg, který před týdnem oslavil 85. narozeniny. Rusko v této souvislosti přirovnal k Německu, které se teprve porážkou ve 2. světové válce „vyléčilo“ ze svého imperialismu.

Od 15. století se Rusko „neustále rozšiřovalo“, upozornil Schwarzenberg. Poukázal také na skutečnost, že pro generaci nynějšího šéfa Kremlu Vladimira Putina bylo zhroucení Sovětského svazu „největší katastrofou 20. století“, kterou chtěl Putin „napravit“. „Tragédií Ruska je, že nezná své hranice. Každá imperiální mocnost musí zažít svou velkou porážku, než se opět vrátí k normálnímu myšlení,“ řekl listu Schwarzenberg.

Historickými analogiemi vysvětlil i potřebu podporovat Ukrajinu. „V minulosti se opakovaně vyskytovala myšlenka, že malé národy by se měly laskavě obětovat pro ty větší. Ať už to byl Mnichov 1938, nebo Jalta 1945. Jenže toto myšlení nás opakovaně přivádí ke katastrofám,“ varoval Schwarzenberg. Ukrajinu si prý dovede představit jako člena EU, v její začlenění do NATO však zatím nevěří.

Představit si naopak někdejší český ministr zahraničí ve vztahu k Rusku dokáže opakovaní situace z období po roce 1945, kdy bylo Německo „poměrně rychle integrováno do Západu“. I poražené Rusy by podle něj mohl Západ potřebovat „jako spojence proti Číně“.

Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Schwarzenberg přirovnal k někdejšímu americkému prezidentovi Ronaldu Reaganovi, jemuž je připisována podstatná zásluha na konci Sovětského svazu a jeho dominance nad východní Evropou. „Dva prezidenti, kteří změnili dějiny, začínali oba jako herci a své role zcela naplnili až později jako politici: Ronald Reagan a Volodymyr Zelenskyj,“ domnívá se Schwarzenberg. (ceskenoviny)

Neděle, 10:00: Kreml se sobotní informací o návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina na velitelství ruských sil zapojených do invaze na Ukrajině pravděpodobně snaží vykreslit šéfa Kremlu jako schopného válečného vůdce a rehabilitovat obraz ruského ministerstva obrany. Ve své poslední analýze bojů na Ukrajině to napsal americký Institut pro studium války (ISW).

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov ruským agenturám řekl, že jeho šéf strávil celý pátek na velitelství ruských sil. Vyslechl si podle něj zprávy o postupu speciální vojenské operace, jak Moskva nazývá svou agresi vůči sousední zemi, jednal s veliteli a vyžádal si od nich návrhy na další postup ruské armády. Ruské úřady přitom zveřejnily záběry, které jsou podle nich z jednání a z kterých vyplývá, že se jednání zúčastnili náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov, ministr obrany Sergej Šojgu a velitel ruských sil na Ukrajině Sergej Surovikin.

„Kreml pravděpodobně jednání zveřejnil, aby Putina prezentoval jako člověka, který je důkladně zapojen do plánování a vedení války na Ukrajině, a to po nedávné význačné kritice jeho role ve vedení válečného úsilí ze strany ultranacionalistické proválečné komunity,“ píše ISW. Kreml se tak podle tohoto institutu pravděpodobně snaží také rehabilitovat obraz ruského ministerstva obrany v reakci na jeho kritiku z proválečných kruhů.

Institut pro studium války se zároveň domnívá, že vzhledem k tomu, že Rusko ve válce s Ukrajinou nedosáhlo významných vítězství, tak se Moskva takovými způsoby snaží prezentovat obraz jednotného a funkčního vojenského velení. Kreml se pravděpodobně pokouší rehabilitovat image ruského ministerstva obrany, aby vyvážil rostoucí vliv ultranacionalistických figur - především čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, šéfa soukromé žoldnéřské Wagnerovy (v ruském přepise Vagnerovy) skupiny Jevgenije Prigožina a jejich paralelních vojenských struktur, míní ISW.

Kreml se podle něj bude pravděpodobně nadále snažit chránit ministerstvo obrany před kritikou a zároveň podporovat rostoucí vliv proválečných ultranacionalistů. „Toto úsilí je neudržitelné a pravděpodobně bude i nadále vyvolávat konflikt mezi ruským ministerstvem obrany a ultranacionalistickou proválečnou komunitou,“ píše americký institut.

Ruské tiskové agentury mezitím s odvoláním na ministerstvo obrany uvedly, že Šojgu navštívil ruské vojáky v zóně speciální vojenské operace. Podle tiskové zprávy resortu obrany ministr „podnikl přelet nad oblastmi rozmístění vojsk a zkontroloval přední pozice ruských jednotek“, hovořil s ruskými vojáky a vyslechl si zprávy velitelů o současné situaci a činnosti jednotek, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. (čtk)

Sobota, 19:00:  Existuje velké nebezpečí další eskalace ruské války proti Ukrajině. V rozhovoru s deníkem Süddeutsche Zeitung to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. S Ruskem je podle něj třeba dál mluvit a Moskva si musí uvědomit, že válka nemůže pokračovat. „Rusko si musí uvědomit, že toto nemůže pokračovat. (Ruský prezident Vladimir) Putin musí válku ukončit, stáhnout vojáky, a vytvořit tím prostor pro vzájemnou dohodu,“ zdůraznil Scholz.

Kancléř zároveň řekl, že Německo nesmí dopustit zpřetrhání „vlákna rozhovorů s Ruskem“. „Pokud spolu nebudeme mluvit, ještě se tím sníží pravděpodobnost, že Rusko válku ukončí,“ řekl Scholz. Německo podle něj musí předejít přímé konfrontaci mezi NATO a Ruskem. „Našim cílem je, aby Rusko ukončilo svou útočnou válku a aby Ukrajina ubránila svou celistvost,“ podtrhl kancléř.

Americký Institut pro studium války (ISW) na počátku tohoto měsíce upozornil, že Rusko by jednáním, které by zahrnovalo příměří, jen získalo čas na reorganizování svých sil k dalším výpadům proti Ukrajině. (čtk)

Sobota, 17:00: Ruský prezident Vladimir Putin strávil podle svého mluvčího Dmitrije Peskova celý pátek na velitelství ruských sil zapojených do „speciální operace na Ukrajině,“ jak Kreml nazývá svou agresi vůči sousední zemi. Putin si podle agentury TASS od velitelů žádal návrhy dalšího postupu ruské armády.  „Vyslechneme si velitele každého operačního směru a chtěl bych slyšet vaše návrhy týkající se našich nejbližších a střednědobých akcí,“ prohlásil prezident podle ruské státní agentury. Ruská armáda z jeho rozkazu vpadla na Ukrajinu 24. února.

Na záběrech z pátečního jednání, které odvysílaly ruské televizní stanice, byl také ruský ministr obrany Sergej Šojgu nebo náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Na snímcích, které zveřejnil Kreml, je vidět rovněž velitel ruských invazních sil na Ukrajině Sergej Surovikin.

Podrobnosti o Putinově návštěvě ani to, kde se velitelství nachází, ruské úřady ani média nezveřejnily. BBC v této souvislosti poznamenala, že šéf Kremlu ještě nikdy nenavštívil přímo zónu bojových operací. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na rozdíl od Putina jel za obránci Ukrajiny podívat několikrát.

Putin na začátku prosince podle ruských médií přejel v Mercedesu Kerčeský most, který spojuje Ruskem nelegálně anektovaný ukrajinský poloostrov Krym s ruskou pevninou. Stavbu před bezmála dvěma měsíci poškodil mohutný výbuch, který Moskva dává za vinu ukrajinským tajným službám.

Rusko, které válku na Ukrajině rozpoutalo svou invazí na konci února, se v poslední době potýká s řadou vojenských neúspěchů a ukrajinská armáda osvobodila velké části oblastí, které Rusko na jaře okupovalo. Od října zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, miliony lidí se kvůli tomu ocitají bez dodávek elektrického proudu, vody i tepla. (čtk)

Sobota, 12:00: Ruská invazní armáda vystřelila v pátek na ukrajinskou civilní a energetickou infrastrukturu celkem 98 řízených střel, uvedl v své ranní svodce ukrajinský generální štáb. Invazní vojsko podle něj také v 65 případech pálilo ze salvových raketometů. Ukrajinské ozbrojené síly za uplynulý den odrazily nepřátelské útoky u více než 20 obcí včetně Bachmutu, napsalo velení ukrajinské armády.

Ukrajinský generální štáb tvrdí, že obránci odrazili ruské útoky u obcí Ploščanka, Červonopopivka a Bilohorivka v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. A také u Bachmutu, Opytne, Zelenopillje, Andrijivky, Marjinky, Pobědy a Novomychajlivky v sousední Doněcké oblasti.

„Nepřítel přesouvá některé jednotky a stahuje část svých vojáků z Kachovky a Nové Kachovky v Chersonské oblasti směrem k (obci) Nyžni Sirohozy,“ uvádí dále ukrajinský generální štáb. „Mezi místními obyvateli ruští vojáci šíří informaci, že ruské vojsko Kachovku opustí do konce roku a proto loajálním obyvatelům nabízejí přesun na dočasně okupovaný Krym,“ podotklo velení ukrajinských ozbrojených sil.

Ukrajina v pátek čelila dalšímu rozsáhlém ruskému vzdušnému útoku na svou infrastrukturu. Exploze otřásly podle ukrajinských úřadů Kyjevem i dalšími městy. Výpadky v dodávkách elektřiny a vody kvůli tomu postihly řadu míst včetně Charkovské oblasti. Ukrajinci proto pracují na obnovení dodávek elektřiny, píše agentura AFP.

„Naši technici a opravářské čety začali pracovat už během vzdušného poplachu a dělají vše pro to, aby obnovili výrobu a dodávky elektřiny. Chce to čas. Ale udělá se to,“ řekl prezident Volodymyr Zelenskyj, který podle serveru Ukrajinska pravda také prohlásil, že Rusové mají dostatek raket na ještě několik takto rozsáhlých vzdušných útoků. Nic to ale podle něj nezmění na rozložení sil ve válce, kterou rozpoutala Moskva letos v únoru.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko v sobotu oznámil, že metro ve městě už zase slouží svému původnímu účelu poté, co se v něm v pátek provoz vlaků kvůli vzdušným útokům zastavil a jeho podzemní části se proměnily v kryty. Všichni obyvatelé Kyjeva podle něj už mají také dodávky vody. V polovině města bylo obnoveno vytápění a ve dvou třetinách dodávky elektřiny, informoval Kličko na telegramu, kde zároveň upozornil na pokračující nedostatek elektřiny a nouzové odstávky.

Agentura Ukrinform s odvoláním na šéfa Dněpropetrovské oblasti Valentyna Rezničenka mezitím napsala, že v troskách domu ve městě Kryvyj Rih, který zasáhla ruská střela, se našlo tělo rok a půl starého chlapce. Celkem tak ruský útok v tomto městě zabil čtyři lidi - čtyřiašedesátiletou ženu a mladý pár s jejich malým synem, poznamenal Ukrinform. Další lidé včetně dětí utrpěli zranění. Čtyři zraněné hlásí vedení Kyjevské oblasti. (čtk)

Pátek, 21:00: Rusko má dostatek munice pro několik dalších rozsáhlých vzdušných útoků na Ukrajinu, uvedl v projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva od října útočí na energetickou infrastrukturu a města na Ukrajině, masivní útok podnikla naposledy v pátek ráno. „Bez ohledu na to, v co doufají ti uctívači raket z Moskvy, (útoky) nezmění rozložení sil v této válce. Mají pořád dost střel na několik podobných útoků. My máme dostatek sebedůvěry a odhodlání, abychom jim to po těchto úderech vrátili,“ řekl Zelenskyj v pravidelném večerním proslovu.

Rusko na Ukrajinu zaútočilo téměř před deseti měsíci, letos 24. února. Na energetickou infrastrukturu sousední země a na tamní města začalo útočit s přicházející zimou, Ukrajina se kvůli tomu potýká s výpadky elektřiny, tepla, světla i vody.

Výbuchy otřásly Kyjevem a dalšími městy i v pátek. Úder poškodil devět energetických zařízení, řekl po útocích ministr energetiky Herman Haluščenko. Tři lidé zemřeli a další utrpěli zranění, když ruská střela zasáhla obytnou budovu ve městě Kryvyj Rih. Podle náčelníka ukrajinského generálního štábu Valerije Zalužného protivzdušná obrana sestřelila 60 ze 76 ruských střel, což zopakoval i Zelenskyj. Voda podle prezidenta kvůli výpadkům elektřiny dnes netekla v Kyjevě a dalších 14 oblastech. Na opravách energetické sítě se pracuje, Zelenskyj nicméně vyzval Ukrajince k trpělivosti. (čtk)

Pátek, 16:00: Ukrajina ohlásila další rozsáhlý ruský vzdušný útok na svou infrastrukturu. Kyjevem otřásly výbuchy a exploze byly slyšet i na jiných místech. Některá města se podle úřadů ocitla bez elektřiny. Úder poškodil devět energetických zařízení, řekl podle agentury Reuters ministr energetiky Herman Haluščenko. Tři lidé zemřeli a další utrpěli zranění, když ruská střela zasáhla obytnou budovu ve městě Kryvyj Rih. Protivzdušná obrana sestřelila 60 ze 76 ruských střel, uvedl náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj.

„Podle předběžných údajů dnes ráno nepřítel vypálil z oblasti Kaspického a Černého moře na objekty ukrajinské kritické infrastruktury 76 řízených střel,“ napsal odpoledne na telegramu velitel ukrajinské armády Zalužnyj, podle něhož protivzdušná obrana 60 z nich sestřelila. U Kyjeva protivzdušná obrana sestřelila 37 z více než 40 střel, sdělil mluvčí kyjevské správy Mychajlo Šamanov, podle něhož byl dnešní ruský vzdušný úder jedním z největších od začátku invaze.

Ukrajinské železnice informovaly, že bez proudu je řada tratí. Zastavil se i provoz v kyjevském nebo charkovském metru, které se změnily v protiletecké kryty. Rusko od října podniklo několik rozsáhlých vzdušných úderů namířených proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Miliony lidí se kvůli tomu v zimním počasí opakovaně ocitají bez dodávek elektřiny, vody i tepla. Západní země Ukrajinu podporují mimo jiné zbraněmi, včetně těžkých dělostřeleckých či protivzdušných systémů. Stanice CNN nedávno uvedla, že Washington dokončuje plány vyslání systému protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu.

Problémy ve své energetické síti kvůli  ruským útokům zaznamenalo podle agentury AP Moldavsko, které s Ukrajinou sdílí hranice a je napojeno na její energetickou síť. Kvůli masivním ruským úderům na ukrajinskou energetiku ho v poslední době postihly rozsáhlé výpadky dodávek elektřiny. (čtk)

Pátek 10:00: Další rozsáhlé ruské raketové útoky na ukrajinskou infrastrukturu hlásí úřady země, která se už téměř deset měsíců brání ruské vojenské agresi. Kyjevem otřásly výbuchy, informoval ráno starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Exploze jsou hlášeny také z jiných měst. Charkov a Poltava jsou po útocích bez dodávek elektrické energie, informuje server RBK-Ukrajina s odkazem na ukrajinské úřady. Protiletecký poplach platí v celé zemi a úřady vyzvaly lidi, aby zůstali v krytech.

„Výbuchy v Desňanské čtvrti metropole. Všechny služby jedou na místo. Zůstaňte v krytech,“ napsal na telegramu Kličko, který následně informoval ještě o dalších explozích v jiných částech města. Podle serveru The Guardian se v Desňanské čtvrti, která leží na severovýchodě Kyjeva, nachází velká elektrárna. Zatím není jasné, zda ji Rusové zasáhli. Dříve úřady informovaly o práci protivzdušné obrany v Kyjevě.

„Charkov je bez proudu, ale fungují všechny ‚stanice nezlomnosti‘, kde se můžete ohřát, dobít si telefon, je tam horký čaj a internet,“ napsal ráno na telegramu starosta Charkova Ihor Terechov s odkazem na místa, která úřady zřídily pro okamžiky, kdy se Ukrajinci ocitnou kvůli ruským útokům bez dodávek elektrické energie nebo tepla. Exploze byly před tím hlášeny i z tohoto druhého největšího ukrajinského města a podle úřadů utrpěla zásah kritická infrastruktura. Charkov hlásil ostřelování už ve čtvrtek.

„Poltava je bez elektrické energie. Vypněte všechny elektrické spotřebiče. Letecký poplach stále trvá. Buďte opatrní,“ napsal starosta Poltavy Oleksandr Mamaj. Ruské útoky zasáhly podle ukrajinských úřadů kritickou infrastrukturu také mimo jiné v Oděse nebo Vinnycji, píše agentura Reuters. Problémy s dodávkami elektrické energie hlásí Sumská oblast.

Podle zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyryla Tymošenka byla ve městě Kryvyj Rih zasažena obytná budova a v troskách by mohli být lidé. Šéf Mykolajivské oblasti na jihu země Vitalij Kim na telegramu uvedl, že v ukrajinském vzdušném prostoru bylo zjištěno okolo 60 ruských raket.

Ukrajinské železnice informovaly o tom, že bez proudu je řada tratí. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti a není jasné, která kritická infrastruktura byla zasažena, poznamenal Reuters. Rusko od října podniklo několik sérií raketových útoků namířených proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Miliony lidí se kvůli tomu opakovaně ocitají bez dodávek elektřiny, vody i tepla. (čtk)

Pátek, 09:00: Při ostřelování východoukrajinské obce Lantrativka ukrajinskými silami zemřelo nejméně osm lidí a 23 dalších bylo zraněno, tvrdí ruská agentura TASS, která se odvolává na místní záchranné složky. Lantativka leží v Luhanské oblasti na území ovládaném proruskými separatisty a ruskou okupační armádou. Ukrajinská armáda působila civilní oběti také ve Svatove ve stejné oblasti, napsala rovněž ruská státní agentura s odvoláním na představitele separatistů v Luhanské oblasti Andreje Maročka.

„Při ostřelování byla poškozena jedna z budov, v důsledku čehož zemřelo osm lidí a 23 utrpělo zranění. Další mohou být pod sutinami,“ citoval TASS vyjádření nejmenovaného zdroje ze záchranných složek k údajnému útoku v Lantrativce. Rusko a proruští separatisté začali v posledních dnech opakovaně ukrajinské síly obviňovat z útoků na civilisty v okupovaných oblastech. Ve čtvrtek například oznámili „nejmasivnější údery“ ukrajinského dělostřelectva na Doněck, který proruské síly ovládají už od roku 2014. Rusko už týdny útočí na ukrajinskou civilní infrastrukturu a především energetickou síť země.  (ceskenoviny)

Čtvrtek, 20:00: Rusové cvičí okolo 200 tisíc nových vojáků a nepochybuji, že znovu vyrazí na Kyjev, uvedl velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj v rozhovoru, který poskytl časopisu The Economist. Výňatky z rozhovoru zveřejnila ukrajinská média. „Rusko mobilizace zafungovala. Není pravda, že jejich problémy jsou tak strašné, že tito lidé nebudou bojovat. Budou bojovat. Car jim nařídil jít do boje, a tak půjdou bojovat,“ řekl Zalužnyj. „Studoval jsem dějiny dvou čečenských válek a všechno bylo stejné. Je možné, že nejsou tak dobře vybaveni, ale stejně pro nás představují problém. Podle našich odhadů mají v záloze 1,2 až 1,5 milionu lidí,“ dodal.

The Economist uvedl, že Zalužnyj společně s prezidentem Volodymyrem Zelenským a velitelem pozemních vojsk generálem Oleksandrem Syrským varovali, že příští měsíce budou kritické. Rusko podle nich soustřeďuje vojáky a zbraně a už v lednu, ale pravděpodobněji na jaře by mohlo začít novou velkou ofenzivu z Donbasu na východě Ukrajiny, z jihu nebo dokonce z Běloruska, tedy ze severu. Ruská vojska se budou snažit vytlačit ukrajinské síly z osvobozených území, a dokonce se mohou podruhé pokusit dobýt Kyjev, jako na počátku války.

Mezitím se Rusové na frontě dlouhé 1500 kilometrů snaží podle generála ukrajinské síly vyčerpat a zabránit jim v přeskupování. Ukrajinské velení si podle Zalužného spočítalo, kolik potřebuje tanků, děl a dalších zbraní. „Na to se teď musíme soustředit. Ať mi odpustí vojáci v zákopech, ale teď je důležitější soustředit se na nahromadění zásob pro ještě více vyčerpávající a těžší boje, které mohou vypuknout v příštím roce,“ upozornil.

Zalužnyj je přesvědčen, že Rusové podobně jako za druhé světové války někde za Uralem chystají nové síly. „Chystají munici, nemají ji sice moc dobrou, ale přeci jen. Nebudou to zdroje, které by mohli nasadit za dva roky příměří. Budou bídné, s velmi nízkým bojovým potenciálem, dokonce jestli posílí armádu o milion lidí, aby zavalili nepřítele mrtvolami, jak to dělával (sovětský maršál Georgij) Žukov, ale stejně to nepřinese žádoucí výsledek,“ poznamenal.

Velitel ruských vojsk generál Sergej Surovikin podle západních zdrojů vždy předpokládal, že konflikt s Ukrajinou potrvá mnoho let. Zmrazení konfliktu by ale zopakovalo chyby, které předcházely ruskému vpádu z 24. února, kdy ruský prezident Vladimir Putin „donekonečna hovořil s vůdci Západu, kteří mu přitakávali, a mezitím chystal armádu k invazi“, upozornil Zalužnyj. V interview poukázal také na tenčící se ukrajinské zásoby munice pro klíčové zbraňové systémy.

Náčelník ukrajinského generálního štábu v interview také uvedl, že od vypuknutí války sesadil deset generálů a další se zastřelil. „Věřím svým generálům. Věřím Syrskému. Pokud mi říká, že potřebuje další brigádu, tak ji skutečně potřebuje,“ řekl s tím, že nespoléhá jen na vlastní rozum a naslouchá svým podřízeným. Za hlavní pokládá nebát se nepřítele. Boje na frontě dlouhé 1500 kilometrů ale vyčerpávají ukrajinské jednotky a nepřítel si počíná tak, aby jim nedovolil se přeskupit.

Jiný ukrajinský generál Oleksij Hromov podle agentury Reuters varoval před snahou Kremlu přeměnit konflikt v dlouhou ozbrojenou konfrontaci. „Hlavním strategickým cílem nepřítele zůstává uchvátit celé území naší země a nedovolit euroatlantickou integraci Ukrajiny,“ prohlásil. Hromov - stejně jako mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o den dříve - vyloučil i vánoční příměří. (čtk)

Čtvrtek, 18:00: Rusko ostřelovalo východoukrajinský Charkov, mířilo na infrastrukturu, ve městě se ozvaly výbuchy, informoval tamní starosta Ihor Terechov. Při ruském ostřelování Chersonu na jihu Ukrajiny  zemřeli dva lidé, město je bez elektřiny, informují média s odvoláním na ukrajinské úřady. „Exploze v Charkově. Nepřítel ostřeluje objekty infrastruktury,“ napsal odpoledne na telegramu starosta Charkova Terechov, který zároveň obyvatele města vyzval, aby byli maximálně opatrní a zůstali v krytech. O ostřelování podle ruskojazyčného webu stanice BBC informoval také šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.

V nedávno osvobozeném Chersonu mezitím úřady informovaly o dvou obětech ruského ostřelování a výpadku v dodávkách elektřiny. Podle zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyryla Tymošenka dva lidé zahynuli v centru města, asi 100 metrů od budovy oblastní správy, kterou zasáhlo ostřelování už ve středu.

Ukrajinský portál Suspilne s odvoláním na místní úřady uvedl, že při ruském ostřelování zemřela jednatřicetiletá zdravotnice a sedmdesátiletý muž, který pravděpodobně přišel pro humanitární pomoc. „Cherson je kvůli nepřátelskému ostřelování kompletně bez elektřiny,“ informoval mezitím šéf Chersonské oblasti Jaroslav Januševyč, podle něhož nepřítel těžce ostřeluje objekt kritické infrastruktury ve městě. Ukrajinské ozbrojené síly osvobodily Cherson kolem 11. listopadu, ale ruské invazní jednotky, které se stáhly na protější břeh řeky Dněpr, začaly poté město silně ostřelovat. (čtk)

Čtvrtek, 11:00: Všechny zbraně dodané Západem na Ukrajinu představují pro Rusko legitimní cíle. Podle agentury Reuters na to upozornila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Tyto zbraně budou podle ní buď zničeny, nebo zabaveny. Konkrétně pak Zacharovová podle agentury TASS varovala před možnými dodávkami amerického systému protivzdušné obrany Patriot.

Západní země Ukrajinu napadenou Ruskem významně podporují i dodávkami zbraní včetně těžkých dělostřeleckých či protivzdušných systémů. Tento týden zpravodajská televize CNN uvedla, že Spojené státy dokončují plány na vyslání výkonného systému protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu, která v posledních týdnech čelí masivním ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Oficiální oznámení by podle televize mohlo přijít už tento týden.

Případné dodávky Patriotů na Ukrajinu zvýší riziko přímého zapojení americké armády do konfliktu, řekla Zacharovová na brífinku. „Dříve mnoho odborníků, včetně těch zámořských, pochybovalo o rozumnosti takového kroku, který by vedl k eskalaci konfliktu a zvýšil riziko přímého zapojení americké armády do bojů,“ cituje Zacharovovou TASS. Ruské velvyslanectví ve Washingtonu na to už ve středu reagovalo varováním, že by to znamenalo další „provokativní krok“, který by mohl mít „nepředvídatelné důsledky“. (čtk)

Čtvrtek, 09:30: Ruské jednotky na Ukrajině nadále usilují o dobytí vesnic v okolí Lymanu a města Bachmut v Doněcké oblasti, kde Rusové za poslední den provedli desítky leteckých a raketových útoků. Pod palbou jsou stále i ukrajinské pozice v Chersonu a okolí. Ukrajinský generální štáb ve svém ranním hlášení informoval, že okupační úřady pokračují v práci na připojení Záporožské jaderné elektrárny k ruskému energetickému systému.

Server Ukrajinska pravda napsal, že pod palbu se za poslední den dostalo 19 obcí v Chersonské a Záporožské oblasti. Rusové se tam 9. listopadu stáhli na východní břeh Dněpru a od té doby pravidelně ostřelují Cherson.

Ukrajinský generální štáb také upozornil, že ruská armáda se sice stáhla na levý břeh řeky, ale má stále pod kontrolou trojici větších ostrovů v ústí Dněpru. Z jednoho z nich ruské jednotky násilně evakuovaly Ukrajince, kteří tam žili.

Ukrajinské zdroje nadále upozorňují na hrozbu ruských úderů na civilní infrastrukturu po celé Ukrajině, která v minulých týdnech zapříčinila rozsáhlé výpadky proudu a změnila také formu mezinárodní materiální pomoci Ukrajině, která nyní zahrnuje i komponenty potřebné k obnovení a ochraně energetické infrastruktury.

Ukrajinský generál Oleksij Hromov řekl, že Rusko chce z války na Ukrajině učinit „dlouhou konfrontaci“. Rusko podle něj rovněž využívá území Běloruska k výcviku nových divizí. Pravděpodobnost spuštění vojenské operace z běloruského území však podle něj zůstává nízká. (čtk)

Čtvrtek, 09:00: Ruská okupační vojska v ukrajinském Chersonu zadržovala a týrala i děti, uvedl  ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Děti dostávaly vodu každé dva dny a byly drženy prakticky bez jídla, dodal Lubinec podle agentury Reuters. Vyšetřovatelé po osvobození města objevili „dětské cely“, byly součástí jedná ze čtyř dosud odhalených mučíren ve městě. Tvrzení není možné nezávisle ověřit, Rusko odmítá, že by s civilisty špatně zacházelo.

„V Chersonské oblasti jsme našli deset mučíren, z toho čtyři ve městě Cherson,“ řekl Lubinec. „V jedné z mučíren jsme našli oddělenou místnost, celu, kde byly drženy děti … dokonce i okupanti ji tak nazývali, dětská cela,“ dodal ombudsman. Cela se od sousedních místností lišila pouze tím, že na podlaze ležely tenké rohože, popsal.

V celách se podle Lubince ocitly děti, které v očích okupantů kladly odpor. Čtrnáctiletý chlapec například za fotografování zničené ruské vojenské techniky. Na děti byl činěn psychologický nátlak. Vojáci jim například tvrdili, že je rodiče opustili, a už se nikdy nevrátí, popsal metody Lubinec. Uvedl také, že od začátku invaze v únoru bylo do Ruska odvezeno přibližně 12.000 ukrajinských dětí, z toho 8600 násilím.

Cherson, jediné oblastní centrum, které se podařilo ruské armádě od únorového vpádu na Ukrajinu alespoň dočasně ovládnout, ukrajinská armáda znovu dobyla 11. listopadu. Od té doby ruské síly město pravidelně ostřelují z druhého břehu řeky Dněpr, což má za následek civilní oběti. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 08:00: Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena plánuje poslat Ukrajině pokročilá elektronická zařízení, která změní neřízené letecké bomby na „chytré“ bomby schopné zasáhnout ruské vojenské pozice s vysokou mírou přesnosti. S odkazem na vysoce postavené americké úředníky o tom informoval deník The Washington Post.

Sady by měly obsahovat zařízení známé pod zkratkou JDAM. Americká armáda tuto technologii použila pro letecké pumy o hmotnosti až 900 kg, obvykle je používá u bombardovacích letounů a stíhaček, uvedla ruskojazyčná verze stanice BBC.

Ukrajina se při své obraně před ruskou agresí spoléhá na zastaralé Migy ze sovětské éry. Pentagon se je snažil modernizovat pomocí dodatečných zařízení, aby se tak vyhnul dodávkám novějších letadel západní výroby, která by vyžadovala komplexní výcvik pilotů a údržby.

Deník The Washington Times poznamenává, že zatím není jasné, zda Biden nebo někdo z jeho týmu návrh tohoto přesunu vybavení schválil. (čtk)

Středa, 10:00: Z historického centra Kyjeva, kde se nachází i vládní budovy, byly ve středu ráno hlášeny výbuchy. Agentura Ukrinform s odvoláním na úřady informuje o tom, že protivzdušná obrana sestřelila nad Kyjevem 13 dronů Šáhed íránské výroby. Ukrajinská média zároveň hlásí, že kvůli ruskému útoku jsou poškozeny dvě administrativní budovy v centru hlavního města a soukromý dům v Kyjevské oblasti. „V důsledku ranního útoku na Kyjev a oblast byly poškozeny dvě administrativní budovy v metropoli a soukromý dům v obci Vyšneve,“ napsal na telegramu zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Starosta hlavního města Vitalij Kličko uvedl, že výbuchy byly slyšet v Ševčenkivské čtvrti a na místo zamířily záchranné složky.

Podle předběžných informací úřadů dvě administrativní budovy poškodily úlomky dronu, napsala agentura Unian. Podle mluvčí Státní služby pro mimořádné události (DSNS) nebyli při dnešním útoku na ukrajinskou metropoli zraněni žádní lidé. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později uvedl, že podle prozatímních informací protivzdušná obrana sestřelila všech 13 útočných bezpilotních letounů, které ruská armáda na metropoli ráno vyslala, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Šéf regionální policie Andrij Něbytov mezitím na sociální síti zveřejnil fotografie, na kterých jsou podle něj úlomky sestřelených íránských dronů nedaleko Kyjeva. Protiletecký poplach ráno platil v Kyjevské, Žytomyrské a Vinnycké oblasti a úřady vyzvaly obyvatele těchto regionů, aby až do konce výstrahy zůstali v krytech. Podle ukrajinské armády letěly drony ze směru od pobřeží Azovského moře. Portál RBK-Ukrajina napsal, že je bylo slyšet na pravém břehu Dněpru a správa Žytomyrské oblasti varovala před možnou druhou vlnou útoků.

Moskva se ke zprávám o útoku drony íránské výroby nevyjádřila. Rusko ale už týdny útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Miliony lidí se kvůli ruským vzdušným úderům ocitají bez dodávek elektrického proudu, vody i tepla.

V úterý účastníci pařížské konference na podporu Ukrajiny čelící ruské agresi přislíbili naléhavou pomoc v celkovém objemu přes miliardu eur (asi 24,3 miliardy korun). Zelenskyj ve svém večerním projevu řekl, že „každým dnem získáváme novou sílu, abychom tuto zimu zvládli a děkuji všem, kdo k tomu pomáhají“. Jmenovitě zmínil Španělsko, Švýcarsko a Českou republiku. (čtk)

Úterý, 19:00: Spojené státy podle televize CNN dokončují plány na vyslání systému protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu. Oficiální oznámení o další vojenské podpoře pro východoevropskou zemi napadenou Ruskem by mohlo přijít už tento týden. CNN se ve svém zpravodajství o systému protivzdušné obrany opírá o nejmenované činitele, podle nichž ještě plán potřebuje souhlas ministra obrany Lloyda Austina, a poté podpis prezidenta Joea Bidena. Očekává se ale, že tak učiní.

Spojené státy jsou největším zahraničním podporovatelem Ukrajiny. Od začátku ruské invaze vyčlenily na zbraně a další vybavení pro Kyjev téměř 18 miliard dolarů (přes 415 miliard korun). Naposledy v minulém týdnu schválil Biden další vojenskou pomoc za 275 milionů dolarů (6,3 miliardy Kč). Jejím cílem je především posílení protivzdušné obrany.

Systém Patriot slouží k ochraně před taktickými balistickými střelami, raketami s plochou dráhou letu i letouny. Jeho součástí jsou výkonné radary s dosahem až 160 kilometrů. Od začátku války na Ukrajině několika bateriemi tohoto raketového systému Spojené státy posílily Polsko. Na východě NATO jimi disponuje třeba také Rumunsko. Německé systémy protivzdušné obrany Patriot jsou i na Slovensku, o jejich rozmístění v Polsku se nyní diskutuje.

Úterý, 15:00: Itálie zmrazila ruským oligarchům a dalším osobám, na které byly v souvislosti s válkou na Ukrajině zavedeny unijní sankce, přes dvě miliardy eur (50 miliard korun). V parlamentu to řekla italská premiérka Giorgia Meloni. Sankce proti Rusku označila za správné, ačkoliv je před volbami kritizovali někteří její koaliční partneři. Podle informací z konce listopadu úřady v celé EU Rusům na sankčních seznamech zmrazily zhruba 19 miliard eur.

Podle premiérky italské úřady zmrazily osobám na sankčních seznamech majetek v hodnotě skoro dvou miliard eur a finanční prostředky ve výši 345 milionů eur. Meloni ve vystoupení před parlamentem, který informovala o příštím unijním summitu v Bruselu, označila sankce za „správné“. „Sankce zajisté bolí náš výrobní sektor, ale dokázaly, že jsou efektivní, protože mají nezpochybnitelný dopad na ruské válečné snahy,“ dodala premiérka.

Před volbami unijní sankce kritizovali spojenci Meloni - Matteo Salvini z Ligy a Silvio Berlusconi ze Vzhůru Itálie, kteří pochybovali o jejich dopadu na ruské hospodářství. Premiérka vyzvala k hlídání dopadu sankcí v Itálii a dalších unijních zemích. Zmínila případ největší italské rafinérie v sicilském Priolu, kterou vlastní skupina Lukoil. Proti ní sice sankce vedené nejsou, banky ji ale přestaly financovat a po embargu na dovoz ruské ropy, který začal platit na začátku prosince, hrozí, že rafinérie zůstane bez ropy. Italská vláda tlačí na prodej zařízení a mohla by na něj uvalit svou správu.

Podle předchozích informací finanční policie je největší položkou na seznamu zmrazeného majetku luxusní loď Scheherazade, která je dlouhá 140 metrů. S odkazem na nejmenované zdroje tajných služeb média spekulují, že plavidlo, jehož hodnota se odhaduje na 650 milionů eur, patří ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Podle posledních informací z konce listopadu byl v Evropské unii zmrazen majetek ruských osob a firem ve výši 19 miliard eur. Současně bylo zmrazeno i 300 miliard eur rezerv ruské centrální banky. Unijní špičky hledají způsoby, jak by bylo tento majetek možné zabavit a využít například na podporu Ukrajině. (čtk)

Úterý, 11:30: Ruský prezident Vladimir Putin se chystá na pokračování rozsáhlé války proti Ukrajině utratit ještě více peněz, což vyčerpává ruský rozpočet a Kreml ztrácí možnosti vést geopolitické kampaně po celém světě, upozornili analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).  Putin v minulých dnech podepsal zákon přidělující ze státního rozpočtu na příští rok více než devět bilionů rublů (asi 3,3 bilionu Kč) na obranu a bezpečnost. Tato suma představuje podle údajů Světové banky přibližně osm procent ruského hrubého domácího produktu z roku 2021. Ruské výdaje na obranu podle odhadu britského ministerstva obrany výrazně vzrostly a budou představovat více než 30 procent rozpočtu na příští rok.

Putin tímto způsobem podle analytiků vyčerpává státní rozpočet na válku na Ukrajině a možná kvůli tomu bude muset přestat s financováním jiných mezinárodních či domácích kampaní. ISW již dříve upozornil na přesuny vybavení a personálu z jiných konfliktních zón, jako je Sýrie či Náhorní Karabach. Ruské síly se mohou podle analytiků zříci jiných válečných kampaní či „operací měkké síly“ kvůli pokračování vyčerpávající války na Ukrajině.

Zdá se, že Putin není v krátkodobém horizontu ochoten obětovat své geopolitické ambice a hrozí mu, že se ocitne ve finanční tísni, kvůli které nebude moci nastolit rovnováhu mezi svými maximalistickými cíli na Ukrajině a přáním vést globální kampaně na podporu své moci, usoudil ISW.

Putin se kupříkladu na přelomu listopadu a prosince snažil obnovit ruské pozice v postsovětské Střední Asii neúspěšným návrhem na vytvoření třístranného spojenectví mezi Ruskem, Kazachstánem a Uzbekistánem. Pokračující Putinovy výdaje na projekty v regionu podle ISW také rozčílily několik ruských proválečných blogerů, podle kterých Kreml vyhazuje miliardy rublů na rozvoj ruskojazyčných škol v Tádžikistánu, ale přitom selhává, pokud jde o vybavení ruských jednotek na ukrajinském bojišti.

Britské ministerstvo obrany si ve své pravidelné denní analýze vývoje bojů na Ukrajině všímá pondělního oznámení Kremlu, že Putin letos neuspořádá tradiční rozsáhlou tiskovou konferenci na konci roku. Něco takového se stane poprvé za deset let, od roku 2012 ruský prezident vystupoval před žurnalisty vždy v prosinci a na dotazy odpovídal i několik hodin. Letos se nekonala ani další tradiční záležitost, kdy Putin v živě přenášené debatě vždy odpovídal na otázky občanů, poznamenal britský resort obrany. „Ačkoliv otázky jsou téměř jistě obvykle předem prověřeny, za zrušením (tiskové konference) jsou pravděpodobně rostoucí obavy z převládání protiválečných nálad v Rusku,“ domnívá se Londýn. (čtk)

Úterý, 10:00: Emmanuel Macron na úvod konference na podporu Ukrajiny v Paříži ujistil, že mezinárodní společenství zemi napadené Ruskem pomůže překonat zimu. Cílem je podle něj i ochrana okupované Záporožské jaderné elektrárny. Ruské počínání označil francouzský prezident za zbabělé. Macron zdůraznil vůli mezinárodního společenství pomoci Ukrajině „odolat během této zimy“, kdy země čelí zbabělému počínání Ruska, jehož cílem je uvrhnout Ukrajince do „tmy a chladu“. Rusko se podle něj „pokouší šířit teror mezi obyvatele“ Ukrajiny útoky na civilní infrastrukturu. Ty jsou podle Macrona válečnými zločiny. Kreml útočí na civilní infrastrukturu, protože jeho vojáci utrpěli porážky na bojišti, řekl Macron.

Francouzský prezident dále řekl, že existuje shoda na nutnosti odsunout těžké zbraně ze Záporožské jaderné elektrárny a že probíhají jednání o možnostech dosáhnout tohoto cíle. „Dokázali jsme ochránit Černobyl a naším cílem je ochránit Záporožskou jadernou elektrárnu. Příští týdny budou klíčové,“ řekl Macron po příjezdu na konferenci, z níž má vzejít pomoc Ukrajině během zimního období i při následné obnově.

Téměř padesátka států a přes 20 mezinárodních organizací chce reagovat mimo jiné na skutečnost, že miliony Ukrajinců jsou aktuálně bez elektřiny a dalších energií. Pomoc se má zaměřit na dodávky energií, vody, potravin i na dopravu a zdravotnictví. Očekává se, že účastníci dárcovské konference přislíbí pomoc v hodnotě mnoha desítek milionů dolarů. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jeho země potřebuje elektrické generátory stejně naléhavě jako obrněná vozidla nebo neprůstřelné vesty pro své vojáky.

S klesajícími teplotami je potřeba pomoci Ukrajině stále větší a naléhavější. Opakující se vlny ruských vzdušných útoků podle Kyjeva od října zničily zhruba polovinu ukrajinské energetické infrastruktury. Jedním z ruských cílů je podle Ukrajiny vyvolat novou uprchlickou vlnu v Evropě. (ceskenoviny)

Pondělí, 22:00: Velvyslanci zemí Evropské unie se shodli na společné půjčce 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a globální patnáctiprocentní dani pro velké nadnárodní firmy. Na twitteru to oznámilo české předsednictví Rady EU. Maďarsko, která obě dohody dlouhodobě blokovalo, stáhlo veto při souběžném jednání o svých penězích z unijních fondů.

Podle diplomatického zdroje zmrazí evropský blok Budapešti namísto 7,5 miliardy eur navržených Evropskou komisí přibližně 6,3 miliardy eur. Schválí také maďarský plán obnovy, na jehož základě může země dostat 5,8 miliardy eur. Jednotlivé body dohody musí formálně stvrdit členské státy, aby vstoupily v platnost. Maďarsko by první peníze mělo dostat v lednu. (čtk)

Pondělí, 20:00: Skupina velkých světových ekonomik G7 pod německým předsednictvím opět vyzvala Rusko, aby zastavilo svou válku na Ukrajině. Po digitálním summitu skupiny to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, podle kterého je ruský prezident Vladimir Putin v boji sám. Scholz rovněž řekl, že G7 znovu vyslovila podporu Ukrajině a připravuje mezinárodní platformu pro koordinaci poválečné rekonstrukce země. „Potvrzujeme naši rozhodnou podporu Ukrajině,“ uvedli v prohlášení představitelé skupiny, kterou vedle Německa tvoří Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada a USA a ve které má zastoupení také Evropská unie.

Na úvod digitální schůzky se k šéfům vlád a států G7 připojil s projevem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V něm podle agentury AFP řekl, že ukrajinská armáda k boji s ruskými invazními silami potřebuje moderní tanky, dělostřelectvo a také střely delšího doletu. Agentura Reuters uvedla, že Zelenskyj se také obrátil na Rusko, aby z Ukrajiny stáhlo vojáky. Jako vhodný termín navrhl Vánoce. Požádal také G7, aby pomohla jeho zemi získat další dvě miliardy kubických metrů zemního plynu.

Scholz řekl, že Ukrajina se může na podporu G7 spoléhat, dokud to bude potřeba. „Znovu proto vyzýváme Rusko, jehož brutální postup odsuzujeme, aby zastavilo boje a stáhlo se z Ukrajiny,“ prohlásil kancléř. Poukázal na to, že Putina a ruskou útočnou válku nikdo nepodporuje. „I naši partneři ve světě žádají zastavení bojů,“ řekl kancléř. „Putin je izolován a sám,“ dodal. Odsoudil také ruské vyhrožování jadernými zbraněmi, které podle něj považují za nepřijatelné i ostatní státy světa.

Kromě současné podpory Ukrajiny je třeba se podle Scholze připravovat i na budoucí poválečnou obnovu země, za tím účelem chce G7 založit mezinárodní koordinační platformu. „Rekonstrukce Ukrajiny bude srovnatelná s Marshallovým plánem po druhé světové válce,“ uvedl s odkazem na úspěšný americký projekt poválečné obnovy západní Evropy. (čtk)

Pondělí, 14:50: Rusko má podle odhadu ukrajinské vojenské rozvědky dost raket ještě na tři až pět vln náletů na Ukrajinu, uvedl podle deníku The New York Times zástupce šéfa rozvědky Vadym Skibickyj. Odhad vychází z předpokladu, že při jedné vlně ruské síly vypálí 80 až 90 raket. Rusko od začátku října podniká na Ukrajinu rozsáhlé vzdušné útoky, kdy na ni během jednoho dne vyšle desítky raket, jejichž cílem jsou obvykle energetická zařízení.

Při některých vlnách Rusko ale útočilo menším počtem raket, než s kolika počítá ukrajinská rozvědka. Při posledním rozsáhlém úderu 5. prosince vyslalo na Ukrajinu okolo 70 raket, podotkla ruská redakce BBC.

Rusko od únorového vpádu na Ukrajinu vyrobilo asi 240 střel s plochou dráhou letu Ch-101 a asi 120 raket Kalibr odpalovaných z moře, sdělil také Skibickyj. Ruský armádní průmysl tak podle něj za měsíc vyrobí asi 40 raket. Skibickyj také v komentáři pro týdeník Economist z minulého týdne uvedl, že ruské síly při útocích proti ukrajinské infrastruktuře použily už více než 80 procent svých moderních raket. Tyto výroky nelze nezávisle ověřit. Rusko o objemu svých zásob ani velikosti výroby neinformuje.

Generální štáb ukrajinské armády na začátku měsíce také informoval, že Rusko se snaží zaměstnat ukrajinskou protivzdušnou obranu vypouštěním starších raket typu Ch-55, které jsou bez výbušné hlavice. Podle Mykoly Danyljuka z vědeckého oddělení generálního štábu může využívání starších střel Ch-55 poukazovat na vyčerpání ruských zásob moderních řízených střel. (čtk)

Pondělí, 12:00: Ruské pozemní síly v nadcházejících měsících na Ukrajině zřejmě nedokážou významně postoupit, uvedlo britské ministerstvo obrany, které se odvolává na poznatky britské vojenské rozvědky.

Soudě podle vystoupení ruského prezidentského mluvčího Dmitrije Peskova z minulého týdne přitom zůstávají ruské cíle na Ukrajině nezměněny a Rusko dál usiluje o rozšíření kontroly na Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblastí a především o postup dál do Doněcké oblasti, podotklo britské ministerstvo. „Ruská strategie ale v současnosti zřejmě nedokáže tyto cíle splnit. Je velmi nepravděpodobné, že ruská armáda je schopna vytvořit účinnou útočnou sílu, která by byla s to zmíněné regiony ovládnout,“ tvrdí Londýn ministerstvo.

Ukrajina v září dokázala během rychlé protiofenzivy vytlačit ruské síly z velké části Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, v listopadu Rusko ztratilo Cherson na jihu. Tvrdé boje se už měsíce svádějí o Bachmut v Doněcké oblasti, fronta se tam ale prakticky nemění.

Ruské vzdušné útoky ale dál zasahují ukrajinské civilní obyvatelstvo, upozorňuje Kyjev. Ruské síly ráno ostřelovaly raketomety Uragan město Girnyk v Doněcké oblasti a zranily přitom osm civilistů na místním tržišti a v jeho okolí, sdělil podle agentury Unian šéf oblastní správy Pavlo Kyrylenko. „Teroristický stát neustále terorizuje civilní ukrajinské obyvatelstvo. Střílí a bude střílet na civilisty do té doby, než ho vyženeme,“ uvedl Kyrylenko a znovu vyzval obyvatele regionu k evakuaci. V neděli zemřeli při útocích ruských sil na Ukrajině dva civilisté a šest dalších utrpělo zranění, informoval na sociálních sítích Kyrylo Tymošenko z ukrajinské prezidentské kanceláře.

Počet odběratelů, kteří zůstávají v ukrajinském městě Oděsa po sobotních ruských útocích bez elektřiny, klesl na 300 tisíc. Podle ruskojazyčné verze serveru BBC News o tom v neděli informoval starosta Hennadij Truchanov. V sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že po ruských náletech je v Oděse a jejím okolí bez proudu 1,5 milionu lidí. K obnově plavby se postupně vrací černomořské přístavy, jejichž fungování taktéž narušily ruské útoky. Z těchto přístavů se vyváží ukrajinské obilí a další zemědělské produkty, klíčové pro potravinovou stabilitu ve světě. Oděsa patří mezi regiony s nejčastějšími výpadky dodávek elektřiny, složité podmínky panují ale i v metropoli Kyjevě a okolí, ve čtyřech oblastech na západě Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti v centrální části země, prohlásil Zelenskyj v neděli.

„Dodávky elektřiny a vody v Oděse jsou postupně obnovovány,“ napsal na sociální síti Telegram starosta Truchanov. Podle něj je situace ve městě v zásadě pod kontrolou, nikoli však snadná. Místní správa rovněž znovu spouští vodní čerpací stanice a dodává kamiony vodu do oblastí, kde jsou dodávky nadále přerušeny. Co se týče vytápění, ze 140 kotelen stále nefunguje 43, sdělil v neděli starosta Truchanov. Export obnovily přístavy Čornomorsk a Južne, informovala agentura Ukrinform. Z přístavu v Oděse zatím nákladní lodě nevyplouvají.

Ruská armáda v sobotu ostřelovala regiony na jihu Ukrajiny, včetně Oděské oblasti. Zelenskyj řekl, že škody způsobily drony íránské výroby. V neděli ve svém pravidelném večerním projevu prohlásil, že v Oděse a dalších městech v oblasti se již podařilo částečně dodávky elektřiny obnovit. (ceskenoviny)

Neděle,  20:00: Velitelství ukrajinské armády potvrdilo sérii náletů na cíle na územích okupovaných Ruskem. Na telegramu informovalo o zásahu sedmi kontrolních stanovišť, oblastí s vysokou koncentrací zbraní a vojenské techniky a muničního skladu. Ukrajinské jednotky zasáhly také základnu žoldnéřské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny na východě Ukrajiny. Informoval o tom gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.

Hajdaj oznámil zničení hotelu ve městě Kadijivka, ve kterém podle něj bylo sídlo Wagnerovy skupiny, jejíž žoldnéři bojují na straně Ruska. Rusové podle Hajdaje při útoku utrpěli „značné ztráty“ a „nejméně 50 procent přeživších sil zemře, protože se jim nedostane lékařské pomoci“, cituje šéfa Luhanské oblasti BBC News. Zásah hotelu potvrdil také starosta města, které je v ruštině označované jako Stachanov. Informovala o tom agentura TASS.

Armáda upozornila také na dění v Ruskem obsazeném Melitopolu na jihu země, kde představitelé dosazené samosprávy nutí ukrajinským obyvatelům ruské pasy. „Ukrajinské hřivny jsou postupně stahovány z oběhu v obchodní síti, obyvatelstvo je nuceno přecházet na ruské rubly,“ uvedla též armáda.

„Okupanti se také snaží finančně motivovat místní obyvatelstvo ke spolupráci, poskytují finanční pomoc osobám v důchodovém věku ve výši 10.000 rublů (zhruba 3700 korun) a vyplácejí vyšší platy loajálním místním obyvatelům, kteří souhlasili s prací v institucích tzv. okupačních orgánů,“ uvedla k dění v Melitopolu ukrajinská armáda na telegramu.(čtk)

Neděle, 10:00: Rusko se snaží posílit své jednotky bojující poblíž Severodoněcku v Luhanské oblasti, a navýšilo proto mobilizaci v okupovaných částech oblasti, uvedl ukrajinský generální štáb. Dodal, že například v Rusy okupovaném městě Krasnyj Luč se pohybuje mnohem více hlídek, které zastavují muže, kontrolují jejich dokumenty a odvážejí je do mobilizačních center.

Téměř celou Luhanskou oblast okupují ruské jednotky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno označil situaci ve městech na frontové linii v Doněcké i Luhanské oblasti za „velmi obtížnou“. Právě tady probíhají nejprudší boje. „Na dočasně okupovaném území Luhanské oblasti ruští okupanti v posledních dvou týdnech prohledávají vzdělávací instituce. Jejich cílem je najít a zničit knihy v ukrajinském jazyce a materiály obsahující symboly Ukrajiny,“ dodal ukrajinský generální štáb ve svém pravidelném hlášení.

Velkým problémem je i zaminování oblastí, které za sebou zanechali ustupující ruští vojáci. Jak uvedla náměstkyně ukrajinského ministra vnitra Kateryna Pavličenková, od začátku ruské invaze se ukrajinským expertům podařilo najít a odstranit více než 300.000 výbušných zařízení, která se nacházela na ukrajinském území o rozloze 76 hektarů. Dodala, že odminovat je potřeba ještě asi 30 procent ukrajinského území. (čtk)

Neděle, 08:00: Po ruských náletech íránskými drony je v ukrajinském přístavním městě Oděsa a jejím okolí 1,5 milionu lidí bez proudu. Ve svém pravidelném večerním videu to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. K elektrické síti je připojena pouze kritická infrastruktura a situace je velmi obtížná, prohlásil. Úřady varují, že výpadky potrvají dlouho, a navrhly lidem odchod z oblasti.

V noci na sobotu letělo na Oděsu 15 bezpilotních letounů typu Šáhed-136 íránské výroby, ukrajinské armádě se jich podařilo deset sestřelit, uvedl Zelenskyj. O stejném útoku dnes ráno informovalo ukrajinské letectvo. Podle Zelenského je to „záměrná šikana a snaha přivést město ke katastrofě“. Technici se pokoušejí poškozenou energetickou infrastrukturu opravit, ale pravděpodobně to potrvá déle než po předchozích útocích, upozornily úřady podle serveru Ukrajinska pravda.

„Oděsa a téměř celý region zůstávají bez elektřiny,“ uvedly úřady. Elektřina možná nepůjde „dny, dokonce týdny, a je možné, že až dva až tři měsíce. Pokud pro vás bude obtížné obejít se bez elektřiny a budete mít možnost dočasně opustit město Oděsa do Oděské oblasti nebo mimo ni, pak to doporučujeme,“ cituje úřady Ukrajinska pravda.

Zelenskyj vyzval obyvatele postižené oblasti, aby si vzájemně pomáhali a nebáli se využít „stanice nezlomnosti“. V těchto centrech pojmenovaných po ukrajinském vzdoru vůči ruské vojenské agresi se obyvatelé mohou ohřát, nabít si mobilní telefony, občerstvit se a dát si horké nápoje. (čtk)

Neděle, 06:00:  Ukrajinské síly podnikly v sobotu večer útok na Ruskem obsazený Melitopol v jižní části země, uvedli ukrajinští představitelé i ruská okupační správa. Starosta města Ivan Fedorov, který je loajální vládě v Kyjevu, podle agentury Unian uvedl, že při něm zemřelo nebo bylo zraněno asi 200 ruských vojáků. Ukrajinský útok na Melitopol potvrdil podle agentury TASS také šéf okupační oblastní správy Jevhen Balickyj (rusky Jevgenij Balickij), podle něhož při něm utrpěli civilisté.

V Melitopolu v Záporožské oblasti se v sobotu večer ozvala řada výbuchů, informovala ruská agentura RIA Novosti, podle níž byla na místě aktivována protivzdušná obrana. Šéf ruské okupační správy Balickyj později podle TASS sdělil, že ukrajinské síly na město zaútočily pomocí amerických raketometů HIMARS.

Ukrajinské údery mířily na ruské vojenské základny v Melitopolu, uvedl na sociální síti Telegram starosta města loajální ke Kyjevu. „Podle prvních informací se přismažilo skoro 200 okupantů,“ napsal Fedorov. Doplnil, že zraněné ruské vojáky převáželi do nemocnic na poloostrově Krym, protože zdravotnická zařízení v Melitopolu nemohla takové množství raněných pojmout.

Podle Balického ukrajinský útok zničil rekreační zařízení, kde se v tu dobu nacházeli civilisté. Údery v Melitopolu si podle něj vyžádaly nejméně dvě oběti na životech a deseti dalším lidem způsobily zranění. (čtk)

yy

Sobota, 22:00:  Rada Evropské unie oznámila dohodu o legislativním balíčku, který umožní poskytnout Ukrajině příští rok půjčku 18 miliard eur (437,5 miliard korun). Rada předloží návrh Evropskému parlamentu k případnému přijetí příští týden. Český ministr financí Zbyněk Stanjura v tiskové zprávě uvedl, že „díky legislativě, kterou jsme dnes přijali, může Ukrajina počítat s finanční pomocí ze strany EU po celý rok 2023“. Česko Radě EU do konce roku předsedá. Ukrajina vzdoruje od února ruské agresi.

Podle informací agentury DPA Maďarsko hlasovalo proti, přestože půjčka vyžaduje jednomyslnost. Stanjura ale již dříve uvedl, že ostatní unijní státy připraví variantu, jak poslat Kyjevu peníze i bez maďarské účasti.

Půjčky na příští rok budou mít desetiletý odklad splácení, většinu úrokových nákladů pokryjí členské státy prostřednictvím vnějších účelově vázaných příjmů. Záruky za tyto půjčky poskytne buď rozpočet EU, nebo členské státy, uvádí se v tiskové zprávě.

Prostředky mají Ukrajině pomoci při financování akutních potřeb, při obnově kritické infrastruktury a na začátku poválečné obnovy. Dlouhodobým cílem je podpora Ukrajiny na cestě k evropské integraci. (čtk)

Sobota, 10:00: Ruský prezident Vladimir Putin stále hovoří o vyjednávání s Ukrajinou, nicméně nejde mu o mír, ale o to, aby Ukrajinu očernil v očích jejích západních stoupenců, uvedl ve své analýze americký Institut pro studium války (ISW). Podle něj se šéf Kremlu snaží vykreslit Kyjev jako neochotný ke kompromisu nebo i vůbec k tomu zapojit se do vážných jednání.

„Dohoda o příměří, ke které by došlo v brzké době a která by umožnila, aby si ruské síly mohly přes zimu odpočinout a přeskupit se, je však krajně nepravděpodobná,“ napsal americký institut. Vyjednávání o příměří vyžaduje čas a pozice Ukrajiny a Ruska jsou velmi vzdálené. Je nemožné si představit, že by takové příměří bylo odsouhlaseno v příštích měsících, dodal ISW.

Ukrajina za uplynulých 24 hodin odrazila ruské útoky poblíž 13 obcí na východě země, informoval ukrajinský generální štáb. Ruská armáda odpálila za uplynulý den pět raket, podnikla 20 náletů a rovněž 80 útoků ze salvových raketometů. Ukrajinské síly pak zasáhly čtyři ruské kontrolní body a pět oblastí, ve kterých se nacházely ruské jednotky, zbraně a vojenské vybavení, dodala ukrajinská armáda.

Na jihu Ukrajiny v noci Rusové útočili i pomocí íránských dronů. Deset bezpilotních letounů typu Šáhed-136, které Moskva používá k útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a další civilní cíle, se podařilo sestřelit nad Chersonskou, Mykolajivskou a Oděskou oblastí, napsalo ukrajinské letectvo na facebooku.

Intenzivní ostřelování zažila i města Nikopol a Marhanec. Podle šéfa Dněpropetrovské oblasti Valentyna Rezničenka utrpěli zranění čtyři starší lidé. Dva byli ošetřeni na místě, dva byli odvezeni do nemocnice. V Nikopolu bylo poškozeno 11 rezidenčních budov. (čtk)

Pátek, 18:00: Válka na Ukrajině se může vymknout kontrole a přerůst v rozsáhlý konflikt mezi Ruskem a NATO, který zasáhne celý kontinent. V rozhovoru poskytnutém norské televizní stanici NRK to řekl šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Podle něj ale aliance denně usilovně pracuje na tom, aby se takovému vývoji vyhnula. „Pokud se budou věci vyvíjet špatným směrem, pak to může být opravdu hrozivé,“ citovala z rozhovoru agentura AP. „Je tu strašlivá válka na Ukrajině. Tato válka se může stát rozsáhlou válkou, z níž vznikne obrovský konflikt mezi NATO a Ruskem… Pracujeme každý den na tom, abychom se tomu vyhnuli,“ řekl dále šéf NATO.

Stoltenberg, bývalý norský premiér, v rozhovoru několikrát zmínil, že eskalace konfliktu do války mezi aliancí a Ruskem je reálnou možností dalšího vývoje. Zároveň ale zdůraznil, že zatím věří, že se takový scénář podaří odvrátit. „Svět se v posledních desetiletích posunul dopředu. NATO je teď nejsilnější za posledních mnoho let. A v neposlední řadě je tu (ruský prezident Vladimir) Putin, který podcenil naši schopnost se bránit a chránit jeden druhého. Dokud to budeme dělat, jsme v bezpečí,“ uzavřel Stoltenberg.

Ruský prezident už několikrát obvinil členské země NATO, že se staly aktivními účastníky války na Ukrajině tím, že Kyjevu dodávají zbraně, poskytují mu zpravodajské informace a cvičí ukrajinské vojáky. Podle aliance je povinností podpořit zemi, která se brání poté, co ji bezdůvodně agresivně napadl její soused. V pátek Putin pohrozil, že tvrdou odplatou, pokud by nějaký stát zaútočil na Rusko jadernými zbraněmi, tento týden rovněž řekl, že hrozba jaderného konfliktu narůstá, přestože žádná země záměr podniknout útok proti Rusku s použitím jaderných prostředků nedeklarovala. (čtk)

Pátek, 15:00: Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil tvrdou odplatou, pokud by nějaký stát zaútočil na Rusko jadernými zbraněmi. Na jednání euroasijské ekonomické rady podle agentury Reuters řekl, že by v takovém případě byl útočník smazán z povrchu země. Putin už tento týden řekl, že hrozba jaderného konfliktu narůstá, přestože žádná země záměr podniknout útok proti Rusku s použitím jaderných prostředků nedeklarovala a o možnosti použití jaderných zbraní hovoří v poslední době v souvislosti s válkou na Ukrajině především právě Moskva.

Putin naznačil, že podle něj by hrozba použití jaderných zbraní mohla přijít z USA. Prohlásil, že Rusko na rozdíl od USA dosud neuvažovalo, že by bylo z jeho strany přípustné provést jako první preventivní jaderný úder. „USA mají teorii preventivního úderu… Když už mluvíme o odzbrojovacím úderu, tak by možná stálo za to zamyslet se, jestli nepřevzít některé postupy našich amerických partnerů, jak zajistit svoji bezpečnost,“ citovala Putina agentura TASS.

Ruský prezident během svého vystoupení také obvinil ze zrady účastníky minských dohod, především Německo a Francii. Reagoval tak na rozhovor bývalé německého kancléřky Angely Merkelové s týdeníkem Die Zeit, v němž řekla, že dohody byly pokusem poskytnou Ukrajině čas a dát jí příležitost zlepšit svoji obranu. Cílem minských dohod bylo ukončit válku na východní Ukrajině, která se rozhořela v roce 2014 poté, co Moskva podpořila místní proruské separatisty.

Putin uvedl, že právě kvůli rozčarování z minských dohod si Rusko není jisté, s kým jednat ohledně současné situace na Ukrajině. „Už mnohokrát jsem řekl, že jsme připraveni dojít k dohodě, jsme otevření, ale nutí nás to zamyslet se, s kým máme tu čest,“ sdělil Putin.

Ruská vojska vpadla na Putinův rozkaz 24. února na Ukrajinu. Jarní mírová jednání skončila neúspěchem. Ukrajina již několikrát zopakovala, že rozhovory neodmítá, nechce ale jednání založená na ruských ultimátech. Na začátku října navíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů jmenovitě s Putinem. (čtk)

Pátek, 09:00: Na frontě v Luhanské a Doněcké oblasti pokračují boje mezi ruskými a ukrajinskými jednotkami, ale ani jedna ze stran podle analýzy amerického Institutu pro studium války (ISW) zatím v těchto oblastech nedosáhla přesvědčivých zisků. Ukrajinský generální štáb uvedl, že ruské jednotky nepřestávají útočit ve směru na Bachmut a Avdijivku. Právě u Bachmutu v Doněcké oblasti se v současnosti odehrávají nejtěžší boje, píše ruskojazyčný server BBC. Podle ukrajinského generálního štábu se v oblasti podařilo odrazit útoky na zhruba sedm osad. Ruské zdroje naopak tvrdí, že ukrajinské ozbrojené síly neúspěšně u Bachmutu zaútočily na pět obcí.

Ruská armáda vyslala 8. prosince posily ke svým pozicím u města Svatove na severozápadě Luhanské oblasti, kde se snaží o protiútok. ISW s odkazem na ukrajinský generální štáb uvádí, že tuto ofenzivu ukrajinské jednotky odrazily.

Ruská armáda také zvýšila intenzitu útoků na ukrajinské pozice u města Kreminna, kterou okupují a která leží severně od Lysyčansku a Severodoněcku. Ukrajinská armáda tvrdí, že se jí u města podařilo odrazit několik útoků a o útočných operacích v blízkosti Kreminny hovořilo ve čtvrtek i ruské ministerstvo obrany. ISW cituje proruské bloggery, podle kterých Rusko u Kreminny pomalu postupuje, nedaří se mu prolomit ukrajinské pozice.

Ukrajinský generální štáb uvedl, že jeho jednotky za uplynulý den odrazily ruské útoky v oblasti Bilohorivky v Luhanské oblasti, tedy nedaleko Kreminny, a u obce Kliščijivka u Bachmutu a města Marjinka v Doněcké oblasti. Tyto informace nelze nezávisle ověřit. (čtk)

Čtvrtek, 22:00: Ruské jednotky ovládající ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu v jejím areálu rozmístily raketomety Grad, uvedla ukrajinská společnost Enerhoatom. Informace ale nelze nezávisle ověřit.

Raketomety Grad jsou podle Enerhoatomu vedle skladu vyhořelého paliva, který se nachází blízko šestého bloku elektrárny. Rusové je mohou použít k útokům na druhé straně řeky Dněpr, třeba na města Nikopol a Marhanec. Blízkost reaktoru a skladu vyhořelého paliva jim pak poslouží jako „štít“ před možnou ukrajinskou odvetou, uvedl Enerhoatom. Již dříve podle něho ruská armáda poblíž šestého bloku vybudovala blíže nespecifikované součásti obranné infrastruktury.

Záporožskou jadernou elektrárnu ruské jednotky obsadily několik týdnů po začátku invaze na Ukrajinu. Obě strany se navzájem obviňují z ostřelování elektrárny, která je největším zařízením tohoto typu v Evropě. Agentura AP připomíná, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) do elektrárny poslala své inspektory a snaží se prosadit, aby kolem elektrárny vznikla demilitarizovaná zóna. MAAE nereagovala na žádost o komentář k tvrzení Enerhoatomu o rozmístění raketometů Grad. Rusko tvrdí, že musí udržet kontrolu nad elektrárnou, aby ji bránilo před ukrajinskými útoky. (čtk)

Čtvrtek, 11:00:  Ukrajinská armáda za uplynulých 24 hodin odrazila ruské útoky u 15 obcí v Doněcké, Luhanské a Charkovské oblasti na východě země, uvádí ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti. Ve svodce je opět zmíněn Bachmut, kde se v poslední době odehrávají nejtvrdší boje.

Ruský prezident Vladimir Putin podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) chystá svou zemi na „dlouhou imperialistickou válku“.  ISW vychází z rozboru Putinova středečního vystoupení před jeho poradci pro lidská práva, kdy hovořil o výbojích cara Petra Velikého i svých vlastních. Připustil, že „speciální vojenská operace“, jak Kreml nazývá válku proti Ukrajině, je „dlouhodobý proces“ a jeho výsledek by mělo být získání nových území.

„Putin se přirovnal k ruskému caru Petrovi I., když poznamenal, že Rusko nyní ovládá Azovské moře, o které Petr Veliký také bojoval,“ poznamenávají experti. „Zmínky o dějinách ruské říše otevřeně ukazují nynější Putinovy cíle na Ukrajině jako zjevně imperialistické a stále ještě maximalistické. Putin chystá ruskou veřejnost k dlouhé vyčerpávající válce na Ukrajině, kterou potřebuje k ovládnutí dalšího ukrajinského území,“ míní.

Analytici ISW také poukazují na první nasazení dronů íránské výroby proti Ukrajině po třítýdenní pauze. Usuzují, že Rusové nejspíše dokázali drony přizpůsobit zimním podmínkám, a tak se dá předpokládat v nejbližší době jejich častější použití při útocích proti ukrajinské infrastruktuře. Rusko podle ISW stále více využívá íránské výrobky kvůli vyčerpání zásob vlastních přesných zbraní.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak serveru Politico řekl, že věří v mír v příštím roce. „Věřím, že Ukrajinci budou nejvlivnější i příští rok, ale už za míru,“ řekl v předem natočeném videu Zelenskyj, kterého server označil za nejvlivnějšího člověka v Evropě. „Ukrajinská armáda, která nás všechny chrání na svých bojištích, je jednička,“ dodal a poděkoval "všem našim přátelům v Evropě, kteří nám pomáhají udržovat stabilitu“ a „pomáhají milionům lidí přežít tuto hroznou dobu“. (čtk)

Čtvrtek, 10:00: Evropská komise navrhuje rozšířit protiruské sankce o 200 lidí a firem včetně tři ruských bank. Žádá také nové kontroly a omezení vývozu chemikálií, nervově paralytických látek, elektroniky a IT komponentů, které by mohly být použity Ruskem ve válce proti Ukrajině. Návrh devátého sankčního balíku představila předsedkyně EK Ursula von den Leyen. „Stojíme na straně Ukrajiny a nutíme Rusko, aby za svou krutost zaplatilo,“ uvedla oznámení a slíbila další podporu Ukrajině, která se od února brání ruské agresi.

Na unijním sankčním seznamu by podle nového návrhu mohly figurovat poslanci ruské Státní dumy, ministři i regionální politici nebo představitelé armády. Cílí na „klíčové osoby podílející se na brutálních a záměrných raketových úderech Ruska proti civilistům, na únosech ukrajinských dětí do Ruska a na krádežích ukrajinských zemědělských produktů,“ uvedla šéfka unijní exekutivy. Zákazem transakcí s dalšími třemi bankami, včetně Ruské regionální rozvojové banky (RRDB), chce Evropská komise zavřít zdroj peněz pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Součástí plánovaného balíku je i zákaz nových investic do těžby v Rusku.

Komise chce také zamezit přístupu Ruska k dronům a bezpilotním letounům, které Moskva používá na Ukrajině. Navrhuje zakázat přímý vývoz motorů pro drony do Ruska i do třetích zemí, jako je Írán, které by je mohly Rusku dodávat, uvedla šéfka EK.

Předchozí, osmý sankční balík, evropská unie přijala na začátku října. Jeho součástí je i dohoda o zavedení cenového stropu na ropu přepravovanou z Ruska do třetích zemí po moři nebo zákaz dovozu ruské oceli, dřeva či cigaret. Seznam potrestaných činitelů a subjektů se tehdy rozšířil o 37 jmen na celkových 1351. (čtk)

Středa, 14:00: Bývalá německá kancléřka Angela Merkel připustila chyby ve své politice vůči Rusku. „Měli jsme na ruskou agresivitu reagovat rychleji,“ řekla dlouholetá šéfka spolkové vlády týdeníku Die Zeit s odkazem na ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym. Stavbu plynovodního projektu Nord Stream 2 ani zpětně nepovažuje za chybu, informovala agentura DPA.

Rusko letos v únoru zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, válka si od té doby vyžádala desetitisíce životů. Ve světle těchto událostí Merkel spolu s dalšími lídry zemí Evropské unie čelí kritice, že v období po anexi Krymu v roce 2014 měli s Kremlem jednat s větší důrazností. Kritici Merkelové vytýkají také to, že dopustila přílišnou závislost své země na ruských surovinách.

Merkel v rozhovoru připustila, že po anexi Krymu neudělala dost pro to, aby Německo dodrželo závazek vůči NATO vynakládat na svou obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu. „Německo i přes zvýšení nedosáhlo dvouprocentního cíle,“ řekla . „A ani já jsem kvůli tomu každý den nepronášela plamenné řeči,“ dodala.

Exkancléřka ovšem ani s odstupem nepovažuje za chybu schválení výstavby německo-ruského plynovodu Nord Stream 2, který měl umožnit zdvojnásobení dovozu energetické suroviny z Ruska do Německa, nakonec ale vůbec nebyl uveden do provozu. Zákaz projektu by podle Merkelé „nebezpečně zhoršil ovzduší ve vztazích s Ruskem“. Závislost na ruském plynu navíc podle ní nebyla způsobena pouze společným plynovodem s Ruskem, ale i nižšími dodávkami plynu z Norska, Británie a Nizozemska. (čtk)

Středa, 11:00: Spojené státy by uvítaly, kdyby Německo dodalo ukrajinské armádě tanky Leopard 2. Podle informací deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) to již v říjnu Berlínu řekl bezpečnostní poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan. Ukrajina, která od února vzdoruje ruské invazi, o Leopardy 2 žádala. Německo se ale takový krok zdráhá učinit a opakovaně hovoří o nezbytnosti společného postupu se spojenci.

Ukrajina dosud žádné tanky západní konstrukce nedostala, ačkoli o ně má zájem. Podle Gustava Gressela z Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) jsou právě německé Leopardy 2 vhodnou volbou, neboť tyto tanky používá polská armáda. Ukrajina by tak hned za svými hranicemi měla možnost německé stroje opravovat.

O možné dodávce Leopardů 2 na Ukrajinu se v Německu dlouhodobě diskutuje. Kancléř Olaf Scholz ale opakovaně zdůrazňuje, že ač Německo Ukrajině pomáhá, neučiní žádný krok v rozporu s postojem svých spojenců. Berlín také poukazuje na to, že žádná spojenecká země prozatím ukrajinským silám tanky západní konstrukce neposkytla.

Poradce amerického prezidenta Sullivan nicméně podle zdrojů FAZ v říjnu řekl zahraničněpolitickému poradci německého kancléře Jensi Plötnerovi, že Spojené státy by předání Leopardů 2 na Ukrajinu uvítaly. Uvedl ale, že USA nebudou Berlín k takovému kroku nutit, protože k rozhodnutí musí dospět samo Německo.

Německé Leopardy 2 prozatím získají například Česko a Slovensko, kterým je Berlín daruje výměnou za to, že Ukrajině poskytly své tanky a obrněná vozidla. Německo tento postup nazývá řetězovou výměnou.

Německo mimo jiné předalo ukrajinským ozbrojeným silám 30 samohybných protiletadlových kanónů Gepard a dalších sedm jim chce ještě dodat. Gepardy jsou založeny na podvozku tanku Leopard 1. (čtk)

Středa, 09:00: Ukrajinské síly odrazily ruské útoky u deseti obcí v Donbasu, včetně Bachmutu a Avdijivky, tvrdí ukrajinský generální štáb. V ranní svodce z bojiště také potvrdil, že Rusko po několika týdnech znovu zaútočilo drony íránské výroby na Ukrajinu.

Ukrajinské velení uvádí, že během uplynulých 24 hodin ukrajinští vojáci sestřelili 14 dronů typu Šáhed-136 íránské výroby, které přímo útočí na cíl. Velení již neupřesnilo, na jaké cíle tyto drony útočily, ani zda některé cíle zasáhly, poznamenala britská stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Připomněla, že na sociálních sítích se v noci na dnešek objevily záběry, zachycující typický zvuk motorů íránských bezpilotních letounů. Ráno pak gubernátor Dněpropetrovské oblasti informoval o sestřelení osmi dronů. Bezpilotní letouny, které ruská armáda naposledy použila při náletech ze 17. listopadu, také útočily v dalších regionech.

ISW informuje o postupu ukrajinských sil v Charkovské oblasti na severovýchodě země i o podle něj nepříliš významných územních zisků Ruska u Bachmutu, kde se nyní odehrávají nejtvrdší boje. Rusové zatím nedokázali toto město obklíčit.

Ukrajinská armáda podle amerických analytiků útočí také u města Svatove v Luhanské oblasti v Donbasu; tento důležitý dopravní uzel se zdá být jedním z hlavních cílů ukrajinské protiofenzívy po osvobození Charkovské oblasti. Ruské ministerstvo obrany nepřímo přiznalo, že Ukrajinci osvobodili ves Kyslivka, vzdálenou 25 kilometrů severovýchodně od Svatove, když tvrdilo, že zasáhlo ukrajinské velitelství v této vsi.

ISW připomíná, že Kreml přímo popřel zvěsti o zahájení druhé vlny mobilizace ve snaze uklidnit rostoucí nespokojenost ve společnosti. Analytici nicméně upozorňují na známky svědčící o tom, že se Rusko k druhé vlně mobilizace chystá. Ale ani ta, ani všeobecná mobilizace a oficiální vyhlášení války podle analytiků vzhledem k nedostatečné výcvikové kapacitě v krátkodobém horizontu ruské armádě nepomůže vyřešit nedostatek sil pro válčení na Ukrajině. (ceskenoviny)

Úterý, 18:00: Kremelská propaganda se po řadě neúspěchů na bojišti nebo nepopulární mobilizaci snaží různými prostředky zvýšit ochabující nadšení Rusů pro válku na Ukrajině. Ruští diváci se tak například dozví, že v případě porážky ruské armády Západ potrestá každého Rusa, píše list The Times.

„Za viníky budou považováni všichni bez výjimky, bez ohledu na to, zda se nacházejí na území Ruska, nebo mimo něj,“ uvedla přední ruská moderátorka Olga Skabejevová. „V sázce je existence naší země i existence všech ruských občanů,“ varovala hlasatelka kanálu Rossija 1 a dodala, že po porážce Moskvy bude okamžitě zatčen každý jednotlivý Rus žijící v zahraničí, i ti, kteří nemají žádné vazby na Kreml.

Přední ruská propagandistka a šéfredaktorka státní televize RT Margarita Simoňjanová varovala Rusy před „nepředstavitelnými“ dopady ukrajinského vítězství. „Pokud bychom nezvládli vyhrát, Haag, ať už skutečný nebo hypotetický, si přijde i pro metaře, který zametá dlažební kostky za Kremlem,“ uvedla Simoňjanová s odkazem na Mezinárodní trestní soud (ICC) v nizozemském Haagu.

Jedinou možností je nyní pro Moskvu pokračovat v ostřelování ukrajinské energetické infrastruktury, uvedla Simoňjanová, podle které Západ hodlá Rusko stíhat tak jako tak. „No a co, že bude další kyjevská čtvrť bez elektřiny?“ uvedla šéfredaktorka RT.

Rusko, které vpadlo na Ukrajinu letos 24. února, se od léta potýká s ukrajinskou protiofenzivou. Kvůli útokům ukrajinských jednotek se musely ruské síly stáhnout ze severovýchodní Charkovské oblasti nebo části Chersonské oblasti včetně oblastní metropole Chersonu, kterou držely takřka od začátku invaze. Ruský prezident Vladimir Putin v září vyhlásil mobilizaci.

Server Meduza na konci listopadu napsal o výsledcích neveřejného průzkumu veřejného mínění, podle kterého je pro pokračování války jen 25 procent všech Rusů. Uvedl také, že Kreml, který není ochoten k ústupkům a nehodlá se vzdát zabraného území Ukrajiny, se sotva bude ohlížet na názor účastníků průzkumu.

O potížích ruského režimu udržet si veřejnou podporu v uplynulých dnech informovalo i britské ministerstvo obrany, podle kterého „bude pro Kreml stále obtížnější udržet si mezi obyvatelstvem i jen tichý souhlas“.

Simoňjanová, Skabejevová i třeba další televizní moderátor a šiřitel kremelské propagandy Vladimir Solovjov už dříve prohlásili, že by raději viděli svět zničený jadernu válkou, než porážku Ruska na Ukrajině. „Žádný Haag už nebude, nebude tu už nic. Z celého světa zbyde jen popel,“ uvedl Solovjov v rozhovoru se Simoňjanovou.

Úterý, 15:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Slovjansk na východě Ukrajiny. Město se nachází zhruba 40 kilometrů od Bachmutu, kde se momentálně odehrávají největší boje mezi ruskými a ukrajinskými jednotkami z celého Donbasu. Záběry z návštěvy města zveřejnil prezident na sociálních sítích. „Dnes na východě Ukrajiny - ten nejtěžší směr. Mám tu čest být tu na Donbasu s našimi obránci. Věřím, že se příště sejdeme v našem ukrajinském Doněcku, Luhansku. Jsem si jistý, že i na Krymu,“ uvedl Zelenskyj a vojákům poděkoval, že brání nezávislost Ukrajiny.

Doněck a Luhansk jsou oblastní metropole stejnojmenných ukrajinských oblastí, města ale od roku 2014 ovládají proruští separatisté. Krymský poloostrov Rusko v roce 2014 nezákonně anektovalo. Proruští separatisté na několik měsíců v roce 2014 okupovali i Slovjansk, který se ale podařilo Ukrajincům opět osvobodit. Město od začátku ruské invaze letos v únoru čelilo ostřelování a ruské jednotky se neúspěšně pokoušely o jeho dobytí. Nyní město leží zhruba 45 kilometrů od frontové linie.

Zelenskyj, který od vpádu ruských vojsk neopustil Ukrajinu, se na frontu vydal už poněkolikáté. Učinil tak na rozdíl od ruského prezidenta Vladimira Putina, který ale zase od zahájení invaze vycestoval do zahraničí, například do středoasijského Uzbekistánu. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov o víkendu uvedl, že se prezident vydá na Donbas, až „nastane ten pravý čas“. (čtk)

Úterý, 12:00: Rusko se snaží udržet dobytá území na východě a jihu Ukrajinu, ve směru na Bachmut a Avdijivku útočí na ukrajinské síly. Ruské pozemní jednotky v tom podporuje letectvo, uvedl  ukrajinský generální štáb v pravidelném ranním hlášení. Podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) mají ruské síly v okolí Bachmutu územní zisky.

Rusko „nepřestává s údery na civilní infrastrukturu“, uvedl generální štáb s odkazem na vzdušné útoky na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu, které Moskva pravidelně podniká od začátku letošního října. Naposledy udeřila v pondělí, kdy podle Kyjeva vyslala nad Ukrajinu 70 střel s plochou dráhou letu, z nichž se jich nejméně 60 podařilo sestřelit.

Podle ukrajinského velení ovšem Rusko nepřestává ani v ostřelování obcí a pozic ukrajinských vojáků podél frontové linie, zejména na severovýchodě a východě Ukrajiny. O den dříve generální štáb psal i ostřelování v okolí Chersonu na jihu země.

„Ve směru na Bachmut a Avdijivku nepřítel soustředí své hlavní snahy na ofenzivní operace, čímž se snaží vylepšit svou strategickou pozici,“ uvádí v hlášení ukrajinský generální štáb. Ruské síly podle ISW v okolí Bachmutu dosahují „pravidelných územních zisků“. Město, které je významnou dopravní křižovatkou, však ještě neobklíčily a pokračují v ofenzivních operacích v okolí Avdijivky a Doněcku, které leží zhruba 50 kilometrů jižně od Bachmutu. (čtk)

Úterý, 11:00: Na vojenském letišti nedaleko ruského Kursku hoří zásobník ropy. Gubernátor Kurské oblasti Roman Starovojt na sociální síti napsal, že letiště se stalo terčem útoku ukrajinského dronu. Oběti nejsou hlášeny. Požár podle gubernátora stále trvá. Na místo podle agentury TASS jedou tři speciální hasičské vlaky. Ukrajina se k incidentu nevyjádřila.

Kursk leží zhruba 100 kilometrů od ukrajinských hranic. Starovojt minulý týden uvedl, že ukrajinské jednotky provedly v oblasti několik útoků, které způsobily výpadky proudu. Ukrajina se nepřihlásila ani k tomuto  útoku, ani žádnému z minulého týdne.

V pondělí ruské ministerstvo obrany uvedlo, že dva ukrajinské bezpilotní letouny zaútočily na letecké základny v Saratovské a Rjazaňské oblasti, zabily tři vojáky a způsobily materiální škody. Ani k těmto útokům se Kyjev nepřihlásil. Jednalo by se nicméně o ukrajinský útok provedený zatím nejhlouběji na ruském území od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Podle informací ze sociálních sítí drony poškodily dva bombardéry Tu-95 na základně Engels u Saratova a cisternu a bombardér Tu-22M3 na letišti Ďagilevo u Rjazaně. Tyto strategické bombardéry odpalují střely s plochou dráhou letu proti objektům na Ukrajině, v posledních týdnech i proti objektům energetické infrastruktury.

Stanice BBC uvedla, že ukrajinské ozbrojené síly nemají podle dostupných informací ve výzbroji prostředek s doletem umožňujícím zasáhnout letiště v Engelsu a u Rjazaně, ale na podzim ukrajinské zbrojovky informovaly, že dokončují vývoj dronu o doletu 1000 kilometrů. Podrobnosti útoků ale dosud nejsou známé.

Ukrajinské síly zřejmě podnikly útoky na dvě ruské strategické letecké základny, čímž předvedly schopnost zasahovat hluboké ruské zázemí a možná i narušit ruské tažení proti ukrajinské infrastruktuře, upozornil v pravidelné svodce americký Institut pro studium války (ISW). Neschopnost Moskvy předvídat a zabránit ukrajinským útokům na strategické základny, vzdálené 700 kilometrů od ukrajinských pozic, rozlítila ruské válečné blogery, kteří vyzývají ruské velení k masivním odvetným útokům proti Ukrajině. Stěžují si také, že velení nedokázalo uchránit základny, přestože se jevily jasným cílem.

Někteří blogeři podle ISW naznačují, že útoky na základny mohly být dílem skupin ukrajinských záškodníků, jiní zase varují, že i Moskva může být ohrožena, pokud drony byly vypuštěny z Ukrajiny. Útoky na základny s bombardéry, které jsou nosiči jaderných zbraní (k útokům proti Ukrajině používají střely s konvenčními hlavicemi - pozn. ČTK), podle některých blogerů ohrožují postavení Ruska jako jaderné velmoci.

Britská rozvědka předpokládá, že ruské velení zareaguje rozptýlením bombardérů na další základny a také vyhledáním a přísným potrestáním důstojníků, které označí za zodpovědné za jedno z nejhorších selhání ochrany strategických objektů od začátku ruské invaze na Ukrajinu. (čtk)

Úterý, 09:00: Spojené státy upravily salvové raketové systémy HIMARS pro Ukrajinu tak, aby nedostřelily na ruské území a USA se tak vyhnuly rozpoutání širšího konfliktu s Ruskem. Podle listu The Wall Street Journal to oznámilo americké ministerstvo obrany. Pentagon odmítl poskytnout informace o konkrétních změnách provedených na zbraňových systémech, kterých Kyjevu dodal 20 a které mají nyní dostřel zhruba 80 kilometrů.

Podle mluvčího Pentagonu Patricka Rydera se změny týkají jak softwaru, tak hardwaru a znemožňují ze systému vypálit rakety delšího dostřelu. Ryder dodal, že „Spojené státy jsou nadále odhodlané poskytovat Ukrajině vybavení, které potřebuje k obraně před ruskou invazí“. Ukrajinská armáda i Bílý dům se k věci odmítly vyjádřit.

Opatrný postup v dodávkách zbraní naznačuje, že Bílý dům proti sobě při rozhodování neustále váží vojenský přínos pro Ukrajinu proti riziku rozpoutání širšího konfliktu s Moskvou, a to navzdory tomu, že USA dostaly od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského slib, že dodané systémy nepoužije k útoku na ruské území.

Systémy s delším dostřelem by Ukrajincům umožnily cílit na ruské vojenské cíle na Krymu i v Rusku samotném. (čtk)

Pondělí, 20:00: Dvě ruská armádní letiště se  stala terčem útoků. Moskva z nich vpodvečer obvinila Ukrajinu, Kyjev se k útokům nepřihlásil. Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS tvrdí, že Ukrajina, kterou letos ruská armáda napadla, se pokusila na letištích v Saratovské a Rjazaňské oblasti útočit pomocí dronů. Moskva zároveň uvedla, že bezpilotní letouny sestřelila ruská protivzdušná obrana, ale na jednom z letišť zemřeli tři ruští vojáci a čtyři další utrpěli zranění. Dopoledne ruské tiskové agentury s odvoláním na záchranáře informovaly o třech mrtvých na letišti u Rjazaně po výbuchu cisterny s palivem a média s odkazem na svědectví na sociálních sítích psala, že na dráhu ruského vojenského letiště Engels u Saratova dopadl dron a poškodil dva strategické bombardéry.

„Kyjevský režim s cílem vyřadit ruská letadla dlouhého doletu podnikl pokusy o úder bezpilotními proudovými letouny sovětské výroby na vojenských letištích Ďagilevo v Rjazaňské oblasti a Engels v Saratovské oblasti,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany, které útoky označilo za „teroristický čin“. Bezpilotní letouny podle něj letěly v malé výšce a zachytila je ruská protivzdušná obrana. Podle ruského ministerstva obrany poškodily úlomky dronů lehce dvě ruská letadla.

Rusko v pondělí podniklo rozsáhlé vzdušné útoky na Ukrajinu, které zabily podle Kyjeva nejméně dva civilisty a způsobily výpadky proudu. Podle ukrajinské armády vyslaly ruské síly na Ukrajinu přibližně 70 střel s plochou dráhou letu, přičemž přes 60 se jich podle Ukrajinců podařilo sestřelit.

Ruské ministerstvo obrany k tomu uvedlo, že nehledě na útoky na dvou ruských letištích, ruská armáda na Ukrajině zasáhla 17 cílů a splnila cíl. „Dnes kolem 15:00 (moskevského času; 13:00 SEČ) byl proveden masivní útok vysoce přesnými zbraněmi vzdušných sil a námořnictva na systém vojenského velení a související objekty ukrajinského obranného komplexu, komunikační centra, energetiku a na ukrajinské vojenské jednotky,“ uvedl ruský resort obrany podle agentury RIA Novosti.

Kyjev se k útokům na ruská letiště nepřihlásil, zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak  na twitteru ironicky napsal: „Země je kulatá… Pokud se něco velmi často vypouští do vzdušného prostoru druhých států, dříve nebo později se neznámé létající objekty vrátí na místo vzletu.“

Z letiště Engels vzlétají ruské bombardéry, než odpálí střely s plochou dráhou letu proti objektům na Ukrajině. Základna Engels u Saratova je sídlem bombardovacích letounů, které jsou součástí ruských strategických jaderných sil, poznamenala agentura Reuters.

Během dne Rusko incidenty na svých letištích zlehčovalo. Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov je odmítal komentovat a gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin na sociální síti spoluobčany ujišťoval, že není důvod ke znepokojení, protože v rezidenčních čtvrtích Engelsu se nic nestalo a žádný civilní objekt nebyl poškozen.

Engels na levém břehu Volhy leží naproti Saratovu, obě města spojuje most. Nacházejí se asi 750 kilometrů jihovýchodně od Moskvy. Na letecké základně Engels jsou podle tisku rozmístěny strategické bombardéry typů Tu-95MS, Tu-160 a Tu-22M3. Druhý incident se odehrál podle Moskvy na letišti Ďagilevo u Rjazaně, která leží přibližně 200 kilometrů na jihovýchod od Moskvy.

Stanice BBC uvedla, že ukrajinské ozbrojené síly nemají podle dostupných informací ve výzbroji prostředek s doletem umožňujícím zasáhnout letiště v Engelsu a u Rjazaně, ale na podzim ukrajinské zbrojovky informovaly, že dokončují vývoj dronu o doletu 1000 kilometrů. (ceskenoviny)

Pondělí, 18:00: Ruský prezident Vladimir Putin přijel osobně zkontrolovat Kerčský most, který spojuje Ruskem nelegálně anektovaný ukrajinský poloostrov Krym s ruskou pevninou. Informovala o tom ruská média. Stavbu před bezmála dvěma měsíci poškodil mohutný výbuch, který Moskva dává za vinu ukrajinským tajným službám. Putin přes most přejel v osobním voze značky Mercedes, ruské úřady předtím informovaly o obnovení části poškozené vozovky.

Na videu zveřejněném ruskými médii je Putin za volantem osobního automobilu, kde ho z místa spolujezdce o stavu mostu informuje ruský vicepremiér Marat Chusnullin. Ze záběrů není přímo jasné, kudy auto jede. Na fotografiích zveřejněných dnes státní agenturou Sputnik ale Putin zjevně stojí u Kerčského mostu. Podle agentury byly snímky pořízeny nedaleko města Kerč, tedy na okupovaném ukrajinském poloostrově Krym. Agentura AFP v této souvislosti uvedla, že ruský prezident na Krym zavítal poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu letos v únoru. Podle agentury TASS Putin při návštěvě hovořil i s opraváři a vládním činitelem zodpovědným za opravu mostu.

Agentura Reuters upozornila, že Putin řídil vůz značky Mercedes. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov později podle agentury TASS vysvětloval, proč se Putin namísto německého vozu nechopil například volantu své prezidentské limuzíny ruské výroby Aurus. „Takové auto bylo prostě na místě,“ řekl Peskov.

Silná exploze otřásla mostem letos 8. října. Po výbuchu začalo na železniční části mostu hořet několik cisteren a propadla se část silnice. Silniční provoz na mostě klíčovém pro zásobování ruské jižní fronty se po několikahodinovém přerušení částečně podařilo obnovit a později ve stejný den bylo ohlášeno i obnovení železničního provozu.

Moskva následně uvedla, že za útokem stojí ukrajinské tajné služby, Kyjev se k zodpovědnosti oficiálně nepřihlásil. Rusko, které letos v únoru na Ukrajinu zaútočilo, nicméně reagovalo rozsáhlými útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. První vlnu vzdušných úderů Moskva spustila 10. října, naposledy vyslala nad ukrajinské území střely a rakety právě v pondělí. Kyjev řekl, že 60 ze 70 raket sestřelil.

Most je hlavním kanálem pro zásobování anektovaného Krymu, jenž slouží jako jedna z klíčových základen pro ruské invazní operace na Ukrajině. Vzhledem k hrozbám nových ukrajinských útoků na most Putin zdůraznil potřebu vybudovat dálnici podél Azovského moře, která by spojila Krym s jihem Ruska, uvedl podle agentury AP Kreml.

AP vyložila zprávy o Putinově projížďce po Kerčském mostě tak, že se šéf Kremlu tímto způsobem pokusil povzbudit ruskou morálku. Putin most slavnostně otevřel v roce 2018. I tehdy se po mostě projel, usedl ale za volant nákladního vozu. (čtk)

Pondělí, 17:00: Rusko kolem poledne znovu podniklo vzdušné útoky na Ukrajinu. V Záporožské oblasti na jihu země údery připravily o život nejméně dva lidi a další zranily, informoval na sociální síti telegram zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Společnost Ukrenerho hlásí výpadky v dodávkách elektrického proudu, které se energetici snaží obnovit. Ukrajinská protivzdušná obrana podle prezidenta Volodymyra Zelenského většinu ruských raket sestřelila. Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj uvedl, že Ukrajinci sestřelili přes 60 z více než 70 ruských střel s plochou dráhou letu, a poděkoval partnerům za poskytnuté systémy protivzdušné obrany.

Na celém ukrajinském území vyjma Ruskem obsazeného Krymu úřady vyhlásily letecký poplach. Podle informací ze sociálních sítí Rusové odpalovali střely s plochou dráhou letu z bombardérů a vojenských lodí. Zprávy o explozích přišly z řady regionů včetně Kyjevské oblasti nebo měst Čerkasy, Kryvyj Rih a Oděsa. V tomto jihoukrajinském přístavu podle vodárenské společnosti vypadl proud v přečerpávacích stanicích a město se ocitlo bez vody.

„Dva lidé zahynuli,“ napsal na telegramu Tymošenko z ukrajinské prezidentské kanceláře o situaci ve vsi Novosofijivka u Záporoží. Podle agentury AP upřesnil, že další tři lidé byli zraněni, včetně dítěte, kterému je 22 měsíců. Dříve sdělil, že zasaženy byly rodinné domy v obci. V Sumské oblasti na severu Ukrajiny útoky způsobily výpadky proudu, uvedl podle Reuters místní dodavatel energií.

Po ruských útocích na energetická zařízení se dnes ocitlo 40 procent Kyjevské oblasti bez elektřiny, sdělil později šéf tohoto regionu Oleksij Kuleba. Podle Reuters rovněž vyzdvihl práci ukrajinské protivzdušné obrany a dodal, že zatím nevidí nějaké „kritické následky“ dnešních útoků. Podle premiéra Denyse Šmyhala Rusové zasáhli energetickou infrastrukturu v Kyjevské, Vinnycké a Oděské oblasti. Ukrajinský energetický systém však podle něj po tomto úderu funguje.

Večer společnost Ukrenerho informovala, že ve všech regionech bude zavádět nouzové odstávky v dodávkách elektřiny, aby zachovala rovnováhu mezi výrobou a spotřebou energie. „Kvůli následkům ostřelování nebudou některé elektrárny po určitou dobu schopny pracovat na plný výkon. V kombinaci se zesílením mrazů v následujících dnech to povede ke zvýšení deficitu elektřiny v systému,“ uvedla podle serveru RBK-Ukrajina firma v prohlášení.

Prezident Zelenskyj ve svém videoposelství sdělil, že protivzdušná obrana sestřelila většinu ruských střel. Jejich počet nicméně neupřesnil, podotkla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Podle Zalužného se Ukrajině povedlo sestřelit přes 60 z více než 70 střel. „Děkujeme vojákům, kteří drží nebe nad námi! Upřímně děkujeme partnerům za poskytnuté systémy protivzdušné a protiraketové obrany,“ napsal Zalužnyj na telegramu.

Ruské ministerstvo obrany večer prohlásilo, že na Ukrajině zasáhlo 17 cílů a armáda splnila cíl. „Dnes kolem 15:00 (moskevského času; 13:00 SEČ) byl proveden masivní útok vysoce přesnými zbraněmi vzdušných sil a námořnictva na systém vojenského velení a související objekty ukrajinského obranného komplexu, komunikační centra, energetiku a na ukrajinské vojenské jednotky,“ uvedl ruský resort obrany podle agentury RIA Novosti.

Nejnovější vzdušný útok, který ukrajinské úřady očekávaly už několik dní, je dalším z řady úderů, kterými se Moskva se v zimním období snaží vyřadit z provozu dodávky energií a ukrajinskou infrastrukturu, poznamenala AP. Rusko od října zintenzivnilo vzdušné údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, zatímco na některých místech frontové linie bylo nuceno pod tlakem ukrajinské ofenzivy ustoupit.

Vzdušné útoky následovaly poté, co se dvě ruská armádní letiště stala terčem útoků. Moskva z nich vpodvečer obvinila Ukrajinu, Kyjev se k útokům nepřihlásil. Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS tvrdí, že Ukrajina se pokusila na letištích v Saratovské a Rjazaňské oblasti útočit pomocí dronů. Moskva zároveň uvedla, že bezpilotní letouny sestřelila ruská protivzdušná obrana, ale na jednom z letišť zemřeli tři ruští vojáci a čtyři další utrpěli zranění. (čtk)

Pondělí, 12:00: V zemích Evropské unie začal platit zákaz dovozu ruské ropy na tankerech, který má Moskvu připravit o část zdrojů na financování válečné agrese proti Ukrajině. Unie společně se skupinou hospodářsky vyspělých zemí G7 paralelně zavedla cenový strop 60 dolarů (zhruba 1390 Kč) za barel ruské ropy přepravované do dalších států. Moskva dnes uvedla, že opatření destabilizuje globální energetický trh, ale neovlivní její schopnost pokračovat v bojích na Ukrajině.

Evropský blok se na ropném embargu shodl v rámci bezprecedentní série sankcí přijatých od únorového začátku ruské invaze. Dovoz ropovodem Družba, který se týká České republiky, Slovenska a Maďarska, má zatím časově nespecifikovanou výjimku. Německo a Polsko se rozhodly nad rámec unijní shody zastavit dovoz ropy potrubím a EU odhaduje, že se embargo bude vztahovat na 90 procent veškerého jejího dovozu z Ruska.

Souběžný cenový strop má snížit příjmy Ruské federace z vývozu ropy do dalších zemí. Zakázáno je převážet ropu či pojišťovat její přepravu, pokud se bude prodávat za více než 60 dolarů. Ruská ropa je levnější než severomořská ropa Brent, která je hlavním ukazatelem vývoje cen ropy ve světě. V posledních dnech se tržní cena ruské ropy Urals podle analytiků pohybovala hluboko pod 50 dolary. Brent se aktuálně pohybuje kolem 87 USD za barel.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) očekává, že do konce prvního čtvrtletí příštího roku bude v důsledku těchto kroků produkce ropy v Rusku nižší přibližně o dva miliony barelů denně. Letos v březnu těžba ropy v Rusku činila více než deset milionů barelů denně. „Tato opatření budou mít bezpochyby dopad na stabilitu světového trhu s energiemi,“ reagoval na to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Na druhou stranu podle něj neovlivní možnosti Ruska pokračovat ve vojenských operacích v sousední zemi. Moskva podle něj chystá vlastní reakci na kroky západních zemí.

Rusko už dříve avizovalo, že bude svou surovinu vyvážet jinam, podle expertů ale i tak přijde o stovky milionů dolarů denně. Moskva podle médií v poslední době nakoupila přibližně stovku tankerů, kterými se chce pokusit ropu vyvážet. (čtk)

Pondělí, 09:00: Neznámé létající zařízení dopadlo na dráhu ruského vojenského letiště Engels u Saratova a údajně poškodilo dva strategické bombardéry, uvedl s odkazem na ruské sociální sítě zpravodajský server Meduza působící z lotyšského exilu. Ruské bombardéry vzlétají z letiště Engels, než odpálí střely s plochou dráhou letu proti objektům na Ukrajině. Prakticky současně ruské tiskové agentury informovaly, že tři lidé dnes přišli o život a pět či šest utrpělo zranění při výbuchu cisterny s palivem na letišti nedaleko Rjazaně, která leží asi 200 kilometrů na jihovýchod od Moskvy. Při explozi bylo také poškozeno letadlo, píše RIA Novosti.

Videozáznam z údajného útoku dronu na letiště Engels podle Meduzy zveřejnil poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko a opoziční blogger Anatolij Šarij zastávající proruská stanoviska. Podle informací ze sociálních sítí obyvatelé Engelsu a Saratova slyšeli okolo šesté ráno (asi 04:00 SEČ) silný výbuch. Dva vojáci údajně utrpěli zranění a museli být hospitalizováni. Gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin na sociální síti spoluobčany ujistil, že není důvod ke znepokojení, protože v obytných čtvrtích Engelsu se nic nestalo, žádný civilní objekt nebyl poškozen a úřady prověřují, co se událo na vojenské letecké základně.

Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat podle agentury Unian označil výbuchy na letištích v hloubi ruského území za „výstražný signál“ pro Rusy. „Na území Ruska to stále častěji bouchá. Ale ať by si nepřítel přál cokoliv, ještě jsme se do ničeho nepustili,“ prohlásil v televizi. Mluvčí nicméně varoval, že nebezpečí dalších ruských vzdušných útoků trvá.

Už se také objevily informace, podle kterých Rusové na základně Engels shromáždili dvě desítky bombardérů, které nakládají střelami a tankují do nich palivo. „Musíme počkat na satelitní snímky, aby bylo jasné, co se stalo. Satelitní snímky se určitě brzy objeví. Pak bude možné hovořit o škodách. Doufáme, že budou co největší,“ řekl Ihnat.

„Tři lidé zahynuli, pět bylo zraněno. Z pěti zraněných mají dva vážně poškozené zdraví,“ citovala ruská agentura TASS záchranáře o důsledcích výbuchu na letišti u Rjazaně. Hospitalizaci pěti zraněných potvrdila oblastní nemocnice. RIA Novosti píše o šesti zraněných a poškozeném letadle. Okolnosti vyšetřují odborníci. Engels na levém břehu Volhy leží naproti Saratovu, obě města spojuje most. Nacházejí se asi 750 kilometrů jihovýchodně od Moskvy. Na letecké základně Engels jsou podle tisku rozmístěny strategické bombardéry typů Tu-95MS, Tu-160 a Tu-22M3. (ceskenoviny)

Neděle, 11:00: Ukrajinci patrně zesilují útoky na frontové linii v Luhanské oblasti. S příchodem zimy a zamrznutím půdy se zlepšují podmínky pro ofenzivní operace v Donbasu, uvedl ve svém pravidelném hodnocení situace na ukrajinském bojišti americký Institut pro studium války (ISW). S odvoláním na informace ruských válečných blogerů institut napsal, že ruské síly patrně již nekontrolují významnou silnici R-66 mezi městy Kreminna a Svatove a že ukrajinská protiofenziva v této oblasti nabírá na síle. Ukrajinský generální štáb oznámil, že ukrajinské síly odrazily ruský protiútok u Červonopopivky, což podle amerických analytiků zřejmě znamená, že Ukrajinci mají tuto vesnici ležící na zmíněné silnici pod kontrolou.

Šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj v pátek uvedl, že na linii Kreminna-Svatove se konečně mění počasí a že očekává, že ukrajinské síly budou brzy schopny zlepšit své manévrové operace, protože bahno plně zamrzne. Uvedl také, že Rusové budují novou linii opevnění poblíž Stabilsku, který leží asi 50 kilometrů dále na východ od Svatove. Ukrajinské dělostřelectvo pokračovalo v úderech na soustředění ruských sil a logistické uzly v Luhanské oblasti. Raketomety HIMARS jen za poslední den zasáhly cíle ve čtyřech obcích, uvedly ruské zdroje.

Intenzivní boje svádějí ukrajinské a ruské síly nadále u Bachmutu v Doněcké oblasti. Obě strany hovoří o odražených útocích nepřítele. Ruská vojska si jižně od města byla v posledních dnech schopna připsat dílčí úspěchy a posunout frontu o jednotky kilometrů.

V Chersonské oblasti ukrajinská speciální jednotka Karlson zveřejnila snímek, na němž překonává na člunech Dněpr a vztyčuje vlajku na levém břehu této řeky. Ta po ruském stažení z pravého břehu v první polovině listopadu nyní tok odděluje ukrajinské a ruské síly. „Pokud se tento omezený ukrajinský výpad (…) potvrdí, mohl by ukrajinským silám otevřít cestu pro nové operace na východním břehu,“ uvádí ISW. (ceskenoviny)

Neděle, 08:00: Rusko letos sklidilo z ukrajinských polí pšenici v hodnotě zhruba jedné miliardy dolarů (23,1 miliardy korun), uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na základě analýzy svých satelitních snímků. Celková sklizeň pšenice na Ukrajině bude podle vesmírné agentury navzdory válce jen mírně podprůměrná.

Ukrajina je významným světovým producentem a vývozcem obilí. Kvůli ruské invazi a následné blokádě černomořských přístavů ale vývoz obilí především v první polovině roku prudce klesl. To přispělo ke zvýšení světových cen potravin a k obavám z jejich nedostatku zejména v Africe a na Blízkém východě.

Tým NASA Harvest, který satelitním snímkováním získává data k potravinové bezpečnosti a zemědělství, uvedl, že na ukrajinském území pod kontrolou ruských okupačních sil bylo sklizeno přibližně 5,8 milionu tun pšenice, což je zhruba 22 procent veškeré ukrajinské produkce této obiloviny v letošním roce.

Celková sklizeň byla podle výpočtů americké agentury 26,6 milionu tun, což je o několik milionů tun více, než se očekávalo. Číslo sice zaostává za rekordní sklizní 33 milionů tun v loňském roce, je ale jen těsně pod průměrem za posledních pět let, který činí 27,8 milionů tun.

Na začátku ruské invaze v únoru tohoto roku někteří analytici varovali, že 20 až 30 procent ukrajinského obilí zasetého loni na podzim může na konci léta zůstat nesklizeno. Data amerického úřadu to nepotvrzují: Až 94 procent zasetého obilí bylo na Ukrajině sklizeno, v oblastech pod kontrolou okupačních sil to bylo 88 procent. Snímky ukazují, že nesklizená pšenice se nachází především na polích přiléhajících k frontovým liniím. (čtk)

Sobota, 17:00: Západ by měl podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona předem zvážit, jak se postaví k ruským bezpečnostním požadavkům ohledně Severoatlantické aliance, pokud se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne vrátit k jednání o míru na Ukrajině. Macron to řekl v rozhovoru se stanicí TF1 natočeném při jeho návštěvě ve Spojených státech.

„Jedním ze základních bodů, kterými se musíme zabývat, je - jak Putin vždy říkal - strach, že NATO přijde přímo k jeho dveřím, a také rozmístěním raket, které by mohly ohrozit Rusko,“ řekl Macron. „To bude jedním z témat při jednání o míru, takže se musíme připravit na to, co jsme ochotni udělat, jak ochráníme naše spojence a členské státy a jak poskytneme Rusku záruky, až se vrátí k jednacímu stolu,“ dodal.

Rusko i Spojené státy, které stojí v čele západní obranné aliance, tento týden uvedly, že jsou ochotny spolu jednat, ačkoliv americký prezident Joe Biden to podmínil tím, že Putin musí projevit vůli ukončit válku na Ukrajině. Kreml prostřednictvím svého mluvčího Dmitrije Peskova zase jednání podmínil uznáním anexe čtyř ukrajinských oblastí Spojenými státy.

V telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem Putin v pátek řekl, že ruské jednání o míru s Ukrajinou narušuje západní podpora Kyjeva. Ten dlouhodobě deklaruje, že je ochoten jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské invazní síly zcela stáhnou z Ukrajiny. Ukrajina také dříve uvedla, že nechce jednat s Putinem, ale až s jeho nástupcem.

Macron v Bílém domě ve čtvrtek oznámil, že v „následujících dnech“ bude s Putinem hovořit. „Budu s ním nadále mluvit, protože se neustále snažíme předejít další eskalaci. Budu chtít mluvit například o bezpečnosti (ukrajinských) jaderných elektráren,“ řekl francouzský prezident.

Rusko a Ukrajina musí podle něj najít cestu k jednacímu stolu. „Ve správnou chvíli a za podmínek, které si určí Ukrajinci, jim pomůžeme zajistit mír,“ řekl Macron. Přímá jednání ukrajinské a ruské delegace se uskutečnila naposledy na konci března a neměla žádný výsledek. K jednání a dialogu vyzvaly i další světové mocnosti včetně Číny, Indie nebo Turecka.

Několik týdnů před ruskou invazí na Ukrajinu, 8. února, řekl Putin Macronovi, že Rusko má vůči Západu tři základní bezpečnostní požadavky: žádné další rozšiřování NATO, žádné rozmisťování raket poblíž ruských hranic a zmenšení rozsahu vojenské infrastruktury NATO v Evropě na úroveň před rokem 1997. USA tehdy ruské požadavky označily za nepřijatelné. Česko spolu s Polskem a Maďarskem vstoupilo do Severoatlantické aliance až v roce 1999. Nyní se o členství v alianci uchází Finsko a Švédsko, zatím jim chybí souhlas Turecka a Maďarska. (čtk)

Sobota, 11:00: Ruská armáda na východě Ukrajiny soustřeďuje své síly na zhruba 15 kilometrů dlouhý úsek fronty u města Bachmut v Doněcké oblasti, které se snaží dobýt. Podle zprávy britské rozvědky o situaci na bojišti ruské jednotky v posledních dnech zaznamenaly dílčí úspěchy jižně od města u říčky Bachmutka. Podle Britů by ale i případné dobytí Bachmutu mělo spíše symbolickou hodnotu, protože strategicky by Rusům v postupu příliš nepomohlo.   

„Existuje tu reálná možnost, že dobytí Bachmutu se stalo pro Rusko primárně symbolickým, politickým cílem,“ uvádí v hodnocení britské tajné služby. Podle nich by sice mohli Rusové z Bachmutu útočit na oblasti kolem měst Kramatorsk a Slovjansk, jejich ofenziva je ale „neúměrně nákladná vzhledem k možným ziskům“.

„Za poslední den ozbrojené síly Ukrajiny odrazily ruské útoky poblíž obcí Červonopopivka v Luhanské oblasti a Soledar, Opytne, Nevelske, Krasnohorivka a Marjinka v Doněcké oblasti,“ uvádí ve své ranní svodce ukrajinský generální štáb. Podle něj ruské jednotky dál ostřelují civilní infrastrukturu a soustředí se na ofenzivu směrem na města Bachmut a Avdijivka.

Podle zprávy analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) si Rusko snaží připravit podmínky pro vyjednávání o možné demilitarizaci Záporožské jaderné elektrárny, kterou jeho jednotky okupují. Podle ISW Moskva chce jednání podmínit tím, že Kyjev poskytne záruky nerušené přepravy ropy ropovodem Družba do Evropy. „Rusko by však pravděpodobně takovou dohodu porušilo a z jejího nedodržení by obvinilo Ukrajinu,“ tvrdí američtí analytici. (čtk)

Sobota, 10:00: Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 a Austrálie se dohodly na zavedení maximální ceny za ruskou ropu přepravovanou po moři ve výši 60 dolarů za barel, tedy na úrovni, na které se shodla také Evropská unie. Vyplývá to ze společného prohlášení G7 a Austrálie. Západní země se dlouhodobě snaží omezit příjmy ruského režimu a připravit jej o zdroje k financování války na Ukrajině. Rusko uvedlo, že cenový strop je nebezpečný a neomezí poptávku po ruské ropě.

Země skupiny G7, kterou tvoří USA, Kanada, Německo, Británie, Francie, Itálie a Japonsko, a spolu s nimi Austrálie uvedly, že dosáhly dohody o stanovení maximální ceny „v souladu s jednomyslným rozhodnutím členských států Evropské unie“. Opatření má podle nich zabránit Rusku profitovat z války na Ukrajině, podpořit stabilitu na globálních energetických trzích a minimalizovat negativní hospodářské dopady války.

Rusko uvedlo, že bude i nadále hledat kupce pro svoji ropu, a to i navzdory pokusu západních vlád zavést cenový strop na vývoz ropy, který považuje za nebezpečný. Ruské velvyslanectví v USA v komentářích na sociální sítí telegram kritizovalo to, co označilo za „přetváření“ principů volného trhu. Zopakovalo, že o ruskou ropu bude i přes tato opatření nadále zájem a rozhodnutí o zavedení stropu povede jen ke zvýšení nejistoty a vyšším nákladům pro spotřebitele.

Ruský prezident Vladimir Putin a někteří vysocí kremelští představitelé již dříve opakovaně uváděli, že Rusko nebude dodávat paliva těm, kdo se k cenovému stropu připojí. Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak prohlásil, že tento nástroj je v rozporu se všemi tržními mechanismy, mohl by být velmi zhoubný pro světový ropný průmysl a země v případě zavedení stropu začne dodávat ropu tržně orientovaným partnerům či sníží těžbu. Agentura Bloomberg minulý týden uvedla, že Kreml připravuje prezidentský výnos, který zakáže ruským firmám a obchodníkům prodávat ruskou ropu komukoli, kdo zavede na tuto surovinu cenový strop. (čtk)

Sobota, 08:00: Ukrajina v letošní pěstitelské sezoně dosud vyvezla téměř 18,1 milionu tun obilí. To je o 29,6 procenta méně než ve stejném období předchozí sezony. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na údaje ukrajinského ministerstva zemědělství. Ukrajina od února čelí ruské vojenské agresi. Nynější sezona začala v červenci a trvá do června příštího roku. Celkový údaj zahrnuje více než 6,9 milionu tun pšenice, 9,7 milionu tun kukuřice a zhruba 1,5 milionu tun ječmene.

Po téměř šesti měsících blokády způsobené ruskou invazí byly na konci července odblokovány pro vývoz obilí tři ukrajinské přístavy v Černém moři na základě dohody mezi Moskvou a Kyjevem, kterou zprostředkovaly OSN a Turecko. Podle vlády by Ukrajina letos mohla sklidit asi 51 milionů tun obilí. V roce 2021 sklizeň činila rekordních 86 milionů tun. Pokles způsobí ztráta půdy ve prospěch ruských sil a nižší výnosy. (čtk)

Pátek, 16:00: Moskva odmítá provést kroky, kterými americký prezident Joe Biden podmínil jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putin, informoval podle agentury Interfax Kreml. Biden ve čtvrtek sdělil, že by s Putinem hovořil jen tehdy, pokud by šéf Kremlu prokázal úmysl válku na Ukrajině ukončit. „Co v podstatě řekl prezident Biden? Řekl, že jednání budou možná jedině poté, co Putin z Ukrajiny odejde,“ okomentoval Bidenovy podmínky ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. „To nepřichází v úvahu, speciální vojenská operace pokračuje,“ zdůraznil mluvčí. Jako „speciální vojenskou operaci“ Rusko označuje svou invazi na Ukrajinu. Biden ve čtvrtek před novináři prohlásil, že s ruským prezidentem by se k jednání sešel jen po konzultacích v rámci Severoatlantické aliance ve chvíli, kdy by dal šéf Kremlu jasně najevo úmysl ruskou agresi na Ukrajině ukončit. Biden dodal, že Putin to zatím neudělal. (ceskenoviny)

Pátek, 14:00: Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil v telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem, že raketové útoky na ukrajinskou infrastrukturu jsou „vynucená a nevyhnutelná“ reakce na provokace Ukrajiny. Šéf Kremlu dále označil západní podporu Kyjevu za „destruktivní“ a vyzval Berlín, aby přehodnotil svůj přístup. Vyplývá to z prohlášení, které k telefonátu státníků vydal Kreml. Scholz podle svého mluvčího vyzval Putina, aby co nejdříve našel diplomatické řešení války a stáhl z ukrajinského území ruské jednotky. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu 24. února.

Putin si podle prohlášení Scholzovi stěžoval na „destruktivní“ linii západních států, včetně Německa, které „pumpují zbraně kyjevskému režimu“ a cvičí ukrajinskou armádu. „To vše, stejně jako rozsáhlá politická a finanční podpora Ukrajiny, vede Kyjev k tomu, že zcela odmítá myšlenku jakýchkoliv jednání,“ píše se v prohlášení k telefonátu mezi Putinem a Scholzem. Kyjev dlouhodobě deklaruje, že je ochoten jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské invazní síly zcela stáhnou z Ukrajiny.

„Kancléř odsoudil zejména ruské nálety na civilní infrastrukturu na Ukrajině a zdůraznil odhodlání Německa podpořit Ukrajinu při zajišťování její obranyschopnosti proti ruské agresi,“ uvedl podle Reuters Scholzův mluvčí k telefonátu státníků. Šéf Kremlu podle ruského prohlášení tvrdil, že ruské ozbrojené síly se dlouho „zdržovaly“ útoků na některé cíle na Ukrajině, ale ty se staly „vynucenou a nevyhnutelnou reakcí na provokativní útoky Kyjeva proti ruské civilní infrastruktuře.“ Zmínil přitom Kerčský most, který spojuje ruskou pevninu s ukrajinským poloostrovem Krym, jenž Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014.

Stavbu poničil mohutný výbuch na začátku října, což ztížilo pohyb a zásobování ruských jednotek na jihu Ukrajiny. Moskva z exploze obvinila ukrajinské tajné služby a výrazně zintenzivnila vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i civilní cíle. Kyjev oficiálně zodpovědnost za čin odmítá.

Putin dále řekl, že je zapotřebí transparentně vyšetřit okolnosti útoků na plynovody Nord Stream, přičemž vyšetřování by se podle něj měli účastnit i Rusové. Na dvojici plynovodů spojujících po dně Baltského moře Rusko a Německo se v září objevilo několik průrev. Švédské vyšetřování došlo k tomu, že byly výsledkem sabotáže, Dánsko zase k tomu, že je způsobily mohutné exploze. Někteří evropští politici vyjádřili přesvědčení, že za poškozením plynovodů stála Moskva. Ta to odmítla a ze sabotáže obvinila Británii.

Scholz s Putinem předtím hovořil naposledy 13. září. Podle Scholzova mluvčího tentokrát spolu státníci mluvili zhruba hodinu a shodli se, že zůstanou v kontaktu. (čtk)

Pátek, 12:00: Počet padlých ukrajinských vojáků od letošního ruského vpádu na Ukrajinu nepřevyšuje 13.000, uvedl podle agentury Unian zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Největší ztráty ukrajinské armády tvoří ranění, dodal. Civilní oběti na Ukrajině podle něj ale přesáhly už 20 tisíc.

Podoljak reagoval na vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, která tento týden řekla, že od začátky války v únoru padlo už 100 000 ukrajinských vojáků. Evropská komise ale nedlouho poté její vyjádření upravila a větu o padlých z něho vyňala. Mluvčí komise vysvětlila, že původní vyjádření bylo nepřesné, protože uvedený počet měl popisovat celkové ztráty ukrajinské armády, tedy zabité i raněné vojáky.

„Máme oficiální odhady generálního štábu, které sděluje vrchní velitel. A ty jsou v rozmezí od 10.000 do 12 500 nebo 13 000 padlých,“ zdůraznil Podoljak ve vysílání televizní stanice 24 Kanal. Ukrajinský činitel také uvedl, že na Ukrajině je od začátku války víc než 20 000 mrtvých civilistů, o nichž podle něj mluvila von der Leyená. Podtrhl, že Rusko útočí na civilní obyvatele především na územích, která na Ukrajině okupuje, a připomněl, že z těchto míst přicházejí zprávy o nalezených masových hrobech.

Ukrajinská armáda o svých ztrátách veřejně neinformuje. Denně ale aktualizuje ztráty způsobené ruské armádě, které podle ní aktuálně představují 90 090 vojáků. Nejvýše postavený americký generál Mark Milley tento měsíc odhadl, že ztráty na ruské i na ukrajinské straně představují asi 100 000 zabitých a raněných vojáků.(čtk)

Pátek, 09:00:  Ruské síly v noci podnikly další raketový útok na Záporoží v jižní části Ukrajiny, následkem čehož vznikl požár v budově objektu infrastruktury, uvedl podle agentury Unian šéf oblastní správy Oleksandr Staruch. Oběti na životech ani zranění podle prvních informací útok nezpůsobil. „Jeho cílem bylo poškození průmyslové a energetické infrastruktury oblastního centra,“ sdělil Staruch k nočnímu úderu. Upřesnil, že vzniklý požár se už hasičům podařilo zlikvidovat. Rusové podle něj kromě toho zasáhli také administrativní budovu v jedné z vesnic oblasti.

Ruské síly mají pod kontrolou přes polovinu území Záporožské oblasti včetně Enerhodaru, kde se nachází Záporožská jaderná elektrárna. Rusové přitom pravidelně útočí na části Záporožské oblasti, které se jim ovládnout nepodařilo. O víkendu šéf ukrajinské státní jaderné společnosti Enerhoatom Petro Kotin uvedl, že existují známky toho, že se ruská invazní armáda možná připravuje elektrárnu opustit, ruská okupační správa to ale popřela.

Podle amerického Institutu pro studium války mohou manévry ruské armády v Záporožské oblasti naznačovat, že nedokáže nadále udržet pozice na celé frontové linii a na důležitých místech v regionu. Institut ve své nejnovější zprávě o vývoji bojů na Ukrajině připomněl, že ve čtvrtek generální štáb ukrajinské armády informoval o stažení ruských sil ze tří vesnic Záporožské oblasti.

Ruským dělostřeleckým útokům čelily obce v Mykolajivské oblasti na jihu země. Toto ostřelování se také obešlo bez obětí a zraněných, oznámil šéf oblasti Valentyn Rezničenko. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 17:00: Rusko se snaží vyčerpat ukrajinskou protivzdušnou obranu vypouštěním starších raket typu Ch-55, které jsou bez výbušné hlavice. Moderní střely poté útočí na kritickou infrastrukturu, uvedl  podle agentury Unian ukrajinský generální štáb. Mykola Danyljuk z vědeckého oddělení generálního štábu ukrajinské armády řekl, že v Chmelnycké a Lvovské oblasti byly nalezeny trosky střel Ch-55, které ruská armáda až do listopadu při útocích na Ukrajinu nepoužívala. Ani jedna ze střel nebyla vybavena výbušnou hlavicí, škody však vznikly prostým nárazem a vznícením nespotřebovaného paliva.

Řízená střela Ch-55 byla vyvinuta v 70. letech v bývalém Sovětském svazu primárně k úderům na strategické cíle, je schopná nést jadernou hlavici. Odpalována je z letadel, k cíli přilétá v extrémně malé výšce podzvukovou rychlostí a dokáže se vyhýbat terénu. „Záměrné odpalování těchto raket má za cíl odvést pozornost ukrajinského systému protivzdušné obrany a vyčerpat ho. Moderní ruské rakety Ch-101 a 3M14 Kalibr se současně zaměřují na objekty kritické infrastruktury a obytné oblasti, což může výrazně zvýšit účinnost jejich použití,“ uvedl Danyljuk. Podle něj nicméně může využívání střel Ch-55 rovněž poukazovat na vyčerpání ruských zásob moderních řízených střel. (čtk)

Čtvrtek, 14:00: Moskva neuzná případný mezinárodní tribunál pro souzení Ruska kvůli jeho působení na Ukrajině, sdělil podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Záměr vytvořit tribunál pro souzení případných ruských zločinů spáchaných během války na Ukrajině avizovala ve středu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. Francouzské ministerstvo zahraničí sdělilo, že v tomto ohledu již začalo pracovat se svými evropskými a ukrajinskými partnery a že cílem je získat co nejširší podporu tribunálu na mezinárodní úrovni. „Pokusy zřídit jakési tribunály nebudou mít žádnou legitimitu a nesetkají se s naším přijetím, ale s odsouzením,“ okomentoval oznámení von der Leyen Peskov.

Prezidentský mluvčí dodal, že Rusko naopak bedlivě sleduje všechny zločiny, které podle něj od roku 2014 páchá Kyjev. Prohlásil, že Západ není s to k porušování práva ze strany Kyjeva zaujmout kritický postoj. Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo také proruská separatistická hnutí na ukrajinském Donbasu. Dlouhodobě tvrdí, že Kyjev pošlapává práva rusky mluvících lidí v oblasti. Tím také mimo jiné odůvodnilo svoji únorovou invazi na Ukrajinu, která si podle OSN vyžádala životy už nejméně 6595 civilistů a vyhnala miliony lidí z domovů.

Von der Leyen ve středu také uvedla, že ruská agrese způsobila Ukrajině škody, které se podle Evropské komise odhadují na 600 miliard eur (asi 14,6 bilionu korun). Navrhla zabavit majetek, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi na Ukrajinu, a použít ho na náhradu způsobených ztrát. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 12:00: V Česku se bude moci příští rok vycvičit až 4000 ukrajinských vojáků, jejichž země čelí ruské agresi. Parlamentní souhlas s jejich výcvikem stvrdil Senát. Schválil také vyslání českých vojáků k výcviku Ukrajinců v jiných členských státech Evropské unie.

Výcvik ukrajinských vojáků v Česku se uskuteční podle dřívějších informací v prostoru Libavá, bude se týkat mechanizovaných jednotek i speciálních profesí. Do konce příštího roku by se mělo podle vládního podkladu uskutečnit pět čtyřtýdenních turnusů, každého by se mohlo zúčastnit až 800 ukrajinských vojáků. Cvičení vychází z dvoustranné dohody české a ukrajinské vlády. Výhledově by mělo být podle podkladů převedeno pod asistenční misi EU, která by Česku mohla vrátit část nákladů odhadovaných na 975 milionů korun. Při výcviku ukrajinských vojáků získá nové zkušenosti i česká armáda, podotkla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Půjde například o informace o operačních postupech obou válčících stran.

Proti výcviku se vyslovila senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (za Nez), která vyjádřila obavy z bezpečnosti českých občanů. Podle ní plán není přiměřený mezinárodnímu významu ČR a ohledu velmocí na české zájmy. „Nemáme peníze na takové velkorysé zapojení do válečného konfliktu,“ uvedla. Výcvik by se podle senátorky „mohl konat na území Ukrajiny, kde se neválčí“. „Paní kolegyně Hamplová je hlásná trouba ruské propagandy,“ zareagoval na senátorčino vystoupení předseda klubu SEN 21 a Piráti Václav Láska.

Do unijní asistenční mise bude moci Česko podle návrhu vyčlenit až 55 vojáků. Budou moci působit v jakémkoli členském státu ve velitelských strukturách, případně na pozicích instruktorů. Unijní výcvik je podle materiálu zatím plánován na příští dva roky, a to především v Polsku a v Německu. Postupně, s ohledem na potřeby ukrajinských ozbrojených sil a možnosti spojenců, by mohla tato mise působit i v dalších členských zemích. (čtk)

Čtvrtek, 10:00: Počet ruských vojáků a jejich techniky v okolí okupované obce Olešky v Chersonské oblasti se snížil, informoval ve své ranní svodce ukrajinský generální štáb. Olešky leží na levém, východním břehu Dněpru naproti Chersonu, který ukrajinské ozbrojené síly nedávno osvobodily. Rusové, kteří se tehdy stáhli na levý břeh, podle velení ukrajinské armády pokračují v ostřelování pravého břehu řeky včetně města Chersonu. „Nepřátelské jednotky byly staženy z některých obcí Chersonské oblasti a rozptýlily se v lesích podél silnice mezi Oleškami a (obcí) Hola Prystaň. Hlavní část těchto vojsk tvoří mobilizované osoby,“ píše ukrajinský generální štáb.

Ukrajinská armáda rovněž tvrdí, že její vojáci za poslední den odrazili ruské útoky u tří obcí v Luhanské oblasti a devíti měst a vesnic v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny „Aby nepřítel zabránil postupu ukrajinských vojáků v okolí Svatove a Lymanu, provádí ženijní vybavení obranné linie,“ uvádí dále generální štáb, podle něhož Rusové také pokračují v přesunech personálu, munice či pohonných hmot, kterými chtějí vybavit a podpořit své nové jednotky nebo ty, které utrpěly ztráty.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle listu The Guardian uvedl, že bez dodávek elektřiny bylo šest milionů odběratelů ve většině ukrajinských oblastí. Výpadky v dodávkách elektrické energie jsou důsledkem dřívějších ruských úderů na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Ve středu ukrajinská státní služba pro mimořádné události uvedla, že devět lidí zahynulo při požárech poté, co porušili bezpečnostní pravidla ve snaze vytápět své domovy po ruských útocích na energetická zařízení. „Jen za poslední den došlo na Ukrajině ke 131 požárům, z toho 106 v obytném sektoru. Devět lidí zemřelo, osm bylo zraněno,“ uvedla záchranná služba podle The Guardian.

Britské ministerstvo obrany se v pravidelné analýze vývoje bojů na Ukrajině věnuje právě ruskému ničení ukrajinské energetické sítě, především pomocí řízených střel. Jedná se podle něj pravděpodobně o první příklad ruského pokusu realizovat klíčovou součást jeho vojenské doktríny, která se týká operací s cílem zničit kriticky důležité cíle protivníka (SODCIT). Moskva se údery na kritickou národní infrastrukturu - místo útoků na vojenské síly - snaží demoralizovat obyvatelstvo a donutit představitele státu ke kapitulaci, uvádí britský resort obrany. Ruské údery mají na svědomí nedostatek energie, což způsobuje utrpení Ukrajinců.

Účinnost útoků na infrastrukturu jako strategie je však podle britského ministerstva obrany pravděpodobně otupena, jelikož Rusko už velkou část vhodných raket použilo. „Rovněž vzhledem k tomu, že Ukrajina už devět měsíců úspěšně mobilizuje, je materiální a psychologický účinek SODCIT pravděpodobně menší, než kdyby byl nasazen v počátečném období války,“ píší Britové. (ceskenoviny)

Středa, 21:00: Pro vyjednávání s Ukrajinou je 55 procent Rusů, pro pokračování války jen 25 procent, napsal zpravodajský server Meduza o výsledcích neveřejného průzkumu veřejného mínění provedeného za zakázku Kremlu. Současně portál připustil, že Kreml, který není ochoten k ústupkům a nehodlá se vzdát zabraného území Ukrajiny, se sotva bude ohlížet na názor účastníků průzkumu. Větší vliv spíše bude mít další průběh války.

„Počet stoupenců míru se během půl roku zdvojnásobil,“ napsal server o hlavním poznatku z průzkumu, který podle portálu uskutečnil úřad FSO, jenž se stará o prezidentovu ochranu. Za obrat v názorech ruské veřejnosti může série porážek na ukrajinském bojišti a nepopulární mobilizace, kterou Kreml podnikl k doplnění jednotek prořídlých ztrátami. Získaná čísla odpovídají poznatkům z říjnového průzkumu nezávislého střediska Levada, podle kterého se pro mírová jednání vyslovilo 57 procent dotázaných, zatímco pro válku 27 procent.

Podle průzkumů FSO se postoj Rusů k válce prudce zhoršil v poslední době. Ještě v červenci průzkumy tvrdily, že mír s Ukrajinou žádá jen 30 procent Rusů. Kvůli tomuto stavu chtějí úřady omezit počet veřejných průzkumů zabývajících se postoji Rusů k válce, píše Meduza s odvoláním na dva nejmenované zdroje blízké prezidentské kanceláři. Dříve tyto průzkumy pravidelně prováděla státní agentura VCIOM. „Naměřit se dá teď všelicos, a tak je lepší to nedělat,“ vysvětlil zdroj.

Počet přívrženců mírových jednání začal podle ředitele Levady Denise Volkova rychle růst po vyhlášení mobilizace 21. září: „Jde o neochotu občanů osobně se zapojit do bojů,“ vysvětloval Volkov, podle něhož byla podpora válce od počátku sice vysoká, ovšem jen „deklarativní“. Lidé tady pokládali válku za něco, co se jich osobně netýká. Po mobilizaci ale osobní ohrožení vzrostlo a lidé zatoužili po mírových rozhovorech. Většina to přesto podle Volkova ponechává na rozhodnutí úřadů ve stylu „my bychom to chtěli, ale rozhodnou oni“.

Sociolog Grigorij Judin rovněž spojil růst počtu stoupenců mírových jednání s mobilizací, která pro Rusy znamenala rozbití dosavadního všedního života a přinesla pocit ohrožení. Ve prospěch mírových jednání mluví také „ztráta víry ve vítězství kvůli porážkám na frontě a absenci přesvědčivé teorie, jak by mohlo Rusko vyhrát“. Sociolog ovšem připouští, že mnoho Rusů si od jednání slibuje legalizaci anexe ukrajinských území, a tím i bezpečí Ruska.

Judin nevyloučil, že nespokojenost s průběhem války by mohla zanedlouho vyústit v protiválečné protesty. „Protesty nevznikají proto, že si lidé něco myslí, ale proto, že vznikají podmínky, které je umožňují. Protestní potenciál je v Rusku beztak vysoký. Až se možnosti objeví, budou protesty. Možná nebudeme muset dlouho čekat,“ řekl.

Úřady podle kremelských zdrojů nevěří, že zakrátko vypuknou v Rusku masové protiválečné demonstrace. Pro každý případ „je lepší situaci nehrotit a zbytečně nedráždit lidi“. Státní a prokremelská média tak dostala pokyn příliš nerozmazávat válku a raději se zaměřit na „pozitivnější témata“.

Dynamika postojů Rusů k válce sotva přiměje režim ke skutečnému vyjednávání s Ukrajinou, soudí pak politolog Vladimir Gelman. Moskva podle něj není ochotna přistoupit na ústupky. Perspektiva mírových rozhovorů závisí spíše na dalším průběhu bojů, než na názoru účastníků průzkumů veřejného mínění.

Ruský prezident Vladimir Putin podle serveru, který nyní funguje v lotyšském exilu, není připraven vzdát se nároků na ukrajinské území a narážkami na jednání se jen snaží získat čas pro přípravu nové ofenzívy. A tak je v zimě možná „nová vlna mobilizace“, i když nikdo neví, jak masová bude. (čtk)

Středa, 17:00: Jaderné velmoci se musí vyhnout jakékoliv vojenské konfrontaci, a to i konvenčními zbraněmi. Podle agentury TASS to řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Uvedl také, že Západ tlačí Ukrajinu do střetu s Ruskem. „Je nutné se vyhnout jakémukoliv vojenskému střetu mezi jadernými mocnostmi, a to i za použití konvenčních zbraní. Eskalace by se mohla vymknout kontrole,“ řekl Lavrov. Západ se podle něj tuto zásadu snaží obejít tím, že Ukrajinu „doslova tlačí“ do pokračování války, kterou sám vede proti Rusku.

Ruský prezident Vladimir Putin v průběhu války na Ukrajině vyslovil řadu nepříliš zastíraných hrozeb použitím jaderných zbraní, připomíná agentura Reuters. Několik ruských vrcholných představitelů však opakovaně popřelo, že by se Moskva chystala jaderné zbraně na Ukrajině použít.

Západní země v čele se Spojenými státy poskytly Ukrajině bezprecedentní vojenskou podporu v boji proti Rusku. Moskva již dříve uvedla, že se tím NATO stává účastníkem konfliktu. Obě strany však zdůrazňují, že je důležité vyhnout se přímé konfrontaci.

Ukrajina není členem NATO, ale usiluje o vstup do aliance. Rusko tvrdí, že snahy Ukrajiny o vstup do NATO a rozšiřování aliance na východ po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 byly jedním z důvodů, proč letos 24. února zahájilo invazi. (čtk)

Středa, 15:00: Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko se kromě toho chystá zdokonalit infrastrukturu pro své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení (RVSN), která chce vybavit novými raketovými komplexy, prohlásil na schůzi vedení ministerstva obrany Šojgu. Ministr ohlásil zvýšení obranných zakázek v příštím roce o 50 procent.

Raketové síly a dělostřelectvo jsou podle ministra jedním ze základů úspěchu na bojišti. „Během speciální operace se testují nové způsoby jejich využití,“ řekl. Šojgu konkrétně zmínil uplatnění dronů, nových a perspektivních typů zbraní a také zdokonalování protibaterijní palby při umlčování nepřátelského dělostřelectva. Tu se podařilo zlepšit použitím raketometů dalekého dosahu Tornado-S a vysoce výkonných děl Malka umožňujících účinně zasahovat nepřátelské raketomety a děla.

Podle agentury TASS ruský ministr hovořil o ruských raketových a dělostřeleckých vojskách (RViA), která používají i jaderné prostředky. „V dané chvíli je v pěti jednotkách raketových vojsk strategického určení zajištěna výstavba infrastruktury sloužící pro rozmístění nových raketových komplexů,“ uvedl Šojgu. Doplnil, že právě na výstavbu „v zájmu strategických jaderných sil“ bude kladen důraz při plánování projektů na rok 2023.

Státní zakázky ve sféře obrany se příští rok podle ministra zvýší prakticky o 50 procent, což umožní vybavit vojska sloužící ve stálé bojové pohotovosti moderními zbraněmi a technikou ze 97 procent. „Přijatá opatření umožní splnit státní obranné zakázky nejméně z 99 procent,“ prohlásil.

Rusko má největší zásoby jaderných zbraní na světě s téměř 6000 hlavicemi, upozornila agentura Reuters a připomněla, že ruský prezident Vladimir Putin svým pokusem anektovat čtyři ukrajinské oblasti umístil tato území „pod jaderný deštník“ Moskvy. Putin varoval, že je připraven bránit „územní celistvost“ Ruska všemi dostupnými prostředky. Spojené státy uvedly, že varovaly Rusko před následky jakéhokoli použití jaderných zbraní.

Rusko a Spojené státy měly tento týden jednat v Káhiře o stávající smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Ale Moskva schůzku odložila a obviňuje Spojené státy z „toxicky protiruského chování“ a ze snahy manipulovat touto dohodou ve svůj prospěch, dodal Reuters.

Upozornil také, že konflikt na Ukrajině je zřejmě nejkrvavější v Evropě od konce druhé světové války, vyžádal si desítky tisíc životů na obou stranách a zvýšil obavy z rozpoutání mnohem většího konfliktu mezi Severoatlantickou aliancí, vedenou USA, a Ruskem. (čtk)

Středa, 12:00: Pracovníci na horké lince, kterou zřídily ukrajinské úřady pro ruské vojáky, kteří se chtějí raději vzdát než proti Ukrajině bojovat, řeší až 100 dotazů denně. Ukrajinci spustili projekt nazvaný „Chci žít“ v září, od té doby zaznamenali 3500 kontaktů od vojáků ruské invazní armády nebo jejich příbuzných, píše BBC. Zavoláním na horkou linku nebo zadáním údajů prostřednictvím komunikačních aplikací si podle ní mohou ruští vojáci domluvit nejlepší způsob, jak se vzdát ukrajinským silám.

Množství kontaktů od Rusů na ukrajinské horké lince zřejmě vzrostl poté, co ruský prezident Vladimir Putin ke konci září vyhlásil částečnou mobilizaci stovek tisíc Rusů, a pak také potom, co ukrajinské ozbrojené síly kolem 11. listopadu osvobodily jihoukrajinské město Cherson. „Chceme se zaměřit zejména na částečně mobilizované, kteří nejenže nemohou bojovat, ale jsou předhozeni jako potrava pro děla,“ říká Vitalij Matvijenko, který stojí v čele tohoto programu. Iniciativa jim podle něj garantuje život, pokud se dobrovolně vzdají. (čtk)

Středa, 10:30: Evropská komise navrhuje zabavit majetek, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi na Ukrajinu. Oznámila to předsedkyně komise Urskula von der Leyen, podle níž by konfiskované jmění mělo sloužit pro náhradu válečných škod a poválečnou obnovu Ukrajiny. Unijní exekutiva rovněž navrhuje vytvořit zvláštní mezinárodní tribunál pro ruské válečné zločiny, řekla její šéfka.

„Rusko a jeho oligarchové musí odškodnit Ukrajinu za škody a pokrýt náklady na obnovu země. A my máme prostředky, jak přimět Rusko platit,“ prohlásila von der Leyen. Unie podle ní v rámci bezprecedentních sankcí zablokovala 300 miliard eur (zhruba 7,3 bilionu korun) z rezerv ruské centrální banky a zmrazila 19 miliard eur z majetku ruských oligarchů. Škody způsobené boji na Ukrajině se přitom podle ní odhadují na 600 miliard eur. Unie by podle von der Leyen chtěla spolu s partnery vytvořit strukturu, která by peníze investovala a zisky využívala pro pomoc Ukrajině.

Zejména země východního křídla unie už od jara navrhují, aby evropský blok zabavoval zmrazený majetek a využil jej k financování ekonomické pomoci Ukrajině a její poválečné obnovy. Státy EU se v pondělí shodly na tom, že zařadí obcházení sankcí mezi celounijní zločiny, což má k zabavování majetku otevřít cestu. Právní experti přitom upozorňují, že nebude jednoduché jmění oligarchů či bankovních ústavů konfiskovat a mohou hrozit dlouholeté soudní spory. (čtk)

Středa, 10:00: Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. Prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters situaci na frontě označil za složitou. „Navzdory extrémně velkým ztrátám se okupanti stále pokoušejí postoupit v Doněcké oblasti, získat oporu v Luhanské oblasti, posunout se do Charkovské oblasti, plánují něco na jihu,“ uvedl Zelenskyj ve svém pravidelném večerním videoposelství.

Luhanská a Doněcká oblast jsou součástí východoukrajinského Donbasu, kde se už měsíce odehrávají těžké boje. Z takřka celé Charkovské oblasti Ukrajinci invazní síly vytlačili v září, v listopadu pak získali znovu kontrolu nad jihoukrajinským městem Cherson, které Rusové okupovali prakticky od začátku invaze. „V uplynulých 24 hodinách jednotky obranných sil (Ukrajiny) odrazily útoky okupantů u obcí Stelmachivka v Luhanské oblasti a Bilohorivka, Bachmutske, Pervomajske, Nevelske a Marjinka v Doněcké oblasti,“ uvádí ukrajinský generální štáb.

Velení ukrajinských ozbrojených sil dále mimo jiné tvrdí, že ruská armáda provedla dva raketové údery na civilní objekty v obci Kivšarivka v Charkovské oblasti a ve městě Slovjansk v Doněcké oblasti. „Nepřítel nepřestává ostřelovat jednotky našeho vojska a obce na pravém břehu řeky Dněpr, včetně Chersonu,“ píše generální štáb. Upozornil také, že nadále existuje hrozba raketových úderů Rusů na kritickou infrastrukturu země.

Server Ukrajinska pravda rovněž s odvoláním na místní úřady informuje o ruském dělostřeleckém ostřelování míst v Dněpropetrovské oblasti, kde v úterý odpoledne utrpěla zranění jedna starší žena. Ostřelována byla rovněž severoukrajinská Sumská oblast, píše web. O případných raněných tam neinformuje. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné v podmínkách války bezprostředně nezávisle ověřit. (čtk)

Úterý, 21:00: Severoatlantická aliance bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba, ubezpečil v Bukurešti šéf této organizace Jens Stoltenberg. Je důležité, aby ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině nezvítězil, řekl také po prvním dni jednání ministrů zahraničí NATO. Byla by to podle něj tragédie nejen pro Ukrajinu. „Jsme všichni šokováni útoky na ukrajinská města a ukrajinskou infrastrukturu. Prezident Putin se snaží Ukrajince připravit o vodu, elektřinu, topení, světlo. Používá zimu jako zbraň,“ řekl Stoltenberg. O to důležitější je podle něj Ukrajinu podporovat. „Neustoupíme,“ dodal generální tajemník. Pokud by Rusko, které Ukrajinu napadlo v únoru, uspělo, stal by se celý svět podle něj nebezpečnějším a zranitelnějším.

Podle generálního tajemníka se na schůzce hovořilo i o tom, zda by mělo NATO poskytnout Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot. Například německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ale byla po jednání k takové možnosti skeptická.

„Dokázali jsme, že můžeme porazit Rusko, dokázali jsme, že můžeme vyhrát společně v zájmu celého euroatlantického světa,“ uvedl při společném vyjádření pro média se Stoltenbergem Kuleba. "Rychleji, rychleji, rychleji,“ podotkl také s tím, že to je přesně to, co teď Ukrajina potřebuje, ať už jde o dodávky zbraní či generátorů. Kyjev podle něj potřebuje hlavně systémy protiletecké a protivzdušné obrany, jako jsou Patriot, Iris-T nebo Hawk. „Když budeme mít transformátory a generátory, budeme moci znovu naplnit naše energetické potřeby. Když budeme mít systémy protivzdušné obrany, budeme se moci chránit před dalšími ruskými raketovými údery,“ uvedl.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady, bývalý prezident a někdejší premiér Ruska Dmitrij Medveděv Severoatlantickou alianci varoval, aby Ukrajině žádné systémy Patriot nedodávala. NATO přitom označil za zločinný útvar. „Pokud, jak naznačil Stoltenberg, by NATO ukrajinským fanatikům dodalo systémy Patriot společně s vojáky aliance, okamžitě by se stali legitimním cílem našich ozbrojených sil,“ napsal Medveděv na telegramu.

Stoltenberg už v pondělí vyjádřil přesvědčení, že Rusko bude v útocích na ukrajinskou energetickou síť, plynovou infrastrukturu a základní služby pokračovat. Kvůli nim Ukrajině i šest dní po poslední vlně těchto útoků chybí asi 30 procent elektřiny, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Ministři zahraničí NATO také v Bukurešti podle agentury Reuters potvrdili závěry summitu NATO z roku 2008, které počítají s tím, že se Ukrajina časem může stát členskou zemí. Žádné konkrétní kroky ale od té doby aliance v tomto ohledu nepřijala. (ceskenoviny)

Úterý, 18:00: Ukrajině by mohly při obstarávání dodávek elektřiny pomoci generátory z vyřazených lokomotiv. Na okraj jednání ministrů zahraničí NATO v Bukurešti to řekla šéfka německé diplomacie Annalena Baerbock. Podle ní Berlín nyní hledá způsoby, jak tyto výkonné generátory na Ukrajinu dopravit. Ukrajina řeší problémy s dodávkami proudu kvůli rozsáhlým ruským útokům, které se v poslední době zaměřují právě na energetickou infrastrukturu. Je to velký problém pro podniky i jednotlivce, a to zejména s ohledem na zimní počasí. Podle Baerbock útoky na infrastrukturu ukazují na brutalitu ruského prezidenta Vladimira Putina, který vychází z toho, že zničené rozvody elektřiny, ale i vody nelze opravit ze dne na den a že kvůli tomu civilní obyvatelstvo bude trpět.

Baerbock řekla, že Ukrajina potřebuje peníze na opravy sítí a že je potřeba zapojit i kreativitu. Proto chce využít generátory z nevyužívaných lokomotiv, které mají na Ukrajinu putovat v nákladních autech nebo po železnici. Generátory už dodává na Ukrajinu řada aliančních zemí a ministři se na schůzce v Bukurešti nejspíš shodnou, že dodávky se ještě navýší. Francouzská ambasáda v Rumunsku na twitteru informovala, že stovka generátorů, které Kyjevu slíbila Francie, už je v rumunském překladišti ve městě Suceava poblíž ukrajinských hranic a na Ukrajinu se dostanou brzy. (čtk)

Úterý, 13:00: Ukrajina v posledních týdnech otevřela stovky míst, která nazvala „stanice nezlomnosti“. V těchto centrech pojmenovaných po ukrajinském vzdoru vůči ruské vojenské agresi se obyvatelé země, kteří kvůli ruským vzdušným úderům už několik týdnů čelí výpadkům v dodávkách elektřiny, topení a vody, mohou ohřát, nabít si mobilní telefony, občerstvit se a dát si horké nápoje. Dokonce se tam mohou i pobavit, popisuje agentura AP. Tyto stanice podle ní lidem poskytují i odolnost.

Stavební dělník v důchodu Borys Markovnikov se musel už několikrát stěhovat. Vzpomíná, jak byl vyhnán ze svého domova na východoukrajinském Donbasu, když se části tamního území v roce 2014 zmocnili Moskvou podporovaní separatisté. Letos prchal znovu - z adoptivního města Buča v Kyjevské oblasti, které se do povědomí světa dostalo kvůli masakrům lidí za krátké okupace ruskými silami. Markovnikov se pěšky dostal přes frontovou linii do Kyjeva. Později se mohl vrátit, ale život doma pořád není snadný.

Vyhledal proto útočiště a teplo v místní „stanici nezlomnosti“. „Sousedé mi řekli, že je tady stan s elektřinou a televizí, a tak jsem se přišel podívat,“ řekl AP osmasedmdesátiletý muž při sledování pondělního zápasu fotbalového mistrovství světa mezi Ghanou a Jižní Koreou. Poznamenal, že doma nemá elektřinu. „Pořád věříme. Bez víry se nedá přežít,“ upozornil.

Ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS) v pátek oznámila, že od 18. listopadu vyrostlo po celé zemi 1000 takovýchto středisek. Existuje i zvláštní webová stránka s on-line mapou, kde si lidé tyto stanice mohou dohledat. Do pátku v nich vyhledalo pomoc přes 67.000 lidí a další k nim mohou přibýt, pokud se naplní varování odborníků a prezidenta Volodymyra Zelenského, že Rusko podnikne další údery.

„Stanice nezlomnosti“, které často tvoří zateplené stany, jež nejsou větší než školní třída, vznikly právě včas, jelikož série masivních ruských vzdušných útoků připravuje od října mnoho Ukrajinců o přístup k základním službám v jejich domovech. Střediska jsou v podstatě provizoriem, zatímco se pracovníci veřejných služeb snaží opravovat přerušené elektrické vedení a zprovozňovat dodávky vody, popisuje AP. Po havarijních výpadcích obvykle následují řízené odstávky, které jsou podle úřadů mimo jiné nezbytné ke stabilizování ochromené energetické soustavy a zamezení dalším výpadkům.

Nedaleko „stanice nezlomnosti“ v Buči se mezitím koulovali kluci a před nafukovacím stanem brnkal na svůj hudební nástroj kytarista. Vevnitř děti hrály hry na mobilní telefonech, dospělí cosi ťukali do klávesnic notebooků a starší ženy jen tak tiše posedávaly. Pracovníci stanice nalévali do hrnků horký čaj a sladili ho medem. „Stanice nezlomnosti“ tak nabízejí bezplatnou alternativu mnoha kavárnám a restauracím, které se staly středisky pro přístup k internetu a také k teplu pro mnoho Ukrajinců, kteří hledají útočiště před chladem a tmou ve svých vlastních domovech.

„Když vypadla elektřina, musel jsem hledat místo s připojením,“ řekl šestadvacetiletý obyvatel Buče Mykola Pestikov, zatímco se krčil nad svým počítačem. „Mohou to být kavárny, které berou energii z jiných míst, nebo hledám ‚stanici‘ - jako právě teď,“ dodal. Hasič Jurij Michajlovskyj, jenž pomáhá s provozem tohoto místa, mezitím dal agentuře nahlédnout do úředních záznamů, podle nichž prošlo tímto střediskem od jeho otevření před deseti dny více než 1000 lidí. (ceskenoviny)

Úterý, 11:00: Ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině selhává a chce využít zimu jako zbraň, Severoatlantická aliance by proto měla dál podporovat Kyjev a pomáhat zejména s opravami a zprovozněním energetické infrastruktury a zajištěním protivzdušné obrany. Před zahájením schůzky ministrů zahraničí zemí NATO to v Bukurešti řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Podle něj by žádné země neměly podporovat ruskou „nezákonnou válku“ dodávkami zbraní; konkrétně Stoltenberg zmínil Írán, jehož drony ruská armáda na Ukrajině hojně využívá.

Šéf NATO už před schůzkou zástupce aliančních vlád vyzval, aby zvýšili nejen dodávky zbraní, ale i vojenského vybavení potřebného pro náročné zimní boje na Ukrajině. Slíbil, že aliance dodá Kyjevu další palivo, zimní výstroj či rušičky bezpilotních letounů. „Dodali jsme generátory a náhradní díly a spojenci pomáhají s obnovou poškozené infrastruktury,“ řekl Stoltenberg. V Bukurešti se má mluvit také o ukrajinské žádosti o přijetí do NATO, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj podal v září. Stoltenberg před novináři v této souvislosti ale pouze zopakoval, že aliance pokračuje ve své politice „otevřených dveří“. (čtk)

Úterý, 10:00: Bez podpory Valného shromáždění OSN by bylo právně obtížné ustanovit tribunál pro vyšetřování ruské agrese proti Ukrajině, uvedli v pondělí při vystoupení v Evropském parlamentu právní experti, píše web EUObserver. Ačkoliv otázkou ustanovení zvláštního tribunálu se budou v příštích týdnech zabývat členské státy EU i Evropská komise, odborníci na mezinárodní právo varují, že současná legislativa není dostatečná k tomu, aby bylo možné vést soudní řízení ve věci ruské agrese proti Ukrajině.

V jurisdikci Mezinárodního trestního soudu (ICC) je vyšetřování genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti se souhlasem státu, na jehož území byly tyto činy údajně spáchány. Soud však nemůže vyšetřovat „zločin všech zločinů“, tedy zločin agrese, pokud s tím nesouhlasí jak napadený stát, tak agresor. „Všechny možnosti jsou právně problematické, protože neexistuje žádný zvláštní tribunál kompetentní k vyšetřování zločinu agrese,“ řekl evropským poslancům Olivier Corten, odborník na mezinárodní právo z bruselské univerzity ULB (Université Libre de Bruxelles). (čtk)

Pondělí, 17:30: Záporožská jaderná elektrárna zůstává pod kontrolou Rusů a informace o jejich plánu se stáhnout jsou nepravdivé, uvedla Moskvou dosazená správa ukrajinského města Enerhodar o tamním ukrajinském atomovém zařízení. O známkách toho, že se ruská invazní armáda možná připravuje opustit Záporožskou jadernou elektrárnu hovořil v neděli šéf ukrajinské státní jaderné společnosti Enerhoatom Petro Kotin.

„Média aktivně šíří falešné zprávy o tom, že Rusko údajně plánuje stažení z Enerhodaru a opuštění Záporožské jaderné elektrárny. Tato informace neodpovídá skutečnosti,“ uvedla proruská městská administrativa v prohlášení na platformě Telegram. Interfax s odkazem na okupační úřady dále píše, že pracovníci elektrárny dostávají ruské pasy, pracovní smlouvy s „novým zaměstnatelem“ a vyšší plat. Zprávy o plánovaném stažení ruských vojsk ze Záporožské jaderné elektrárny později popřel rovněž mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Není třeba hledat nějaká znamení tam, kde nejsou a ani nemohou být,“ reagoval mluvčí ruského prezidenta na dotaz novinářů podle Interfaxu.

Ruské invazní vojsko se za dramatických okolností zmocnilo tohoto zařízení, které je největším svého druhu v Evropě, v březnu během prvních dnů invaze na Ukrajině. Provoz elektrárny stále zajišťuje ukrajinský personál, který podle ukrajinské strany pracuje pod obrovským tlakem. Ukrajina a Rusko se rovněž už delší dobu vzájemně obviňují z ostřelování této atomové elektrárny a varují před jadernou katastrofou. Zařízení nyní elektřinu neprodukuje.

Ruský prezident Vladimir Putin 5. října podepsal dekret, kterým nařídil převod Záporožské jaderné elektrárny do ruského vlastnictví. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ovšem nadále považuje elektrárnu za ukrajinskou. Dosavadní snahy Kyjeva o vyhlášení demilitarizované zóny v okolí zařízení ztroskotaly, Moskva to odmítla. Rusko se zároveň na konci září pokusilo nelegálně anektovat některé ukrajinské regiony, které částečně kontroluje jeho vojsko, včetně Záporožské oblasti.

„V posledních týdnech jsme skutečně dostali informace, že existují náznaky možných příprav odchodu ruských sil z elektrárny,“ řekl v neděli Kotin v ukrajinské televizi. Zdůraznil přitom, že je příliš brzy na to tvrdit, že Rusové elektrárnu opouštějí, ukrajinská strana se ale na takovou variantu připravuje. „V ruských médiích se objevilo velké množství zpráv, že by stálo za to (elektrárnu) opustit a předat kontrolu nad ní MAAE,“ prohlásil Kotin. „Zdá se, že balí kufry a kradou přitom, co můžou,“ dodal.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak ale v neděli řekl, že nepochybuje, že ruské síly elektrárnu opustí. „Obranná linie se začíná stahovat k hranicím Ruské federace,“ řekl Podoljak a dodal, že Ukrajina si (elektrárnu) „vezme zpět“. Ukrajinská armáda dnes uvedla, že koncem minulého týdne zničila šest jednotek ruské vojenské techniky a v bojích u Enerhodaru bylo zraněno asi 30 ruských vojáků, píše Reuters s poznámkou, že nebyl schopen tyto zprávy bezprostředně ověř