Válka na Ukrajině: Kyjev má výrazné úspěchy i na jižní frontě, Rusové tam ztrácejí morálku

Úterý, 11:00: Ukrajinské síly dál dosahují 

To podle analýzy ISW odpovídá neověřeným zprávám, podle kterých vojáci proruských sil Kyselivku opustili a přesunuli se směrem k řece Dněpr. Kyselivka je pro ruské síly v okolí Chersonu významným logistickým bodem, jedná se o poslední Ruskem drženou větší osadu podél dálnice z Chersonu do Mykolajivu a tamní železnice.

Jižní operační velení ukrajinské armády v noci oznámilo, že k 12. září ukrajinské síly postoupily na jižní frontě o 12 kilometrů a osvobodily přes 500 kilometrů čtverečních okupovaného území. Vojáci také na Ruskem okupovaném území osvobodili 13 osad. Ukrajinský generální štáb v ranní svodce podobně jako ISW uvádí, že ruským vojákům kvůli těžkým ztrátám výrazně klesá morálka.

Ukrajina dál postupuje i na severovýchodě země v Charkovské oblasti. ISW píše, že tamní úspěchy Kyjeva patrně nemají tak dramatický psychologický vliv na ruské síly na jihu, aby se kvůli tomu stahovaly z pozic. Z toho vyplývá, že také ukrajinský protiútok u Chersonu výrazně postupuje, i když se pozornost v posledních dnech upírá spíš na Charkovskou oblast, kde rychlá ukrajinská ofenziva z minulých dní výrazně zmenšila rozsah Ruskem okupovaných oblastí. „Ruským silám se po úspěších Ukrajiny nedaří posílit novou frontovou linii na východě Charkovské oblasti a aktivně z oblasti prchají nebo se přesouvají na jiné osy,“ uvádí analytici k dění na severovýchodě Ukrajiny.

„Cílem je osvobodit Charkovskou oblast a další - všechna území okupovaná Ruskou federací. Boje pokračují a je předčasné tvrdit, že máme celou Charkovskou oblast pod kontrolou,“ řekla agentuře Reuters náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Z Charkovské oblasti se za poslední týden stáhli i příslušníci ruské 1. gardové tankové armády, píše v hodnocení situace na bojišti britská vojenská rozvědka. Jeden z ruských nejprestižnějších vojenských útvarů utrpěl těžké ztráty na začátku invaze na Ukrajinu, které se od té doby nepodařilo nahradit. Obnovit plnou bojeschopnost této armády podle Londýna potrvá ještě několik let. (čtk)

Pondělí, 09:00: Ukrajinská armáda od začátku září dobyla zpět 6000 kilometrů čtverečních svého území, dosud pod kontrolou ruských jednotek, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinci zahájili protiofenzivu na začátku měsíce, postupovat se jim i nadále daří zejména na východě a na jihu země, uvedl prezident.

Zelenskyj poděkoval třem vojenským jednotkám a ocenil jejich „statečnost“ při operaci, která by mohla Ukrajině přinést největší územní zisky od stažení ruských sil z kyjevských předměstí na konci března, píše agentura AFP. Vyzdvihl také úspěšnost protivzdušné obrany. Rusko je největším zdrojem teroru na světě, zdůraznil v nočním projevu Zelenskyj a opět apeloval na zvýšení mezinárodního tlaku na Moskvu. Rusko podle Zelenského terorizuje Ukrajinu hrozbou radiace v elektrárně v Záporoží, cíleným odpojením Ukrajinců od elektřiny i snahou je vyhladovět. (ceskenoviny)

Pondělí, 08:00: Ukrajina hodlá požádat USA o další významné dodávky zbraní, včetně raketometů s dostřelem asi 300 kilometrů, uvedl deník The Wall Street Journal s odkazem na seznam požadovaných zbraní, který podle něj dostali někteří američtí zákonodárci. Kyjev uvádí, že potřebuje další zbraně, aby mohl pokračovat s protiofenzivou, kterou aktuálně vede na jihu a severovýchodě Ukrajiny, až do příštího roku.

Na seznamu figurují také armádní taktické raketové systémy ATACMS, které mají dostřel asi 300 kilometrů. Washington, který Ukrajině poskytl vojenskou pomoc ve výši přesahující 15 miliard dolarů (364 miliard korun), ale dříve odmítl tyto systémy Kyjevu dodat. Argumentuje přitom obavami, že by je Ukrajina mohla použít k útokům na ruské území, což by mohlo vyvolat rozsáhlejší konflikt. Na seznamu požadovaných zbraní jsou mimo to tanky, drony, dělostřelecké systémy, protilodní střely Harpoon a 2000 raket do systému HIMARS, které USA už na Ukrajinu dodávají. Rakety pro systémy HIMARS, které USA Ukrajině poskytly, mají dostřel asi 80 kilometrů.

Kyjev tento měsíc zahájil rozsáhlou protiofenzivu na severovýchodě země, při níž donutil ruské jednotky k ústupu. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského od začátku září ukrajinské síly dobyly zpět 6000 kilometrů čtverečních svého území. (čtk)

Pondělí, 22:20: Kreml nevidí žádné vyhlídky mírových rozhovor¨ů s Kyjevem a ani důvod k oživení jednání, uvedl podle agentury Reuters mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. „Speciální vojenská operace“, jak Rusko nazývá svou invazi na Ukrajinu, bude podle něj pokračovat, dokud Moskva nedosáhne svých cílů. O možných mírových rozhovorech mezi Moskvou a Kyjevem v neděli hovořil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, podle kterého se Rusko k jednání nestaví odmítavě. Čím déle se ale bude odkládat, tím hůře najdou obě strany shodu, řekl ministr zahraničí v televizi Rossija 1.

„Vyjednávání neodmítáme a hovory s Ukrajinou nevzdáváme,“ řekl Lavrov a naznačil, že důvodem dosavadního neobnovení jednání je Kyjev. Peskov nicméně v pondělí uvedl, že Rusko nevidí důvod pro další mírové hovory, které se po několika kolech ocitly na mrtvém bodě už na jaře. Kremelský mluvčí novináře po dotazech na ukrajinskou protiofenzivu v Charkovské oblasti bez dalších podrobností ujistil, že Putin je se situací na bojišti seznámen. Při dalších otázkách týkajících se vývoje bojů odkázal na ruské ministerstvo obrany. Možnost, že Putin si neuvědomuje skutečnou situaci na bojišti, o víkendu na sociální síti telegram naznačil čečenský prezident Ramzan Kadyrov. (čtk)

Pondělí, 22:00: Izrael dodává obranné systémy proti bezpilotním letadlům Ukrajině prostřednictvím Polska. Napsal to izraelský list Zman Jisrael s odvoláním na zdroj z dodavatelské firmy. Podle tohoto zdroje se systém prodává Polsku, čímž se obchází izraelské rozhodnutí neposkytovat Ukrajině moderní zbraně. Firma informovala ministerstvo obrany o prodeji Polsku s tvrzením, že si nebyla vědoma, že Varšava funguje jako prostředník pro předání zbraní Ukrajině, která pak izraelské systémy používá v obraně proti Rusku.

Zástupce izraelského zbrojního průmyslu sdělil, že protidronové systémy narušují lety bezpilotních letadel a jsou řazeny k pokročilé obranné technice, tedy do kategorie, z níž Izrael zbraně Ukrajině oficiálně neprodává. Vláda podle listu neprojevila zájem do dohody o prodeji Polsku nijak zasáhnout. Ministerstvo obrany se k věci nevyjádřilo. (čtk)

Pondělí, 18:00: Ukrajinské síly v Charkovské oblasti pronikly až k ukrajinsko-ruské hranici a osvobodily několik osad, uvedl dnes šéf ruské okupační správy Charkovské oblasti Vitalij Gančev. Ukrajinci podle něj mají při protiofenzivě na severovýchodě země až osmkrát větší početní převahu nad ruskými a proruskými jednotkami. Ukrajinský generální štáb v ranním hlášení informoval o osvobození 20 vesnic po celé frontě a poznamenal, že ruští vojáci urychleně opouštějí své pozice.

Ukrajinci podle Gančeva dobyli zpět území na severu Charkovské oblasti, kde minulý týden podnikli bleskový protiútok. Šéf okupační správy ruské státní televizi Rossija-24 řekl, že „situace je každou hodinou složitější“, a dodal, že hraniční přechody s ruskou Belgorodskou oblastí jsou nyní uzavřené. Do Ruska bylo „evakuováno 5000 civilistů“, dodal Gančev. Zprávy o dosažení hranic s Ruskem ukrajinskými vojáky o víkendu kolovaly na sociálních sítích, Kyjev ani úřady v Moskvě je ale oficiálně nepotvrdily. Na internetu se objevilo několik videí ukrajinských jednotek na hraničních přechodech nebo u cedulí oznamujících státní hranici. (ceskenoviny)

Pondělí, 12:00: Prezident ruského automního Čečenska Ramzan Kadyrov v jedenáctiminutovém zvukovém záznamu na sociální síti Telegram kritizoval vedení ruské armády, které patrně zaskočila ukrajinská protiofenziva na severovýchodě Ukrajiny. V této souvislosti Kadyrov naznačil, že si ruský prezident Vladimir Putin možná není vědom skutečné situace na bojišti. Čečenský vůdce zároveň podle ruskojazyčného serveru BBC uvedl, že se jeho jednotky po pauze vrací bojovat na Ukrajinu.

Ukrajina v posledních dnech zahájila protiofenzivu na severovýchodě země v Charkovské oblasti, kde podle pozorovatelů postupuje mílovými kroky. V neděli večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném projevu potvrdil, že ukrajinské síly dobyly zpět strategické město Izjum. Ruská strana ztrátu města přímo nepřiznala, v sobotu ale ruské ministerstvo obrany uvedlo, že přesouvá své jednotky od Izjumu směrem na ukrajinský Donbas. (čtk)

Neděle, 23:00: Ukrajinské síly dobyly zpět město Izjum na východě Ukrajiny, potvrdil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu ke konci 200. dne války. O tom, že Ukrajinci toto strategické město v Charkovské oblasti získali pod svou kontrolu, hovořily zatím jen neoficiální zprávy. Zelenskyj řekl, že by chtěl poděkovat ukrajinským vojákům, kteří osvobodili mnohá ukrajinská území, k nimž podle něj nově patří města Balaklija, Izjum a Kupjansk v Charkovské oblasti.

Ruská strana ztrátu města přímo nepřiznala, v sobotu ale ruské ministerstvo obrany uvedlo, že přesouvá své jednotky od Izjumu směrem na ukrajinský Donbas. Agentura Reuters označila ztrátu Izjumu za největší dílčí porážku ruské strany od doby, kdy na konci března musela vzdát pokusy dobýt ukrajinskou metropoli Kyjev, stejně hodnotí situaci také analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).

Ovládnutím Izjumu a železničního uzlu Kupjansku v Charkovské oblasti ukrajinské síly narušily zásobování ruských jednotek na severovýchodní Ukrajině. Přes Kupjansk Rusové podle Reuters zásobovali všechny své jednotky na severovýchodní Ukrajině.

Ukrajinské síly od začátku září osvobodily přes 3000 kilometrů čtverečních území na severovýchodě Ukrajiny, uvedl náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. To je více, než kolik ukrajinského území obsadila ruská armáda ve všech svých operacích od letošního dubna, poznamenal ISW. (čtk)

Neděle, 21:00: Ukrajinské síly během své rychlé protiofenzivy patrně dorazily až k ruské hranici na několika místech v severní části Charkovské oblasti. Videozáznam, na němž údajně jsou ukrajinští vojáci na hraničním přechodu Hoptivka, zveřejnila agentura Unian s upozorněním, že dobytí Hoptivky ještě velení ukrajinských sil nepotvrdilo. Na internetu se šíří i další videa ukrajinských vojáků u státní hranice s Ruskem.

„Hoptivka 11. září přešla pod kontrolu ukrajinských ozbrojených sil,“ zní na videozáznamu zveřejněném agenturou Unian. Video podle ní pochází od příslušníků 130. praporu ukrajinské teritoriální obrany. Na dalším videozáznamu, který umístil na internet zpravodajský portál Kyiv Post, je vidět voják přímo u cedule oznamující státní hranici.

Ruské ministerstvo obrany v sobotu uvedlo, že „přeskupuje“ svá vojska a přesouvá je od měst v Charkovské oblasti směrem na východ a na jih k ukrajinskému Donbasu. Na dnešním pravidelném brífinku ministerstvo podle několika médiích představilo mapu, z níž vyplývá, že ruské síly mají pod kontrolou jen už malou část Charkovské oblasti, a sice území za řekou Oskil. Fotografii mapy zveřejnil například nezávislý portál Meduza. (čtk)

Neděle, 10:00: Ruská armáda utrpěla značné ztráty v oblasti ukrajinského Charkova, oznámil generální štáb ukrajinské armády citovaný ruskou službou BBC. Zároveň upozornil, že stále trvá nebezpečí raketových útoků v celé zemi. Analytici amerického Institutu pro studium války (ISW) odhadují, že ukrajinské síly v následujících 48 hodinách obsadí město Izjum, pokud tak ještě neučinily.   „Osvobození Izjumu by bylo nejvýznamnějším ukrajinským vojenských úspěchem od vítězství v bitvě o Kyjev v březnu,“ píše ISW. Ukrajina zpětné dobytí významného dopravního uzlu Izjumu oficiálně nepotvrdila. Moskva v sobotu informovala, že z města stahuje své jednotky.

Britská vojenská rozvědka v pravidelné zprávě o situaci na Ukrajině napsala, že ukrajinské síly za posledních 24 hodin učinily významný pokrok v Charkovské oblasti. Boje podle ní pokračují v okolí Izjumu i dalšího strategicky významného města Kupjansk.

Podle informací velení ukrajinských sil bylo v sobotu převezeno 75 raněných Rusů do vesnice Valujki v Bělgorodské oblasti, která leží u hranice s Ukrajinou. Dalších více než 100 ruských vojáků bylo převezeno z Bělgorodu do Moskvy. Ukrajinská armáda, která v oblasti před několika dny přešla do protiofenzivy, dále působí ruským jednotkám ztráty a Rusové upevňují administrativní a policejní opatření na územích, které obsadili. Brání místním občanům ve vstupu i odchodu z měst a vesnic, tvrdí ukrajinské velení.

Ruské internetové zdroje v sobotu několikrát zveřejnily videozáběry dlouhých kolon osobních automobilů lidí, kteří se z Ruskem ovládaných částí Ukrajiny snaží dostat přes hranici na území Ruské federace.

List The New York Times informuje, že při plánování současné protiofenzívy ukrajinská rozvědka znásobila spolupráci s americkými tajnými službami. Ukrajinci nyní osvobozují oblasti na severovýchodě své země. Američané podle newyorského listu poskytli Ukrajině informace o pozicích ruského velitelství i o zbrojních skladech Rusů. Bývalý zástupce Pentagonu Mick Mulroy řekl, že ukrajinské jednotky postupují rychleji, než se původně předpokládalo.

Ukrajinský protiútok v Charkovské oblasti vede k přesunu ruských sil a rozpadu ruské osy na severu Donbasu, píše ISW. Ruské síly se podle analytiků stahují neřízeně a spěšně prchají z jihovýchodu Charkovské oblasti, aby je Ukrajinci v okolí Izjumu neobklíčili.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu řekl, že ukrajinské síly od začátku září dobyly zpět asi 2000 kilometrů čtverečních území, v neděli informoval o získání dalších dvou obcí v Charkovské oblasti. Podle ISW Ukrajinci v některých oblastech postoupili až o 70 kilometrů do Ruskem ovládaného území a od 6. září dobyli zpět přes 3000 kilometrů čtverečních. To je více, než kolik ukrajinského území obsadila ruská armáda ve všech svých operacích od letošního dubna, poznamenává ISW. (čtk)

Neděle, 08:00: V Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině byl odpojen poslední ze šesti reaktorů. Oznámila to  ukrajinská společnost Enerhoatom. Provoz elektrárny byl podle jejího ranního sdělení citovaného agenturou Reuters zcela zastaven. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v sobotu upozornila, že situace v elektrárně je kvůli přerušeným dodávkám elektřiny do zařízení mimořádně riziková. Důvodem problémů je ostřelování zařízení, z nějž se obviňují navzájem Ukrajina a Rusko. Enerhoatom, který je provozovatelem elektrárny, dnes zdůraznil, že okupanti, tedy Rusové, musejí palbu zastavit.

Podle oznámení firmy byl reaktor odpojen od elektrické sítě ráno ve 3:41 a začaly přípravy na jeho zchlazení. Agentura Unian uvedla, že elektrárna byla znovu napojena na elektrickou síť. Elektrárna několik dní pracovala jako ostrov - vyráběla elektřinu jenom pro chlazení posledního z fungujících reaktorů. Jednu linii elektrického vedení se podařilo v sobotu večer obnovit, což umožnilo odstávku posledního reaktoru. (ceskenoviny)

Sobota, 14:00: Ukrajinské síly vstoupily do strategicky významného města Kupjansk, informovala podle agentury Unian ukrajinská Státní bezpečnostní služba (SBU). Město v Charkovské oblasti u ruských hranic bylo v držení ruských jednotek. Zprávy o osvobození města se předtím šířily na sociálních sítích, kde se hovoří i o stažení ruských sil z Izjumu. Moskva postup ukrajinské armády zatím oficiálně nekomentovala.

Kupjansk a Izjum jsou pokládány za důležité dopravní křižovatky, na kterých závisí zásobování značné části ruských okupačních vojsk na východě Ukrajiny. Ukrajina přešla v posledních dnech ve východní Charkovské oblasti do protiútoku a podle oficiálních prohlášení osvobodila část svého území. Ruskem dosazená správa v pátek vyhlásila pro města evakuaci civilistů. Ukrajinské síly na své sociální sítě umístily fotografie z Kupjansku. Snímky doplnili prohlášením, že město „bylo a navždy bude ukrajinské“.

O stažení ruských sil z Izjumu informují na telegramu proruské kanály s odkazem na své zdroje ve městě, napsal ruskojazyčný server BBC. Některé kanály uvádí, že Izjum obklíčily ukrajinské jednotky, podle dalších jsou ukrajinští vojáci už v centru města. Podle ruských bloggerů se museli ruští vojáci z města stáhnout, protože je kvůli postupu ukrajinské armády nemožné město dál bránit.

Analytici amerického Institutu pro studium války odhadli, že Ukrajina od zahájení protiofenzivy na východě země osvobodila okolo 2500 kilometrů čtverečních svého území. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek večer oznámil osvobození více než 1000 kilometrů čtverečních. (čtk)

Sobota, 08:00: Ukrajinské síly v Charkovské oblasti dobyly zpět okolo 2500 kilometrů čtverečních, odhaduje americký Institut pro studium války (ISW). Protiútok na východě země ruské jednotky podle všeho překvapil, uvedla britská vojenská rozvědka.

Ukrajinští vojáci pravděpodobně v Charkovské oblasti bojují s menšími neorganizovanými skupinami ruských vojáků, kteří nečekali rychlý Ukrajiny na Kupjansk a Izjum. ISW tak usuzuje z přílivu snímků ruských válečných zajatců za posledních 48 hodin.

Kyjev v pátek pokračoval v postupu na Kupjansk a Izjum a snaží se izolovat tamní ruské síly. Jejich pozice může zničit, pokud se ukrajinským vojáků podaří narušit ruské pozemní trasy, po kterých přichází posily, vybavení a zásoby, vedoucí severně a jižně od města. Kreml na frontovou linii mezi Charkovem a Izjumem urychleně vysílá zdroje ve snaze postup zastavit, píše ISW. Ruské ministerstvo obrany a ruská státní média zveřejnila záběry vojenských konvojů mířících směrem na Charkov, úspěchy Ukrajinců v oblasti ale Moskva oficiálně nepřiznává.

Celkem na východě Ukrajiny její jednotky získaly zpět odhadem 2500 kilometrů čtverečních území, uvádí američtí analytici. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek večer oznámil osvobození více než 1000 kilometrů čtverečních ukrajinského území.

Vedoucím skupinám ukrajinské armády se podařilo postoupit až 50 kilometrů za frontovou linii na území, které od začátku invaze letos v únoru drželo Rusko, píše britská vojenská rozvědka. Postup v nepříliš obsazeném sektoru podle Londýna Rusko překvapil a jednotky okolo Izjumu se ocitají v čím dál tím větší izolaci. Ukrajinské jednotky nyní postupují na Kupjansk, který je pro Rusko významným strategickým bodem. Přes město nedaleko ruských hranic proudí zásobování na frontu na Donbasu.

„S pokračujícími ukrajinskými operacemi v Chersonu je ruská obranná linie pod tlakem na jihu i na severu,“ připomíná britská vojenská rozvědka i protiútok Ukrajiny v jižní Chersonské oblasti. (ceskénoviny)

Pátek, 22:00: Rusy dosazené úřady vyhlásily evakuaci civilistů z Kupjansku, Izjumu a městyse Velykyj Burluk v Charkovské oblasti, kde pokračuje ukrajinská ofenzíva. Ukrajinské jednotky po osvobození Balakliji pokračují v postupu a podle ještě nepotvrzených zpráv dokázaly dosáhnout okraje Kupjanska a také postoupily k Izjumu, napsal v pátek večer server RBK Ukrajina s odvoláním na sdělení ukrajinské národní gardy, že osvobodila obec Volochiv Jar, ležící pár kilometrů od Kupjanska, a na snímek ukrajinských vojáků pózujících u vjezdu do města. Ukrajinské síly osvobodily v Charkovské oblasti více než tři desítky obcí, uvedl ve večerním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Připomněl, že tvrdé boje pokračují i v Donbasu na východě země a na jihu Ukrajiny.

„(Evakuace) se koná hlavně z města Kupjansk a z města Izjum. Teď přišly zprávy, že Velykyj Burluk se ocitl pod dělostřeleckou palbou, a proto také byli lidé samozřejmě vybídnuti, aby odešli do bezpečnějších míst,“ řekl odpoledne v ruské televizi Vitalij Gančev, kterého agentura TASS citovala jako šéfa Charkovské oblasti.

„Každá (Rusy okupovaná) obec v Charkovské oblasti je pod masivní dělostřeleckou palbou,“ prohlásil Gančev podle TASS.

Rusové na oplátku znovu ostřelovali Charkov, patrně z raketometů Uragan. V centru druhého největšího ukrajinského města zranili 14 civilistů, včetně tří dětí ve věku tří, 11 a 15 let, uvedl ukrajinský gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.

Před ruským hraničním přechodem Logačevka v Belgorodské oblasti vznikla fronta běženců z Charkovské oblasti o délce tří až čtyř kilometrů, uvedl zpravodaj agentury RIA Novosti. Na osvobozená území v Charkovské oblasti se vrátila ukrajinská policie, která zjišťuje informace o válečných zločinech a kolaborantech, uvedla dnes ukrajinská správa.

Rusy dosazený náčelník Kupjansku Maxim Gubin v televizi tvrdil, že ukrajinské jednotky z amerických raketometů HIMARS ostřelují civilní objekty a civilisty. Do města se podle Gubina pokoušejí proniknout „diverzanti“ z ukrajinské armády.  (čtk)

Pátek, 15:00:  Spojené státy chtějí pomoci Ukrajině, aby si vydobyla co nejlepší pozici do možných vyjednávání o ukončení války s Ruskem. Po setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem to řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken, který ocenil tento týden zahájenou ukrajinskou ofenzivu. Podle šéfa Severoatlantické aliance vstupují boje na Ukrajině do kritické fáze a NATO nesmí polevit v podpoře Kyjeva.

Blinken dorazil do Evropy v době, kdy se Washington snaží pomoci udržet jednotnou podporu Ukrajiny mezi evropskými spojenci potýkajícími se s ekonomickými a společenskými problémy zejména kvůli nebývale rostoucím cenám a nejistým dodávkám energií. „V současnosti nevidíme od Ruska žádné náznaky toho, že by se chtělo vážně angažovat v diplomatických jednáních. Ale až ta chvíle přijde, Ukrajina musí být v nejlepší možné pozici,“ prohlásil Blinken po jednání se Stoltenbergem v bruselské centrále NATO.

Blinken ocenil postup, který podle ukrajinského generálního štábu tento týden dosáhla ukrajinská armáda v Charkovské oblasti na východě země. V současné situaci se podle něj projevuje zcela rozdílná morálka ukrajinských a ruských vojáků. Šéf americké diplomacie nicméně podotkl, že je předčasné soudit, jak se situace vyvine.

Stejně jako Blinken i Stoltenberg hovořil o nutnosti Ukrajinu dále vojensky podporovat. „Cena, kterou platíme my, se určuje penězi. Cena, kterou platí Ukrajinci, se počítá v lidských životech,“ prohlásil norský politik. Spojenci by podle něj bez ohledu na složitou ekonomickou situaci neměli zapomenout Kyjev dále podporovat. Pokud by totiž ruská agrese uspěla, zaplatili by v budoucnu mnohem vyšší cenu, dodal Stoltenberg. (ceskenoviny)

Pátek, 13:00: Rusko brání v přístupu k válečným zajatcům, uvedla šéfka mise OSN monitorující humanitární situaci na Ukrajině Matilda Bogner. Některé z nich navíc vystavuje mučení nebo jinému špatnému zacházení, sdělila představitelka OSN. „Ruská federace neposkytla přístup k válečným zajatcům, kteří jsou drženi na jejím území nebo na jí okupovaném území,“ řekla novinářům v Ženevě. „Je to znepokojivé o to víc, že jsme zdokumentovali, že váleční zajatci v rukou Ruské federace a jejích ozbrojených sil nebo k nim přidružených ozbrojených skupin byli vystaveni mučení a špatnému zacházení,“ zdůraznila. Šéfka mise na Ukrajině upřesnila, že OSN zdokumentovala rovněž případy mučení válečných zajatců ze strany ukrajinských sil. Obě strany odmítají, že by práva zajatců porušovaly. (čtk)

Pátek, 11:30: Dohoda o obnovení vývozu obilí z ukrajinských přístavů se neplní tak, jak bylo ujednáno, a její prodloužení bude záviset na jejím dalším provádění, uvedl podle agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko. Dohoda uzavřená na konci července mezi Moskvou a Kyjevem za zprostředkování OSN a Turecka umožnila obnovit export milionů tun zemědělských produktů z ukrajinských černomořských přístavů, zablokovaných kvůli válce s Ruskem. „Obilná dohoda se vůbec neprovádí tak, jak bylo slíbeno,“ řekl novinářům Ruděnko. Problém s plněním podle něj nastává u druhé části dohody, která se týká vývozu obilí a hnojiv z Ruska přes ukrajinské přístavy.

Ujednání ve středu kritizoval i ruský prezident Vladimir Putin, který jej označil za podvod na chudé země, protože většina obilí vyváženého z Ukrajiny podle něj míří do zemí Evropské unie. Dohoda tak podle něj nepomáhá k odvrácení globální potravinové krize, před níž v souvislosti se zablokovaným obilím v ukrajinských přístavech varovaly mezinárodní organizace. Podle údajů OSN ale od obnovení vývozu v srpnu zamířila do členských zemí EU menší část vypravených lodí. (čtk)

Pátek, 10:00: Generální štáb ukrajinské armády ve své ranní svodce poprvé informuje o úspěšné ofenzivě ukrajinských jednotek v Charkovské oblasti. Prezident Volodymyr Zelenskyj už ve čtvrtek večer ve svém pravidelném proslovu potvrdil osvobození strategicky důležitého města Balaklija v rámci ofenzivy na severovýchodu země.

„Obranné síly vedou úspěšnou protiofenzivu v Charkovské oblasti. Díky šikovným a dobře koordinovaným akcím se jim s pomocí místního obyvatelstva podařilo za tři dny postoupit o skoro 50 kilometrů,“ uvedl generální štáb. Dodal, že podle informací ukrajinské rozvědky utrpěly ruské jednotky významné ztráty. Rusové se snaží evakuovat raněné vojáky a poničenou techniku od dvou obcí, které leží nedaleko Balakliji.

Americký Institut pro výzkum války (ISW) ve svém posledním hodnocení vývoje ruské invaze na Ukrajinu napsal, že ukrajinské úspěchy na linii Charkov-Izjum podkopávají důvěru v ruské velení v podobné míře, jak tomu bylo při neúspěšném pokusu ruských sil o překročení řeky Severní Doněc v polovině května.

Ukrajinský postup a mlčení ruského ministerstva obrany vyvolalo kritiku ze strany mnohých ruských blogerů zabývajících se vojenstvím a debaty o tom, proč Rusové nebyli schopni udržet kontrolu nad městem Balaklija. Někteří z nich tvrdí, že se Rusové z Balakliji částečně stáhli, podle jiných je Ukrajinci z města vyhnali. Další se pozastavovali nad tím, že jednotky ruské Národní gardy, která je podřízená přímo prezidentovi Vladimiru Putinovu, dostatečně nekoordinovaly obranu nebo neměly dostatečné dělostřelecké kapacity k tomu, aby zabránily ukrajinským protiútokům v této oblasti. Podle některých blogerů se ruské velení nedokázalo připravit na „zřejmou a předvídatelnou“ ukrajinskou protiofenzivu, uvádí ISW.

Noční ostřelování Charkovské oblasti si vyžádalo čtyři oběti, informoval podle ruské redakce BBC gubernátor Oleh Syněhubov. Dva lidé zemřeli přímo v Charkově, který je ostřelován prakticky dennodenně. Ruské útoky na toto druhé největší ukrajinské město si od února vyžádaly životy už více než tisícovky civilních obyvatel, podotkla BBC. Starosta města Ihor Terechov napsal, že dnešní ostřelování zasáhlo také vzdělávací zařízení.

Velení ukrajinské armády Rusko obvinilo, že v Chersonské oblasti používá ukrajinské civilní obyvatelstvo jako živý štít. Taková situace nastala podle něj v obci Velika Oleksandrivka, kterou ruští vojáci kvůli ukrajinské protiofenzivě uzavřeli a zakazují lidem výjezd z města i návrat. (čtk)

Čtvrtek, 20:30: Ukrajinští vojáci vstoupili do východukrajinského města Balaklija, které od počátku března okupovala ruská vojska. Nad radnicí opět vlaje ukrajinská vlajka, napsal v podvečer server Strana.ua s odvoláním na místní obyvatele a záběry ze sociálních sítí zachycující ukrajinské vlajky nad radnicí a na pomníku básníka Tarase Ševčenka. Zpráva o dobytí strategicky důležitého města dosud nebyla potvrzena z oficiálních zdrojů, ukrajinský generální štáb se ve večerním přehledu opět nezmínil o postupu ukrajinských sil, ale informoval o ruském ostřelování a odrážení ruských útoků. Jen o několik hodin dříve ruská média s odvoláním na okupační úřady psala, že město je sice obklíčeno ze tří stran, ale zůstává v ruských rukou.

„Přišli (ukrajinští vojáci) od západu. Ve městě zněla střelba z automatických zbraní, ale jen krátce. Teď je ticho. K bojům ve městě nedošlo. Zřejmě Rusové sami odešli,“ citovala Strana.ua vyjádření místních obyvatel. Ovládnutí města Balaklija a obcí ležících severně od něj ukrajinskými silami by mohlo odříznout ruské uskupení u Izjumu od zásobování, poznamenal zpravodajský server Meduza.

Ukrajinské síly pronikly až 50 kilometrů hluboko do ruské obrany a osvobodily dvě desítky obcí v Charkovské oblasti, uvedl před novináři generál Oleksij Hromov z ukrajinského generálního štábu. Pod kontrolou ukrajinské vlády se tak vrátilo území o rozloze přesahující 700 čtverečních kilometrů. Názvy osvobozených obcí nicméně nezazněly.

Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) dříve odhadli, že ukrajinské síly v uplynulém dni postoupily v Charkovské oblasti na východě země nejméně o 20 kilometrů na území pod dosavadní kontrolou ruských vojáků, čímž dobyly zpět plochu o rozloze přibližně 400 kilometrů čtverečních.

Podle posledních informací ukrajinské síly za poslední dva dny obklíčily město Balaklija a postupují směrem ke Kupjansku, nejdůležitějšímu železničnímu uzlu, který Rusko používá k zásobování všech svých jednotek na východní Ukrajině, uvedla ruská redakce BBC. Ruské oficiální zdroje sice o tomto ukrajinském postupu mlčí, agentury RIA Novosti ale informovala, že Ruskem dosazená správa Kupjansku zahájila evakuaci žen a dětí. Evakuaci ruské úřady zdůvodnily ukrajinským ostřelováním.

Ani Kyjev podrobnosti protiofenzivy nezveřejňuje, soudě podle satelitních snímků ale byly ukrajinské síly ve středu ve vsi Volochiv Jar, asi 50 kilometrů od Kupjansku, napsala dnes stanice CNN. (čtk)

Čtvrtek, 19:00: Ukrajinské síly pronikly až 50 kilometrů hluboko do ruské obrany a osvobodily dvě desítky obcí v Charkovské oblasti, uvedl před novináři generál Oleksij Hromov z ukrajinského generálního štábu. Pod kontrolou ukrajinské vlády se tak vrátilo území o rozloze přesahující 700 čtverečních kilometrů, dodal list Ukrajinska pravda, který citoval generálovo vyjádření. „V rámci obranné operace na charkovském směru s cílem osvobození ztracených územní ukrajinské ozbrojené síly od začátku týdne v součinnosti s jednotkami národní gardy a dalšími silovými složkami vedou aktivní bojové operace na určených směrech. Celkově naše jednotky v jednotlivých směrech pronikly do hloubky dvou až několika desítek kilometrů. Osvobodily řadu obcí. Celková rozloha území, které opět kontroluje Ukrajiny na charkovském a jihobužském směru, představuje více než 700 čtverečních kilometrů,“ prohlásil generál, který je zástupcem náčelníka hlavní operační správy generálního štábu. Hromov podle deníku dodal, že ukrajinské jednotky se vklínily do nepřátelské obrany na charkovském směru do hloubky až 50 kilometrů. Osvobodit se podařilo více než 20 obcí.

Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) dříve odhadli, že ukrajinské síly v uplynulém dni postoupily v Charkovské oblasti na východě země nejméně o 20 kilometrů na území pod kontrolou ruských vojáků, čímž dobyly zpět plochu o přibližně 400 kilometrech čtverečních. Ve své nejnovější zprávě o vývoji bojů na Ukrajině analytici ISW také uvedli, že ruská armáda začala do Charkovské oblasti posílat posily. Dosud nebyly ruské jednotky v oblasti pravděpodobně dostatečně početné vzhledem k tomu, že se Rusko soustřeďuje na dobytí zbytku Doněcké oblasti a také na jih Ukrajiny, kde ukrajinské síly podnikají protiofenzivu už od konce srpna.

Ukrajincům se tak patrně podařilo využít momentu překvapení a přesunu ruských vojáků k jižní ose bojů a podniknout v Charkovské oblasti severozápadně od města Izjum vysoce účinnou protiofenzivu, uvedl ISW. O míře překvapení svědčí podle ISW šokovaný tón ruských internetových komentátorů války, který zároveň demoralizuje ruské síly. (čtk)

Čtvrtek, 18:00: Ukrajinské síly vyhodily v Ruskem obsazeném jihoukrajinském městě Melitopol do povětří štáb proruského politického hnutí, kde se připravovalo referendum o připojení regionu k Rusku. Podle agentury Interfax o tom informoval člen okupační správy Záporožské oblasti Vladimir Rogov, explozi v sídle proruského hnutí potvrdil také starosta města Ivan Fedorov, který je loajální vůči Kyjevu. „Jsme zas o jeden krok dál od pseudoreferenda. Výbuch v Melitopolu rovná se minus jeden štáb Jednotného Ruska (ruské vládní strany, pozn. ČTK),“ napsal Fedorov na sociální síti Telegram.

Exploze v melitopolském centru hnutí s názvem Jsme spolu s Ruskem se odehrála ve středu večer. Na fungování tohoto hnutí, které vzniklo poté, co Rusko ovládlo Melitopol a další ukrajinská území, dohlíží ruská vládní strana Jednotné Rusko. Ukrajina označuje hlasování, která Rusko připravuje v ovládnutých ukrajinských oblastech, za pseudoreferenda. V roce 2014 Moskva ospravedlnila výsledkem referenda připojení poloostrova Krym k Rusku. Podle Kyjeva a Západu ale bylo toto hlasování zmanipulováno Moskvou. (čtk)

Čtvrtek, 14:00: Americké ministerstvo obrany poslalo na Ukrajinu své nejpřesnější dělostřelecké náboje, projektily Excalibur. O dodávce této munice, která je naváděná pomocí GPS a dokáže zasáhnout cíl s přesností na dva metry, přitom Pentagon dopředu neinformoval. Projektil se používá v houfnicích ráže 155 milimetrů a má dostřel 40,5 kilometru. Velitelům na bojišti má umožnit přesnější zasažení cílů, uvádějí podle Bloombergu zveřejněné dokumenty.

Pentagon dodávku nepřímo zmínil ve svém oznámení o doplnění amerických zásob této munice. Podle nově zveřejněného dokumentu utratí americké ministerstvo obrany 92 milionů dolarů  za náhradu munice M982 Excalibur vyslané na Ukrajinu. Munice je také uvedena v dokumentech, které upřesňují, jakým způsobem Pentagon utratí finanční pomoc Ukrajině, schválenou prezidentem Joem Bidenem v květnu. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 10:00: Ukrajinské síly v uplynulém dni postoupily v Charkovské oblasti na východě země nejméně o 20 kilometrů na území pod kontrolou ruských vojáků, čímž dobyly zpět plochu o přibližně 400 kilometrech čtverečních. Ve své nejnovější zprávě o vývoji bojů na Ukrajině to uvedli analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Za uplynulých 24 hodin ukrajinská armáda zničila dvě ruská letadla Su-25 a bitevní vrtulníky Ka-52 a Mi-24, sdělil její generální štáb.

Ruská armáda začala do Charkovské oblasti posílat posily, vyplývá podle ISW z ruských zdrojů. Dosud nebyly ruské jednotky v oblasti pravděpodobně dostatečně početné vzhledem k tomu, že se Rusko soustředí na dobytí zbytku Doněcké oblasti a také na jih Ukrajiny, kde ukrajinské síly podnikají protiofenzivu. Ukrajincům se tak patrně podařilo využít momentu překvapení a přesunu ruských vojáků k jižní ose bojů a podniknout v Charkovské oblasti severozápadně od města Izjum vysoce účinnou protiofenzivu, uvedl ISW. O míře překvapení svědčí podle ISW šokovaný tón ruských internetových komentátorů války, který zároveň demoralizuje ruské síly.

Ukrajinské vzdušné síly za uplynulých 24 hodiny podnikly přes 30 útoků na opěrné body ruské armády a seskupení ruských vojáků, sdělilo pak ve své pravidelné zprávě velení ukrajinské armády. Ukrajinská protivzdušná obrana na různých místech zničila dvě letadla, dva vrtulníky a také pět bezpilotních letounů, upřesnil ukrajinský generální štáb. Zprávy obou válčících stran o vzájemně způsobených ztrátách nelze v podmínkách pokračujících bojů nezávisle ověřit. (čtk)

Středa, 22:40: Úterní ostřelování poškodilo záložní elektrické vedení v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině. Podle agentury Reuters to  uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Poškození jednoho ze tří záložních elektrických vedení nemělo žádný bezprostřední dopad, protože elektrárna již byla odpojena od sítě. Ze tří záložních elektrických vedení, které spojují Záporožskou elektrárnu s nedalekou tepelnou elektrárnou, je nyní jedno poškozeno a další dvě jsou odpojena. Experty z MAAE o tom informoval ukrajinský personál, který zařízení obsluhuje.

Kyjev i Moskva se vzájemně obviňují z ostřelování areálu elektrárny a z útoků v jeho blízkosti. Obě strany zároveň odmítají, že by na zařízení útočily. Inspektoři MAAE přijeli minulý týden na několikadenní misi na Ukrajinu kvůli obavám o bezpečnost největší evropské jaderné elektrárny. MAAE v úterý zveřejnila zprávu, v níž informovala o výsledcích své mise. Inspekce podle zprávy zaznamenala škody v blízkosti reaktorových budov i poškozenou infrastrukturu areálu.

MAAE také uvedla, že její inspektoři v elektrárně potvrdili přítomnost ruských vojáků a vojenských vozidel a vybavení, a vyzvala k ukončení bojů v tomto jihoukrajinském zařízení a v jeho okolí. V elektrárně zůstali dva členové MAAE, kteří kontrolují stav areálu.Ukrajina ve středu  uvedla, že možná bude muset elektrárnu odstavit, aby zabránila katastrofě, a vyzvala obyvatele v blízkých oblastech, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti evakuovali.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov žádá dodatečná vysvětlení k částem zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ruskem okupovaném území Ukrajiny. Ruský prezident Vladimir Putin ve Vladivostoku prohlásil, že v areálu elektrárny není žádné ruské vojenské vybavení. Zpráva MAAE přitom hovoří o opaku. Šéf Kremlu obvinil Ukrajinu z ostřelování jaderného zařízení a ohrožení její bezpečnosti. (čtk)

Středa, 22:30: Více než půl roku po zahájení ruské invaze na Ukrajinu prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním projevu oznámil, že ukrajinským silám se v Charkovské oblasti podařilo znovu dobýt některá místa obsazená Ruskem. Již předtím se objevily neoficiální zprávy, že ukrajinské jednotky na jižní a východní frontě přešly do protiútoku, informace o jejich postupu jsou ale nejasné. Ukrajinská armáda se nicméně ve středu přihlásila k odpovědnosti za srpnové údery na ruské letecké základny na okupovaném Krymském poloostrově.

Kyjev minulý týden oznámil zahájení protiofenzivy v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, později se objevily zprávy i o ukrajinském protiútoku ve východoukrajinské Charkovské oblasti, zejména u města Balaklija. Ukrajinské úřady o vývoji neposkytují detailnější informace, což zdůvodňují nutností zachovat operace v tajnosti. Ruská média tvrdí, že Balaklija zůstává v ruských rukou, ale je obklíčená a dá se očekávat ukrajinský pokus odříznout od ruských sil město Izjum.

„Tento týden máme dobré zprávy z Charkovské oblasti,“ uvedl  večer Zelenskyj. Aniž je jmenoval, hovořil o obcích, „kam se vrátila ukrajinská vlajka“. Je to poprvé, co vysoce postavený ukrajinský činitel oficiálně zmínil ofenzivní operace ukrajinských ozbrojených sil v Charkovské oblasti, napsal ruskojazyčný server BBC. Podle BBC zároveň ukrajinská armáda postupuje na severovýchod ke Kupjansku, nejvýznamnějšímu dopravnímu uzlu nedaleko ruských hranic, přes který jsou zásobované ruské síly na východě Ukrajiny včetně těch, které útočí na Donbasu.

Jižní operační velení ukrajinské armády oznámilo, že na jihu Ukrajiny je situace „napjatá a dynamická“. Mluvčí jižního velení Natalija Humenjuková řekla, že ukrajinské síly ovládly neupřesněný počet měst v Chersonské oblasti.

Mlčení  Ukrajina prolomila ohledně srpnového ostřelování Krymského poloostrova, o jehož původu oficiálně promluvila poprvé. Ve zprávě o vojenské strategii na nadcházející rok ukrajinské ostřelování Krymu potvrdil náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. „Hovoříme o sérii úspěšných raketových úderů na nepřátelské letecké základny na Krymu, zejména na leteckou základnu Saky,“ píše se ve zprávě.

Samo východoukrajinské město Charkov stále čelí ruskému ostřelování. Na město dopadlo několik ruských raket, které poničily infrastrukturu. Ostřelování hlásí i východoukrajinský Slovjansk a Kramatorsk. Podle úřadu ukrajinského prezidenta zemřeli při ruském ostřelování Doněcké oblasti tři civilisté. Tři mrtvé a sedm těžce zraněných si vyžádalo také ruské ostřelování vsi na jihu Ukrajiny. (čtk)

Středa, 15:00:  Vláda v Kyjevě je nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku. Odmítl přitom obvinění, že by Rusko porušovalo mezinárodní právo. Moskva 24. února napadla Ukrajinu, ale invazi označuje za speciální vojenskou operaci. Západ na to reagoval uvalením četných protiruských sankcí, o nichž Putin ve Středu řekl, že jsou krátkozraké a představují nebezpečí pro celý svět, který se stále více obrací k Asii.

Na začátku projevu Putin uvedl, že epidemii koronaviru nahradily jiné globální výzvy. „Mám na mysli sankční horečku Západu, jeho neskrývané agresivní pokusy vnutit jiným zemím své vzorce chování, zbavit je suverenity a podřídit je jejich vůli,“ uvedla hlava státu. Za nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014, označil Putin stávající moc v Kyjevě. Od roku 2014, kdy protesty vedly k útěku prezidenta Viktora Janukovyče do Ruska, se na Ukrajině konaly několikery parlamentní a prezidentské volby; v těch posledních v roce 2019 vyhrál stávající ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Rusko podle Putina čelí ekonomické, finanční a technologické agresi Západu, což zemi způsobuje jisté obtíže v některých regionech a oblastech průmyslu. Strádají zejména firmy závislé na dodávkách z Evropy, přiznal. Důvěrný dokument ruské vlády, z něhož tento týden citovala agentura Bloomberg, ovšem varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Materiál upozorňuje, že tlak na ruské hospodářství způsobený sankcemi se bude stupňovat a odklon Evropy od ruských energetických surovin by mohl narušit i schopnost Ruska zásobovat domácí trh.

Rusko svou aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu, reagoval na to ve Vladivostoku Putin s tím, že jeho země bude nakonec silnější a bude se rychleji rozvíjet.

Putin také zopakoval, že Rusko při současné invazi „pomáhá lidem“ žijícím na Donbase, je to podle něj ruský dluh vůči nim, který „až do konce vyplníme“. Rusko boje na Ukrajině nezačalo, ale naopak se prý snaží ukončit ty, které tam trvaly už od roku 2014.

Tehdy Moskva anektovala ukrajinský Krym a poskytla podporu proruským separatistům v regionech na východě Ukrajiny. Boje na hranicích dvou separatistických oblastí plně neutichly přes dohody z běloruského Minsku a podle OSN od roku 2014 do roku 2021 zemřelo v oblasti skoro 4000 civilistů. V posledních šesti měsících války Putin ospravedlňoval ruské aktivity například nutností „denacifikovat Ukrajinu“.

Putin také odmítl hodnotit, zda je výše trestu pro novináře Ivana Safronova spravedlivá. Šéf Kremlu uvedl, že nezná dostatečné podrobnosti k případu, aby se mohl vyjádřit. Soud v Moskvě poslal Safronova za vlastizradu na 22 let do vězení se zvýšenou ostrahou. Safronov od počátku jakoukoliv vinu odmítá, proti verdiktu se odvolal. Zdůrazňuje, že ačkoliv byl i poradcem ruské vesmírné agentury Roskosmos, věnoval se jen žurnalistice a neměl přístup ke státním tajemstvím.

Lidskoprávní organizace výši trestu označily za „bezprecedentní“. „Nevím, jestli je to spravedlivé, pokud jde o trest, který dostal za to, co udělal. Pokud se zdá, že trest je nepřiměřený a příliš přísný, může státní zástupce vždy vznést námitky a advokáti odsouzeného mohou vždy předložit příslušné dokumenty vyššímu soudu,“ uvedl. Vysoký trest pro Safronova - vyšší než ruské soudy obvykle udělují za vraždy - je považován za úder na ruská média v souvislosti se zesíleným tlakem Kremlu na svobodu slova od únorové invaze na Ukrajinu, uvedl Reuters.

Putin rovněž na fóru prohlásil, že působ, jakým Británie vybírá své lídry, má k demokratičnosti daleko. Poznamenal to souvislosti se zvolením Liz Truss do čela Konzervativní strany a její následným úterním nástupem do čela britské vlády. Moskva už předtím naznačila, že od nové šéfky vlády neočekává zlepšení britsko-ruských vztahů a Truss zazlívá údajné protiruské postoje. „Známe postoj toryů k těmto otázkám, včetně vztahů s Ruskem. Je jejich věc, jak chtějí budovat vztahy s Ruskou federací,“ odpověděl pak Putin na otázku ohledně perspektivy vztahů s Británií. „Naší věcí je bránit naše zájmy a to budeme důsledně činit, o tom ať nikdo nepochybuje,“ zdůraznil. (čtk)

Středa, 14:00: Ruské rakety dopadaly na Charkov na severovýchodě Ukrajiny také v noci na středu, Rusové utrpěli další ztráty na jihu země, kde podle ukrajinské armády panuje „dynamická“ situace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podpořil ukončení zjednodušeného vydávání víz Rusům, jak to v úterý navrhla Evropská komise. Zdůraznil přitom, že Evropa nemůže být místem, kde se pohybují ruští vrahové nebo lidé, kteří je podporují. Nepřímo v té souvislosti připomněl i výbuch muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014.

Zatímco v Charkovské oblasti podle pozorovatelů Ukrajinci zahájili protiofenzivu, samoé město Charkov pravidelně čelí ostřelování z ruských pozic. Starosta města Ihor Těrechov na sociální síti Telegram uvedl, že kolem 1:30 místního času (0:30 SELČ) ruské střely poničily infrastrukturu v Němyšljanském obvodě. Hořelo tam několik automobilů a průmyslová budova, ale informace o případných obětech nebo raněných nebyly k dispozici. Podle oblastního gubernátora Valentyna Rezničenka Rusové obnovili i ostřelování raketami a těžkým dělostřelectvem oblasti v blízkosti Záporožské jaderné elektrárny, konkrétně města Nikolol, které leží na opačném břehu řeky Dněpr. Ruskému ostřelování ráno čelil také Slovjansk ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Poničena tam byla škola a jedna další budova, uvedl starosta města Vadym Ljach. Starosta Kramatorsku Oleksandr Hončarenko zase informoval, že ruské rakety těžce poničily budovu místní psychiatrické kliniky.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho síly „osvobodily“ od ukrajinských sil obec Kodema v Doněcké oblasti. Kodemu, která má necelých 600 obyvatel, považuje proruská separatistická Doněcká lidová republika za součást svého území. Jižní operační velení ukrajinské armády uvedlo, že situace na jihu Ukrajiny je „napjatá a dynamická“.

V oblasti přitom Kyjev v posledních dnech podle dostupných informací rovněž přechází do protiofenzivy. Ukrajinská armáda tam podle velitelství v úterý zničila mimo jiné pět ruských tanků a 12 houfnic a zabila 83 ruských vojáků. Mluvčí jižního velení Natalija Humenjuková řekla, že ukrajinské síly ovládly neupřesněný počet měst v Chersonské oblasti.

Podle analytiků, které oslovila katarská televize Al-Džazíra, je na jihu Ukrajiny zjevná „vysoká úroveň spolupráce mezi ukrajinskou armádou a partyzány“. Ti údajně ukrajinským silám mimo jiné poskytují informace o ruských jednotkách a situaci na okupovaných územích a ničí ruské zásobovací trasy.

Britské ministerstvo obrany shrnulo, že těžké boje na Ukrajině se odehrávají na třech frontách: na severu poblíž Charkova, na východě na Donbase a na jihu v Chersonské oblasti. Uprostřed ukrajinské protiofenzivy na východě mnohočetné souběžné hrozby po délce 500 kilometrů otestují schopnost Ruska koordinovat operační plány a přemisťovat zdroje mezi četnými vojenskými uskupeními, upozornilo. (ceskenoviny)

Středa, 07:00: Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi přirovnal na zasedání Rady bezpečnosti OSN situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině ke hře s ohněm. Podle agentury DPA varoval, že v jaderném zařízení, které je od března obsazené ruskými vojáky a čelí ostřelování, by mohlo dojít ke katastrofické události. „Hrajeme si s ohněm a mohlo by se stát něco opravdu velmi katastrofického,“ řekl v úterý na jednání v New Yorku Grossi. Šéf MAAE se minulý týden spolu s dalšími odborníky ze své organizace osobně vydal do Záporožské jaderné elektrárny, aby zhodnotil tamní situaci.

„Nyní je potřeba, abychom se bezodkladně dohodli na vytvoření ochranného štítu nebo bubliny kolem zařízení,“ sdělil Grossi v rozhovoru s americkou stanicí CNN. K vytvoření demilitarizované zóny kolem elektrárny vyzval na zasedání Rady bezpečnosti také generální tajemník António Guterres. Návrh ale v minulosti opakovaně odmítla Moskva, která tvrdí, že na elektrárnu útočí ukrajinské síly. Také v úterý se proti myšlence vytvoření demilitarizované zóny postavil ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. „Ukrajinci by okamžitě vtrhli dovnitř a všechno zničili. My elektrárnu chráníme,“ řekl podle agentury AP novinářům tento ruský diplomat.

Německý velvyslanec při OSN Thomas Zahneisen naopak na zasedání Rady bezpečnosti připsal zodpovědnost za nebezpečnou situaci v elektrárně Rusku. „To Rusko elektrárnu militarizovalo. To Rusko tam rozmístilo (armádní) vybavení a vojáky,“ citovala německého velvyslance agentura DPA. Kyjev i Moskva se vzájemně obviňují z ostřelování areálu elektrárny a z útoků v jeho blízkosti. Obě strany zároveň odmítají, že by na zařízení útočily.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v úterý zveřejnila zprávu, v níž informovala o výsledcích své mise do elektrárny. Inspekce podle zprávy zaznamenala škody v blízkosti reaktorových budov i poškozenou infrastrukturu. MAAE také uvedla, že její inspektoři v elektrárně potvrdili přítomnost ruských vojáků a vojenských vozidel a vybavení, a vyzvala k ukončení bojů v areálu jihoukrajinského zařízení a v jeho okolí. (ceskenoviny)

Úterý, 23:00: Ukrajinské ozbrojené síly přešly do protiofenzivy v Charkovské oblasti na východě země a v úterý  ráno u města Balaklija nečekaně zaútočily na uskupení ruských vojsk, uvedla ruská redakce BBC. O ukrajinské protiofenzivě u Charkova se podle ní píše v některých ukrajinských i proruských informačních kanálech na sociální síti telegram a potvrzují ji i západní experti.

Ruské síly podle četných, i když zatím neoficiálních zpráv urychleně ustupují za řeku Severní Doněc, uvedla BBC. Proruské kanály na platformě telegram kromě toho plní zprávy, že ukrajinská armáda znovu dobyla vesnici Verbivka u Balakliji, kde se nachází rozsáhlý arzenál ruské armády. Další zdroje tvrdí, že Ukrajinci ovládli už i strategicky významnou Balakliju, která měla před válkou téměř 27 000 obyvatel. Přes Balakliju se přesouvají ruská vojska směrem ke Slovjansku či Kramatorsku v Doněcké oblasti. Vede tudy také silnice k železniční stanici Kupjansk, přes níž se podle BBC přepravuje většina armádního nákladu z Ruska.

„Pokud se Ukrajincům skutečně povedlo v okolí Charkova svojí operací překvapit, dokazuje to, v jakém zmatku je ruská armáda,“ napsal na twitteru Phillips O'Brien, který přednáší strategická studia na skotské univerzitě St. Andrews. Podle jeho názoru se ukrajinský protiútok dal předvídat. (čtk)

Úterý, 21:00: Maďarsko hrozí, že zablokuje prodloužení některých sankcí, které po zahájení ruské invaze na Ukrajinu proti Rusku zavedla Evropská unie. Na svých internetových stránkách o tom píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda s odvoláním na několik nejmenovaných diplomatických zdrojů. Budapešť požaduje, aby sedmadvacítka ze sankčního seznamu vyřadila tři oligarchy.

Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána podle zdrojů RFE/RL chce, aby EU zrušila zákaz vstupu pro Ališera Usmanova, Pjotra Avena a Viktora Rašnikova a aby uvolnila jejich zablokovaný majetek. Velvyslanci členských zemí budou o prodloužení sankcí jednat ve středu, na prodloužení opatření pak mají čas do 15. září. (čtk)

Úterý, 14:00: Ukrajina a Rusko se vzájemně obviňují z dalšího ostřelování Záporožské jaderné elektrárny. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) má přitom v úterý zveřejnit zprávu o své misi, která na místě posuzovala bezpečnostní rizika. Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ukrajinské síly do okolí elektrárny a blízkého města Enerhodar odpálily 15 střel. Ukrajinský starosta Enerhodaru Dmytro Orlov na telegramu napsal, že městem dnes otřásla exploze a způsobila přerušení dodávek vody a elektřiny.

„Za posledních 24 hodin ukrajinské ozbrojené síly patnáctkrát vystřelily na město Enerhodar a na areál Záporožské jaderné elektrárny,“ uvedlo ruské ministerstvo. Podle něj do areálu elektrárny dopadly tři střely, jedna z nich blízko nádrží na vodu u druhého reaktoru. Člen Ruskem dosazené správy Záporožské oblasti Vladimir Rogov tvrdí, že do areálu elektrárny dopadlo sedm střel.

Ukrajinský starosta Enerhodaru napsal, že po poledni městem otřásl silný výbuch a že obyvatelé jsou aktuálně bez dodávek vody a elektřiny. Neupřesnil, co explozi způsobilo. Informace o útocích od obou válčících stran nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Záporožskou elektrárnu okupují ruské jednotky od března a obavy o její bezpečnost má celý svět. Od čtvrtka na místě situaci posuzovali experti z MAAE. (ceskenoviny)

Úterý, 13:00: Západ nectí slib, že usnadní přístup ruských potravinářských výrobků na světové trhy, prohlásil podle agentury RIA Novosti ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Lavrov řekl, že Západ neuvolnil sankce proti Rusku tak, aby umožnil snadnější přístup ruských zemědělských výrobků na zahraniční trhy. Moskva tento závazek považuje za klíčovou součást dohody, kterou zprostředkovaly OSN a Turecko a která především pomohla odblokovat vývoz ukrajinského oblí. Zástupci Ruska a Ukrajiny v červenci podepsali v Istanbulu dohody, které umožnily vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů.

I generální tajemník OSN António Guterres v srpnu prohlásil, že ruská hnojiva a zemědělské produkty musí získat přístup na světové trhy, jinak podle něj hrozí globální potravinová krize. Země, které na Rusko uvalily sankce kvůli jeho invazi na Ukrajinu, daly podle šéfa OSN jasně najevo, že se tato opatření nevztahují na potraviny a hnojiva. Přesto však sankce měly „mrazivý účinek“ na ruský vývoz hnojiv a zemědělských produktů. „Naši západní kolegové nedělají to, co nám slíbil generální tajemník OSN,“ řekl Lavrov. „Nepřijímají rozhodnutí k odstranění logistických sankcí, které brání volnému přístupu ruského obilí a hnojiv na světové trhy,“ řekl Lavrov.

Před ruskou invazí z 24. února se Rusko a Ukrajina podílely na celosvětovém vývozu pšenice přibližně jednou třetinou. Rusko je také významným vývozcem hnojiv.

Lavrov se vyjádřil také ke změně v premiérské funkci v Británii. Nová ministerská předsedkyně Liz Truss podle něj není ochotna ke kompromisům a to prý Británii nepomůže na mezinárodní scéně. Zvolení Truss, která funkci premiérky přebírá po Borisi Johnsonovi, do čela Konzervativní strany Moskva už v pondělí komentovala se zjevným despektem, a dokonce varovala, že britsko-ruské vztahy by se mohly ještě zhoršit.

Političce, která dosud stála v čele britské diplomacie, vytýká protiruské postoje. Podle šéfa ruské diplomacie se Liz Truss pokoušela „hájit britské zájmy, aniž by jakkoli brala v potaz postoje jiných“ a bez jakékoli snahy o kompromis. „Nemyslím si, že toto pomůže Británii udržet nebo posílit pozici na mezinárodní scéně, která byla jasně otřesena po odchodu z Evropské unie,“ dodal Lavrov, který rovněž poukázal na nedávné vyjádření političky zpochybňující, zda je francouzský prezident Emmanuel Macron přítelem, nebo nepřítelem. „Pro Liz Truss by mělo být větší prioritou jednat se svými nejbližšími sousedy včetně toho, že by se měla konečně rozhodnout, zda je prezident Macron přítelem, nebo nepřítelem. Tato otázka stále visí ve vzduchu,“ uzavřel jízlivě Lavrov. (čtk)

Úterý, 10:00: Ruské ministerstvo obrany se snaží nakoupit v Severní Koreji miliony raket a dělostřeleckých granátů pro pokračující válku proti Ukrajině, uvedla agentura AP s odvoláním na poznatky americké rozvědky. Americký představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity, pokládá skutečnost, že Rusko se obrátilo na izolovaný severokorejský stát, za známku, že „ruská armáda nadále trpí nedostatkem dodávek na Ukrajinu v důsledku kontroly vývozu a sankcí“.

Američtí zpravodajci si myslí, že Rusko by se mohlo v budoucnu pokusit si obstarat další severokorejské vojenské vybavení. O těchto poznatcích jako první informoval list The New York Times. Informace o nákupech v KLDR přicházejí poté, co Bidenova vláda nedávno potvrdila, že ruská armáda převzala dodávku íránských bezpilotních letounů určených pro nasazení na ukrajinském bojišti. Bílý dům ale minulý týden uvedl, že první dodané íránské drony jsou poruchové. Moskva přitom plánovala nakoupit stovky dronů.

KLDR se snaží upevnit si vztahy s Ruskem a kritizuje Spojené státy a Západ za „hegemonistickou politiku“, coby ospravedlněním ruského tažení proti Ukrajině. Pchjongjang také projevil zájem vyslat stavební dělníky, aby pomohli Rusku s obnovou okupovaných území na východu Ukrajiny. KLDR se v červenci stala kromě Ruska a Sýrie jedinou zemí, která uznala nezávislost separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky, připomněla AP. (čtk)

Pondělí, 08:00: Důvěrný dokument pro ruskou vládu varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Kontrastuje tak s optimistickými veřejnými prohlášeními ruských činitelů. Informuje o tom agentura Bloomberg, která získala přístup ke kopii tohoto dokumentu. Rusko podle něj čelí prudkému poklesu produkce v klíčových odvětvích a rozsáhlému odlivu mozků.

Dokument je výsledkem několikaměsíční snahy úředníků a odborníků o zhodnocení skutečných dopadů izolace ruské ekonomiky, která je důsledkem ruské invaze na Ukrajinu. Byl vypracován pro schůzku nejvyšších ruských představitelů za zavřenými dveřmi, která se konala 30. srpna, píše Bloomberg.

Dva ze tří scénářů v dokumentu předpokládají, že hospodářský pokles v příštím roce zrychlí a ekonomika se vrátí na předválečnou úroveň nejdříve na konci desetiletí. Nejpesimističtější scénář předpokládá, že ekonomika dosáhne dna v roce 2024, kdy bude ve srovnání s loňským rokem slabší o 11,9 procenta. Všechny tři scénáře počítají s tím, že tlak způsobený sankcemi se bude stupňovat. Odklon Evropy od ruského plynu a ropy by podle dokumentu mohl narušit schopnost Moskvy zásobovat domácí trh.

Dokument rovněž upozorňuje, že Rusko nyní čelí blokádě, která ovlivňuje prakticky všechny formy dopravy. Poukazuje také na technologická a finanční omezení a odhaduje, že do roku 2025 by mohlo zemi opustit až 200.000 odborníků na informační technologie. Ruští představitelé přitom na veřejnosti tvrdí, že dopady sankcí jsou mírnější, než se předpokládalo, a že pokles ekonomiky by letos mohl být menší než tři procenta a v příštím roce zpomalit.

Dokument vyzývá k řadě opatření na podporu ekonomiky a zmírnění dopadů sankcí. Podpora by měla zajistit, aby se ekonomika v roce 2024 vrátila na předválečnou úroveň a následně vykazovala stabilní růst. Tato opatření však zahrnují řadu kroků, které ruská vláda uplatňovala v posledním desetiletí, kdy hospodářský růst převážně stagnoval i bez sankcí.

Dokument varuje, že během jednoho či dvou let čeká Rusko pokles produkce v řadě odvětví orientovaných na export, včetně ropy, plynu, kovů, chemikálií a dřevařských produktů. Podle dokumentu je sice později možné určité oživení, ale „tyto sektory přestanou být motorem ekonomiky“.

Úplné přerušení dodávek plynu do Evropy by mohlo Ruskou federaci připravit o daňové příjmy až 400 miliard rublů (přes 160 miliard Kč) ročně. Výpadek v dodávkách přitom nebude možné plně kompenzovat pomocí nových trhů, a to ani ve střednědobém období, varuje dokument. Upozorňuje také, že tento vývoj si vyžádá snížení těžby, což ohrozí plány Kremlu na zvyšování domácích dodávek plynu. Plány Evropské unie na ukončení dovozu ruské ropy by podle dokumentu mohly rovněž vést k poklesu těžby v Rusku a k problémům se zásobováním ruského trhu.

Hlavním krátkodobým rizikem v souvislosti s omezeními na straně importu je podle dokumentu pozastavování domácí výroby kvůli nedostatku dovážených surovin a součástek. V dlouhodobějším horizontu by pak neschopnost opravovat dovezená zařízení mohla vést k trvalému omezení hospodářského růstu. „Pro některý klíčový dovoz prostě neexistují žádní alternativní dodavatelé,“ píše se v dokumentu.

Omezený přístup k západním technologiím by podle dokumentu mohl uvrhnout Rusko o jednu až dvě generace za současné standardy, protože země se bude muset spoléhat na méně vyspělé alternativy z Číny a jihovýchodní Asie. Dokument rovněž varuje, že sankce si vyžádají revizi řady cílů, které ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil před válkou, včetně plánů na podporu růstu populace a zvýšení průměrné délky života. (čtk)

Úterý, 07:00: Rusko za poslední den na Ukrajině provedlo 27 operací s drony, denní průměr za srpen byl přitom 50, upozornila ve své pravidelné zprávě o situaci na Ukrajině britská vojenská rozvědka. Ruská armáda má podle Londýna problém doplňovat zásoby ničených bezpilotních strojů.  Ruská vojenská doktrína v posledních letech kladla velký důraz na využití bezpilotních letadel, především jako průzkumných nástrojů ve spolupráci s dělostřelectvem. Rusko jich ale nyní i kvůli západním sankcím omezujícím dovoz některých součástek nedokáže vyrábět dostatek, což zhoršuje strategické povědomí, které mají ruští velitelé o situaci na bojišti, míní britská rozvědka.

Rusko podle Ukrajinského generálního štábu přišlo na Ukrajině už o 50 000 vojáků, ukrajinské letectvo provedlo v posledním dni 18 úderů na ruské pozice a zničilo ruský bitevní vrtulník Ka-52, uvádí Kyjev. Raketové a dělostřelecké jednotky provedly 370 útoků a podle serveru Odessa Journal Ukrajinci „systematicky a efektivně“ pomocí palby ovládají přechody přes řeku Dněpr. Ukrajinské velení uvedlo, že obránci také zničili několik muničních skladů v Chersonské oblasti.

Rusko v reakci na ukrajinskou ofenzivu na jihu země přesouvá techniku z z týlu, například i z Krymu, a dále se snaží o ovládnutí Donbasu, kde podle serveru Ukrajinska pravda provedlo letecké a raketové útoky na ukrajinské pozice v desítkách vesnic a měst. Podle britského ministerstva obrany je však nepravděpodobné, že by se Rusům podařilo do poloviny tohoto měsíce dobýt zbytek Doněcké oblasti, jak přikázal Kreml. (čtk)

Pondělí, 23:00: Ruský prezident Vladimir Putin schválil doktrínu zahraniční politiky, která se hlásí k obraně takzvaného ruského světa. Konzervativní ideologové tento pojem používají mimo jiné ke zdůvodnění intervencí, jejichž deklarovaným cílem je chránit ruskojazyčné obyvatelstvo v zahraničí, uvedla agentura Reuters.

Jednatřicetistránkový koncept „humanitární politiky“, který byl zveřejněn více než šest měsíců od zahájení ruské invaze na Ukrajinu, uvádí, že Rusko by mělo „chránit, zabezpečovat a rozvíjet tradice a ideály ruského světa“.

Dokument je prezentován jako strategie pro šíření měkké - tedy nevojenské - síly. Zakotvuje však myšlenky spojené s ruskou politikou a náboženstvím, které někteří zastánci tvrdé linie využívají k ospravedlnění okupace částí Ukrajiny a podpory proruských separatistů na východě země.

„Ruská federace poskytuje podporu svým krajanům žijícím v zahraničí při naplňování jejich práv, zajišťuje ochranu jejich zájmů a zachování jejich ruské kulturní identity,“ uvádí se v nově přijaté doktríně. Vazby s krajany v zahraničí podle ní umožňují Rusku „posílit na mezinárodní scéně jeho obraz demokratické země usilující o vytvoření multipolárního světa“.

Putin již řadu let hovoří o podle něj tragickém osudu přibližně 25 milionů etnických Rusů, kteří se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 ocitli mimo Rusko v nově vzniklých nezávislých státech. Samotný rozpad SSSR označuje za geopolitickou katastrofu.

Podle nové politiky by Rusko mělo posílit spolupráci se slovanskými zeměmi, Čínou, Indií a státy Blízkého východu, Latinské Ameriky a Afriky. Moskva by podle ní měla dále prohlubovat vztahy s Abcházií a Jižní Osetií - dvěma gruzínskými regiony, které Moskva po válce s Gruzií v roce 2008 uznala za nezávislé - a také se dvěma separatistickými republikami na východě Ukrajiny, samozvanou Doněckou lidovou republikou a Luhanskou lidovou republikou.

Pondělí, 22:00: Kyjev vyzval obyvatele Ruskem okupovaných území včetně anektovaného Krymského poloostrova, aby si připravili kryty a zásoby vody. Ukrajinské síly minulý týden zahájily protiofenzivu na jihu Ukrajiny, který mají pod kontrolou Rusové. Moskva podle Londýna ve válce, kterou zahájila, nadále přichází o značnou část vojáků i vybavení.

Ukrajina již několik týdnů vybízí obyvatele okupovaného jihu země, aby se v souladu s protiofenzivou připravili na evakuaci. Přesto je varování, které na twitteru zveřejnil poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak, považováno za významné, protože zahrnuje i Krym. Poloostrov Rusko anektovalo v roce 2014, zatímco zbytek jihu Ukrajiny obsadilo v rámci invaze zahájené letos v únoru.

Krymský poloostrov je podle některých odhadů mimo dostřel ukrajinských zbraní, v posledních týdnech ale Rusko ohlásilo několik explozí ve vojenských objektech v této oblasti. Kyjev odpovědnost za incidenty odmítl. „Žádáme obyvatele okupovaných území včetně Krymského poloostrova, aby se při opatřeních pro ukončení okupace řídili doporučeními (ukrajinských) představitelů,“ napsal Podoljak. „Obzvlášť aby si připravili kryty, zásobili se dostatkem vody a nabili powerbanky. Všechno bude ukrajinské,“ dodal poradce.

Protiofenzivu Kyjev bez větších detailů oznámil na začátku minulého týdne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně uvedl, že nikdo zodpovědný o vojenských plánech Kyjeva neprozradí nic konkrétního, a ruským vojákům doporučil z okupovaných území utéct. Ukrajinský generální štáb dnes uvedl, že zasáhl několik ruských cílů v Chersonu.

„Ve městě Cherson bylo zasaženo více než 30 vojáků a tři nepřátelské tanky a v oblasti Antonivského mostu a přejezdu byl zničen protiletadlový raketový komplex a šest nepřátelských nákladních vozidel,“ uvedlo velení ukrajinských sil. Údaje válčících stran nelze v době konfliktu nezávisle ověřit. Rusko podle britského ministra obrany Bena Wallace nadále přichází o významné množství vojáků i vybavení. Tyto ztráty podle něj budou mít trvalý dopad na efektivitu ruských sil v boji. (ceskenoviny)

Pondělí, 20:00: Rusko zakázalo vstup do země dalším 25 Američanům včetně hollywoodských herců Seana Penna a Bena Stillera, kteří dali najevo podporu Ukrajině. Stiller po vpádu ruských jednotek na Ukrajinu začal v napadené zemi natáčet o invazi dokumentární film. Vyzval také organizátory udílení filmových cen Oscar, aby na předávání nechali vystoupit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. O nových personálních sankcích informovalo ruské ministerstvo zahraničí.

Penn, držitel dvou Oscarů a bývalý manžel popové hvězdy Madonny, byl podle agentury AP na Ukrajině, když ji v únoru Rusko napadlo. Poté, co strávil několik dní v Kyjevě natáčením dokumentu, se rozhodl ze země stejně jako miliony jejích obyvatel uprchnout přes Polsko. Několik posledních kilometrů k polské hranice přitom urazil pěšky.

Penn i Stiller se osobně setkali se Zelenským, který jim za jejich podporu Ukrajině na konci srpna udělil státní vyznamenání. Stiller, známý z filmů Zoolander nebo Fotr je lotr, Zelenskému během setkání řekl, že je jeho hrdina. Kromě obou amerických herců se nově na ruském sankčním seznamu ocitli členové amerického Senátu, státní úředníci včetně ministryně obchodu Giny Raimondové nebo představitelé byznysu a nevládních organizací. (čtk)

Pondělí, 11:00: Dopad sankcí na ruskou ekonomiku se zvyšuje, zvláště například v letectví. Na tamní průmysl mají postihy vliv, který se navíc bude prohlubovat. Na meziparlamentní konferenci o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice v Praze to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který se připojil přes video. Debatu o sankcích podle místopředsedy Evropské komise Borrella vedli ministři zahraničí zemí EU na jednání v Praze minulý týden. „Lidé tvrdí, že Rusko má neustále velký příjem finančních prostředků z prodeje plynu a ropy. To je samozřejmě pravda, protože cena stoupá, nicméně náš vliv na ruský průmysl a jeho ovlivnění je velmi zásadní a bude se prohlubovat,“ uvedl. Trvá podle něj určitou dobu, než se sankce projeví úplně. Rusko podle Borrella také snížilo těžbu ropy i plynu. „To znamená, že dopad toho, že západní technologie a firmy se stáhly z ruského trhu, je velký,“ poznamenal.

Státy EU už přijaly šest přímých balíků sankcí, poslední sada postihů pak byla schválena v červenci - o té ale představitelé Evropské komise nehovoří jako o sedmém balíku sankcí, nýbrž jako o zpřesnění do té doby přijatých postihů. Tato sada se týkala zákazu dovozu ruského zlata a omezení vývozu produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšířily se též postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam přibylo i na pět desítek ruských občanů a několik firem.

Při pokračující válce na Ukrajině jde také o test schopností zemí EU, míní. Je zodpovědností EU a států vyřešit problematiku vysokých cen a přerušit energetickou závislost na Rusku. Energetická krize má na občany velký vliv, řekl Borrell. Rusko využívá ceny plynu a ropy jako součást hybridní války, dodal. Ministři minulý týden diskutovali také o vlivu ruské agrese vůči Ukrajině na africký kontinent. Některé tamní země se potýkají s nedostatkem potravin a ruský narativ hovoří o tom, že za krizi mohou právě západní sankce, uvedl Borrell. Část vlád, médií i společností na tento narativ slyší. „Musíme být velmi opatrní, abychom nedostali naše vztahy s africkými zeměmi do bodu, kdy to nebude možné udržet,“ dodal. (čtk)

Pondělí, 10:00:  Většina týmu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), který dosud prováděl inspekci v ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně, z ruskými silami obsazeného zařízení odjela a na místě zůstali jen dva členové mise. Podle ruské agentury RIA Novosti to sdělil člen Ruskem dosazené správy Záporožské oblasti Vladimir Rogov a informaci potvrdila podle agentury Reuters také ukrajinská energetická společnost Enerhoatom.

„Členové mise MAAE odjeli ze Záporožské jaderné elektrárny. Zatím v ní zůstali dva lidé jako pozorovatelé,“ citovala ruská agentura oznámení představitele ruské okupační správy. Ukrajinský Enerhoatom upřesnil, že dva členové mise by měli v zařízení zůstat nastálo. Podle ruských médií i Enerhoatomu dnes elektrárnu opustili čtyři odborníci z MAAE.

Ruská redakce BBC napsala, že mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii v zařízení skončila a že podle ruských médií mají být její výsledky oznámeny v úterý. Zástupci MAAE prováděli inspekci Záporožské jaderné elektrárny od čtvrtka. Do elektrárny se vydali poté, co se Ukrajina a Rusko několikrát vzájemně obvinily z útoků na zařízení. Delegaci vedl šéf agentury Rafaelo Grossi, který po návštěvě oznámil, že byla několikrát narušena fyzická integrita zařízení. V pátek byla přímo v době návštěvy MAAE elektrárna znovu odpojena od ukrajinské rozvodné sítě. Podobný incident se stal i 25. srpna. (ceskenoviny)

Pondělí, 08:30: Ukrajinská armáda na jihu a východě Ukrajiny prokazatelně postupuje. Uvedl to v noci na pondělí americký Institut pro studium války (ISW). Podle ústavu Ukrajinci postupují v několika směrech na západě Chersonské oblasti a upevnili své pozice také v oblasti za řekou Severní Doněc v Doněcké oblasti. Podle britského ministerstva obrany je velmi nepravděpodobné, že by se Rusům podařilo do poloviny tohoto měsíce dobýt zbytek Doněcké oblasti, jak požaduje Kreml.

Tempo protiofenzivy na jihu Ukrajiny se podle ISW bude pravděpodobně „dramaticky měnit ze dne na den“. Ukrajinské síly zřejmě usilují o to, aby Rusům došly dodávky, o narušení jejich velení a řízení operací a o oslabení jejich morálky. „Rusové přejdou příležitostně do protiútoku a získají zpět některá ztracená území a budou pravděpodobně provádět prudké dělostřelecké a vzdušné útoky na osvobozené obce a postupující ukrajinské jednotky,“ upozorňuje také ISW. Institut si rovněž všiml, že ukrajinský postup začal vést k „realističtějším komentářům“ ruské vojenské blogery, kteří až dosud podporovali velmi optimistickou rétoriku Kremlu.

Britské ministerstvo obrany v pravidelné zprávě opřené o informace zpravodajských služeb píše, že je „vysoce nepravděpodobné“, že by ruské síly dosáhly cíle dokončit misi na Donbase do 15. září, jak zní povel z Kremlu. „Je velmi nepravděpodobné, že toho dosáhnou, což dále zkomplikuje plány Ruska uspořádat v okupovaných oblastech referenda o připojení k Ruské federaci,“ uvedlo britské ministerstvo ve zprávě.

Hlavním úsilím Ruska podle Londýna „téměř jistě“ zůstává právě jeho ofenziva na Donbase. „Základní osy postupu na Donbase jsou nadále u Avdijivky poblíž města Doněck a 60 kilometrů severněji kolem Bachmutu,“ potvrzuje britské ministerstvo obrany. „Ačkoli Rusko zaznamenalo v tomto sektoru největší úspěch, jeho síly postupují k Bachmutu rychlostí kolem jednoto kilometru za týden,“ dodalo britské ministerstvo.

Jižní velení ukrajinské armády dnes tvrdí, že 127. pluk ruského 1. armádního sboru odmítl plnit své povinnosti kvůli nedostatečné podpoře a špatným podmínkám, včetně nedostatku vody. Podle ukrajinské armády ruské speciální síly podnikly opatření proti těmto vojákům a zbavily je funkcí. Podobné informace nelze spolehlivě ověřit.

Útoky o víkendu pokračovaly i v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Místní gubernátor Dmytro Žyvyckyj informoval, že v neděli region ostřelování zasáhlo čtyřicetkrát. Nejvíce utrpěla oblast kolem obce Znob-Novgorodske, kde během dne zahřmělo 15 explozí. Rusko údajně oblast ostřelovalo dělostřeleckými granáty a poničilo elektrickou přenosovou soustavu. (čtk)

Neděle, 18:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzkázal Evropanům, aby očekávali těžkou zimu kvůli ruské invazi do jeho země, která vedla k omezení vývozu ropy a plynu z Ruska. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na pravidelné videoposelství Zelenského, podle kterého chce Moskva zničit normální život Evropanů.

„Rusko připravuje na letošní zimu rozhodující energetický úder na všechny Evropany,“ prohlásil Zelenskyj. „Snaží se útočit chudobou a politickým chaosem tam, kde zatím nemůže útočit raketami,“ dodal.

Zelenskyj to uvedl poté, co ruský gigant Gazprom oznámil, že zatím neobnoví dodávky plynu potrubím Nord Stream 1, které je pro Evropu klíčové. Moskva se odvolává na západní sankce uvalené kvůli invazi na Ukrajinu a na technické problémy, které způsobily přerušení dodávek energie. Evropské země, které podpořily Kyjev diplomaticky a vojensky, obvinily Rusko, že dodávky energie využívá jako zbraň.

Podle některých analytiků hrozí, že nedostatek a nárůst životních nákladů s blížící se zimou oslabí podporu Kyjeva ze strany Západu, který se snaží vypořádat s nespokojenými obyvateli.

Skupina vyspělých zemí G7 v pátek oznámila, že zavede cenový strop na ruskou ropu i ropné produkty. Kreml prohlásil, že zastaví prodej ropy do všech zemí, které tento limit zavedou.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes uvedl, že jeho vláda počítala s úplným zastavením dodávek plynu v prosinci, ale slíbil, že jeho země zimu zvládne. „Rusko již není spolehlivým energetickým partnerem,“ řekl Scholz na tiskové konferenci v Berlíně.

Neděle, 11:00: Cílem ukrajinské protiofenzivy na jihu země je zdecimovat ruské invazní jednotky a rozkrýt a zničit jejich zásobování, řekl poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč deníku The Wall Street Journal (WSJ). Podle informací britské rozvědky navíc ruské síly čelí problémům s morálkou a disciplínou.

Ukrajina při protiofenzivě používá strategii „systematického rozmělňování armády (ruského prezidenta Vladimira) Putina“. Ukrajinské jednotky pracují na „odhalení jejich (ruského) operačního logistického zásobovacího systému a jeho zničení pomocí dělostřelectva a (raketometů) HIMARS,“ uvedl Arestovyč a dodal, že tato taktika může být pomalejší, ale „není kam spěchat“.

Podle ISW se Moskvě válku nedaří vykreslit jako rozhodující ruské vítězství, a tak možná zvýší snahu o cenzuru. Svědčí o tom páteční zatčení prominentního ruského bloggera Semjona Pegova, píše ISW. Rusko důsledně odmítá termín válka a invazi prezentuje jako „speciální vojenskou operaci“. Ruská armáda nadále bojuje s nedostatkem vojáků, rekruty získává náborem prostřednictvím státních podniků a věznic. Snaží se tak vyhnout všeobecné mobilizaci, píše ISW.

Aby splnily zadání Moskvy, chtějí ruské státní železnice přesvědčit 10.000 svých zaměstnanců, aby odešli bojovat na Ukrajinu, uvedl ukrajinský generální štáb. Podle serveru The Kyiv Independent dostávají smlouvy na půl roku a příslib platu 5100 dolarů (125.500 korun) měsíčně.

Ruské síly na Ukrajině navíc „nadále trpí problémy s morálkou a disciplínou. Kromě únavy z boje a vysokých ztrát jsou pravděpodobně jednou z hlavních stížností nasazených ruských vojáků i nadále problémy s jejich platem,“ uvedla britská vojenská rozvědka prostřednictvím twitterového účtu ministerstva obrany.

„Příjem vojáků v ruské armádě se skládá ze skromného základního platu, k němuž se přidávají různé příplatky a odměny. Na Ukrajině se s velkou pravděpodobností vyskytly značné problémy s vyplácením bojových příplatků,“ uvedli britští zpravodajci. Pravděpodobně je to podle nich způsobeno „otevřenou korupcí“ mezi veliteli a také „neefektivní vojenskou byrokracií“.

Ruská armáda podle britské rozvědky nezvládá vojákům nasazeným na Ukrajině poskytovat základní věci, včetně odpovídajících uniforem, výzbroje, přídělů potravin a platu. „To téměř jistě přispělo k přetrvávající křehké morálce velké části vojáků,“ uvádí na twitteru. (čtk)

Sobota, 20:30: Záporožská jaderná elektrárna byla v pátek večer odpojena od posledního hlavního vedení, které ji připojovalo k ukrajinské rozvodné síti, elektřinu ale dodává záložním vedením, informovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Podobně bylo zařízení odpojeno i 25. srpna. Ukrajinská strana podle agentury AFP uvedla, že největší jaderná elektrárna v Evropě byla od sítě odpojena po dalším bombardování v oblasti.

V Záporožské jaderné elektrárně je od čtvrtka skupina zástupců MAAE, kteří tam přicestovali společně s delegací vedenou šéfem agentury Rafaelem Grossim. Dnes jim zaměstnanci elektrárny řekli, že byla odpojena od posledního hlavního vedení, ale že využívá záložní vedení, které ji spojuje s nedalekou tepelnou elektrárnou a jím nyní dodává vyrobenou energii do sítě. Toto vedení také v případě potřeby může posloužit k dodání energie do elektrárny.

Příští týden by měla být zveřejněna zpráva expertů o situaci v elektrárně, ale Grossi vzápětí po její návštěvě řekl, že byla narušena fyzická integrita zařízení, a to hned několikrát. Ruské ministerstvo obrany v sobotu uvedlo, že ukrajinské síly se v pátek večer elektrárnu pokusily dobýt. Obě strany se opakovaně vzájemně obviňují z ostřelování tohoto jaderného zařízení, které okupují ruské invazní jednotky, ale provoz i nadále zajišťují ukrajinští technici.

Sobota, 17:00: Turecko může hrát roli prostředníka v otázce ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny. V telefonátu to svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Moskva mezitím Ukrajinu opět obvinila, že na zařízení sama útočí.

Oba lídři také jednali o vývoji situace ohledně vývozu ukrajinského obilí a vyjádřili odhodlání pokračovat ve výstavbě jaderné elektrárny v tureckém Akkuyu podle plánů, uvedla Erdoganova kancelář. Erdogan a Putin se dohodli, že tyto otázky podrobně projednají při setkání na summitu v uzbeckém Samarkandu, který se koná 15. až 16. září.

Záporožskou jadernou elektrárnu, která je v části Ukrajiny okupované Ruskem, navštívila ve čtvrtek delegace expertů z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Jejich zpráva o situaci v elektrárně by měla být zveřejněna příští týden. Šéf MAAE Rafael Grossi ale uvedl, že fyzická integrita elektrárny byla narušena, a to ne jednou, ale několikrát. Označil to za „nepřijatelné v každém ohledu“. V záporožské elektrárně zůstalo šest zástupců MAAE. Dva z nich na místě zůstanou delší dobu.

Ukrajinské síly se v pátek večer pokusily dobýt Záporožskou jadernou elektrárnu, uvedlo v sobotu ruské ministerstvo obrany. Úřad sdělil, že ukrajinské námořní síly čítající více než 250 vojáků se v pátek kolem 23:00 místního času (22:00 SELČ) pokusily vylodit na pobřeží jezera poblíž zařízení. Ruské jednotky útok zmařily pomocí vojenských vrtulníků a stíhaček, uvedlo ruské ministerstvo.

Obě strany se opakovaně vzájemně obviňují z ostřelování tohoto jaderného zařízení, které okupují ruské invazní jednotky, ale provoz i nadále zajišťují ukrajinští technici. Tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.

Rusko i Ukrajina uvedly, že situace je vážná a riziko jaderné katastrofy vysoké. Podle Kyjeva i některých západních představitelů Moskva využívá areál jako základnu pro těžké zbraně, aby odradila Ukrajinu od ostřelování. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v pátek popřel, že by Rusko mělo v elektrárně nebo v její blízkosti těžké zbraně. Naopak obvinil Ukrajinu, že se svými útoky na zařízení dopouští „jaderného terorismu“. Zástupce Ruskem dosazeného režimu na okupovaném břehu Dněpru uvedl, že situace v elektrárně byla v sobotu ráno klidná. (čtk)

Sobota, 13:00: Ukrajinské síly ofenzivou na jihu země pravděpodobně docílily určitého taktického překvapení, když využily špatnou logistiku, řízení a vedení v ruské armádě. Uvedla to britská vojenská rozvědka prostřednictvím twitterového účtu ministerstva obrany. Operace ukrajinských sil západně od řeky Dnipro ale podle ní mají pouze omezené bezprostřední cíle.

V noci na sobotu ruské jednotky provedly raketové útoky na města Kramatorsk a Slovjansk na východě Ukrajiny, kde zasáhly několik podniků a způsobily požár. Na svém telegramovém účtu o tom informoval šéf Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Útok si vyžádal jedno zranění.

Kromě Ruskem okupované Chersonské oblasti se nadále bojuje také na Donbasu a v okolí Charkova. Ruské velení stojí před zásadním rozhodnutím, kam vyslat jakékoliv bojeschopné záložní jednotky, které dokáže zmobilizovat, uvádí britská rozvědka.

Podle páteční zprávy amerického Institutu pro studium války (ISW), které se odvolávalo na ukrajinské zdroje, Rusko dokáže stáhnout dalších 300 000 až 350 000 jednotek podpůrného vojenského personálu z Ruska, Sýrie, Arménie, Tádžikistánu, Kazachstánu a Náhorního Karabachu. Tato čísla ale mohou být zavádějící, jelikož podpůrné jednotky umístěné do boje nevyvinou dostatečnou bojovou sílu a jsou potřeba na výcvik a podpůrné bojové operace, uvádí ISW.

Ruské jednotky v pátek provedly pozemní útoky u Bachmutu v Doněcké oblasti a na západním a severním předměstí Doněcku. Podle ISW také Rusové přesouvají vojenskou techniku z týlních oblastí bojiště na jih Ukrajiny, konkrétně z Donbasu a Krymu. (ceskenoviny)

Pátek, 22:00: Zpráva o Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině by měla být hotová příští týden. Řekl to šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po návratu z Ukrajiny, kde delegace expertů organizace elektrárnu čelící ostřelování navštívila. Grossi zopakoval, že fyzická integrita elektrárny, která je v části Ukrajiny okupované Ruskem, byla narušena, „ne jednou, ale několikrát“. Šéf MAAE to označil za „nepřijatelné v každém ohledu“. Tým MAAE však podle Grossiho viděl všechny části elektrárny, o jejichž prohlídku požádal.

V úterý hodlá Grossi o zjištěních inspekce informovat Radu bezpečnosti OSN. Ujistil, že MAAE se nenechá „zmanipulovat“ žádným z členských států. Grossi na večerní tiskové konferenci ve Vídni řekl, že tým MAAE byl svědkem vojenské aktivity v okolí elektrárny a na jejích budovách byly vidět stopy této aktivity. Bezpečnostní systémy elektrárny podle něj nejsou plně funkční, ale to se netýká kritické červené zóny. Logisticky v areálu nejsou žádné velké problémy. Příležitostně však docházelo k narušením dodávek proudu z elektrárny.

Šéf MAAE dále upozornil, že vojenských operací v regionu přibývá, a statistická pravděpodobnost dalšího fyzického poškození elektrárny je proto vysoká. Situaci popsal jako „nanejvýš složitou a náročnou“. Proto podle něj potřebuje trvalou podporu MAAE. Grossi potvrdil předchozí informace ruské strany, že v elektrárně zůstalo šest zástupců MAAE, přičemž dva z nich tam podle něj pobudou delší dobu. Čtyři členové týmu odejdou příští týden. Grossi vyjádřil obdiv ukrajinským expertům, kteří i za daných podmínek pokračují v práci. Ujistil, že MAAE po celou dobu dostává informace z elektrárny, v níž bylo zřízeno další krizové centrum.

Šéf MAAE Grossi, který vedl delegaci do elektrárny, už ve čtvrtek prohlásil, že fyzická integrita zařízení byla úmyslně i náhodou několikrát narušena. „Mám a budu mít o elektrárnu obavy, dokud nebude situace stabilnější a předvídatelnější,“ řekl ve čtvrtek a dodal, že jeho tým stihl za několikahodinovou návštěvu získat „mnoho“ informací. (čtk)

Pátek, 18:00: Údržba jediné provozuschopné turbíny plynovodu Nord Stream 1 odhalila závady. Do jejich odstranění zůstane plynovod mimo provoz. Uvedla to ruská plynárenská společnost Gazprom. Neupřesnila, kdy by se dodávky tímto plynovodem mohly obnovit. Podle německé firmy Siemens Energy nicméně zjištěný problém nepředstavuje důvod k přerušení provozu. Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie.

Rusko již ve středu kvůli údržbářským pracím dodávky plynovodem Nord Stream 1 přerušilo. Podle původních informací měla odstávka skončit v sobotu ráno. Gazprom  ale uvedl, že údržba provedená společně se zástupci firmy Siemens Energy odhalila únik oleje v kompresorové stanici Portovaja, takže není možné zajistit bezpečný provoz.

„Takovéto úniky obvykle nemají vliv na provoz turbíny a lze je utěsnit na místě. Je to rutinní procedura v rámci údržbářských prací,“ uvedla nicméně firma Siemens Energy. „Ani v minulosti výskyt takovéhoto typu úniku nevedl k přerušení provozu,“ upozornila. Navíc dodala, že v kompresorové stanici Portovaja je dostatek dalších turbín k zajištění jejího provozu.

Německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že Německo je nyní na zastavení dodávek ruského plynu připraveno mnohem lépe než dříve. „Situace na trhu s plynem je napjatá, ale dodávky jsou zabezpečené,“ prohlásila mluvčí ministerstva. „Nespolehlivost Ruska jsme viděli již v předchozích týdnech, takže jsme pokračovali v opatřeních k posílení své nezávislosti na dovozu ruské energie,“ dodala.

Evropská komise obvinila Gazprom, že dodávky plynovodem Nord Stream 1 zastavil kvůli falešným záminkám. „Je to další potvrzení jeho nespolehlivosti jakožto dodavatele,“ uvedl mluvčí komise Eric Mamer. „Je to rovněž důkaz cynismu Ruska, které plyn raději pálí, než aby plnilo závazky,“ dodal.

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Moskva v červnu snížila dodávky plynovodem Nord Stream 1 na 40 procent kapacity a v červenci až na 20 procent. Zdůvodnila to problémy s údržbou způsobenými sankcemi sankcemi. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.

Nejistota kolem dodávek z Ruska vyvolává obavy z nedostatku plynu v Evropě v zimních měsících. To vedlo k výraznému nárůstu evropských cen plynu i elektřiny. Evropská unie nyní zvažuje různá opatření ve snaze omezit růst nákladů na energie, který má negativní dopady na unijní ekonomiku.

Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz usilovně pracuje na zvyšování produkce zemního plynu a mohla by dodávat evropským státům plyn pro topnou sezonu v příštím roce. Řekl to generální ředitel Naftogazu Jurij Vitrenko. Někteří odborníci z odvětví mají nicméně o jeho plánech pochybnosti. (čtk)

Pátek, 16:00: Ministři financí a guvernéři centrálních bank ze skupiny vyspělých zemí G7 se dohodli na zavedení cenového stropu na ruskou ropu i ropné produkty. O mechanismu stanovení výše stropu se teprve rozhodne, informují zahraniční tiskové agentury. Opatření bude zahrnovat zákaz poskytování služeb umožňujících transport ruské ropy a ropných produktů v případě, že bude kupní cena přesahovat stanovený strop.

Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak ve čtvrtek označil zavedení cenového stropu za „naprostou absurditu“, která destabilizuje celé odvětví. Rusko podle něj nebude dodávat ropu ani ropné produkty zemím, které stanovení cenového stropu podpoří.

Opatření vejde v platnost 5. prosince pro surovou ropu a 5. února příštího roku pro zpracované ropné produkty. Jsou to stejná data, kdy v rámci šestého sankčního balíku EU proti Rusku začnou platit částečná embarga na dovoz ruské ropy a ropných produktů do EU. Spojené státy vyhlásily zákaz dovozu ruské ropy již v březnu.

„Tento rok pomůže uštědřit velkou ránu ruským financím, podkope schopnost Ruska vést nevyprovokovanou válku na Ukrajině a urychlí zhoršování stavu ruské ekonomiky,“ uvedla americká ministryně financí Janet Yellen. „Již začínáme vidět dopad cenového stropu v tom, že Rusko zrychluje snahy o sjednání dvoustranných ropných obchodů s obrovskými slevami,“ dodala.

Podle agentury Bloomberg zůstává nejasné, jak účinný cenový strop bude, a to zejména s ohledem na skutečnost, že někteří velcí odběratelé ruské ropy se k němu zatím nepřipojili. Představitelé amerického ministerstva financí nicméně upozornili, že země neuplatňující cenový strop si budou muset hledat alternativní cesty k financování a pojišťování nákupů ruské ropy, které budou nákladnější a rizikovější. To je bude tlačit k tomu, aby po Rusku požadovaly nižší ceny.

Podle analytiků ale zůstává klíčové, aby cenový strop podpořili velcí kupci ruské ropy, jako jsou Čína, Indie a Turecko. „Cenový strop v podstatě nemá žádný dopad, pokud G7 nepřesvědčí další hlavní kupce, aby se přidali,“ uvedl analytik Christopher Haine z poradenské společnosti Energy Aspects. „Ti se však zdráhají, přestože by se tak vyhnuli západním sankcím na financování a pojištění dopravy,“ dodal. Podle amerických představitelů by měl nicméně systém fungovat i bez oficiálního zapojení těchto velkých kupců, protože ti budou moci cenový strop využívat jako páku ke sjednání nižších cen za ruskou ropu.

„Cílem tohoto cenového stropu na ruský export ropy je snížení Putinových příjmů,“ uvedl německý ministr financí Christian Lindner. „Zároveň chceme omezit rostoucí globální ceny energie. Pomůže to snížit inflaci po celém světě,“ dodal. (ceskenoviny)

Pátek, 15:00: Evropská unie by měla zastropovat cenu plynu přepravovaného potrubím z Ruska, aby zmírnila dopady manipulace trhem ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Během cesty do Německa to prohlásila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv na její slova reagoval oznámením, že Moskva v tom případě přestane plyn do unie dodávat.  Šéfka unijní exekutivy zároveň vyzvala k úsporám energií, konkrétní plán by měla představit v polovině září.

Státy EU na jaře komisi pověřily, aby kvůli bezprecedentnímu růstu cen energií souvisejícímu s ruskou invazí na Ukrajinu připravila analýzu k možnému zastropování cen. „Jsem pevně přesvědčena, že už je na čase zastropovat cenu plynu z ruských plynovodů do Evropy,“ řekla německá politička po jednání s vedením německých křesťanských demokratů (CDU). Dalšími způsoby, jak se vypořádat s růstem cen plynu i elektřiny, jsou podle ní vedle úspor také investice do obnovitelných zdrojů.

Cena plynu pro evropský trh s dodáním v říjnu se krátce po poledni ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala kolem 213 eur (5215 Kč) za megawatthodinu (MWh), a vykazovala tak pokles přibližně o 13 procent. Před rokem činila asi 29 eur a před dvěma lety asi 15 eur/MWh. Citelněji zvyšovat se začala už loni na podzim, na maximum v blízkosti 345 eur/MWh vystoupila krátce po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu, ještě týž den ale klesla zpět pod 200 eur za MWh. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující.

Ruská společnost Gazprom od července snížila objem dodávek plynovodem Nord Stream na pětinu jeho kapacity. Ve středu je zcela přerušila kvůli údržbě, aktuální záznamy o rezervaci kapacity k přepravě suroviny ale naznačují, že v sobotu ráno se dodávky podle plánu obnoví. Podle ruského exprezidenta a nynějšího místopředsedy ruské bezpečnostní rady Medveděva však případné zavedení cenových stropů tuto situaci změní. „V Evropě jednoduše nebude žádný ruský plyn,“ napsal podle agentury Reuters Medveděv na sociální síti Telegram.

O možnosti zavést maximální ceny ruského plynu budou za týden hovořit ministři energetiky zemí EU, jejichž mimořádnou schůzku svolalo české předsednictví Rady EU. V reakci na rychlý růst cen o zastropování v posledních dnech mluví stále více zemí. Von der Leyen by podrobnější postup měla představit 14. září, kdy přednese každoroční poselství o stavu EU. Předsedkyně EK zdůraznila, že unie již v zájmu své energetické bezpečnosti a snahy o snižování cen učinila některé důležité kroky. Podařilo se jí například naplnit plynové zásobníky z 80 procent už dva měsíce předtím, než byl původní cíl, dodala. (čtk)

Pátek, 09:00: Ukrajinský generální štáb tvrdí, že ruský prezident Vladimir Putin nařídil ruským vojskům, aby do 15. září dosáhly administrativních hranic Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, tedy dobyly zbývající část Donbasu. O Putinově rozkazu hovořil podle tisku zástupce náčelníka hlavní operační správy ukrajinského generálního štábu Oleksij Hromov.

„Nepřítel nadále ovládá okupované části Charkovské, Luhanské, Doněcké, Záporožské, Chersonské a Mykolajivské oblasti a také se snaží vytvořit si příznivé podmínky k obnovení ofenzívy. Ruská okupační vojska znovu korigují své plány a akce v souladu s Putinovým rozkazem dosáhnout administrativních hranic Doněcké oblasti do 15. září,“ řekl generál Hromov podle listu Ukrajinska pravda. K obnovení ruské ofenzívy v této oblasti má podle něj posloužit nově vytvořený 3. armádní sbor ruské armády.

Ruské velení se podle ukrajinského generála rozhodlo kvůli vysokým ztrátám rozpustit 31. samostatnou výsadkovou brigádu a 22. brigádu speciálních sil, ve kterých „zůstalo naživu méně než 20 procent početního stavu“.

Ukrajinský generální štáb o čtvrtečním večeru hlásil odražení dalších nepřátelských útoků u Slovjanska, Bachmutu, Avdijivky a Novopavlivky, kde ukrajinské jednotky způsobily nepřátelským silám ztráty a přiměly je k ústupu. Tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.

Putin během čtvrteční návštěvy Kaliningradu prohlásil, že cílem Ruska na Ukrajině je likvidace protiruské enklávy. „Na území dnešní Ukrajiny začala vznikat protiruská enkláva, která ohrožuje naši zemi,“ řekl Putin během setkání se školáky v Kaliningradu. „Proto naši chlapci, kteří tam bojují, chrání obyvatele Donbasu a chrání samotné Rusko,“ citovala ho agentura Interfax. Agentura DPA napsala, že tímto prohlášením dal Putin najevo, že Rusko si na Ukrajinu dělá nárok. (čtk)

Čtvrtek, 23:00: Fyzická integrita ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny byla několikrát narušena, řekl podle stanice CNN šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po čtvrteční návštěvě zařízení. Společně s některými členy své delegace vpodvečer z této největší atomové elektrárny v Evropě odjel zpět na území pod kontrolou Kyjeva. Několik jaderných inspektorů MAAE podle dostupných informací zůstalo na místě, které okupují ruské invazní jednotky. Grossi chce zároveň ustavit v této jaderné elektrárně stálou přítomnost zástupců MAAE.

„Odborníci MAAE zůstanou v Záporožské elektrárně. Dnes jsme toho prohlédli poměrně hodně, zahájili jsme první hodnocení, budeme pokračovat v analýze, ale měli byste vědět, že experti MAAE zůstávají v elektrárně,“ citovala ruská agentura TASS Grossiho. Stanice BBC dříve s odvoláním na šéfa MAAE napsala, že výprava zůstane v atomové elektrárně do soboty a poté podle jeho slov bude „pracovat na stálé přítomnosti svých pozorovatelů v areálu elektrárny“.

Reuters s odkazem na svého zpravodaje na místě napsal, že areál největší atomové elektrárny v Evropě opustila čtyři z devíti vozidel, kterými inspektoři do zařízení přijeli. Kolik členů výpravy v elektrárně zůstalo, není zcela jasné. Podle ukrajinské státní společnosti Enerhoatom na místě zůstává pět expertů MAAE, kteří tam budou pokračovat ve své práci, a to zřejmě do soboty. Podle šéfa ruské okupační správy Enerhodaru Oleksandra Volhy  na místě zůstalo osm až 12 jaderných inspektorů, kteří budou ubytováni v hotelu v Enerhodaru. Podle agentury DPA bylo součástí mise MAAE celkem 14 inspektorů.

Grossi podle stanice CNN prohlásil, že jeho tým stihl za několik hodin získat „mnoho“ informací. „Klíčové věci, které jsem potřeboval vidět, jsem viděl,“ uvedl šéf MAAE na videu, které zveřejnila ruská agentura RIA Novosti.

Kolem 18:30 SELČ agentura Reuters s odkazem na svého svědka informovala, že Grossi přijel opět na území, které má pod kontrolou Kyjev. Šéf MAAE mezitím na twitteru zveřejnil video, ve kterém oznámil ukončení své návštěvy elektrárny, přičemž prohlásil, že „ještě mnoho zbývá udělat“ a jeho tým zůstává na místě. „Nejdůležitější je, že zajišťujeme trvalou přítomnost MAAE,“ poznamenal.

„Mám a budu mít o elektrárnu obavy, dokud nebude situace stabilnější a předvídatelnější. Je zřejmé, že elektrárna a její fyzická integrita byla několikrát narušena, náhodou (i) úmyslně,“ řekl Grossi podle CNN novinářům po návštěvě zařízení. „Ať už stojíte kdekoliv, ať už si o této válce myslíte cokoliv. Je to něco, co se nesmí dít, a proto se snažíme zavést určité mechanismy a (naši) přítomnost,“ dodal.

Záporožská jaderná elektrárna, kterou od března okupují ruská invazní vojska, je v posledních týdnech pod palbou. Ukrajina a Rusko se z ní viní navzájem. Cílem výpravy mezinárodních odborníků je podle jejich šéfa zabránit jaderné havárii. Inspekce se podle dřívějších vyjádření chystala posoudit fyzické poškození elektrárny, funkčnost bezpečnostních systémů a pracovní podmínky zaměstnanců a provést „naléhavá ochranná opatření“.

Konvoj s experty dorazil do Záporožské jaderné elektrárny, která se nachází poblíž frontové linie, ve čtvrtek dopoledne. Zahájení dlouho očekávané inspekce na několik hodin zpozdily vojenské akce v oblasti a ostřelování, z něhož se Kyjev a Moskva obviňují navzájem. Obě strany se rovněž viní z provokací, které měly za cíl misi MAAE znemožnit. (čtk)

Čtvrtek, 21:00: Cílem bojů Ruska na Ukrajině je podle prezidenta Vladimira Putina likvidace protiruské enklávy, která tam vzniká. Šéf Kremlu to řekl dnes během návštěvy Kaliningradu. „Na území dnešní Ukrajiny začala vznikat protiruská enkláva, která ohrožuje naši zemi,“ řekl Putin na setkání se školáky v Kaliningradu. „Proto naši chlapci, kteří tam bojují, chrání obyvatele Donbasu a chrání samotné Rusko,“ citovala ho agentura Interfax. Agentura DPA napsala, že tímto prohlášením dal najevo, že Rusko si na Ukrajinu dělá nárok.

Putin také popřel, že by speciální vojenská operace na Ukrajině, jak Rusko svou invazi nazývá, byla agresí. Tvrdí, že se zapomíná na to, že lidé v ukrajinské Luhanské a Doněcké oblasti, a obzvláště na Krymu, nechtěli uznat výsledky událostí z přelomu let 2013 a 2014, které vedly k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko od roku 2014 podporuje proruské separatisty bojující proti Kyjevu v těchto dvou ukrajinských oblastech, Krym anektovalo.

Podle oficiálních prohlášení ruských představitelů je cílem Moskvy na Ukrajině „osvobození“ zbývajících částí Luhanského a Doněckého regionu od ukrajinských nacionalistů. Podle zahraničních analytiků jde ale jen o záminku vzhledem k tomu, že Rusko útočí i na jiné části Ukrajiny, uvedla DPA. (čtk)

Čtvrtek, 19:00: Ukrajina v závěru srpna pokračovala v ofenzivě na jihu země proti ruským okupačním jednotkám, uvedla britská vojenská rozvědka. Větší podrobnosti o operacích ukrajinských ozbrojených sil ale nejsou k dispozici. Podle analytiků Institutu pro studium války (ISW) je důvodem obezřetnost Kyjeva, který v bojích proti početnějšímu nepříteli spoléhá na klamavé operace.

„Situace, ve které se Ukrajina nachází, si vyžaduje promyšlené a chytré protiofenzivní operace se značným klamáním (nepřítele) a opatrnými a kontrolovanými postupy. Ze začátku je proto mnohem pravděpodobnější, že úspěšná protiofenziva se bude nějaký čas jevit jako nepostupující nebo neúspěšná, než se její úspěch projeví,“ domnívají se analytici.

Ruské ministerstvo obrany zároveň podle ISW spustilo informační operaci, která má vykreslit ukrajinskou protiofenzivu právě jako selhání. Ke kampani se připojilo několik význačných vojenských blogerů - včetně těch, kteří dříve Kreml kritizovali. Podle jiných Západ dotlačil Kyjev k protiofenzivě příliš brzy, nebo naopak příliš pozdě. Ruská oficiální média také šíří nepodložené informace o civilně-vojenském konfliktu mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a náčelníkem ukrajinského generálního štábu Valerije Zalužného, uvádí ISW. Podle ruskojazyčného serveru BBC v současnosti neexistují žádné důkazy, že by ukrajinskou operaci ovlivnily vnitřní politické rozpory.

ISW upozorňuje, že vojenská operace takového rozsahu, jako je současná protiofenziva na jihu Ukrajiny, nemůže skončit vítězstvím či selháním v krátké době několika dní či týdne. Její zahájení Ukrajina ohlásila na začátku týdne.

Britská vojenská rozvědka uvedla, že ukrajinské síly za poslední dva dny ostřelovaly ruská vojenská stanoviště a logistické trasy napříč všemi okupovanými oblastmi. Rusko má nyní na jihu napadené země v držení Chersonskou oblast a část Záporožské oblasti. Na východě Ukrajiny oznámilo odbytí Luhanské oblasti a snaží se získání kontroly nad celou Doněckou oblastí. Ze severu Ukrajiny se ruské síly stáhly. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 18:00: Spojené státy Kyjev v přípravách na současnou ofenzivu proti ruským silám na jihu Ukrajiny vyzývaly, aby operaci geograficky i v cílech omezil. S odvoláním na několik amerických a západních činitelů a ukrajinské zdroje o tom informovala stanice CNN. Podle jejích zdrojů diskuze o postupu proti ruským jednotkám zahrnovaly analytická vojenská cvičení.

Ukrajinci, kteří po více než šesti měsících od začátku ruské invaze tento týden oznámili zahájení protiofenzivy na jihu země, původně zvažovali širší a ambicióznější útok, včetně zpětného získání okupované části Záporožské oblasti. V posledních týdnech ale svou misi omezili na jih do Chersonské oblasti, uvádí ukrajinští a američtí činitelé. Součástí přípravy byla i cvičení, která měla Kyjevu pomoci porozumět, jak velkým silám bude na jihu čelit. Američanům zase analýza umožnila vyhodnotit, jaké vybavení, munici a zpravodajství bude Ukrajina potřebovat.

Síly ukrajinských a ruských jednotek jsou podle činitelů nyní více vyrovnané. Rusko si sice stále udržuje větší armádu - z hlediska celkového počtu vojáků, materiálu i dělostřeleckého vybavení. Nevyrovnané výchozí postavení ale pomohly s podporou západních zbraní i výcviku překonat schopnosti ukrajinské armády, tvrdí činitelé. „Ukazuje to, co dokáže nepřetržitý výcvik a poskytnutí zbraní, vysoká motivace a schopnost sil,“ uvedl vysoce postavený představitel NATO.

Ukrajinští činitelé nechtějí s ohledem na pokračující boje o operaci na jihu zveřejňovat podrobnosti a oficiální informace se tak od pondělí zúžily na to, že ofenziva byla zahájena a trvá. „Nemyslím si, že v tuto chvíli můžeme potvrdit rozsah ukrajinského postupu, ale jistě mají díky útokům na mosty vliv na pohyb Ruska jižně a severně přes řeku Dněpr,“ uvedl nejmenovaný vysoce postavený činitel NATO. Některé zdroje s označením „protiofenziva“ váhají, píše CNN. Podle ukrajinských činitelů bude operace zřejmě pomalá a její rychlost ovlivní i nadcházející zima a následující jarní bahno.

Obzvláště chytrou strategií jsou podle jiného zdroje ukrajinské útoky na Ruskem anektovaný Krymský poloostrov, který Moskva ve válce proti Ukrajině používá jako odrazový můstek pro své operace. Rusko navíc muselo stáhnout síly z východu Ukrajiny, „čistě kvůli zprávám, že by Ukrajinci mohli přejít do většího útoku na jihu,“ uvedl v pondělí bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. (čtk)

Čtvrtek, 14:00:  Tým Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve čtvrtek brzy odpoledne dorazil do Záporožské jaderné elektrárny na Ukrajině, uvedla ukrajinská energetická společnost Enerhoatom. Příjezd delegace do zařízení, které od března okupují ruské síly, potvrdila také agentura Interfax a zpravodaj agentury Reuters. Zahájení dlouho očekávané inspekce v největší jaderné elektrárně v Evropě, která se nachází poblíž frontové linie, na několik hodin zpozdilo ostřelování, ze něhož se Kyjev a Moskva vzájemně obviňují. Obě strany se rovněž viní z provokací, které měly misi MAAE zabránit.

Ukrajinská státní společnost Enerhoatom předtím uvedla, že v důsledku ruského ostřelování byl ve čtvrtek brzy ráno odpojen jeden ze dvou dosud fungujících reaktorů, radiační situace nicméně zůstává v normě. Moskva tvrdí, že ukrajinské síly u Enerhodaru neúspěšně provedly diverzní výsadek, který měl misi MAAE zabránit.

Čtrnáctičlenný inspekční tým pod vedením šéfa MAAE Rafaela Grossiho cestoval do Záporožské jaderné elektrárny z Kyjeva, ráno na poslední etapu vyrazil z Ukrajinou kontrolovaného Záporoží. Nejméně tříhodinové zpoždění nabral čekáním na kontrolním stanovišti Novooleksandrivka, které se nachází asi 20 kilometrů před linií dotyku. (čtk)

Čtvrtek, 10:00: Plánovanou misi Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) do Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny, která se ve čtvrtek ráno vydala na cestu do zařízení, komplikují vojenské aktivity v oblasti. Ukrajinská energetická společnost Enerhoatom oznámila, že kvůli ruskému minometnému ostřelování musel být odstaven jeden z reaktorů. Rusko hovoří o výsadku, který podle něj u města Enerhodar provedly ukrajinské síly ve snaze zaútočit na elektrárnu. Kyjev i Moskva se dnes opět obvinily z provokací, jejichž cílem má být inspekci znemožnit.

„V důsledku dalšího minometného útoku ruských okupačních vojsk na areál Záporožské jaderné elektrárny se spustila havarijní ochrana a odstavila fungující pátý energetický blok,“ uvedl Enerhoatom s tím, že šestý blok elektrárny je i nadále v provozu. V největší jaderné elektrárně v Evropě byly dosud v provozu právě tyto dva z celkových šesti bloků. Podle Enerhoatomu bylo ostřelováním poškozeno záložní vedení elektrické přenosové soustavy. Odpojen od sítě byl odstavený blok 2, který je nyní napájen dieselovými generátory. „Ukrajinský personál elektrárny dělá vše pro odstranění škod na její infrastruktuře,“ uvedl Enerhoatom.

Ukrajinský starosta města Dmytro Orlov uvedl, že Rusko od ranních hodin ostřeluje město Enerhodar, v jehož blízkosti se elektrárna nachází. „Od pěti hodin ráno nepřestává minometné ostřelování města. Je slyšet střelba z kulometu. Ví se o zásazích několika civilních objektů. Jsou zde ranění. Zjišťujeme, kolik přesně,“ uvedl ukrajinský starosta.

Podle ruského ministerstva obrany ve čtvrtek ráno ukrajinské síly provedly výsadek u Enerhodaru. Nyní na ně údajně útočí ruské letectvo, uvedlo ministerstvo s tím, že „provokace“ měla za cíl znemožnit chystanou inspekci MAAE.

Tým Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) se vydal směrem do elektrárny z ukrajinskými silami ovládaného města Záporoží, bude tak muset překročit frontovou linii. Šéf MAAE Rafael Grossi zdůraznil, že mise bude pokračovat navzdory zvýšené vojenské aktivitě v oblasti. Gubernátor Záporožské oblasti Oleksandr Staruch později uvedl, že „předsunutá část“ musela cestu z bezpečnostních důvodů cestu přerušit, neboť ruské síly ostřelují příjezdovou trasu. Vyzval také Rusko, aby přestalo s provokacemi a umožnilo MAAE přístup do ukrajinského jaderného zařízení.

Úvodní inspekce má podle starších Grossiho vyjádření trvat několik dní, MAAE zároveň doufá, že poté bude moci ustavit trvalou přítomnost svých expertů v elektrárně. Rusko prý poskytlo záruky, že 14 mezinárodních odborníků, kteří se účastní současné výpravy, bude moci v zařízení vykonávat svou práci.

Situace kolem elektrárny, která je největším zařízením svého druhu v Evropě, vyvolává obavy Ukrajiny i světa z možné jaderné katastrofy. Minulý týden byly podle ukrajinských úřadů kvůli požáru v areálu načas odpojeny dva dosud fungující reaktory od sítě. Úřady podle agentur začaly obyvatelům v jejím okolí rozdávat jodové tablety, které v případě úniku radiace slouží k ochraně zdraví. Elektrárnu stále udržují v chodu ukrajinští zaměstnanci, jsou ale pod dohledem ruských invazních jednotek a expertů. Kyjev usiluje o mezinárodní pomoc při demilitarizaci zařízení a také opětovném převzetí kontroly nad elektrárnou i jejím okolím. Ukrajina viní Rusko z toho, že využívá elektrárnu jako štít, skladuje v ní zbraně a podniká z jejího okolí útoky. Obě země se navzájem viní z ostřelování elektrárny. (čtk)

Čtvrtek, 08:00:  Ruská armáda čelí na Ukrajině vážnému nedostatku personálu. Napsaly to agentury Reuters a AP s odkazem na informace amerických tajných služeb. Rusko se proto snaží různými způsoby posílit nábor vojáků, kteří půjdou bojovat na Ukrajinu. Moskva se podle tajných služeb snaží rekrutovat na ukrajinském území také zločince s příslibem finanční odměny a prominutí trestu.

„Ruská armáda čelí závažnému nedostatku personálu na Ukrajině,“ řekl agenturám představitel americké vlády s odkazem na poznatky tajných služeb. Podle něj se ruská armáda snaží zvýšit své stavy na Ukrajině rychlejším návratem do boje zraněných vojáků, využíváním lidí ze soukromých bezpečnostních agentur nebo nabídkou různých bonusů vojákům základní služby za to, že se přihlásí do jednotek na frontě. „kromě toho máme věrohodné zprávy, že ruské ministerstvo obrany pravděpodobně začíná s náborem odsouzených zločinců na Ukrajině,“ uvedl americký představitel s tím, že Moskva jim nabízí „prominutí trestu a finanční kompenzace“.

Moskva nezveřejnila kolik vojáků a dalšího personálu ztratila během války, kterou rozpoutala na konci února. Podle západních vlád i Kyjeva jsou však ztráty v řádu mnoha tisíců. Náměstek amerického ministerstva obrany Colin Kahl v srpnu odhadl počet mrtvých a raněných ruských vojáků na 70 až 80 tisíc s tím, že reálné číslo může být „o něco málo vyšší či nižší“.

Na konci srpna ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, podle kterého se má početní stav ruských ozbrojených sil od 1. ledna zvýšit o 137 000 lidí na 1 150 628 osob. Ruská armáda tak může usilovat o obnovu sil k udržení operace na Ukrajině. Podle agentury AP není jasné, zda navýšení počtu vojáků chce Rusko dosáhnout skrze vyšší odvody vojáků základní služby nebo přijetím více vojáku na služební smlouvu. (ceskenoviny)

Středa, 23:00: Lidé by neměli očekávat rychlá vítězství Ukrajiny proti ruským vojákům během protiofenzivy, protože Kyjev nechce obětovat příliš mnoho svých vojáků. Upozornil na to poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč. Vicepremiérka Iryna Vereščuková vyzvala lidi z oblasti bojů na jihu a východě Ukrajiny k odchodu před příchodem chladného počasí.

„Je to velmi pomalý proces, protože si vážíme lidí, protože potřebujeme, aby se co nejvíce Ukrajinců vrátilo domů,“ citovala Arestovyče agentura Reuters. „Nenastane rychlý úspěch, rychlý úspěch vždy znamená mnoho krve,“ řekl poradce v rozhovoru zveřejněném na portálu YouTube.

Kyjev tento týden ohlásil zahájení jižní protiofenzivy, jejímž cílem je znovudobytí okupovaných území. V Chersonské oblasti už zjevně ukrajinská armáda zaznamenala první úspěchy.

Ukrajinská vláda mezitím vyzvala lidi z oblastí bojů na východě a jihu Ukrajiny, aby ještě před začátkem chladného období uprchli. „Naléhavě vyzývám k evakuaci z Doněcké, Chersonské, Záporožské a části Charkovské oblasti před nástupem chladného počasí,“ řekla dnes Vereščuková v ukrajinské televizi. „Kdo může, měl by pozvolna plánovaně odcestovat,“ dodala vicepremiérka. Nikomu prý také neradí vracet se do těchto oblastí před příchodem příštího jara, a to i kdyby byl vyřešen problém s dodávkami tepla.

Ukrajinská vláda počítá s obtížnou zimou v důsledku napadení Ruskem. Dodávky tepla, elektřiny a vody budou v některých částech země kvůli poškozené infrastruktuře nefunkční nebo budou možné jen v omezené míře. (čtk)

Středa, 09:00: Ukrajinské síly pokračují v ničení ruských logistických tras, záloh a velitelských stanovišť, oznámilo Jižní velitelství ukrajinských sil. Ruské síly v reakci na novou protiofenzivu na jihu Ukrajiny upravují své pozice a z Krymu a Melitopolu přesouvají konvoje vojenské techniky, uvádí analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Nová ukrajinská ofenziva podle ISW patrně mění priority na celém bojišti. O 

„Během bojového dne naše rakety a dělostřelecké jednotky ostřelovaly čtyři velitelské pozice nepřátelských jednotek a čtyři dopravní tepny,“ citoval Jižní velení ukrajinských sil ruskojazyčný server BBC. Palbu ukrajinské síly zaměřily na mosty v okupované Chersonské oblasti a podle velení je poškodily tak, aby co nejvíce omezily jejich použití. Ukrajinské letectvo udeřilo na 16 ruských opěrných bodů, skladů munice a míst, kde Moskva shromažďuje jednotky, zbraně a další vybavení.

Britská vojenská rozvědka uvedla, že ukrajinské jednotky využily poměrně slabou pozici ruské obrany a na některých místech zatlačily ruské vojáky zpátky. Útoky Ukrajinců na okupační jednotky podle Londýna pokračují na několika frontách na jihu země. Rusko se nyní pravděpodobně pokusí mezery v linii zaplnit záložními jednotkami a je možné, že nasadí jednotky s pouze omezeným výcvikem, píše britská rozvědka.

O vyřazení mostů v Chersonské oblasti z provozu informuje v nové analýze i ISW, podle kterého Ukrajinci rovněž útočí na pontonové přívozy přes Dněpr. Ukrajinské i ruské zdroje podle analytiků informovaly o tom, že ukrajinské síly zasáhly pontonový most vystavěný ruskými jednotkami nedaleko významného Antonivského silničního mostu. Antonivskyj most pro Rusy představoval důležitou zásobovací trasu a umožňoval jim přístup na území, jež okupují na západním břehu řeky Dněpr. V uplynulých týdnech ho ale opakovaně zasáhly ukrajinské síly a ruská vojska i místní obyvatelé byli po jeho zničení odkázáni na přívozy.

Ukrajinská protiofenziva, kterou Kyjev bez větších detailů oznámil na začátku tohoto týdne, si podle ISW jako ucelený proces vyžádá delší čas. Kreml pravděpodobně využije prodlevy mezi vyhlášením protiofenzivy a zpětným dobytím města Cherson i taktickým mlčením Kyjeva o aktivitách jeho jednotek k tomu, aby ukrajinský postup vykreslil jako neúspěšný, píše ISW.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve uvedl, že nikdo zodpovědný o vojenských plánech Kyjeva neprozradí nic konkrétního. Ruským vojákům doporučil z okupovaných území utéct. V projevu v noci na dnešek pak ujistil, že ukrajinští vojáci jsou aktivně nasazeni podél „celé frontové linie: na jihu, v Charkovské oblasti, na Donbasu“. (čtk)

Úterý, 16:00: Členové inspekční mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) vyrazili z Kyjeva do Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny, kde hodlají strávit několik dní. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na šéfa MAAE Rafaela Grossiho. Podle ruské okupační správy města Enerhodar, kde zařízení leží, se příjezd delegace očekává ve čtvrtek ráno, napsala agentura TASS.

Čtrnáctičlenná delegace MAAE vedená Grossim přicestovala do Kyjeva v úterý. Inspektoři neuvedli, jak dlouho jim bude 450 kilometrů dlouhá cesta do největší jaderné elektrárny v Evropě trvat. „Původně, podle jejich informací, je očekáváme zítra ráno,“ uvedl šéf okupační správy Enerhodaru Alexandr Volga. Cílem mise je podle Grossiho situaci kolem elektrárny „co nejvíce stabilizovat“.

„Strávíme tam několik dní,“ citovala DPA z Grossiho vyjádření krátce předtím, než kolona deseti bílých vozidel OSN opustila Kyjev. Šéf okupační správy v Záporožské oblasti Jevhen Balickyj (rusky Jevgenij Balickij) ještě v úterý hovořil o tom, že program inspektorů v elektrárně je naplánován pouze na jeden den.

Delegace podle Balického vstoupí na Ruskem ovládané území přes obec Vasylivka poblíž frontové linie, odkud zamíří do Enerhodaru. „Vstupujeme na okupované území a to vyžaduje výslovné záruky nejen z ruské strany, ale také z ukrajinské,“ připomněl Grossi. Balickyj také podle TASS řekl, že jeho správa 14 členům mise nevydá zvláštní povolení pro vstup na okupované území, a delegace proto bude muset „počkat ve frontě jako kdokoliv jiný“.

Záporožská jaderná elektrárna je v posledních týdnech pod palbou, ze které se navzájem viní Ukrajina i Rusko. V chodu ji stále udržují ukrajinští zaměstnanci, jsou ale pod dohledem ruských jednotek a expertů. MAAE už dříve uvedla, že cílem mise je posoudit fyzické poškození elektrárny, funkčnost bezpečnostních systémů a pracovní podmínky zaměstnanců a rovněž provést „naléhavá ochranná opatření“. (ceskenoviny)

Úterý, 10:00:  Ruskem dosazená správa ukrajinského města Enerhodar obvinila ukrajinské vojáky z dalšího ostřelování okupované Záporožské jaderné elektrárny. Informovala o tom agentura TASS, podle které dvě střely explodovaly nedaleko skladu vyhořelého paliva. Kyjev dlouhodobě tvrdí, že za útoky na zařízení stojí ruská armáda.

„Dnes v 6:50 (místního času, 5:50 SELČ) ozbrojené síly Ukrajiny útočily na Záporožskou jadernou elektrárnu a pobřežní linii města (Enerhodaru). Použili velkorážní dělostřelecké zbraně. V důsledku toho jsme zaznamenali dva výbuchy nedaleko skladu vyhořelého paliva,“ napsal na telegramu zástupce ruské okupační správy Enerhodaru.

Rusko tvrdí, že Ukrajina se ostřelováním snaží narušit inspekci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Mise je momentálně na cestě. Satelitní snímky jaderné elektrárny od společnosti Maxar Technologies, které v pondělí večer zveřejnila stanice CNN, ukazují, že se na střeše budovy objevily čtyři díry, zhruba 150 metrů od nejbližšího reaktoru. Snímky na telegramu sdílel také člen okupační oblastní správy Vladimir Rogov, podle kterého jsou důkazem, že Ukrajinci na zařízení útočí.

CNN se podařilo ověřit pravost snímků, nelze však zjistit, která strana místo ostřelovala. Na satelitních snímcích je kromě zasažené střechy vidět i tři ruské obrněné transportéry, které jsou zaparkované v areálu. Rusko opakovaně tvrdí, že v elektrárně nemá žádnou těžkou techniku.

Záporožskou jadernou elektrárnu od března okupují ruské invazní síly. Kyjev i Moskva shodně popírají, že by na největší jadernou elektrárnu v Evropě jakkoliv útočily, a z pokračující ostřelování trvale obviňují protistranu. (čtk)

Úterý, 09:40: Nejméně čtyři mrtvé a čtyři zraněné si vyžádalo ostřelování Charkova na východě Ukrajiny ruským dělostřelectvem, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady. Dva mrtvé civilisty a čtyři zraněné si vyžádalo také ruské ostřelování vsí v Doněcké oblasti, oznámil šéf oblastní správy Pavlo Kyrylenko. Ukrajinská armáda odrazila ruské útoky na pěti úsecích fronty na východě země, uvedlo velení. Podle TASS byl jihoukrajinský Cherson již podruhé během úterka ostřelován. Gubernátor Charkovské oblasti vyzval obyvatele, aby zůstali v krytech, ostřelování může podle něj pokračovat.

Terčem ruských střel s plochou dráhou letu se během noci na úterý stalo také město Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti na jihu Ukrajiny. Dopady střel si podle starosty nevyžádaly oběti ani nezpůsobily vážnější škody. Rusové nad ránem opět ostřelovali z raketometů Záporoží, úřady oběti nehlásí a škody upřesňují, uvedla Ukrajinska pravda. Ruské ostřelování postihlo také Černihivskou a Sumskou oblast, ale také se obešlo bez obětí. V Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti ruské střely poškodily autobusové nádraží, obchody, elektrické vedení a dětskou knihovnu, v Červonohryhorivce byla zraněna jedna žena.

Mykolajiv se ještě během pondělka stal terčem 16 raket, odpálených z původně protiletadlového systému S-300, které způsobily značné škody na obytných domech a na dopravní infrastruktuře. Dva lidé přišli o život a 24 utrpělo zranění, připomněl deník. (čtk)

Úterý, 09:00: Ukrajinská armáda odrazila ruské útoky na pěti úsecích fronty na východě země, uvádí ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti. O ukrajinské ofenzívě v Chersonské oblasti na jihu země se nezmínil. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ještě o pondělní noci uvedl, že nikdo zodpovědný neprozradí nic konkrétního o vojenských plánech Kyjeva, ale zdůraznil, že pro ruské vojáky nastal čas utíkat. „Budeme je hnát až k hranicím,“ řekl podle agentury Interfax-Ukrajina.

Rozsah ukrajinského postupu na jihu země zatím nelze potvrdit, konstatuje britské ministerstvo obrany. Rusko se podle amerického Institutu pro studium války (ISW) snaží zachovat zdání úspěchu tažení na Ukrajině.

Ukrajinské síly odrazily ruské jednotky u Charkova, Slovjansku, Bachmutu, Avdijivky a na Jižním Bugu a přiměly je ke stažení. Nepřítel se nadále snaží plně ovládnout Doněckou oblast na východě země a udržet okupované části Chersonské, Záporožské a Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny, uvádí generální štáb.

Britské ministerstvo obrany uvádí, že ukrajinské přesné zásahy na dlouhé vzdálenosti nadále narušují zásobování Ruska. Od začátku srpna však Rusko vynaložilo značné úsilí na posílení svých sil u Chersonu na západním břehu řeky Dněpru. Většina jednotek zde ale pravděpodobně nemá plné stavy a závisí na zranitelném zásobování přívozy a pontonovými mosty přes Dněpr. „Pokud Ukrajina uspěje v provádění trvalých útočných operací, soudržnost nevyzkoušené struktury (ruských sil u Chersonu) bude pravděpodobně klíčovým faktorem udržitelnosti ruské obrany na jihu,“ míní Londýn.

ISW poukazuje na prohlášení ruského ministerstva obrany z pondělního večera, podle kterého měla ukrajinská protiofenzíva na jihu omezený rozsah a pokus proniknout ve třech blíže neupřesněných směrech v Chersonské oblasti selhal. Podle většiny ruských blogerů byly zprávy o ukrajinském protiútoku zveličené, nepravdivé; ukrajinské síly podle nich nedokáží proniknout přes ruské obranné linie. Tato pohrdavá tvrzení podle ISW svědčí o tom, že Kreml chce zachovat fasádu vojenských úspěchů na Ukrajině. Jihoukrajinský Cherson okupovaný ruskými vojsky byl již podruhé během úterka ostřelován, uvedl TASS. Podle něj zasahovala ruská protivzdušná obrana. Ruská agentura píše také o neúspěšném pokusu o atentát na policistu a o přestřelce s ukrajinskými průzkumníky. Ukrajinské jednotky svádějí s ruskými silami intenzivní boje „v téměř celé“ okupované Chersonské oblasti, kde ukrajinské síly zahájily protiofenzívu a zničily „řadu muničních skladů“ a „všechny hlavní mosty“ přes Dněpr, uvedla dnes ukrajinská prezidentská kancelář podle agentury AFP. Moskva v pondělí tvrdila, že ukrajinský pokus o protiofenzívu selhal.

„Na nebi jsou vidět stopy po střelách protivzdušné obrany. Jsou slyšet výbuchy,“ napsal TASS. Předchozí ostřelování podle okupačních úřadů poškodilo dva obytné domy a také Antonivský most přes Dněpr. Zástupce šéfa okupační správy Kirill Stremousov (ukrajinsky Kyrylo Stremousov) agentuře sdělil, že na jednom sídlišti Rusové zlikvidovali všechny příslušníky diverzně průzkumné skupiny; o výbuších a přestřelce ve městě informovala dříve ukrajinská média. V Chersonu před válkou žilo asi 280 000 obyvatel. Chersonská oblast má strategický význam, protože hraničí s poloostrovem Krym, který Rusko anektovalo v březnu 2014. (ceske noviny)

Pondělí, 21:00: Mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) se vydala na cestu do Záporožské jaderné elektrárny, informovala agentura AFP s odvoláním na generálního ředitele MAAE Rafaela Grossiho, který výpravu vede. Do největší jaderné elektrárny v Evropě, z jejíhož ostřelování se v poslední době vzájemně obviňují Ukrajina a Rusko, by měl mezinárodní tým podle ředitele přicestovat „později v tomto týdnu“.

Podle šéfa ukrajinské diplomacie Dmytra Kuleby bude nadcházející mise „nejtěžší v dějinách“ agentury. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil misi za nezbytnou, ruská strana jí hodlá zajistit bezpečnost. „Musíme chránit bezpečnost a zabezpečení největšího jaderného zařízení na Ukrajině a v Evropě,“ napsal Grossi na twitteru. V samostatném vyjádření MAAE uvedla, že cílem mise je posoudit fyzické poškození elektrárny, funkčnost bezpečnostních systémů a pracovní podmínky zaměstnanců a rovněž provést „naléhavá ochranná opatření“.

Právě Grossi v uplynulých dnech vyjednával o přístupu s ukrajinskými diplomaty ve Vídni, ruskými představiteli v Istanbulu i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži. Mise MAAE by podle tisku mohla do jaderného zařízení přivézt náhradní díly, přístroje pro monitorování radiace a další důležitý materiál.

„Tato mise bude nejtěžší v historii MAAE kvůli bojové činnosti, kterou Rusko na místě provádí,“ citovala agentura AFP z vyjádření šéfa ukrajinské diplomacie Kuleby při dnešní návštěvě Stockholmu. „Očekáváme, že mise učiní jasná prohlášení o porušení všech protokolů o jaderné bezpečnosti,“ dodal s tím, že Moskva „vystavuje Ukrajinu a celý svět nebezpečí jaderné havárie“. Zopakoval také výzvu Kyjeva, aby ruské síly oblast kolem elektrárny opustily. „Rusko musí odejít. A MAAE a další země je musí přimět k odchodu,“ apeloval Kuleba.

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova vstoupí členové mise do Záporožské JE z území kontrolovaného Ukrajinou. „Moskva zajistí bezpečnost mise na území pod svou kontrolou,“ uvedl podle agentury TASS a dodal, že příjezd mise je v ruském zájmu. „Další postup“ ohledně činnosti mise bude podle něj projednán na místě.

Současně Peskov vyzval mezinárodní společenství k vyvinutí tlaku na Ukrajinu, aby „přestala ohrožovat evropský kontinent ostřelováním“ elektrárny a okolních oblastí. Vytvoření demilitarizované zóny kolem jaderného zařízení, po němž volá Západ, podle mluvčího „nepřipadá v úvahu“. Ruský velvyslanec při mezinárodních organizacích ve Vídni Michail Uljanov dnes podle agentury Reuters uvedl, že Moskva věří, že misi MAAE se podaří „rozptýlit četné spekulace o (údajně) nepříznivém stavu v Záporožské jaderné elektrárně“.

„Očekává se, že delegace zahájí práci v nejbližších dnech,“ uvedl později na facebooku mluvčí ukrajinské diplomacie Oleh Nikolenko. Mise 14 mezinárodních expertů se podle něj zaměří na tři úkoly - fyzickou ochranu, jadernou bezpečnost a záruky pro nešíření jaderných materiálů.

Ukrajinská energetická společnost Enerhoatom o víkendu upozornila na vysoké riziko úniku radioaktivních látek v důsledku pokračujícího ruského ostřelování Záporožské jaderné elektrárny, okupované ruskými vojsky od počátku března. Ruské ministerstvo i ukrajinská společnost se zatím shodují, že zvýšená úroveň radiace zjištěna nebyla.

Obě strany se nicméně obviňují z ostřelování elektrárny a města Enerhodar. V noci na dnešek šéf okupační správy v Záporožské oblasti Jevhen Balyckyj uvedl, že centrum města se v neděli večer stalo terčem ukrajinského dělostřeleckého útoku, který si vyžádal devět zraněných. O desíti zraněných hovořil starosta Dmytro Orlov, který je představitelem ukrajinské správy města. Podle něj mají ostřelování na svědomí ruské síly.

Deník The New York Times o víkendu informoval, že v Grossiho misi MAAE bude 13 dalších expertů „z většinou neutrálních zemí“. Na soupisce podle listu nejsou odborníci ze Spojených států ani Británie, které Moskva považuje za protirusky zaujaté.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve řekl, že MAAE a další mezinárodní organizace by ohledně situace v Záporožské JE měly jednat mnohem rychleji než nyní. Americký Institut pro studium války (ISW) ve svém pravidelném hodnocení situace na Ukrajině uvedl, že manipulace se státní příslušností inspektorů a zpochybňování nezaujatosti mise je podobnou taktikou, kterou dlouhodobě používá Írán ve svých obstrukcích vůči inspekcím MAAE. (čtk)

Pondělí, 20:00: Ruská okupační správa ve městě Enerhodar v pondělí uvedla, že ukrajinské dělostřelectvo zasáhlo střechu budovy v Záporožské jaderné elektrárně, kde je skladováno čerstvé jaderné palivo. Radiační situace nicméně zůstává normální, uvedla agentura TASS. Tento týden by do elektrárny měla dorazit inspekční mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

Střecha „speciální budovy č. 1“ byla proražena v důsledku ukrajinského dělostřeleckého úderu," uvedl na telegramu člen okupační oblastní správy Vladimir Rogov s tím, že v budově je sklad paliva. Příspěvek doplnil snímkem, který má tvrzení dokazovat. Informace nebylo možné ověřit. Strany se z ostřelování jaderného zařízení dlouhodobě obviňují navzájem.

Záporožskou jadernou elektrárnu od března okupují ruské invazní síly. Kyjev i Moskva shodně popírají, že by na největší jadernou elektrárnu v Evropě jakkoliv útočily, a z pokračující ostřelování trvale obviňují protistranu. Později v tomto týdnu by do elektrárny měla přicestovat inspekční mise MAAE. Jejím cílem má být posouzení fyzického poškození elektrárny, funkčnosti bezpečnostních systémů a pracovních podmínek zaměstnanců a rovněž provedení „naléhavých ochranných opatření“. (ceskenoviny)

Pondělí, 14:00: Ukrajinská armáda oznámila, že zahájila ofenzivu na jihu země. Podle ukrajinských médií, která se odvolávají na armádní zdroje, se útočícím vojskům podařilo v Chersonské oblasti na některých místech prolomit první linii ruské obrany. „Ukrajinské ozbrojené síly zahájily na mnoha směrech ofenzivu na jihu Ukrajiny,“ citoval deník Ukrajinska pravda mluvčí ukrajinské armády Nataliji Humenjukovou.

List s odvoláním na několik zdrojů v ukrajinské armádě uvedl, že se ze svých blíže neupřesněných pozic v Chersonské oblasti stáhl pluk separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) a na útěk se obrátili také ruští výsadkáři, který této jednotce měli poskytovat podporu. Informace nebylo možné potvrdit z nezávislých zdrojů.

Ukrajinské vedení hovořilo o zahájení ofenzivy na jihu země od června, v polovině července pak prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě dobýt tuto část Ukrajiny zpět. Ofenzivě předcházely týdny vytrvalého ostřelování mostů přes řeku Dněpr, skladišť zbraní a dalších ruských logistických cílů v Chersonské oblasti, které provádělo ukrajinské dalekonosné dělostřelectvo. (čtk)

Pondělí, 12:00: Ruské síly za uplynulých 24 hodin provedly pozemní útoky menšího rozsahu podél hranice mezi Charkovskou a Doněckou oblastí, uvádí k bojové situaci na Ukrajině analytici amerického Institutu pro studium války (ISW). Podle ukrajinského generálního štábu se ruští vojáci neúspěšně pokusili o postup v několika směrech na Donbasu.

Ruské síly podle ISW v neděli ostřelovaly město Siversk v Doněcké oblasti a jeho okolí a ruské dělostřelectvo zasáhlo železniční a civilní infrastrukturu v Kramatorsku. Omezené pozemní útoky jižně od Izjumu v Charkovské oblasti podle analytiků patrně slouží k narušení práce ukrajinské armády spíše než k postupu a zabrání území.

Ruská armáda se neúspěšně pokusila o průzkumnou operaci v okolí Slovjansku, po ztrátách způsobených Ukrajinci se ale stáhla, uvádí ukrajinský generální štáb. Neúspěšné byly i útoky v okolí vesnice Bohorodyčne severně od Slovjansku. Donbas a Charkovská oblast čelí ostřelování, ruská ofenziva ale v těchto směrech nebyla úspěšná, uvádí ukrajinské velení.

Za neděli na Donbasu zahynulo osm civilistů, uvedl dnes šéf ukrajinské správy Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko, podle kterého mají oběti na svědomí ruští vojáci. Čtyři lidé zemřeli v Bachmutu, čtyři ve vesnicích severně od Slovjansku. „Sedm lidí bylo zraněno,“ napsal Kyrylenko na telegramu.

Ruští vojáci v pondělí od šesti ráno místního času (5:00 SELČ) podle starosty Charkova Ihora Terechova město ostřelovali. Informace o obětech nebo škodách zatím nejsou k dispozici, pod útokem se ocitla Kyjevská čtvrť ležící na východ od centra Charkova nedaleko ruských hranic. (ceskenoviny)

Sobota, 16:00: Ukrajinská energetická společnost Enerhoatom upozornila na vysoké riziko úniku radioaktivních látek v důsledku pokračujícího ostřelování Záporožské jaderné elektrárny okupované ruskými vojsky. Z ostřelování největší jaderné elektrárny v Evropě se opět vzájemně obvinily obě znepřátelené strany, což se v poslední době stalo už několikrát.

Záporožská jaderná elektrárna je v provozu „s rizikem porušení norem radiační a požární bezpečnosti“, uvedl Enerhoatom. „Během uplynulého dne ruská armáda opakovaně ostřelovala areál elektrárny, škody se v současnosti zjišťují,“ doplnila společnost. Zároveň připomněla, že ve čtvrtek po přestávce vynucené požárem obnovily dodávky elektřiny do ukrajinské energetické sítě dva z celkem šesti reaktorů záporožské elektrárny.

„Aktuálně nejsou žádné připomínky k provozu zařízení a zabezpečovacích systémů. Zároveň ale vzhledem k přítomnosti ruské armády, jejích zbraní, vybavení a výbušnin v elektrárně, existují vážná rizika pro bezpečný provoz. V důsledku periodického ostřelování byla poškozena infrastruktura, hrozí únik vodíku a rozptýlení radioaktivních látek, vysoké je i nebezpečí požáru,“ dodal Enerhoatom.

„Radiační situace na Záporožské jaderné elektrárně je v normě,“ uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov, podle kterého elektrárnu chrání „specializované ruské vojenské jednotky“. Současně podle agentury Interfax prohlásil, že „v areálu elektrárny nejsou těžké zbraně“.

Ruské ministerstvo obrany obvinilo ukrajinské jednotky, že za posledních 24 hodin na elektrárnu střílely třikrát. Rusy dosazené úřady v okupovaném Enerhodaru podle Interfaxu tvrdí, že ukrajinské jednotky ostřelují město a přilehlou elektrárnu z amerických houfnic ráže 155 milimetrů: dnes dopoledne zaznamenaly devět zásahů poblíž elektrárny, dalších 20 ran děla vypálila v noci, přičemž pět výstřelů mířilo do blízkosti elektrárny. Dosud však nebyl nikdo zraněn.

Experti MAAE se chystají provést inspekci v záporožské elektrárně už začátkem příštího týdne, uvedly podle deníku The Wall Street Journal informované zdroje obeznámené s vývojem jednání o přístupu do zařízení. Tyto rozhovory podle deníku zaznamenaly průlom. (čtk)

Sobota, 14:00:  Bombardéry Suchoj Su-24, o kterých běloruský vůdce Alexandr Lukašenko hovořil jako o možných nosičích jaderných zbraní, byly z běloruského letectva kvůli opotřebení a drahému provozu vyřazeny v roce 2012, upozornil server RBK. Odvolal se přitom na tehdejšího ministra obrany. „Jak jistě víte, v letectví existuje pojem technická životnost,“ uvedl o vyřazení Su-24 běloruský exministr obrany Juryj Žadobin s připomínkou, že za sovětských dob se běloruský vojenský okruh přezbrojoval mezi prvními, takže běloruské bombardéry nebyly nejnovější. Ministerstvo spočítalo, že „bude jednodušší vyřadit tato letadla, protože představovala velmi velkou finanční zátěž“. Ještě provozuschopné stroje, kterých podle ministra zůstalo nemnoho, armáda vyřadila a nechala na úřadech, aby rozhodly, co s nimi bude dál.

Lukašenko v pátek podle tiskových agentur prohlásil, že běloruské stroje Su-24 prošly úpravou, která jim umožní nést jaderné zbraně, a že Minsk je připraven reagovat na případnou eskalaci ze strany Západu. „Musí (Západ) pochopit, že pokud se rozhodnou pro eskalaci, žádné vrtulníky ani letadla je nezachrání,“ uvedl Lukašenko. „Jednou jsme (s ruským prezidentem Vladimirem) Putinem v Petrohradu prohlásili, že necháme upravit běloruské letouny Su-24, aby mohly nést jaderné zbraně. Co si myslíte, že jen žvaníme? Vše je připraveno,“ prohlásil. „Není dobrý nápad eskalovat věci s Běloruskem, protože by to byla eskalace se svazovým státem (Ruska a Běloruska), který má jaderné zbraně. Pokud začnou vytvářet problémy (…), reakce bude okamžitá,“ dodal Lukašenko.

Bělorusko, které patří k věrným spojencům Ruska a poskytlo mu své území pro invazi na Ukrajinu, nevlastní jaderné zbraně a Lukašenko nesdělil, za jakých okolností by Minsk od Moskvy tyto zbraně mohl získat. Bělorusko mělo v roce 2010 ve výzbroji 23 letounů Su-24M a 12 strojů Su-24MR. O jejich vyřazení informovala státní agentura BelTA v únoru 2012. (čtk)

Sobota, 10:00:  Rusko v posledních pěti dnech zvýšilo intenzitu útoků svých vojsk na doněckém úseku fronty v Donbasu na východě Ukrajiny patrně ve snaze poutat zde další ukrajinské jednotky, které by jinak mohly chystat velkou protiofenzívu, upozornilo britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky.

Severně od Doněcka, bašty proruských separatistů, se odehrávají intenzivní boje u měst Siversk a Bachmut. Proruské separatistické milice pravděpodobně dosáhly určitého postupu směrem k centru vesnice Pisky poblíž doněckého letiště. Celkově však ruské síly podle Britů zaznamenaly jen malé územní zisky. Existuje reálná možnost, že Rusko zvýšilo své úsilí na Donbasu ve snaze poutat zde další ukrajinské jednotky uprostřed spekulací, že Ukrajina plánuje velkou protiofenzívu, míní Londýn.

Americký Institut pro studium války (ISW) pokládá za málo pravděpodobnou perspektivu úspěchu fiktivních zářijových referend o připojení okupovaných ukrajinských území k Rusku nehledě na prohlášení o jejich přípravě. Důvodem jsou spory uvnitř okupačních úřadů a pokračující útoky ukrajinských partyzánů, předpokládají analytici ISW. Ruská média s odvoláním na zdroje v Kremlu již dříve upozornila, že „referenda“ by se nemusela konat 11. září spolu s volbami v ruských regionech, jak se uvažovalo. Podle ukrajinské rozvědky nebylo datum hlasování ještě stanoveno.

ISW poukázal také na přemisťování ruské vojenské techniky z anektovaného Krymu do Ruska, nejspíše pod vlivem pokračujících ukrajinských útoků proti ruským základnám na poloostrově. Zároveň se podle ISW posiluje krymská protivzdušná obrans, aby byla schopna lépe čelit útočícím ukrajinským dronům. (čtk)

Sobota, 09:00: Ukrajina již v rámci podmínek dohody o odblokování černomořských přístavů, kterou na konci července uzavřela s Ruskem za zprostředkování Turecka a OSN, vyvezla milion tun zemědělských produktů. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Potvrdil, že cílem Ukrajiny je vyvážet tři miliony tun zemědělských produktů měsíčně. Podle prezidenta již bylo vysláno 44 lodí do 15 zemí. Navíc bylo podáno dalších 70 žádostí o nakládku lodí, napsala agentura Reuters.

Přeprava obilí přes Černé moře se obnovila 1. srpna díky dohodám podepsaným Ukrajinou, Ruskem, Tureckem a OSN. Rusko se v dohodě uzavřené na konci července zavázalo, že po dobu přepravy nebude na ukrajinské černomořské přístavy útočit. Ukrajina pobřežní oblasti dříve zaminovala, teď zajišťuje těmito zaminovanými vodami bezpečné proplutí.

OSN označila obnovu vývozu ukrajinských zemědělských komodit přes Černé moře za výrazný krok směrem ke snížení potravinové krize ve světě. Podle údajů Světového potravinového programu (WFP) je v současnosti ve světě ohroženo hladem na 345 milionů lidí. Ukrajina i Rusko patří k největším exportérům obilí. Nemožnost převážet zemědělské komodity přes Černé moře v prvních měsících války vyvolala obavy o zásobování potravinami v chudších zemích, hlavně v Africe a na Blízkém východě. (čtk)

Sobota, 00:10: Dva z odpojených reaktorů Záporožské jaderné elektrárny jsou znovu připojeny k energetické síti, oznámila v pátek odpoledne a večer ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Ráno firma informovala, že po čtvrtečním požáru v areálu nedaleké tepelné elektrárny bylo od sítě odpojeno všech šest reaktorů. Podle ukrajinských úřadů se to stalo poprvé v historii zařízení. Během dne zároveň přicházela rozporuplná vyjádření od představitelů Ruskem dosazené okupační správy města Enerhodar a Záporožské oblasti.

Dva reaktory zařízení, které byly dosud v provozu, byly od sítě podle Enerhoatomu odpojeny ve čtvrtek kvůli požáru skládky popela, jenž zasáhl elektrické vedení. Požár podle ukrajinských úřadů způsobilo ruské ostřelování. Elektřina pro vlastní potřebu atomové elektrárny byla podle ní dodávána prostřednictvím elektrického vedení z ukrajinské energetické soustavy. O výpadku v atomové elektrárně ve čtvrtek informovala i Ruskem dosazená správa oblasti, podle níž bylo několik měst bez proudu. Tvrdila ovšem, že zařízení bylo částečně znovu uvedeno do chodu. Požár podle ní zavinily útoky ukrajinských sil.

„Jeden z bloků Záporožské jaderné elektrárny odstavených včera (ve čtvrtek) byl připojen k energetické síti a pokračuje ve zvyšování výkonu. K provozu zařízení a bezpečnostním systémům nejsou žádné připomínky,“ uvedl dnes odpoledne Enerhoatom. Večer pak informoval, že je k síti připojen i druhý blok.

Nedlouho před oznámením o připojení prvního bloku člen proruské administrativy Vladimir Rogov podle ruské agentury TASS prohlásil, že elektrárna už nedodává elektrickou energii do regionů kontrolovaných Kyjevem kvůli poškození vedení spojující atomovou elektrárnu s Ukrajinou, a to v důsledku ostřelování. Z něho vinil ukrajinské síly. Do okupovaných oblastí však podle něj elektrická energie nadále plyne. TASS ho citoval jen krátce poté, co zástupce ruské okupační správy města Enerhodar Alexandr Volga naopak prohlásil, že elektrárna funguje v běžném režimu a elektřina je na Ukrajinu dodávána normálně. Ukrajinská firma Enerhoatom před několika dny varovala, že se Rusové chystají odpojit Záporožskou jadernou elektrárnu od ukrajinské sítě. (čtk)

Pátek, 20:00: Běloruská bojová letadla Su-24 prošla v rámci spolupráce s Ruskem úpravou, která jim umožní nést jaderné zbraně. Podle agentury Reuters to dnes uvedl běloruský lídr Alexandr Lukašenko. Podle něj je Minsk připraven reagovat na případnou eskalaci ze strany Západu. Lukašenko podle státní agentury Belta uvedl, že o modernizaci ruských lehkých bombardérů se dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Bělorusko, které patří k věrným spojencům Ruska a poskytlo mu své území pro invazi na Ukrajinu, nevlastní jaderné zbraně a Lukašenko nesdělil, za jakých okolností by Minsk od Moskvy jaderné zbraně mohl získat. Lukašenko hovořil o potenciální hrozbě ze strany sousedního Polska, členské země NATO. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že polská armáda na rozdíl od varšavských politiků chápe, jak by Bělorusko mohlo reagovat na případnou eskalaci, uvedla Belta. Podle Reuters z Lukašenkova projevu vyplynulo, že hrozbu pro Bělorusko představuje obecně Západ.

„Musí (Západ) pochopit, že pokud se rozhodnou pro eskalaci, žádné vrtulníky ani letadla je nezachrání,“ uvedl Lukašenko. „Vše je připraveno,“ řekl s odkazem na práce na úpravě běloruských bojových letounů pro nesení jaderných zbraní. „Není dobrý nápad eskalovat věci s Běloruskem, protože by to byla eskalace se svazovým státem (Ruska a Běloruska), který má jaderné zbraně. Pokud začnou vytvářet problémy (…), reakce bude okamžitá,“ dodal Lukašenko. (čtk)

Pátek, 16:00:  Jeden z dosud odpojených reaktorů Záporožské jaderné elektrárny je znovu připojen k energetické síti, oznámila v pátek odpoledne ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Blok podle ní pokračuje v navyšování své kapacity. Ráno firma uvedla, že všech šest reaktorů je odpojeno od ukrajinské elektrické sítě a pokračuje příprava na připojení dvou bloků atomové elektrárny k síti.

Dva reaktory zařízení, které dosud byly v provozu, byly od sítě podle Enerhoatomu odpojeny ve čtvrtek kvůli požáru skládky popela v areálu blízké tepelné elektrárny, který zasáhl elektrické vedení. Požáry podle ukrajinských úřadů způsobilo ruské ostřelování. Podle ukrajinských úřadů to bylo poprvé v historii, co byla tato největší evropská jaderná elektrárna odpojena od ukrajinské energetické sítě.

„Jeden ze včera (ve čtvrtek) odstavených bloků Záporožské jaderné elektrárny byl připojen k energetické síti a pokračuje v navyšování výkonu. K provozu zařízení a bezpečnostním systémům nejsou žádné připomínky,“ uvedl v pátek odpoledne Enerhoatom na telegramu.

Záporožskou jadernou elektrárnu od března okupují ruské invazní síly. Člen proruské administrativy Vladimir Rogov podle agentury TASS prohlásil, že elektrárna už nedodává elektrickou energii do regionů kontrolovaných Kyjevem. Do okupovaných oblastí však podle něj elektrická energie nadále plyne. TASS ho citoval krátce poté, co zástupce ruské okupační správy města Enerhodar Alexandr Volga naopak prohlásil, že elektrárna funguje v běžném režimu a elektřina je na Ukrajinu dodávána normálně.

Ruskem dosazené správa Záporožské oblasti ve čtvrtek rovněž informovala o odpojení dvou zbývajících bloků elektrárny, tvrdila ovšem, že zařízení pak bylo částečně znovu uvedeno do chodu. Požár podle ní zavinily útoky ukrajinských sil. Několik měst podle ní kvůli tomu bylo odpojeno od elektřiny. Ruské invazní síly se největší atomové elektrárny v Evropě zmocnily na začátku března, nicméně ukrajinští inženýři z Enerhoatomu stále řídí její každodenní provoz, pracují pod kontrolou Rusů. V posledních dvou týdnech bylo území elektrárny opakovaně ostřelováno, přičemž Kyjev a Moskva se z útoků vzájemně obviňují.

Stabilizovat situaci v elektrárně, obnovit systémy přenosu dat a nakonec zajistit nepřetržitou přítomnost Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) na místě jsou hlavní cíle chystané mise agentury do areálu ukrajinské jaderné elektrárny v Záporoží. V rozhovoru s francouzskou rozhlasovou stanicí RFI to dnes uvedl ředitel MAAE Rafael Grossi. Zdůraznil, že MAAE na přípravě mise pracovala několik měsíců, její odborníci mají na místě zjistit skutečnou situaci a to, co se kolem největšího podobného zařízení v Evropě doopravdy odehrává.

„Víme, že elektrárna byla předmětem útoků, byť možná nepřímých. Na začátku války, v březnu, došlo k epizodě, kdy byla cílem útoku jedna budova. A pak se objevily také problémy s externími dodávkami elektřiny, které přetrvávají i nyní. Musíme se pokusit obnovit systémy přenosu dat, které se k nám dostanou ve Vídni, a také se pokusit stabilizovat situaci v zařízení,“ řekl Grossi. Přestože dalo Rusko misi zelenou, podle jeho slov zbývá vyřešit další překážky. „V první řadě jde o prostý fakt, jak se dostat na místo, protože to není snadné,“ uvedl Grossi. „Je to válečná zóna. Na Ukrajině jsem byl už dvakrát, v Černobylu a na jihu, ale tohle je válečná zóna,“ dodal.

Šéf MAAE před několika dny při vystoupení před Radou bezpečnosti OSN (RB OSN) zdůraznil, jak vážná je situace v areálu elektrárny. Právě toto zasedání RB OSN, byť bylo velmi bouřlivé, podle jeho slov pomohlo dosáhnout mezinárodního konsensu. „Toto zasedání sice provázely zřetelné politické rozdíly, nicméně ukázalo, že se všichni shodujeme na jednom bodě: na potřebě toho, aby MAAE vstoupila do situace; na potřebě vytvořit nestrannou, mezinárodní a technickou přítomnost. A to je role, kterou se snažíme plnit,“ dodal Grossi. (čtk)

Pátek, 15:00: Ruská invaze na Ukrajinu si za půl roku svého trvání vyžádala životy nejméně 377 ukrajinských dětí. Dalších 733 dětí utrpělo různě vážná zranění, uvedla ukrajinská generální prokuratura. Upozornila, že nejde o konečnou bilanci, protože ukrajinské úřady dál zjišťují oběti a zranění v místech aktivních bojů a na Ruskem ovládnutých územích. K prezenční výuce je na Ukrajině před začátkem školního orku z hlediska bezpečnosti připravena asi polovina škol, sdělil podle agentury Unian náměstek ministra vnitra Jevhen Jenin.

Nejvíce dětí bylo zraněno nebo zemřelo v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, druhý nejvyšší počet je hlášen z Charkovské oblasti, která taktéž leží na východě země. Poslední uváděnou dětskou obětí je 17letý chlapec, který zemřel ve čtvrtek při převozu do nemocnice po ostřelování města Orichiv v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny.

Ruské nálety a ostřelování na Ukrajině zcela zničily 289 škol a 2309 dalších poškodily, uvedla také ukrajinská generální prokuratura. Jen asi polovina škol na Ukrajině je podle náměstka ministra vnitra Jenina připravena k prezenční výuce. Podle kontroly provedené před začátkem školního roku nejlépe splňují bezpečnostní ukazatele vzdělávací zařízení v Zakarpatské, Lvovské a Černivické oblasti, tedy na západní Ukrajině. Špatně je na tom naopak například Mykolajivská oblast na jihu země.

Téměř 60 procent ze zkontrolovaných škol má „ochranné konstrukce“ a každý týden jich takových přibývá, sdělil podle ukrajinských médií ministr školství Serhij Škarlet. Dříve jeho resort podle agentury Unian uvedl, že na Ruskem okupovaných územích a v oblastech bojů a jejich okolí se počítá zatím pouze s on-line výukou. Údaje o počtu zemřelých dětí zveřejněné ukrajinskou generální prokuraturou se zhruba shodují s bilancí OSN. Mezinárodní organizace tento týden uvedla, že boje na Ukrajině si vyžádaly 5587 civilních obětí, mezi nimiž je i 362 dětí. (čtk)

Pátek, 11:20: Ruská vojska na Ukrajině pokračují v ofenzivě směrem na města Soledar a Bachmut na ukrajinském Donbasu a v ostřelování, vyplývá z pravidelného hlášení ukrajinské armády. V Doněcké oblasti na východě Ukrajiny se ruské síly dál soustředí na okolí Bachmutu a Avdijivku, sdělil generální štáb ukrajinské armády. „U Soledaru, Bachmutu a Kodemy vedl nepřítel ofenzivu, ale bezúspěšně. Okolí Avdijivky ostřeluje z tanků a hlavňového a raketového dělostřelectva,“ uvedl štáb. Sdělil také, že Rusové ostřelují ukrajinské pozice také u Kramatorsku. Ruští vojáci podle ukrajinského štábu v posledních hodinách rovněž podnikali dělostřelecké útoky na „objekty“ v okolí Charkova a dalších měst a obcí v Charkovské oblasti. Využívali k tomu podporu bezpilotních letounů provádějících vzdušný průzkum.

Britské ministerstvo obrany k vývoji války na Ukrajině uvedlo, že ruská ofenziva se kvůli nevýkonnosti ruské armády a prudkému ukrajinskému odporu zadrhla a popřelo nedávné tvrzení ruského ministra obrany Sergeje Šojgu, podle něhož se Rusko svým pomalým postupem snaží vyhnout civilním obětem. Moskva ve skutečnosti s pomalým tempem ofenzivy na Ukrajině spokojená není a že Šojgu s Putinem kvůli němu pravděpodobně postavili mimo službu nejméně šest generálů.

Britské ministerstvo obrany dnes odmítlo úterní vyjádření ruského ministra obrany Sergeje Šojgua, podle kterého Rusko záměrně zpomalilo ofenzivu, aby snížilo počet civilních obětí na Ukrajině. Ve stejný den, kdy Šojgu mluvil o snižování obětí mezi civilisty, zasáhla ruská balistická střela krátkého doletu Iskander vlak v Čaplyne a zabila přitom nejméně dvě děti a způsobila více než dvě desítky dalších obětí, podotklo britské ministerstvo. Z toho podle Londýna vyplývá, že Rusku nevadí působit škody včetně úmrtí a zranění civilistů, když se mu zdá, že mu raketové nebo dělostřelecké údery přinesou vojenskou výhodu. (čtk)

Pátek, 10:00: Všech šest reaktorů Záporožské jaderné elektrárny je stále odpojeno od ukrajinské elektrické sítě. Na svém telegramovém účtu to uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Elektřina pro vlastní potřebu atomové elektrárny je podle ní v současné době dodávána prostřednictvím elektrického vedení z ukrajinské energetické soustavy. Pokračují práce na přípravě připojení dvou bloků jaderné elektrárny k síti, poznamenal Enerhoatom.

Zbývají dva reaktory zařízení, které dosud byly v provozu, byly od sítě podle Enerhoatomu odpojeny ve čtvrtek kvůli požáru v areálu blízké tepelné elektrárny, který zasáhl vedení. Několik měst kvůli tomu bylo odpojeno od elektřiny. Požáry a následný zkrat v síti podle ukrajinských sil způsobilo ruské ostřelování. Ruské invazní jednotky okupují Záporožskou jadernou elektrárnu od března. Odpojení dvou zbývajících bloků elektrárny potvrdila také Ruskem dosazená správa Záporožské oblasti, která ovšem ve čtvrtek tvrdila, že zařízení bylo částečně znovu uvedeno do chodu. Požár podle něj zavinily útoky ukrajinských sil.

Ruská agentura TASS s odvoláním na okupační oblastní správu napsala, že v blízkosti největší atomové elektrárny v Evropě vypukl lesní požár. „V oblasti Záporožské JE hoří lesy. Bez dodávek elektřiny dnes (ve čtvrtek pozn. ČTK) na několik hodin zůstala města Enerhodar, Melitopol a Cherson,“ napsal telegramu člen proruské administrativy ukrajinské Záporožské oblasti Vladimir Rogov, jenž zároveň přiložil satelitní snímky, které mají zachycovat oheň. Satelitní záběry, které ukazují požáry v blízkosti Záporožské jaderné elektrárny zveřejnila na svém webu rovněž ukrajinská verze Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). (čtk)

Pátek, 08:00: Rusko a proruské síly provozují na Ukrajině 21 středisek, která slouží k zadržování, výslechům a třídění válečných zajatců a civilistů. Vyplývá to z nové zprávy vědců z Yaleovy univerzity, kterou podpořilo americké ministerstvo zahraničí v rámci snahy pohnat Moskvu k zodpovědnosti za činy spáchané během půl roku trvající války na Ukrajině. Zpráva se odvolává na komerční satelitní snímky a informace z otevřených zdrojů. Na jejich základě s „vysokou mírou jistoty“ identifikuje jednotlivá místa - včetně zařízení, která dříve sloužila jako školy, tržiště a běžné věznice. V jednom vězeňském komplexu byly rovněž identifikovány možné hroby.

Ruská ministerstva obrany a zahraničí a ruské velvyslanectví ve Washingtonu na žádosti o komentář bezprostředně nereagovaly, uvedla agentura Reuters. Humanitární výzkumná laboratoř při Yaleově škole veřejného zdraví, která zprávu vypracovala, je partnerem skupiny pro sledování konfliktu Conflict Observatory (CO) financované americkým ministerstvem zahraničí, která byla spuštěna v květnu s cílem zachytit a analyzovat důkazy o válečných zločinech a dalších zvěrstvech údajně spáchaných Ruskem na Ukrajině.

Výkonný ředitel výzkumné laboratoře Nathaniel Raymond uvedl, že podle jejich zjištění Rusko a jeho stoupenci zavedli „systém filtrace“ pro třídění lidí v okupovaných oblastech, což představuje „mimořádnou situaci v oblasti lidských práv“. Podle Raymonda není známo, kolik civilistů prošlo nebo je stále drženo v těchto jednadvaceti místech. Mezi identifikovanými místy je i vězeňský komplex u Olenivky, kde bylo 29. července při výbuchu údajně zabito 53 ukrajinských válečných zajatců. Výzkumníci z Yaleovy univerzity nově identifikovali narušenou půdu odpovídající jednotlivým nebo hromadným hrobům. K tomuto narušení půdy zřejmě došlo už v dubnu, uvádí se ve zprávě, jež se shoduje s výpovědí bývalého vězně, který uvedl, že zhruba v té době byli zadržení nuceni kopat hroby.

Ačkoli výzkumníci nedospěli k žádnému závěru ohledně osudu ukrajinských válečných zajatců ve věznici, potvrdili také, že další známky narušení půdy na jiných místech areálu byly zachyceny už 27. července, tedy ještě před výbuchem v Olenivce. Ukrajinští představitelé opakovaně obvinili Rusko z deportace statisíců lidí z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny. Moskva popírá, že by od invaze na Ukrajinu 24. února, kterou nazývá „speciální vojenskou operací“, úmyslně útočila na civilisty, a tvrdí, že těm, kteří chtějí odejít, nabízí humanitární pomoc.

Ruské velvyslanectví ve Washingtonu v červenci uvedlo, že americká tvrzení o zadržování Ukrajinců v okupovaných oblastech jsou pokusem o rozdmýchání „rusofobie“ a očerňování ruských ozbrojených sil. Zpráva vědců Yaleovy univerzity se zaměřila na Doněckou oblast, kde Rusko a jeho zástupná samozvaná Doněcká lidová republika (DNR) v březnu ovládly většinu města Mariupol. Starosta města v dubnu uvedl, že asi 40.000 civilistů z města bylo násilně přesunuto na území kontrolované Ruskem nebo odvezeno do Ruska.

Zpráva popisuje systém, na jehož základě jsou civilisté z oblastí postižených konfliktem převáženi do zmíněných středisek, kde jsou registrováni a vyslýcháni, než jsou buď propuštěni, drženi ve vazbě, nebo převezeni do Ruska. Výzkumníci z nejméně pěti nezávislých zdrojů ověřili existenci 21 podobných míst a domnívají se, že součástí tohoto systému je nejméně sedm dalších míst, jejichž existenci se podaří postupně potvrdit, dodal Raymond.

Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ve svém prohlášení znovu vyzvalo Rusko, aby zastavilo všechny filtrační operace a nucené deportace a umožnilo přístup nezávislým pozorovatelům. „Prezident Vladimir Putin a jeho vláda se nebudou moci beztrestně dopouštět tohoto přetrvávajícího zneužívání. Musí být pohnáni k odpovědnosti a Spojené státy a naši partneři nebudou mlčet,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení. (čtk)

Čtvrtek, 22:50: Americký prezident Joe Biden v telefonátu se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským opět ujistil o podpoře Ukrajiny ze strany Spojených států. Jeho mluvčí Karine Jean-Pierrová také uvedla, že Rusko by mělo přistoupit na zřízení demilitarizované zóny okolo Záporožské jaderné elektrárny obsazené ruskými vojsky na počátku invaze. Osud elektrárny budí obavy vzhledem k ostřelování, ze kterého se vzájemně obviňují obě znepřátelené strany.

Zelenskyj označil rozhovor s Bidenem za skvělý a svému protějšku poděkoval za neochvějnou americkou podporu ukrajinského lidu - bezpečnostní i finanční. „Diskutovali jsme o dalších krocích Ukrajiny na cestě k porážce agresora a o tom, jak je důležité pohnat Rusko k odpovědnosti za válečné zločiny,“ napsal ukrajinský prezident na twitteru. List Ukrajinska pravda připomněl, že Spojené státy o středečním svátku ukrajinské nezávislosti přislíbily bojující zemi další balík vojenské pomoci v hodnotě bezmála tří miliard dolarů. (čtk)

Čtvrtek, 20:00: Kvůli požáru, který poškodil elektrické vedení, byly od sítě odpojeny i zbývající dva reaktory Záporožské jaderné elektrárny na jihu Ukrajiny. Na sociální síti telegram to uvedla státní společnost Enerhoatom, která elektrárnu spravuje. Podle ní zásobování elektrárny energií dál funguje a pracuje se na opětovném připojení jednoho z reaktorů do sítě. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) vyjednává o možnosti uskutečnit v nejbližších dnech inspekci záporožského jaderného areálu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pokládá za nezbytné, aby se elektrárna vrátila pod řádnou kontrolu Ukrajiny a aby k ní MAAE měla zajištěný přístup, protože Rusko dovedlo situaci na krok od katastrofy. Odstávka hrozila radiační havárií, pokud by v elektrárně nefungoval automatický systém spuštění generátorů k výrobě elektřiny a pokud by zaměstnanci nepokračovali v práci, citoval prezidenta list Ukrajinska pravda. „Každá minuta pobytu ruských vojáků v jaderné elektrárně hrozí globální katastrofou,“ řekl Zelenskyj ve večerním projevu. „Kvůli ruské okupaci elektrárny průšvih visí na vlásku,“ okomentovala situaci šéfka českého úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

„Aktivita okupujících jednotek způsobila úplné odstřižení Záporožské jaderné elektrárny od sítě poprvé v dějinách elektrárny,“ napsal Enerhoatom. „Vnitřní energetické potřeby jaderné elektrárny jsou aktuálně pokryty díky přenosové soustavě, která funguje mezi jadernou elektrárnou a Záporožskou tepelnou elektrárnou,“ dodala společnost.

Odpojení jaderné elektrárny se šesti reaktory způsobil požár v areálu blízké tepelné elektrárny, který zasáhl vedení. Požáry v Záporožské a Chersonské oblasti a následný zkrat v síti podle ukrajinských sil způsobilo ruské ostřelování. Několik měst kvůli tomu bylo odpojeno od elektřiny. Ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško uvedl, že kvůli odpojení elektrárny od ukrajinské energetické sítě část nemocnic na Ruskem okupovaných územích nemohla kvůli výpadku elektřiny pokračovat v obvyklém provozu.

„V ohrožení se ocitlo to nejcennější - život lidí, kteří jsou  na operačních sálech či na jednotkách intenzivní péče v Chersonské oblasti a v (okupované) části Záporožské oblasti,“ uvedl Ljaško na facebooku.

MAAE podle Reuters sdělila, že ji Ukrajina informovala o obnovení vedení přivádějícího energii do záporožského zařízení po nejméně dvou čtvrtečních výpadcích. Doplnila, že podle Kyjeva ale všech šest reaktorů elektrárny i po obnovení dodávek zůstává odpojeno.

Odpojení dvou zbývajících bloků elektrárny potvrdila také Ruskem dosazená správa Záporožské oblasti, která ovšem tvrdí, že zařízení bylo částečně znovu uvedeno do chodu. „V danou chvíli jsou dodávky elektřiny do všech měst a míst Záporožské oblasti obnoveny,“ tvrdí podle agentury Interfax šéf okupační záporožské správy Jevhen Balickyj (v ruském přepisu Jevgenij Balickij) s tím, že po uhašení požáru se podařilo jeden z bloků uvést znovu do chodu. Požár podle něj zavinily útoky ukrajinských sil.

Největší evropskou jadernou elektrárnu obsadila ruská vojska na začátku března, ale její chod společně s pracovníky ruské státní polečnosti Rosatom stále zajišťují ukrajinští zaměstnanci. Okolí elektrárny bylo v minulých dnech opakovaně cílem ostřelování, ze kterého se navzájem viní Moskva a Kyjev. Situace kolem této elektrárny vyvolává obavy z možné jaderné katastrofy a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) intenzivně vyjednává o inspekci zařízení. Elektrárnu chce podle agentury Bloomberg navštívit před 5. zářím, na něž byla původně ještě před válkou naplánována jiná mezinárodní mise. Ta měla poprvé po 16 letech zhodnotit bezpečnost zařízení.

Delegace MAAE bude schopna provést širší kontrolu, než se původně předpokládalo, uvedla rovněž agentura Bloomberg s odvoláním na diplomaty. Původně totiž MAAE chtěla zkontrolovat, že za šest měsíců války v elektrárně neubyly zásoby obohaceného uranu. Nově ale bylo dohodnuto, že v delegaci budou i experti na bezpečnost, díky nimž bude mít MAAE možnost provést forenzní zhodnocení ostřelování elektrárny. Toto posouzení by mohlo být použito k pohnání k zodpovědnosti těch, kdo za útoky stojí. Představitelé evropských zpravodajských služeb útoky připisují Rusku, které podle nich zařízení používá jako štít pro své síly a k podnikání dělostřeleckých útoků z její blízkosti, dodal Bloomberg.

Rusko naopak tvrdí, že za útoky stojí ukrajinské síly. Vedení dolní komory ruského parlamentu podle agentury TASS vyzvalo MAAE, OSN a parlamenty jednotlivých zemí, aby odpovídajícím způsobem vyhodnotily „zločinné kroky“ Kyjeva. Podrobnosti návštěvy MAAE podle informací agentury Bloomberg projednával šéf mezinárodní organizace Rafael Grossi v Istanbulu s představiteli Rosatomu. Delegace má vyjet z Kyjeva a u města Enerhodar vstoupit na území pod kontrolou ruských sil. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 16:00: RTuský prezident Vladimir Putin nařídil zvýšit početní stav ruské armády ze současných zhruba 1,9 milionu na 2,04 milionu mužů, informuje agentura RIA Novosti s odkazem na zveřejněné nařízení, které vstoupí v účinnost na začátku příštího roku. Rusko už půl roku vede válku na Ukrajině a podle zahraničních expertů se potýká s nedostatkem vojáků.

Podle zveřejněného dokumentu se má početní stav armády včetně vojenského personálu zvýšit na 2,039.758 mužů. Z toho má být 1,150.628 příslušníků aktivního vojenského personálu. Předchozí Putinovo nařízení z roku 2017 stanovilo početní stav ozbrojených sil na 1,902.758 mužů včetně 1,013.628 členů aktivního vojenského personálu. Dnes zveřejněné nařízení nepřibližuje, jakým způsobem má být posílení armády dosaženo, pověřuje ale vládu, aby ministerstvu obrany vyčlenila z rozpočtu odpovídající finance.

Podle údajů Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) mělo Rusko na začátku tohoto roku k dispozici 900 000 příslušníků aktivního vojenského personálu a asi dva miliony rezervistů, kteří sloužili v armádě v posledních pěti letech, uvedla agentura Reuters. Moskva o svých celkových ztrátách na Ukrajině mlčí. Naposledy v březnu informovala, že o život přišlo 1351 ruských vojáků. Podle odhadů západních odborníků by počet padlých vojáků na ruské straně mohl být až desetkrát vyšší než naposledy přiznané číslo. Kyjev pak udává, že ruské síly přišly od začátku války 24. února o 45 000 vojáků. O svých ztrátách neinformuje pravidelně ani Ukrajina. Tento týden ale náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj oznámil, že ve válce s Ruskem padlo téměř 9000 ukrajinských vojáků. (čtk)

Čtvrtek, 11:00: Ukrajinské úřady zvýšily bilanci středečního ruského úderu na nádraží v obci Čaplyne v Dněpropetrovské oblasti - zemřelo podle nich 25 lidí, předchozí údaje hovořily o 22 mrtvých. Podle zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyryla Tymošenka je mezi mrtvými v Čaplyne i jedenáctiletý chlapec, jenž zemřel v troskách budovy, a šestileté dítě. To přišlo o život při požáru auta poblíž nádraží, uvedl Tymošenko. Dalších 31 lidí podle něj utrpělo zranění. Ruské rakety podle úřadů ve středu, kdy si země připomínala 31. výročí své nezávislosti, zasáhly železniční stanici a obytnou čtvrť. Agentura Unian dříve napsala, že ruská raketa zasáhla vlak a zapálila čtyři osobní vagony. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 08:00: Americké ministerstvo zahraničí odsoudilo plánované uspořádání procesu s ukrajinskými válečnými zajatci v Ruskem okupovaném jihoukrajinském Mariupolu. Moskva se „politickými procesy“ chce podle Washingtonu zbavit zodpovědnosti za činy spáchané na Ukrajině, kterou letos v únoru napadla, napsala agentura Reuters.

„Plánované politické procesy jsou protiprávní a výsměchem spravedlnosti a my je důrazně odsuzujeme,“ uvedl v prohlášení mluvčí ministerstva Ned Price a vyzval, aby se Moskva držela mezinárodního práva. Kreml se podle prohlášení „snaží zbavit své zodpovědnosti za agresivní válku a odvrátit pozornost od jasných důkazů zvěrstev, která ruští vojáci na Ukrajině od únorové invaze spáchali“.

Ruskojazyčný server BBC připomněl, že podobné obavy o porušení mezinárodního práva v úterý vyjádřilo OSN. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku týdne uvedl, že pokud Rusko zahájí soud s ukrajinskými vojáky v Mariupolu, znemožní tím jakákoliv budoucí jednání.

Šéf samozvané proruské Doněcké lidové republiky Denis Pušilin dříve uvedl, že soud se zajatými příslušníky ukrajinského pluku Azov se uskuteční do konce léta. Členové pluku společně s dalšími ukrajinskými obránci letos získali mezinárodní pozornost svým odporem proti ruskému obléhání železáren a oceláren Azovstal v Mariupolu. Mariupolská městská rada tento měsíc oznámila, že okupační síly začaly v mariupolské filharmonii montovat vězeňské klece, aby tam uspořádaly demonstrační proces s obránci Ukrajiny. (čtk)

Středa, 22:00: Nejméně 15 mrtvých a 50 zraněných si vyžádal ruský útok na nádraží v obci Čaplyne v Dněpropetrovské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na prezidenta Volodymyra Zelenského. Agentura Unian doplnila, že ruská raketa na nádraží zasáhla vlak, hoří čtyři osobní vagony. „Právě jsem dostal zprávu, že v Dněpropetrovské oblasti ruská raketa zasáhla přímo vagony na nádraží Čaplyne, čtyři osobní vagony tam teď hoří. Zabito bylo nejméně 15 lidí a asi padesátka byla zraněna. Záchranáři zasahují. Ale bohužel počet obětí ještě může vzrůst,“ uvedl Zelenskyj podle agentury Unian.

Ukrajinský prezident již informoval Radu bezpečnosti OSN o nejnovějším ruském útoku, jehož bilance podle hlavy státu zprvu činila dva mrtvé a pět zraněných. „Takto žijeme každý den. Tak se Rusko připravilo na toto zasedání Rady bezpečnosti OSN,“ řekl Zelenskyj.

Východně od města Dnipro po zásahu obytného domu ve středu odpoledne zemřelo 11leté dítě, uvedl zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Ze sutin vyprostili záchranáři další dvě děti, které přežily. Celkem ruská armáda zasáhla místa ve třech dalších okresech v oblasti.

Kritickou infrastrukturu v Chmelnycké oblasti zasáhly dvě rakety, uvedl oblastní šéf Serhij Hamalij. Požár se podle něj podařilo hasičům dostat pod kontrolu, informace o možných obětech se podle něj zjišťují. Terčem ostřelování byla podle ukrajinských úřadů také Žytomyrská oblast na severozápadě země.

Ukrajina slaví výročí své nezávislosti. V předvečer svátku se objevila varování před nebezpečím ruských raketových útoků, úřady proto zakázaly hromadné akce. Právě také uplynulo půl roku od vpádu ruských vojsk z 24. února, kterým začala válka Ruska proti Ukrajině. Největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války také vyvolal největší migrační krizi na kontinentu od konce druhé světové války.

Zelenskyj zdůraznil, že jedině ukrajinské vítězství ve válce s Ruskem ochrání zbytek světa od ruských válečných zločinců. „Jestli nezastavíme Rusko vítězstvím Ukrajiny, pak se ruští zabijáci objeví i v dalších zemích, v Evropě, Asii, Africe, Latinské Americe,“ varoval ukrajinský prezident podle agentury Ukrinform. „Není válečných zločinů, kterých by se Rusko na Ukrajině nedopustilo,“ řekl. Zdůraznil, že právě teď se na Ukrajině rozhoduje o budoucnosti světa - a o tom, zda bude vůbec nějaká budoucnost. (čtk)

Středa, 21:00: Rusko za půl roku války proti Ukrajině zaplatilo ztrátou přibližně 45.700 vojáků, 1924 tanků, 4243 obrněných vozidel, 1036 děl, 266 raketometů, 147 protileteckých zbraní, 234 letadel, 199 vrtulníků, 819 bezpilotních letounů, 196 střel s plochou dráhou letu, 15 plavidel, 3160 vozidel a cisteren a 99 kusů speciální techniky, odhadl ukrajinský generální štáb. Podle ukrajinské verze časopisu Forbes tak Rusko přišlo o zbraně za 16,56 miliardy dolarů.

Ruské ministerstvo obrany naopak podle agentury TASS tvrdí, že od začátku „speciální vojenské operace“, jak Moskva oficiálně nazývá válku proti Ukrajině, ruské síly zničily 268 ukrajinských letadel, 148 vrtulníků, 1803 dronů, 369 raketových protileteckých zbraní, 4382 tanků a dalších obrněných vozidel, 819 raketometů, 3339 děl a minometů a 5034 kusů speciální vojenské automobilové techniky.

Tvrzení znepřátelených stran o ztrátách protivníka nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů. Obě strany své ztráty tají, nicméně náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj před dvěma dny uvedl, že v bojích padlo téměř 9000 ukrajinských vojáků. Ruské ministerstvo obrany o lidských ztrátách naposledy informovalo 25. března, tedy měsíc po začátku invaze, kdy uvedlo, že o život přišlo 1351 ruských vojáků.

BBC na své ruskojazyčné stránce před pěti dny napsala, že z otevřených zdrojů zjistila jména 5701 ruských vojáků zabitých na Ukrajině, z nichž bylo 966, tedy 17 procent, důstojníky, a to včetně čtyř generálů a 34 plukovníků.

Ukrajinská verze časopisu Forbes spočítala, že ukrajinští vojáci za šest měsíců bojů zničili 12.142 ruských zbraní a kusů techniky v hodnotě 16,56 miliardy dolarů (téměř 410 miliard Kč). Nejdražší položku představoval v dubnu potopený křižník Moskva, jehož hodnotu list odhadl na 750 milionů dolarů (18,6 miliardy Kč). Druhou příčku zaujal transportní letoun Il-76 ruských výsadkářů za 86 milionů dolarů, sestřelený v Kyjevské oblasti ještě na konci února. Třetí příčku obsadila výsadková loď Saratov za 75 milionů dolarů, zničená v okupovaném přístavu Berďansk u Azovského moře. Souhrnně je ale nejcitelnější ztráta 234 letadel za 5,3 miliardy dolarů.

Hodnotu zničené techniky Forbes vyčísloval na základě exportních cen, popřípadě bral v úvahu hodnotu analogických zbraní a ve výjimečných případech vycházel z hodnocení odborníků. Forbes do nynějšího odhadu nezapočítal ruské rakety a střely s plochou dráhou letu. Jen v prvních dvou měsících války šlo podle generálního štábu o 1300 raket a střel, jejichž hodnotu Forbes tehdy vyčíslil na 7,5 miliardy dolarů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny odhadl, že ruské jednotky během půl roku války odpálily proti Ukrajině přibližně 3500 střel a raket. (ceskenoviny)

Středa, 15:30: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil prostřednictvím videohovoru na jednání Rady bezpečnosti OSN. Úvodem informoval o nejnovějším raketovém útoku Ruska na železniční stanici v Dněpropetrovské oblasti. Následně vyzval Rusko, aby přestalo s jaderným vydíráním a stáhlo se ze Záporožské jaderné elektrárny. „Tohle je náš každodenní život,“ poznamenal Zelenskyj o raketovém útoku, který si podle něj vyžádal dva mrtvé a pět zraněných. „Takto se Rusko připravilo na zasedání OSN,“ dodal s tím, že bilance útoku může stoupat.

Ukrajinský prezident se vyjádřil také k situaci v Záporožské jaderné elektrárně, kterou okupují ruské jednotky. „Rusko musí bezpodmínečně přestat s jaderným vydíráním a jednoduše se z elektrárny stáhnout,“ řekl Zelenskyj na setkání, které bylo svoláno u příležitosti šesti měsíců od ruské invaze do jeho země.

Generální tajemník OSN António Guterres v RB OSN odsoudil „absurdní“ válku na Ukrajině, která přesně šest měsíců po začátku ruské invaze do země představuje „smutný a tragický milník“. „Dnešek je smutným a tragickým milníkem, šest měsíců od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu,“ řekl António Guterres a odsoudil „důsledky této absurdní války, které dalece přesahují hranice Ukrajiny“. Zopakoval hluboké znepokojení nad vojenskými aktivitami v okolí Záporožské jaderné elektrárny a dodal, že „další vyhrocení situace by mohlo vést k sebezničení“.

K odsouzení války na Ukrajině se připojila také americká velvyslankyně při OSN Linda Thomas-Greenfield. „Dnes uplynulo šest měsíců promyšlené, neospravedlnitelné, brutální a rozsáhlé války Ruska proti Ukrajině, šest měsíců zjevných lží a porušování mezinárodního práva, šest měsíců strašlivých zvěrstev,“ prohlásila. „Za všechno toto násilí a krveprolití, za humanitární a potravinovou krizi, za porušování lidských práv a hrozby vůči zranitelným skupinám nese odpovědnost výhradně Rusko,“ dodala americká velvyslankyně.

Rada bezpečnosti OSN na úvod setkání hlasovala o tom, zda na něm bude moci Volodymyr Zelenskyj vůbec vystoupit. Rusko se proti jeho účasti prezidenta země, kterou částečně vojensky okupuje, ohradilo, ale při hlasování bylo proti jako jediné; třináct členů RB OSN se vyslovilo pro a Čína se zdržela. (čtk)

Středa, 14:00: Americký prezident Joe Biden oznámil dosud největší vojenskou pomoc Ukrajině za bezmála tři miliardy dolarů (74 miliard korun). Pomoc má umožnit získat letecké obranné systémy, dělostřeleckou techniku a munici, bezpilotní letecké systémy a radary. Britský premiér Johnson na Ukrajině přislíbil další vojenskou pomoc v hodnotě 54 milionů liber (téměř 1,6 miliardy korun).

O trvající podpoře Ukrajinu ujišťovala řada dalších západních lídrů včetně generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga, předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen nebo generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Solidaritu dal Ukrajině najevo dnes také například český premiér Petr Fiala a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Ministryně obrany Černochová ČTK sdělila, že Česko za půl roku války dodalo na Ukrajinu vojenský materiál za 3,8 miliardy korun. Z bezpečnostních důvodů ale v kontextu pokračující války nechtěla komentovat podobu konkrétních dodávek. Doplnila, že Česko pomáhá také raněným ukrajinským vojákům. Norské ministerstvo obrany uvedlo, že společně s Británií Ukrajině dodá bezpilotní letouny Black Hornet v hodnotě až 90 milionů norských korun (kolem 229 milionů Kč). (čtk)

Středa, 13:00: Zpomalení tempa ruské speciální vojenské operace na Ukrajině je záměrné a má minimalizovat počet civilních obětí, prohlásil podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Během vystoupení na schůzce ministrů obrany Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) tvrdil, že operace, jak Rusko oficiálně nazývá válku na Ukrajině, pokračuje podle zamýšleného plánu a bude dosaženo všech jejích cílů. „Dělá se vše pro to, aby se předešlo obětem mezi civilním obyvatelstvem. To samozřejmě zpomaluje tempo ofenzivy, ale děláme to záměrně,“ citovala Šojgua agentura TASS.

Moskva od začátku války na Ukrajině, která trvá už šest měsíců, prohlašuje, že neútočí na civilisty. Zprávy, které přicházejí od ukrajinských představitelů nebo z nezávislých médií ale hovoří o častých zásazích rezidenčních oblastí, zdravotnických zařízení nebo škol v ukrajinských městech a o úmrtích a zraněních místních obyvatel.

Šojgu ve svém projevu také tvrdil, že ruská invaze na Ukrajinu byla nutná, protože Kyjev představoval „skutečnou hrozbu“ pro obyvatele ukrajinského Donbasu, průmyslové oblasti na východní Ukrajině s početným ruskojazyčným obyvatelstvem, i pro Rusko. Šojgu také prohlásil, že Rusko pokračuje v nastolování míru na obsazených ukrajinských územích, a obvinil Západ, že jeho dodávky zbraní na Ukrajinu prodlužují konflikt a zvyšují počty obětí.

Deklarace o vzniku SCO, v níž dominantní postavení mají Rusko a Čína, byla podepsána v Šanghaji v roce 2001. Dalšími členy regionálního bezpečnostního uskupení jsou bývalé sovětské středoasijské republiky Kyrgyzstán, Kazachstán, Tádžikistán a Uzbekistán, a rovněž Indie a Pákistán. (čtk)

Středa, 10:00: Ukrajinci během posledních šesti měsíců změnili dějiny, svět i sebe a dali lidstvu naději na spravedlnost. Ve svém projevu k národu při příležitosti Dne nezávislosti Ukrajiny to podle agentury Ukrinform uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters rovněž prohlásil, že jeho země se znovu zrodila, když ji před půl rokem vojensky napadlo Rusko, a v boji zvítězí.

„Ve světě se 24. února ve čtyři hodiny ráno objevil nový národ. Nenarodil se, ale obrodil se. Národ, který neplakal, nekřičel a nezalekl se. Neutíkal. Nevzdal se. A nezapomněl,“ uvedl podle Reuters Zelenskyj v předem natočeném projevul před Památníkem nezávislosti v centru Kyjeva. „Co je pro nás konec války? Říkali jsme: Mír. Nyní říkáme: Vítězství,“ uvedl čtyřiačtyřicetiletý prezident v emotivním projevu.

„Rusko nám před šesti měsíci vyhlásilo válku. Po celé Ukrajině se 24. února ozvaly výbuchy a střelba… 24. února nám řekli: Nemáte šanci. 24. srpna říkáme: Šťastný Den nezávislosti, Ukrajino! Za těch šest měsíců jsme změnili dějiny, změn ili jsme svět a změnili jsme se sami,“ prohlásil Zelenskyj podle Ukrinform. Ukrajinci nyní podle svého prezidenta přesně vědí, kdo je jejich „bratr a přítel“ a kdo není „ani náhodný známý“. „A celý svět zjistil, kdo jsou Ukrajinci. A co je Ukrajina. Nikdo už nebude říkat: Je to někde vedle Ruska,“ poznamenal Zelenskyj. Prohlásil, že jeho vlast rovněž dala světu novou naději, že spravedlnost „neopustila náš cynický svět“.

Ukrajina si ve středu připomíná 31. výročí své nezávislosti a zároveň je to přesně půl roku od okamžiku, kdy ruská invazní vojska napadla zemi. Ukrajinské úřady se dnes obávají zesílených ruských útoků. Po několika dnech opakovaných varování před možností ruských raketových úderů na velká města byly dnes ulice v centru Kyjeva nezvykle prázdné, poznamenal Reuters. (čtk)

Středa, 09:00:  Ukrajinské ozbrojené síly odrazily ruské útoky v okolí měst Bachmut a Avdijivka v Doněcké oblasti. Ve své pravidelné ranní svodce to uvedl ukrajinský generální štáb. Invazní armáda podle něj nadále soustředí své úsilí na získání plné kontroly nad Doněckou oblastí a udržení okupovaných částí regionů, jako je Chersonská, Charkovská nebo Záporožská oblast, a také na obnovení bojeschopnosti svých jednotek.

„Ruské jednotky pokračují v leteckých a raketových úderech na civilní objekty po celé Ukrajině,“ tvrdí dále velení ukrajinských ozbrojených sil, které zároveň vyzvalo obyvatele, aby neignorovali letecké poplachy. „Nepřítel vedl útočné boje ve směru na Bachmutske a Kodemu. Bez úspěchu,“ uvedl ukrajinský generální štáb s odkazem na obce u města Bachmut. Jižněji v Doněcké oblasti, poblíž Avdijivky, pak ruské jednotky podle něj útočily ve směru na obce Pisky a Nevelske. „Bez úspěchu,“ poznamenalo velení ukrajinských sil.

Ukrajina si ve středu připomíná 31. výročí své nezávislosti; zároveň je to přesně půl roku od chvíle, co ruská invazní vojska napadla Ukrajinu. Úřady se obávají zesílených ruských útoků.

Britské ministerstvo obrany ve svém pravidelném zhodnocení bojů uvedlo, že ruská ofenziva v Donbasu postupuje minimálně a Rusko očekává velký ukrajinský protiútok. Z operačního hlediska podle něj invazní jednotky nemají dostatek munice, vozidel a personálu.

I britský resort obrany připomíná, že Rusko na Ukrajinu zaútočilo přesně před půl rokem. „Cílem bylo svrhnout vládu a okupovat většinu země. V dubnu si ruští představitelé uvědomili, že tento záměr selhal, a vrátili se ke skromnějším cílům na východě a jihu Ukrajiny,“ uvádí Britové. „Morálka je v mnoha částech (ruské) armády bídná a vojsko je značně rozloženo. Diplomatická síla (Ruska) je oslabena, jeho dlouhodobé hospodářské vyhlídky jsou chmurné. Po šesti měsících se ruská válka ukázala jako nákladná a strategicky škodlivá,“ dodal britský resort obrany. (čtk)

Úterý, 18:00: Německo se chystá poskytnout Ukrajině zbraně za dalších 500 milionů eur. Podle nejmenovaného zdroje agentury Reuters to při návštěvě Kanady uvedl kancléř Olaf Scholz. Dodávka má zahrnovat systémy protivzdušné obrany IRIS-T či raketomety. Zbraně budou předány v roce 2023, některé ale zřejmě i dříve. Zdroj Reuters, který se v Torontu účastnil on-line konference o Ukrajině, dodal, že nově přislíbené dodávky - prezentované jako příspěvek k modernizaci ukrajinských ozbrojených sil - musí ještě schválit rozpočtový výbor německého parlamentu.

Součástí zbraňového balíčku mají být další tři systémy protivzdušné obrany IRIS-T, kolem deseti obrněných vyprošťovacích vozidel, 20 raketometů, naváděná munice a systémy obrany proti dronům. „Mezinárodní společenství nikdy nepřijme nezákonnou, imperialistickou anexi ukrajinského území ze strany Ruska,“ citovala z projevu Scholze na konferenci agentura DPA. Německo bude podle něj pevně stát na straně Ukrajiny, „dokud bude Ukrajina potřebovat naši podporu“. (čtk)

Úterý, 16:00: Ukrajinci mohou počítat s polskou podporou až do „posledního dne boje“, prohlásil v Kyjevě polský prezident Andrzej Duda po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Polská hlava státu dala podle serveru Rzeczpospolita najevo přesvědčení, že Ukrajina zvítězí a získá zpět všechna svá území, která okupuje Rusko. Zelenskyj po schůzce Polákům poděkoval a na tiskové konferenci zároveň pohrozil Moskvě „mocnou odpovědí“ pokud své útoky proti Ukrajině zintenzivní.

Objevují se totiž varování, že za úterního Dne vlajky a středečního Dne nezávislosti Ukrajiny hrozí masivnější údery. Například americká ambasáda v Kyjevě varovala že v následujících dnech se ruské síly budou snažit zintenzivnit útoky na civilní infrastrukturu i vládní objekty. „Rusko to dělá neustále. Mohou zvýšit počet úderů? Ano, to mohou 23. a 24. (srpna) udělat,“ odpověděl Zelenskyj podle agentury Reuters na otázku, jak by Ukrajina reagovala, pokud by Rusko obnovilo raketové údery na Kyjev.

„Co udělá Ukrajina, když zasáhnou Kyjev? Totéž co nyní. Protože pro mě jako pro prezidenta a pro každého Ukrajince je Kyjev, Černihiv, Donbas totéž,“ uvedl. Reakce podle něj bude stejná za každé ukrajinské město, které se stane terčem Ruska. „Pokud nás zasáhnou, dostanou odpověď, mocnou odpověď,“ uvedl ukrajinský prezident, podle něhož bude den ze dne odpověď „silnější a silnější“.

„Ukrajina, Ukrajinci se mohou na Polsko spolehnout, mohou se spoléhat na Poláky,“ prohlásil mimo jiné Duda. „Lidé na západě Evropy si vůbec neuvědomují, co znamená ruská agrese, ruský imperialismus. Tady, v zemích, které byly za železnou oponou, lidé vědí, co to znamená nebýt zcela svobodný, co znamená ruská okupace,“ poznamenal polský prezident.

„Hovořili o obraně, bezpečnosti, podpoře, ochraně našich Ukrajinců, našich dětí v Polsku. Jsem vděčný celé polské společnosti, která je k Ukrajině tak vřelá,“ řekl Zelenskyj, jehož země čelí ruské vojenské agresi už bezmála půl roku. Duda, jenž je v Kyjevě potřetí od začátku ruské invaze, se podle své kanceláře rovněž účastní summitu takzvané Krymské platformy. To je fórum za účasti vrcholných zahraničních představitelů a mezinárodních organizací, které usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a ukončení okupace poloostrova, který Rusko anektovalo v roce 2014.

Zelenskyj konferenci podle Reuters zahájil prohlášením, že Kyjev obnoví ukrajinskou vládu nad anektovaným poloostrovem. „K překonání teroru je nezbytné zvítězit v boji proti ruské agresi. Je nezbytné osvobodit Krym. Bude to resuscitace světového práva a pořádku,“ pronesl.

Varšava je jedním z největších podporovatelů Kyjeva a od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, překročily hranice do Polska miliony ukrajinských uprchlíků, mnoho z nich našlo v sousední zemi azyl. O víkendu se Varšava ohradila proti nedávné zprávě serveru Politico, podle něhož šest největších evropských zemí - včetně Polska - po celý červenec nenabídlo Ukrajině žádné dvoustranné závazky ohledně vojenské pomoci.

Na konferenci Krymské platformy prostřednictvím videospojení vystoupil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který zopakoval, že Severoatlantická aliance plně stojí při Ukrajině a bude dlouhodobě podporovat její svrchovanost, územní integritu a právo na sebeobranu. Stát při Kyjevu bude NATO i při nadcházející nelehké zimě, slíbil Stoltenberg. Ukrajina podle něj utrpěla šesti příšernými měsíci války, ale také ukázala schopnost odolávat agresi - opětovat úder, znovu dobýt území a Rusku způsobit značné ztráty. „Je to válka vůlí a logistiky. Proto musíme udržet naši podporu Ukrajině dlouhodobým způsobem,“ dodal. (ceskenoviny)

Úterý, 10:00: Polský prezident Andrzej Duda přijel do Kyjeva, kde bude jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Probírat budou mimo jiné další vojenskou pomoc východoevropské zemi, která už téměř půl roku čelí ruské invazi. Informovala o tom na svém twitteru kancelář hlavy polského státu. Je to třetí návštěva polského prezidenta v ukrajinské metropoli od vypuknutí invaze, poznamenal server Onet.

„Prezident Andrzej Duda je na pozvání prezidenta Volodymyra Zelenského v Kyjevě. Během návštěvy se budou konat bilaterální jednání prezidentů a delegací, které budou věnované situaci na Ukrajině, podpoře ve vojenské, ekonomické a humanitární oblasti a dvoustranné spolupráci,“ uvedla kancelář polského prezidenta. Duda se podle ní zúčastní rovněž summitu takzvané Krymské platformy. To je fórum za účasti hlav států a mezinárodních organizací, která usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a ukončení okupace poloostrova, který Rusko anektovalo v roce 2014.

Varšava se o víkendu ohradila proti nedávné zprávě serveru Politico, podle něhož šest největších evropských zemí - včetně Polska - po celý červenec nenabídlo Ukrajině žádné dvoustranné závazky ohledně vojenské pomoci. Náměstek polského ministra obrany Wojciech Skurkiewicz podle agentury PAP uvedl, že Polsko poskytuje pomoc Ukrajině neustále. (čtk)

Úterý, 08:00: Proruské úřady v Záporožské oblasti vydávají ukrajinské občany vstupující do okupovaného regionu za dočasné žadatele o azyl a tím nepřímo vyhlásily nezávislost regionu na Ukrajině. Ve své pravidelné zprávě o válce na Ukrajině to napsal americký Institut pro studium války (ISW).

Šéf okupační správy oblasti Jevhen Balickyj (rusky Jevgenij Balickij) podepsal dekret, na jehož základě se lidé musí registrovat. Zavádí také dočasné identifikační formuláře pro všechny „osoby bez státní příslušnosti“. Rusko zároveň pokračuje ve vytváření nových takzvaně dobrovolnických oddílů. Rekruty pro doplnění armádních stavů hledá zejména v Přímořském kraji na Dálném východě; slibuje jednorázový bonus 300 000 rublů (124 000 Kč) a měsíční plat 200 000 rublů (83 000 Kč), uvádí ISW. (čtk)

Pondělí, 19:00: Protivzdušná obrana na anektovaném ukrajinském poloostrově Krymu v pondělí večer sestřelila nad předměstím Sevastopolu objekt letící ve velké výšce, nejspíše bezpilotní letoun, uvedl sevastopolský gubernátor Michail Razvožajev. Sevastopol je sídlem ruské Černomořské flotily, jejíž velitelství se již dvakrát během měsíce stalo terčem náletu dronu, naposledy v sobotu. „V 18:15 moskevského času (v 17:15 SELČ) zareagovala protivzdušná obrana. Sestřelila objekt. Letěl ve velké výšce, a proto byl zvuk slyšet v různých čtvrtích města. Předběžně, šlo znovu o dron,“ citovala gubernátora agentura TASS.

Na Krymu, který Ukrajina pokládá za okupovanou část svého území, v poslední době několik vojenských objektů - letišť a muničních skladů - poničily exploze, které ruské úřady nejprve připisovaly nedodržení předpisů požární bezpečnosti, později připustily možnost sabotáže.

V sobotu podle jednoho z exilových vůdců krymských Tatarů Refata Čubarova narazil do budovy velitelství ruské Černomořské flotily v Sevastopolu bezpilotní letoun. Ruskem dosazený sevastopolský gubernátor Michail Razvožajev podle TASS ale uvedl, že protivzdušná obrana sestřelila dron přímo nad velitelstvím. Incident podle něj nezpůsobil žádné vážné škody ani zranění. „Spadl na střechu a vzplál,“ řekl Razvožajev o útoku, ze kterého obvinil ukrajinské ozbrojené síly.

Na konci července podle ruských úřadů vletěl na nádvoří velitelství dron a při incidentu utrpělo zranění šest lidí. Ukrajinské úřady tehdy tvrzení Rusů označily za provokaci.

Předminulý týden výbuch otřásl ruskou leteckou základnou Saky. Podle Moskvy tam explodovala letecká munice. Podle satelitních snímků, které zveřejnila společnost Planet Labs, ovšem výbuch poškodil letadla i letištní infrastrukturu. Podle nejmenovaného západního představitele exploze vyřadily z provozu více než polovinu bojových letadel Černomořské flotily.

Minulý týden Moskva obvinila diverzanty ze série explozí v muničním skladu u města Džankoj na severu Krymu. Výbuchy týž den otřásly také leteckou základnou Hvardijske (rusky Gvardejskoje) u Simferopolu v centrální části Krymu.

Minulý čtvrtek pozdě večer byly z Krymu hlášeny další exploze, tentokráte od letiště Belbek u Sevastopolu, které je největší leteckou základnou ruských okupačních sil na Krymu. Razvožajev tehdy uvedl, že ruská protivzdušná obrana sestřelila ukrajinský bezpilotní letoun a že nejsou hlášeny žádné škody. Krymské úřady ve stejný den také informovaly o operaci protivzdušné obrany v Kerči na východě Krymu, kde byl podle nich rovněž sestřelen bezpilotní letoun.

I následující den přicházely z Krymu zprávy o explozích, podle BBC byly slyšet v Jevpatoriji na černomořském pobřeží. Představitelé Ruskem dosazené správy poloostrova pak informovali, že v Jevpatoriji i v Sevastopolu patrně střílela ruská protivzdušná obrana.

Kyjev se v případě hlášených explozí a incidentů z Krymu zdržel oficiálních komentářů, zároveň však někteří představitelé naznačili, že by za nimi mohly být ukrajinské složky a zbraně dlouhého doletu nebo sabotáže, poznamenala tehdy agentura Reuters. (čtk)

Pondělí, 13:20:  Ruská tajná služba FSB obvinila ukrajinské zpravodajské služby z vraždy Darji Duginové, dcery ultranacionalistického ideologa Alexandra Dugina. Informovaly o tom dnes agentury TASS a Interfax. Devětadvacetiletá Duginová zemřela v sobotu při explozi auta nedaleko Moskvy. FSB tvrdí, že pachatelkou zločinu je ukrajinská občanka, která poté odjela do Estonska. Neoficiální obvinění na adresu Ukrajiny zazněly už o víkendu a Kyjev je kategoricky odmítl. (čtk)

Pondělí, 10:00: Ruské jednotky před blížícím se výročím nezávislosti Ukrajiny pokračují v ofenzivě na východě a jihu země. Informoval o tom v pravidelném ranním přehledu situace na bojišti ukrajinský generální štáb. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden prohlásil, že Moskva u příležitosti výročí ukrajinské nezávislosti, na něž připadá i půlrok od začátku ruské invaze, chystá něco „obzvlášť ošklivého“.

Podle hlášení ukrajinského generálního štábu se ruské jednotky nadále zaměřují na získání plné kontroly nad Luhanskou a Doněckou oblastí a na udržení částí Chersonské a Charkovské oblasti. Boje pokračují také v Záporožské a Mykolajivské oblasti. Zvláštní pozornost ruská armáda věnuje městu Nikopol, které v neděli několikrát ostřelovala. Způsobila tak požár, v jehož důsledku se zastavily dodávky elektřiny pro asi 3000 lidí. Nikopol leží v blízkosti Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny. Ukrajinské jednotky podle Kyjeva nadále provádí úspěšné raketové a dělostřelecké útoky na pozice okupantů.

Prezident Zelenskyj v souvislosti s blíže neupřesněnou obavou týkající se vývoje při výročí ukrajinské nezávislosti hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a informoval i další lídry včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana či generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Ukrajinci si Den nezávislosti připomenou ve středu 24. srpna.

Britské ministerstvo obrany v analýze upozornilo na video, které se v polovině srpna objevilo na ukrajinských kanálech sociálních médií a údajně zachycuje některé členy vojenské jednotky samozvané proruské Luhanské lidové republiky (LNR). Ti v prohlášení odmítli nasazení do útočných operací v sousední Doněcké oblasti. Bojovníci tvrdili, že splnili svou povinnost při nedávném zajištění kontroly LNR nad celou Luhanskou oblastí, píše britský resort obrany.

Příslušníci zmíněné jednotky nejsou ochotni bojovat v Doněcké oblasti navzdory hrozbám a zastrašování ze strany vyšších velitelů, uvádí dále Britové, kteří se domnívají, že Rusko má stále větší potíže s motivací pomocných sil, jež používá k posílení svého pravidelného vojska na Donbase. „Velitelé se pravděpodobně uchylují k přímým finančním pobídkám, zatímco některé bojové jednotky jsou považovány za nespolehlivé pro útočné operace,“ píše britské ministerstvo.

Americký Institut pro studium války (ISW) pak ve své analýze tvrdí, že ruské ofenzivní operace na východní Ukrajině pravděpodobně vrcholí, i když malých úspěchů v postupu invazní armáda ještě zřejmě dosáhne. Útoky směrem k Bachmutu a v okolí Avdijivky nyní podle něj ustávají. „Neschopnost ruských sil využít předchozí zisky v okolí Bachmutu a Avdijivky je příkladem zásadnějšího ruského vojenského problému - projevené neschopnosti proměnit taktické zisky v operační úspěchy,“ píše ISW.

Rusům se podle něj nedaří využívat taktických průlomů k manévrování do týlu Ukrajinců ani k rozbití významných částí ukrajinských obranných linií. „Pomáhá to vysvětlit extrémně pomalé tempo ruského postupu na východě a silně to naznačuje, že Rusové nebudou schopni v nadcházejících měsících získat o mnoho více území, pokud se situace nevyvine nepředvídaným způsobem,“ uvádí institut. Zároveň poznamenává, že ruské okupační úřady zintenzivnily únosy na zabraných územích před blížícím se ukrajinským Dnem nezávislosti. (ceskenoviny)

Neděle, 22:00: Lídři Spojených států, Británie, Francie a Německa po konferenčním hovoru vyzvali ke zdrženlivosti v okolí Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny na Ukrajině. Požadují také inspekční misi Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v zařízení, z jejíhož ostřelování se v posledních týdnech navzájem obviňují Kyjev i Moskva.

Ve společném telefonátu britský premiér Boris Johnson, americký prezident Joe Biden, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz vyzvali k vojenské zdrženlivosti v okolí Záporožské jaderné elektrárny. Agentuře MAAE by podle nich mělo být urychleně umožněno vyslat inspektory do této lokality, uvedla agentura DPA s odvoláním na mluvčího německé vlády.

Západní lídři nadto konstatovali „pevné odhodlání podporovat Ukrajinu tváří v tvář ruské invazi“, uvádí se ve společném prohlášení zveřejněném kanceláří britského ministerského předsedy, z něhož citovala agentura Reuters.

Rusko a Ukrajina se v posledních týdnech opakovaně vzájemně obviňovaly z ostřelování bezprostředního okolí elektrárny, která se nachází ve městě Enerhodar v Záporožské oblasti a kterou stále řídí ukrajinští technici. Šéf ukrajinské vojenské správy ve městě Nikopol Jevhen Jevtušenko dnes podle serveru Kyiv Independent uvedl, že ruské síly z prostor elektrárny ostřelovaly dělostřelectvem hřbitov v obci Marhanec.

Francouzský prezident při pátečním telefonickém rozhovoru sdělil svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, že je znepokojen bezpečnostními riziky v jaderném zařízení. Šéf šéf Kremlu podle něj souhlasil s vysláním expertů MAAE do této elektrárny. (čtk)

Neděle, 18:00: Rusko použilo během invaze na Ukrajině třikrát hypersonické rakety Kinžal. V ruské státní televizi to řekl ministr obrany Sergej Šojgu, který podle agentury Reuters dále prohlásil, že ruské hypersonické střely se při zasahování důležitých cílů ve všech případech osvědčily. „Během zvláštní vojenské operace jsme je nasadili třikrát. A třikrát prokázaly brilantní vlastnosti,“ řekl Šojgu na stanici Rossija 1. „Ve skutečnosti nikdo jiný takovou raketu nemá (…) Není možné ji odhalit nebo zachytit,“ pokračoval Šojgu podle agentury TASS.

Střely Kinžal jsou součástí řady nových hypersonických zbraní, které ruský prezident Vladimir Putin představil v roce 2018, kdy zároveň řekl, že mohou zasáhnout téměř jakékoliv místo a světě a vyhnout se protiraketovému štítu Spojených států. Na Ukrajině Rusko rakety Kinžal použilo zhruba měsíc po začátku invaze, kdy zasáhlo velký sklad zbraní v Ivano-Frankivské oblasti na západě země, píše Reuters.

Ukrajinská agentura Unian poznamenala, že Rusko nasadilo střely Kinžal 7. srpna při úderu na vojenské objekty ve Vinnycké oblasti. Agentura už dříve informovala o vyjádření velení ukrajinských vzdušných sil, které tehdy připustilo, že stávající prostředky ukrajinské protivzdušné obrany neumožňují tyto rakety efektivně odhalit a zničit.

Vojenský a politický pozorovatel Oleksandr Kovalenko v polovině srpna podle Unian uvedl, že Rusko má raket Kinžal ve výzbroji méně než 40. O desítkách kusů raket Kinžal ve výbavě ruské armády hovořilo rovněž velení ukrajinských vzdušných sil. Hypersonické zbraně se pohybují nejméně pětkrát rychleji než zvuk a jsou vzhledem k rychlosti a manévrovacím schopnostem obtížně sledovatelné a zachytitelné. Kinžal má podle ruské armády dolet 2000 kilometrů a podle Šojgua je schopen letět rychlostí přes 10 machů, tedy desetkrát rychleji než zvuk. (čtk)

Neděle, 10:00: Ruské invazní jednotky útočí ve směru na Mykolajiv, mají částečný úspěch. Obsadily jižní okraj obce Blahodatne, boje pokračují. Ve své ranní operační svodce to v neděli uvedl ukrajinský generální štáb. Blahodatne se nachází asi 50 kilometrů od Mykolajivu, který je pod kontrolou ukrajinských sil. Velení ukrajinských sil dále hlásí ruské útoky i na dalších místech fronty, někde se je podle něj ukrajinským vojákům podařilo odrazit.

Nepřítel se snaží pokračovat v útočných operacích v Doněcké oblasti, uvedl ukrajinský generální štáb. Útočí podle něj například v místech, kde se nacházejí obce Pisky nebo Marjinka, kde pokračují boje. Ruské jednotky podle něj podnikly ofenzivu ve směru na Berestove a Ivano-Darjivku, které leží mezi Lysyčanskem a Bachmutem.

V Charkovské oblasti se podle něj ruské jednotky pokusily podniknout útočné operace kolem obcí Bražkivka, Sulyhivka a Nova Dmytrivka, které se nacházejí u hranic s Doněckou oblastí. „Utrpěly ztráty a stáhly se,“ tvrdí ukrajinský štáb. Na dalších místech fronty ukrajinské ozbrojené síly hlásí ruské ostřelování nebo letecké útoky.

Velení ukrajinských sil  rovněž informovalo o přesunu systémů ruské protivzdušné obrany na území Běloruska. „Hrozba nepřátelských raketových a leteckých úderů z území a vzdušného prostoru této země nadále trvá,“ uvedl ukrajinský generální štáb. (čtk)

Neděle, 08:00: Ruské ministerstvo obrany obvinilo Ukrajinu, že záměrně otrávila několik ruských vojáků v Záporožské oblasti botulotoxinem. Vojáci byli na konci července převezeni do nemocnice s těžkými známkami otravy, cituje vyjádření Moskvy agentura Reuters. Poradce ukrajinského ministerstva vnitra v reakci na obvinění uvedl, že údajná otrava mohla být způsobena tím, že ruské jednotky jedly prošlé masové konzervy.

„Režim (ukrajinského prezidenta Volodymyra) Zelenského schválil teroristické útoky s použitím chemických jedů proti ruské armádě,“ cituje ruské ministerstvo obrany na telegramu agentura TASS. „Ruští vojenští lékaři potvrdili přítomnost jedu umělého původu v těle hospitalizovaných vojáků,“ dodalo ministerstvo. Jednalo se podle něj o botulotoxin typu B. Moskva uvedla, že zašle Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) důkazy o chemickém terorismu páchaném Kyjevem. Neuvedla však, o jaké důkazy se jedná ani kolik vojáků se otrávilo.

V Záporožské oblasti se vedou tvrdé boje, velká pozornost je věnována situaci okolo Záporožské jaderné elektrárny. Ta je od 4. března v rukou ruských jednotek, provoz elektrárny ale nadále zajišťují Ukrajinci. V těchto dnech se jedná o návštěvě inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v zařízení.

Kyjev se k obvinění oficiálně nevyjádřil, ale poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko ho okomentoval na telegramu. Uvedl, že botulotoxin je často v prošlých masových konzervách, ruské jednotky mají už od začátku okupace problémy se zásobováním a často si stěžují na prošlé příděly potravin.

Botulotoxin, známý také jako klobásový jed, je považován za jeden z nejúčinnějších jedů, používá se ale také v estetické medicíně. Otrava způsobuje botulismus, který vede k ochrnutí svalstva. Botulin vzniká pouze za nepřítomnosti vzduchu. Z potravin se může nejpravděpodobněji vyskytnout ve špatně tepelně opracovaných konzervách, uzeninách či mořských plodech. (ceskenoviny)

Neděle, 07:00: Při explozi auta nedaleko Moskvy v sobotu zemřela dcera ruského prokremelského ideologa Alexandra Dugina. Informoval o tom dnes server BBC News. Ten s odkazem na ruská média uvedl, že nejspíš šlo o cílený útok a že v témže autě měl sedět i sám Dugin. Land Rover, ve kterém Darja Duginová v sobotu večer jela domů, explodoval a začal hořet. Řidička byla na místě mrtvá. Média spekulují, že cílem útoku mohl být i sám Dugin, který měl s dcerou společný program. Na poslední chvíli ale změnil plány a nasedl do jiného vozu.

Ultrakonzervativní filozof, politolog a zastánce ideologie velkého Ruska je považován za mentora prezidenta Vladimira Putina a jeho blízkého spolupracovníka. Dugin nemá žádnou oficiální vládní funkci, působí spíše jako šedá eminence a přezdívá se mu Putinův Rasputin. Duginovy ultranacionalistické teze podle BBC Putin využívá v souvislosti s invazí na Ukrajinu. (čtk)

Sobota, 11:00: Z Ruskem anektovaného ukrajinského poloostrova Krym je hlášena další exploze, tentokrát z města Sevastopol. S odvoláním na jednoho z exilových vůdců krymských Tatarů Refata Čubarova o tom  informovala agentura Ukrinform. Podle jeho informací narazil do budovy velení ruské Černomořské flotily bezpilotní letoun. Ruskem dosazený sevastopolský gubernátor Michail Razvožajev podle agentury TASS ale uvedl, že protivzdušná obrana sestřelila dron přímo nad velitelstvím. Incident podle něj nezpůsobil žádné vážné škody ani zranění.

„Spadl na střechu a vzplál,“ uvedl Razvožajev. Z útoku obvinil ukrajinské ozbrojené síly. Ruská služba BBC na svém webu poznamenala, že Razvožajev na svém telegramovém účtu nejprve napsal, že se dron nepodařilo sestřelit. Kyjev se zatím nevyjádřil. Jedná se o druhý útok dronem na velitelství ruské Černomořské flotily v Sevastopolu během necelého měsíce, píše agentura AFP. Na konci července podle ruských úřadů vletěl na nádvoří budovy velení dron a při incidentu utrpělo zranění šest lidí. Ukrajinské úřady tehdy tvrzení Rusů označily za provokaci.

Z ukrajinského poloostrova Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014, přichází v poslední době řada hlášení o explozích. Minulý týden výbuch otřásl ruskou leteckou základnou Saky. Podle Moskvy tam explodovala letecká munice. Podle satelitních snímků, které zveřejnila společnost Planet Labs, ovšem výbuch poškodil letadla i letištní infrastrukturu. Podle nejmenovaného západního představitele exploze vyřadily z provozu více než polovinu bojových letadel Černomořské flotily, napsala v pátek agentura Reuters.

Tento týden Moskva obvinila sabotéry ze série explozí vi  muničním skladě u města Džankoj. Výbuchy otřásly kromě toho v úterý také leteckou základnou Hvardijske (rusky Gvardejskoje) u Simferopolu v centrální části Krymu. Ve čtvrtek pozdě večer byly z Krymu hlášeny další exploze. Podle agentury Reuters, která se odvolala na tři místní zdroje, byly slyšet výbuchy v blízkosti letiště Belbek u Sevastopolu, které je největší leteckou základnou ruských okupačních sil na Krymu. Razvožajev tehdy uvedl, že ruská protivzdušná obrana sestřelila ukrajinský bezpilotní letoun a že nejsou hlášeny žádné škody. Krymské úřady ve stejný den také informovaly o operaci protivzdušné obrany v Kerči na východě Krymu, kde byl podle nich rovněž sestřelen bezpilotní letoun.

Také v pátek přicházely z Krymu zprávy o explozích, podle BBC byly slyšet v Jevpatoriji na černomořském pobřeží. Představitelé Ruskem dosazené správy poloostrova pak informovali, že v Jevpatoriji i v Sevastopolu patrně zafungovala ruská protivzdušná obrana. Kyjev se v případě hlášených explozí a incidentů z Krymu zdržel oficiálních komentářů, zároveň však někteří představitelé naznačili, že by za nimi mohly být ukrajinské složky a zbraně dlouhého doletu nebo sabotáže, poznamenal Reuters.

Americký Institut pro studium války (ISW) ve své poslední analýze vývoje bojů na Ukrajině zpochybnil hlášení o explozích na letišti Belbek. O poškození této letecké základny podle něj neexistují žádné vizuální důkazy a zprávy byly pravděpodobně nadsazené. Ke stejnému závěru došel v případě ve čtvrtek hlášeného útoku na leteckou základnu Staryj Oskol v ruské Belgorodské oblasti.

„Ruské zdroje ve velké míře informovaly o těchto falešných nebo přehnaných zprávách, což svědčí o širší ruské panice,“ domnívá se ISW. Ten rovněž došel k závěru, že nedávné ukrajinské údery na ruskou vojenskou a dopravní infrastrukturu na Krymu a v Chersonské oblasti pravděpodobně snížily ruskou důvěru v bezpečnost vlastních týlových oblastí. (ceskenoviny)

Sobota, 10:00: Ukrajinská armáda na několika místech frontové linie odrazila ruské útoky, vyplývá ze sobotní   svodky ukrajinského generálního štábu. Ruské invazní síly pokračovaly v útočných operacích ve směru na Kramatorsk a Bachmut, které se nacházejí západně od Luhanské oblasti, píše Reuters. Britské ministerstvo obrany ve své nové analýze vývoje bojů konstatovalo, že v uplynulém týdnu zaznamenalo na frontě - co se týká území kontrolovaného jednou či druhou stranou - jen minimální změny.

„Na Donbasu se ruské síly po malých postupech z počátku srpna přiblížily k okraji města Bachmut, ale do zastavěné oblasti zatím nepronikly,“ píše britské ministerstvo obrany, podle něhož Rusko nevyvinulo žádné větší úsilí o postup v Záporožské nebo Charkovské oblasti.

Podél frontové linie v Chersonské oblasti na jihozápadě země pak nepostoupila ani jedna ze stran konfliktu, píší Britové. „Stále častější exploze za ruskými liniemi však pravděpodobně zatěžují ruskou logistiku a letecké základny na jihu,“ upozorňuje britské ministerstvo a dodává, že v příštím týdnu je výrazná změna situace na bojišti nepravděpodobná.

„Ruské síly jsou - prozatím - pravděpodobně připraveny podnikat pouze omezené lokální útoky, kterých se zřídkakdy účastní více než rota vojáků,“ zaznělo z Londýna. Agentura Unian  vykládá poslední popis bojů z pohledu ukrajinské strany tak, že Rusko zahájilo na Donbasu rozsáhlou ofenzivu v několika směrech, přičemž v některých směrech boje pokračují.

„Okupanti prováděli útočné a přepadové akce v oblastech obcí Bachmut, Zajceve a Kodema, bez úspěchu, boje pokračují,“ hlásil dnes ráno mimo jiné generální štáb s odkazem na obce v Doněcké oblasti. Boje podle něj pokračují také například kolem obce Opytne.

Ukrajinští obránci odrazili ruské útočné akce u Nove Dmytrivky, Virnopillje a Kurulky u hranic mezi Doněckou a Charkovskou oblastí. A také u obce Zolota Nyva, kde útočící jednotky ustoupily, hlásí ukrajinský generální štáb.

„Nepřátelský personál je demoralizován kvůli neustálému odkládání termínů jejich rotace a klamání ohledně slibovaných plateb. To vede k tomu, že se okupanti odmítají účastnit bojových operací,“ tvrdí ukrajinské vojenské velení. (čtk)

Pátek, 21:00: Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem uvedl, že ostřelování území, kde se nachází ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna, vytváří riziko „rozsáhlé katastrofy“. Podle tiskových agentur to oznámil Kreml. Státníci se podle něj shodli na důležitosti brzkého vyslání mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) do zařízení. Francouzský prezident řekl Putinovi, že je znepokojen bezpečnostními riziky v jaderném zařízení, přičemž šéf Kremlu souhlasil s vysláním expertů MAAE do této elektrárny, sdělil následně Elysejský palác.

„Ruská strana potvrdila svou připravenost poskytnout inspektorům agentury (MAAE) nezbytnou podporu,“ uvedlo tiskové oddělení Kremlu. Putin přitom z ostřelování největší atomové elektrárny v Evropě obvinil ukrajinské ozbrojené síly a hovořil o riziku „velké katastrofy, která by mohla vést k radiační kontaminaci rozsáhlých oblastí.“

Kyjev zatím nereagoval, nicméně Rusko a Ukrajina se v posledních dnech opakovaně navzájem obviňovaly z ostřelování bezprostředního okolí jaderného závodu. Ten od března okupují ruské invazní jednotky, ale podle dostupných informací ho stále řídí ukrajinští technici. Ukrajinská státní společnost Enerhoatom v pátek  uvedla, že se Rusové chystají odpojit Záporožskou jadernou elektrárnu od ukrajinské sítě, a opět vyzvala mezinárodní společenství, aby co nejdříve přijalo všechna nezbytná opatření k ukončení okupace elektrárny.

Ukrajina i Rusko podle Reuters už dříve daly najevo, že chtějí, aby Záporožskou jadernou elektrárnu navštívili inspektoři MAAE. Šéf této organizace Rafael Grossi prohlásil, že je připraven takovou misi vést. OSN uvedlo, že může poskytnout logistickou a bezpečnostní podporu delegaci MAAE.

Prezidenti Francie a Ruska se podle Elysejského paláce dohodli, že v příštích dnech budou v rozhovorech pokračovat. Státníci  spolu podle Kremlu telefonovali z iniciativy Paříže. Byl to jejich první rozhovor po téměř třech měsících, poznamenala agentura TASS. Podle Reuters si dnes šéf Kremlu stěžoval šéfovi Elysejského paláce na pokračující překážky v dodávkách ruských potravin a hnojiv na světové trhy.

Nejmenovaný činitel francouzského prezidentského úřadu později novinářům řekl, že Macronův telefonát Putinovi považuje za oprávněný vzhledem k vážnému bezpečnostnímu riziku v souvislosti se Záporožskou jadernou elektrárnou. Macron v minulosti čelil kritice za to, že pokračuje v telefonátech s Putinem navzdory rozhodnutí šéfa Kremlu vojensky napadnout Ukrajinu a navzdory obviněním ruské armády z páchání válečných zločinů, poznamenal Reuters. Podle francouzského činitele nyní Putin vyjádřil ochotu přehodnotit požadavek Moskvy, aby MAAE navštívila elektrárnu přes Ruskem kontrolované území.

Diplomat Igor Višněveckij z ruského ministerstva zahraničí už dříve podle agentury TASS uvedl, že inspekční cesta delegace MAAE nesmí vést přes Kyjev, neboť by členy mise vystavila nebezpečí při přechodu frontové linie. Kyjev v minulosti obvinil Moskvu v souvislosti se Záporožskou jadernou elektrárnou z vydírání světa. (čtk)

Pátek, 19:00: Elektřina vyrobená v Záporožské jaderné elektrárně patří Ukrajině a tato zásada by měla být plně respektována. Během páteční návštěvy jihoukrajinského města Oděsa to podle agentury Reuters prohlásil generální tajemník OSN António Guterres. Největší atomovou elektrárnu v Evropě od března okupují ruské invazní jednotky a ukrajinská státní společnost Enerhoatom dnes uvedla, že se Rusové chystají odpojit ji od ukrajinské sítě.

„Elektřina ze Záporoží je samozřejmě ukrajinská elektřina a je nezbytná zejména v zimním období pro ukrajinské lidi. A tato zásada musí být plně respektována,“ řekl šéf OSN novinářům, přičemž zopakoval svoji dřívější výzvu, aby okolí elektrárny bylo demilitarizováno. Moskva tento návrh už dříve odmítla. (ceskenoviny)

Pátek, 12:00: Rusové se chystají odstavit dosud fungující reaktory v Záporožské jaderné elektrárně a odpojit ji od ukrajinské sítě. Kvůli tomu již omezili přístup personálu do elektrárny, na pracoviště směli pouze zaměstnanci, kteří zajišťují provoz jaderných bloků, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která za normálních okolností tuto největší jadernou elektrárnu v Evropě spravuje.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přislíbil, že o situaci kolem Záporožské jaderné elektrárny bude jednat s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Podle agentury Reuters Erdogan také uvedl, že Zelenskyj požadoval, aby Rusové odminovali okolí elektrárny.

Enerhoatom v prohlášení také varoval, že Rusové, kteří elektrárnu okupují od března, zde chystají „rozsáhlou provokaci“. Ve čtvrtek večer do Enerhodaru dorazil početný štáb ruských propagandistů, kteří se sešli se zástupci tajné služby FSB, a již čtvrthodinu po půlnoci Rusové od autobusového nádraží a od vypouštěcího kanálu ostřelovali okolí elektrárny. Je jasné, že to okupanti dělají proto, aby v propagandistických médiích obvinili z ostřelování ukrajinské síly, dodala společnost.

„Znovu vyzýváme mezinárodní společenství, aby co nejdříve přijalo všechna nezbytná opatření k ukončení okupace Záporožské jaderné elektrárny. V sázce je jaderná a radiační bezpečnost celého lidstva!“ zdůraznil závěrem Enerhoatom.

Moskva ve čtvrtek obvinila Kyjev, že chce dnes podniknout „rozsáhlou provokaci“ v Záporožské jaderné elektrárně, která by mohla vyvolat jadernou havárii. Kyjev naopak tvrdí, že provokace v podobě teroristického útoku chystá Moskva. (čtk)

Pátek, 10:00: Ruská armáda se opět neúspěšně pokoušela útočit v Donbasu a u Charkova na východě Ukrajiny, uvádí ukrajinský generální štáb. Z pravidelné svodky ukrajinského velení podle ruské redakce BBC vyplývá, že se situace na bojišti během uplynulých 24 hodin nijak významně nezměnila. Rusko podle odhadu ukrajinského štábu přišlo o další čtyři stovky vojáků. Americký Institut pro studium války (ISW) upozornil, že ruští velitelé ve čtvrtek poprvé od 6. července neoznámili žádné územní zisky.

Město Charkov se v pátek ráno stalo opět terčem ruského ostřelování. Ruské jednotky vystřelily nejméně pět raket, o život přišla žena pracující ve školském zařízení jako členka ostrahy, jeden muž utrpěl zranění, napsal list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady. Ve čtvrtek si ruské ostřelování druhého největšího ukrajinského města vyžádalo 17 životů a 42 zraněných.

Charkov patří k nejdůsledněji ostřelovaným ukrajinským městům od začátku invaze, kdy ruské síly zprvu usilovaly o proniknutí na okraj města. Nyní město leží asi 15 kilometrů od frontové linie, a tak zůstává v dostřelu většiny ruských děl a raketometů, které způsobují zkázu ve velké části města, uvedlo britské ministerstvo obrany. Ruské jednotky u Charkova pokračují v náletech a útocích nejspíše ve snaze přinutit Ukrajinu, aby ponechala významné síly na této frontě, a tak zabránit jejich nasazení do protiútoku jinde. (ceskenoviny)

Pátek, 08:00: Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena připravuje další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 800 milionů dolarů a mohla by ji oznámit již v pátek. Biden by tuto pomoc schválil s využitím své prezidentské pravomoci, která šéfovi Bílého domu umožňuje povolit přesun přebytečných zbraní z amerických zásob. Agentura Reuters to uvedla s odvoláním na tři zdroje, které s ním hovořily pod podmínkou anonymity. Upozornily také na to, že hodnota vojenské pomoci se může před oznámením ještě změnit. Bílý dům se k tomu odmítl vyjádřit. Washington dosud Kyjevu poslal vojenskou pomoc za miliardy dolarů. (čtk)

Čtvrtek, 23:00: Z ukrajinského poloostrova Krym, který v roce 2014 anektovalo Rusko, jsou hlášeny exploze. Podle agentury Reuters, která se odvolává na tři místní zdroje, byly slyšet nejméně čtyři výbuchy v blízkosti letiště Belbek u Sevastopolu. Ruskem dosazený sevastopolský gubernátor Michail Razvožajev mezitím uvedl, že ruská protivzdušná obrana sestřelila ukrajinský bezpilotní letoun a že nejsou hlášeny žádné škody.

Ukrajinská agentura Unian informovala, že se podle místních obyvatel od letiště Belbek ozvaly opakované výbuchy a že tam hoří. Belbek je podle této agentury největší leteckou základnou ruských okupačních sil na Krymu. Ruskojazyčný web stanice BBC uvedl, že krymské úřady dříve informovaly o operaci protivzdušné obrany v Kerči, kde byl podle nich sestřelen bezpilotní letoun. Podle serveru Ukrajinska pravda tamní obyvatelé rovněž slyšeli exploze.

Výbuchy byly hlášeny z Krymu už v uplynulých dnech. Minulý týden výbuch otřásl ruskou leteckou základnou Saky. Podle Moskvy tam explodovala letecká munice. Kyjev odmítl, že by na základnu zaútočil. Podle satelitních snímků, které zveřejnila společnost Planet Labs, výbuch poškodil letadla i letištní infrastrukturu.

Tento týden Moskva obvinila sabotéry ze série explozí v muničním skladě u města Džankoj. Výbuchy otřásly kromě toho v úterý také leteckou základnou Hvardijske (rusky Gvardejskoje) u Simferopolu v centrální části Krymu. (čtk)

Čtvrtek, 22:00: Moskva obvinila Kyjev, že chce v pátek podniknout rozsáhlou provokaci v Záporožské jaderné elektrárně, která by mohla vyvolat jadernou havárii. S obviněním přišel nedlouho poté i Kyjev, podle něhož provokaci na pátek v jaderném zařízení připravuje naopak Rusko. Ukrajinský hydrometeorologický ústav mezitím vypracoval model šíření radioaktivních látek v případě havárie.

Rusko a Ukrajina se v posledních dnech opakovaně vzájemně obviňovaly z ostřelování bezprostředního okolí této největší jaderné elektrárny v Evropě, kterou od března okupují ruští vojáci. Podle sdělení ruského ministerstva obrany ukrajinské ozbrojené síly rozsáhlou provokaci hodlají podniknout během páteční návštěvy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese na Ukrajině.

Moskva tvrdí, že případná havárie by mohla způsobit, že radioaktivní látky zasáhnou i Polsko, Německo a Slovensko, informovala agentura Reuters. Obvinění ale nemůže ověřit. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov prohlásil, že ukrajinské dělostřelectvo se z pozic ve městě Nikopol chystá v pátek ostřelovat elektrárnu, aby následně Kyjev mohl z katastrofy obvinit ruské ozbrojené síly, uvedl list Kommersant. Konašenkov kromě toho tvrdí, že Rusko u elektrárny nemá žádné těžké zbraně, ale pouze jednotky určené k ochraně objektu. Ukrajinská vojenská rozvědka naopak z přípravy provokace v elektrárně obvinila Rusko. Podle rozvědky o chystaném ruském útoku svědčí skutečnost, že Rusové dali pracovníkům zařízení na pátek nečekaně volno. (čtk)

Čtvrtek, 19:37: Organizace spojených národů musí zajistit bezpečnost ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny a její osvobození od ruských vojsk, uvedl po setkání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň sdělil, že se s Guterresem dohodl na podmínkách případné návštěvy Mezinárodní agentury pro atomovou energii v jaderném zařízení.

„OSN musí zajistit bezpečnost tohoto strategického objektu, jeho demilitarizaci a úplné osvobození od ruských vojáků,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram po setkání s Guterresem v ukrajinském Lvově. Varoval, že útoky na elektrárnu by mohly mít katastrofické následky pro celý svět. „S generálním tajemníkem jsme se dohodli na podmínkách případné mise MAAE do Záporožské jaderné elektrárny, zákonnou cestou, přes území, která neovládají okupanti,“ sdělil podle agentury Reuters Zelenskyj na tiskové konferenci.

Kyjev a Moskva se v posledních dnech vzájemně obviňují z ostřelování bezprostředního okolí Rusy obsazené elektrárny. MAAE se snaží získat do zařízení přístup, aby její odborníci mohli zhodnotit tamní situaci. Nejasnosti ale panují v tom, jak se experti budou do zařízení dostávat přes válečnou zónu, která je zčásti pod kontrolou ukrajinských a zčásti ruských vojsk,. Moskva tvrdí, že návštěvě nebrání. Guterres již dříve navrhl, aby kolem elektrárny vznikla demilitarizovaná zóna. Rusko návrh ale opakovaně odmítlo, podle něj by v takovém případě elektrárna mohla přijít o potřebnou ochranu. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 11:00: Šest největších evropských zemí po celý červenec nenabídlo Ukrajině žádné dvoustranné závazky ohledně vojenské pomoci. Jde o první měsíc bez nového příslibu od ruského vpádu na Ukrajinu na konci února, píše server Politico s odvoláním na údaje výzkumníků z Kielského ústavu pro světové hospodářství (IfW). Údaje IfW se podle serveru týkají Británie, Francie, Německa, Španělska, Itálie a Polska.

„Toto odhalení je známkou toho, že navzdory historickým posunům v evropské obranné politice - i dříve zdráhající se země jako Francie a Německo dodaly zbraně na Ukrajinu – může vojenská pomoc Ukrajině slábnout právě ve chvíli, kdy Kyjev začíná zásadní protiofenzívu,“ napsal server. Údaje IfW tak ilustrují to, na co opakovaně upozorňovali ukrajinští vojenští představitelé a politici: hlavní evropské mocnosti nedrží krok s vojenskou pomocí USA a i Británie a Polsko se zdají být u konce s dechem.

Údaje potvrzují klesající trend evropské pomoci, zaznamenávaný od konce dubna, uvedl Christoph Trebesch, který vede tým IfW shromažďující data. „V červenci dárcovské země neslíbily téměř žádnou novou pomoc, ale poskytly část již dříve přislíbené podpory, jako jsou zbraně,“ uvedl Trebesch. „Ačkoliv válka vstupuje do klíčové fáze, iniciativy nové pomoci vyschly.“

Minulý týden 26 dárcovských zemí na schůzce v Kodani dohromady přislíbily Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 1,5 miliardy eur (asi 36,5 miliardy Kč), ale podle Trebesche je to hubený výsledek oproti tomu, co slibovaly na předchozích konferencích. Trebesch argumentuje, že evropské státy by měly k válce Ruska proti Ukrajině přistupovat podobně jako ke krizi v eurozóně či k pandemii covidu-19, což byly dvě události, které starý kontinent přiměly vynaložit na naléhavá opatření stovky miliard eur.

„Když porovnáte (tehdejší) rychlost, s jakou se otevřely peněženky, a množství poskytnutých peněz, tak je nabídka pro Ukrajinu nepatrná,“ uvedl. Fond Evropské unie určený pro obnovu ekonomiky po pandemii čítá přibližně 800 miliard eur v půjčkách a grantech. Celková evropská pomoc Ukrajině je jen zlomkem této sumy. „Je to překvapivě málo v porovnání s tím, co je v sázce,“ řekl.

Lotyšský ministr obrany Artis Pabriks nedávno řekl webu Politico, že Francie a Německo musí udělat více pro Ukrajinu bojující proti Rusku. „Pokud chceme, aby válka skončila co nejdříve, musí se sami sebe zeptat, zda dělají dost,“ řekl Pabriks a vyzval evropské státy, aby přispívaly proporčně na úrovni, jaké dosáhly Polsko, Slovensko a Česko.

„Stovky lidí umírají každý den, nejen vojáci, ale i ženy a děti. Ale lidi doopravdy nechápou, že jsme ve válce,“ poznamenal bývalý estonský ministr obrany Riho Terras, který se nyní jako poslanec Evropského parlamentu snaží „probudit“ Evropu. Mír podle něj nenastane, dokud Rusko nebude poraženo. Obzvlášť Německo čelí kritice, že postupuje příliš pomalu, připomněl web Politico.

„Ukrajina potřebuje techniku, ne prázdné sliby,“ řekl analytik Daniel Fiott ze Svobodné univerzity v Bruselu. Sliby podle něj nic neznamenají, pokud se nedostanou v podobě zbraní na bojiště. Příští týdny a měsíce podle něj prověří politickou a hospodářskou důvěryhodnost Evropanů. „Měli bychom doufat, že evropské zbrojovky udrží krok s rostoucí poptávkou, a rovněž doufat, že vlády nebudou bránit dodávkám, až bude vojenské vybavení dostupné,“ dodal. (čtk)

Čtvrtek, 10:00: Rusko se snaží vzbudit zdání, že údery na vojenská zařízení na ukrajinském Ruskem anektovaném Krymu jsou teroristické činy. Snaží se tím odvrátit pozornost od porušování mezinárodního práva Moskvou a podkopat výzvy k označení Ruska za stát podporující terorismus, uvedl ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW).

„Ruští představitelé budou pravděpodobně stále častěji spojovat útoky ukrajinských partyzánů na okupovaná území s operacemi prováděnými organizacemi spojenými s islamistickým extremismem ve snaze odcizit ukrajinské partyzánské hnutí mezinárodnímu společenství,“ píše ISW. Útoky proti legitimním ruským vojenským cílům jsou podle ISW legální a nic nenaznačuje tomu, že by útoky na Ukrajině vedli islamističtí extremisté.

Ruské jednotky se neúspěšně pokusily postoupit na hranicích Charkovské a Doněcké oblasti, jejich snahu komplikuje náročný lesnatý terén. Omezených úspěchů dosáhly severozápadně od města Doněck a v blízkosti administrativní hranice Záporožské a Doněcké oblasti, píše ISW.

Ruské jednotky se pokusily o útoky u Kramatorsku, Bachmutu a Avdijivky v Donbasu na východě Ukrajiny, ale neuspěly. Ukrajinské síly způsobily nepříteli citelné ztráty a donutily jej se stáhnout, tvrdí ukrajinský generální štáb v pravidelném přehledu situace na bojišti. Agentura Unian připomněla, že podle prezidenta Volodymyra Zelenského nejtvrdší boje pokračují v Donbasu a podle amerických analytiků z ISW mají ruské útoku u Bachmutu a Siversku v Donbasu odpoutat ukrajinské síly od protiútoků na jihu země.

Britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky píše na twitteru, že ztráty ruských tanků jsou pravděpodobně zčásti způsobeny i tím, že tankové posádky, patrně postrádající náležitý výcvik, nedokáží správně používat doplňkovou dynamickou ochranu zvanou reaktivní pancéřování. Špatné používání je problémem ruských sil již od první čečenské války v roce 1994 a tyto nedostatky nejspíše přispívají k rozšířeným případům, kdy je tanková věž po zásahu odhozena. Válka svědčí o četných selháních ruských velitelů při prosazování bojové disciplíny a kumulativní účinek těchto selhání pravděpodobně představuje důležitý faktor, stojící za špatným výkonem ruských sil, soudí Londýn. (čtk)

Čtvrtek, 08:00: Na východoukrajinský Charkov ve čtvrtek nad ránem dopadlo dalších pět raket. Po zásahu vypukly požáry a útok připisovaný ruským jednotkám má nejméně jednu oběť a 18 raněných, včetně dvou dětí. Oznámili to gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov a starosta Charkova Ihor Těrechov. Předchozí noční ostřelování Charkova si podle záchranářů vyžádalo sedm obětí a 13 zraněných. V obou případech ruské rakety podle úřadů zasáhly charkovské ubytovny.

„Ve 04:32 (03:32 SELČ) první a poté nejméně čtyři další raketové útoky na Charkov. Informace se stále upřesňují. Došlo minimálně k pěti explozím,“ napsal Těrechov na sociální síti telegram. „Dosud je 18 zraněných, z toho dvě děti. Jeden člověk zahynul. Ruský terorismus nezná mezí!“ uvedl Syněhubov na telegramu. Vyzval spoluobčany, aby neignorovali zvuk sirén a neopouštěli kryty.

V noci ruská vojska ostřelovala raketami také město Krasnohrad asi 100 kilometrů od Charkova. O život přišli dva lidé. Z trosek se podařilo zachránit tři osoby, včetně jednoho dítěte, uvedla agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na záchranáře.

Při nočním ruském ostřelování obytné čtvrti druhého největšího ukrajinského města Charkova bylo zabito sedm lidí a dalších 13 bylo zraněno. Rakety zasáhly ubytovnu, kde žilo asi 30 lidí, včetně seniorů a dětí. Mezi obyvateli bylo i několik lidí se sluchovým postižením, což komplikovalo pátrání v sutinách domu. (čtk)

Středa, 11:00: Nejméně dva mrtvé a sedm zraněných civilistů si během uplynulých 24 hodin vyžádalo ruské ostřelování Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde se nyní vedou nejtvrdší boje, uvedly tiskové agentury s odvoláním na tamního gubernátora Pavla Kyrylenka.

Ruský bombardér Tu-22M3 v noci na středu vypustil střely Ch-22, původním určením protilodní, na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny. Podle oblastních úřadů střely zasáhly rekreační zařízení a okolní domy a zranily tři civilisty, uvedla agentura Unian. Dodala, že podle jižního velitelství ukrajinských ozbrojených sil jsou zranění čtyři. Moskva tvrdí, že střely zasáhly vojenskou základnu.

Nejméně pět raket odpálily ruské jednotky ráno z Belgorodu na Charkovskou oblast, jejíž gubernátor hlásí jednoho zraněného. „Dnes okolo páté hodiny ranní štáb obrany zaznamenal odpálení více než pěti raket z Belgorodu. Zásahy poškodily obytné domy, způsobily několik požárů,“ uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov a dodal, že podle zdravotníků ve městě Zoločiv hospitalizovali dvaadvacetiletého muže, který utrpěl středně vážná zranění.

Rusové v noci na středu použili rakety S-300, původně určené k protivzdušné obraně, k ostřelování Mykolajiva na jihu země. Zasáhli civilní objekty, včetně místní univerzity a jednoho z komunálních podniků, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. Dodal, že podle předběžných údajů nikdo nebyl zabit ani zraněn. (čtk)

Středa, 09:00: Ruská vojska se snaží útočit na několika místech najednou, ve směru na Charkov a Slovjansk a u Doněcka v Donbasu na východě země, jakož i v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedl ukrajinský generální štáb v pravidelném přehledu situace na bojišti. Místy boje podle ukrajinského velení pokračují, ruské síly také na dálku pokládají další minová pole. Generální štáb hlásí dalších 200 ztrát na straně nepřátelských vojáků za uplynulý den, celkové ztráty Ruska tak přesáhly 44 tisíc vojáků. Tato tvrzení nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.

Na severu anektovaného ukrajinského poloostrova Krym u města Džankoj po 24 hodinách ustaly výbuchy munice ve vojenském skladu, uvedla ruská média s odvoláním na místní úřady. Ruská média v úterý hlásila také poškození železnice a transformátorové stanice u města Džankoj a exploze a dým stoupající z letecké základny Hvardijske u Simferopolu v centrální části poloostrova.

Džankoj a Hvardijske jsou sídlem dvou nejdůležitějších ruských vojenských letišť na Krymu. Džankoj je také klíčovým silničním a železničním uzlem, který hraje důležitou roli při zásobování ruských operací na jihu Ukrajiny, upozornilo britské ministerstvo obrany. „Příčina těchto incidentů a rozsah škod zatím nejsou jasné, ale ruští velitelé se budou velmi pravděpodobně stále více zajímat o zjevné zhoršování bezpečnosti na Krymu, který funguje jako týlová základna pro okupaci,“ dodalo.

Na výbuchy na Krymu upozornil také americký Institut pro studium války (ISW), podle kterého exploze „způsobily významné škody ruským zásobám a ve značné míře narušily logistiku“, když Džankoj sloužil jako železniční uzel pro přísun posil a zařízení do okupované části Záporožské oblasti. ISW připomněl, že zasažená místa na Krymu jsou daleko za doletem zbraní, které Spojené státy poskytly Ukrajině. ISW také poukázal na neúspěšné útoky ruských sil na pomezí Doněcké a Charkovské oblasti na východě Ukrajiny a v Chersonské oblasti na jihu země. (ceskenoviny)

Středa, 08:00: Ukrajinští technici pracují v Záporožské jaderné elektrárně pod hlavněmi ruských zbraní a čelí obrovskému tlaku, ale zůstávají, aby zajistili, že nenastane katastrofa podobná havárii v Černobylu. Agentuře Reuters to řekl jeden z pracovníků největší atomové elektrárny v Evropě, kterou od března okupuje ruské vojsko a v poslední době zažila ostřelování, z něhož se navzájem obviňují Moskva a Kyjev.

Mnoho pracovníků zařízení poslalo své rodiny pryč z města Enerhodar, kde se elektrárna nachází. Sami však zůstali, aby zajistili bezpečný provoz zařízení. „Zaměstnanci chápou, že potřebují dostat své rodiny pryč, ale sami se vracejí. Musejí pracovat kvůli možnosti velké katastrofy jako byl Černobyl v roce 1986,“ sdělil technik, jenž si nepřál zveřejnit své jméno z obavy před ruskou odvetou.

Těžce ozbrojení ruští vojáci jsou podle něj všude, což je samo o sobě velmi znervózňující. Navíc na vstup do zařízení, kudy chodí do práce zaměstnanci, míří hlavně obrněných transportérů. „Neustále chodí po areálu se zbraněmi. Je to velmi těžké, když přijdete do závodu, vidíte ty lidi a musíte tam být. Je to mentálně a psychologicky velmi náročné,“ uvedl.

Ruské jednotky někdy pracovníky elektrárny nepustí po konci jejich směny ihned domů, tvrdí. „Nacházejí důvody, proč je (zaměstnance) nepustit ven - ostřelování, nebo si vymýšlejí něco jiného,“ řekl. Ruské ministerstvo obrany na žádost Reuters o komentář bezprostředně neodpovědělo.

Ukrajinská státní jaderná společnost Enerhoatom, která za normálních podmínek na elektrárnu dohlíží, je přesvědčena, že na pracovníky zařízení je vyvíjen nátlak a že jsou v nebezpečí. Šéf společnosti Petro Kotin na začátku srpna uvedl, že zaměstnanci pracují pod „silným psychickým a fyzickým tlakem“, přičemž si stěžoval na přítomnost Rusů v zařízení.

Jednou z obav je možnost přerušení elektrického vedení do elektrárny, protože čerpadla, která chladí jádro reaktoru a bazény s vyhořelým palivem, potřebují ke svému provozu elektřinu, uvedl technik. Je tam záložní stanice, která funguje na naftu, ale pracovník elektrárny si není jistý, kolik dieselu v areálu zůstalo.

Přestože v současné době fungují pouze dva ze šesti reaktorů, mají zaměstnanci množství důležité bezpečnostní práce. Čtyři ze šesti reaktorů v současné době nepracují na normální výkon, ale stále vyžadují řádnou údržbu, popsal zaměstnanec elektrárny. „Personál se vrátil, aby udržoval kontrolu, protože v sázce je bezpečnost Ukrajiny, celého evropského kontinentu a světa,“ dodal technik.

V Záporožské jaderné elektrárně pracovalo podle Reuters před ruskou invazí na Ukrajinu 11 000 zaměstnanců, současný počet ukrajinské úřady nezveřejňují, vysvětlují to bezpečnostními důvody. Enerhodar měl před válkou více než 50 000 obyvatel. Starosta města Dmytro Orlov agentuře řekl, že ve městě zůstalo asi 25 000 lidí. Do července město opustilo rovněž zhruba 1000 zaměstnanců elektrárny, uvedl mluvčí Enerhoatomu.

Ukrajina i Rusko prohlásily, že chtějí, aby zařízení navštívili inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii, píše Reuters, podle něhož její šéf Rafael Grossi prohlásil, že je připraven takovou misi vést. Technik je nicméně podle Reuters skeptický, že by návštěva pracovníků MAAE příliš pomohla. „Lidé budou skutečně v bezpečí pouze po naprostém ukončení okupace města, jaderné elektrárny, tepelné elektrárny, Záporožské a Chersonské oblasti a dalších,“ řekl pracovník Záporožské jaderné elektrárny. (ceskenoviny)

Úterý, 20:00: Ukrajinští diverzanti vyhodili do povětří šest stožárů vysokého napětí, které byly součástí přenosové soustavy vedoucí od Kurské jaderné elektrárny v západní části Ruska, uvedla ruská tajná služba FSB. Tři útoky, které se odehrály předminulý a minulý týden, narušily podle FSB „technologický proces fungování elektrárny“.

„Čtvrtého, 9. a 12. srpna vyhodily ukrajinské diverzní skupiny v Kurčatovském okrese Kurské oblasti do povětří šest stožárů vysokého napětí elektrické přenosové soustavy (110, 330 a 750 kV), přes něž se zajišťovaly dodávky energie v regionu i jeho okolí,“ citovala agentura RIA Novosti prohlášení FSB.

Místní úřady zahájily trestní stíhání na základě zákona o teroristickém činu a posílily ochranu objektů jaderné energetiky. Po možných vinících a jejich pomocnících se pátrá. Ruský mediální projekt Baza kromě toho napsal, že neznámí partyzáni zničili v Kurské oblasti část železnice, která je používána pro nákladní dopravu.

Rusko od začátku války na Ukrajině několikrát obvinilo ukrajinské síly z ostřelování příhraničních ruských oblastí a provádění diverzních akcí na ruském území. V pondělí FSB oznámila, že zmařila útok na ropovod, který se podle ní připravoval na jihu Ruska pod dohledem ukrajinských rozvědek. (čtk)

Úterý, 16:00: Boje uvázly ve slepé uličce, ale zmrazení konfliktu se nehodí Moskvě ani Kyjevu. Politické cíle tlačí strany k ještě větší válce. Lze jí uniknout? ptá zpravodajský server Meduza. Za 40 dnů od dobytí Lysyčansku ruská armáda na tisíc kilometrů dlouhé frontě od Charkova po Cherson nepostoupila ani o deset kilometrů. Postupu v dvojciferném čísle nedosáhla ani ukrajinská armáda. Ale nynější postavení neuspokojuje žádnou stranu, a tak mír není možný. Řešení jsou dvě: buď konflikt zamrzne (a Moskvu i Kyjev bude možné pokládat za poražené), nebo jedna ze stran najde východisko ze slepé uličky. Tato varianta, pokud je vůbec možná, ale může způsobit ještě větší eskalaci.

Vše, co víme o mobilizaci obou armád, svědčí o tom, že během léta nedokázaly vytvořit si dostatečné zálohy. Důvody jsou diametrálně odlišné. Ruská armáda pociťuje nedostatek živé síly. Čím dál více připomíná „směsku“. Vedle sebe bojují zbytky původních praporních taktických skupin, vyčleněných z mírových jednotek, žoldnéři, mobilizovaní vojáci separatistických republik a špatně vycvičení „dobrovolníci“ z ruských regionů. Jejich nábor stojí velké peníze, ale skýtá hubené výsledky.

Ukrajinská armáda nemá problémy s živou silou. Ale mobilizované vojáky je nutné vycvičit a vyzbrojit. První si žádá čas, druhé zase nepřetržitý přísun dodávek od spojenců. Ale dodávky zjevně nestačí k vytvoření desítek nových brigád, nezbytných pro velkou ofenzivu. Lze očekávat, že ruská armáda bude díky převaze v dělostřelectvu a munici pokračovat v pomalém vytlačování ukrajinských sil z Donbasu a ukrajinská strana se bude snažit Rusy zastavit a podnikat protiútoky. „Přetlačování“ může trvat měsíce.

Ale ani ruské, ani ukrajinské velení zjevně nevyužívá všech sil: po dobytí Lysyčansku byla část ruských sil stažena z fronty. Nejspíše souběžně s otevřeným náborem „dobrovolníků“ a žoldnéřů se regulérní jednotky doplňují novými profesionálními vojáky, což nakonec dovolí ruskému velení poslat do boje plnocenné brigády a divize, a ne jen jejich střípky.

Ukrajinské velení poslalo na frontu jen několik brigád vytvořených po vypuknutí války, ve kterých není více než 20 000 vojáků (plus doplnění stávajících brigád a praporů domobrany), přestože zmobilizovalo několik set tisíc lidí. Ani se na frontu nedostaly všechny zbraně obdržené ze Západu. Je tedy možné, že se obě strany mohou chystat na zesílení bojů. Lze pokládat eskalaci za nevyhnutelnou? To ne, ale je velice pravděpodobná, protože zmrazení konfliktu nyní nevyhovuje ani Kremlu, ani Kyjevu. (čtk)

Úterý, 12:00:  Výbuchy, které otřásly severem okupovaného ukrajinského poloostrova Krym, ruské ministerstvo obrany později exploze označilo za výsledek sabotáže. Ruský list Kommersant na webu s odvoláním na očité svědky uvedl, že z ruské letecké základny u Simferopolu v centrální části Krymu po explozích stoupá černý dým. Úřady podle zdrojů deníku prověřují, zda nešlo o útok malého bezpilotního letounu na muniční sklad na letišti Hvardijske (rusky Gvardejskoje). Oficiální představitelé se zatím nevyjádřili, dodal deník. Výbuch munice ve vojenském skladu u města Džankoj na severu Krymu si pak podle agentury TASS vyžádal evakuaci obyvatel nedaleké vesnice Majskoje.

Ruské ministerstvo obrany označilo explozi za výsledek sabotáže. Poškozeny podle něj byly i civilní objekty, včetně elektrického vedení a dalšího zařízení, železnice a řady obytných budov. „Nikdo nebyl vážně zraněn. Přijímají se nezbytná opatření k odstranění důsledků diverze,“ dodalo ruské ministerstvo podle agentury TASS.

Šéf proruské správy Krymu Sergej Aksjonov dříve uvedl, že výbuchy si vyžádaly dva zraněné mezi civilisty, ale jejich životy nejsou v ohrožení. Podle ministra zdravotnictví krymské vlády Konstantina Skorypského lékaři jednoho zraněného operovali, pacient je ve středně vážném stavu. Druhý zraněný byl po ošetření propuštěn domů. Aksjonov uvedl, že z okolí hořícího skladu museli evakuovat tři tisícovky lidí. Některé domy shořely.

Server RBK-Ukrajina upozornil, že letiště Hvardijske (rusky Gvardejskoje) nedaleko Simferopolu se nachází několik stovek kilometrů od frontové linie. Letiště, patřící ruskému vojenskému námořnictvu, je základnou pro 12 bombardérů Su-24 a 12 bitevních letounů Su-25, dodal list Ukrajinska pravda s odvoláním na twitter šéfa investigativního webu Bellingcat Christa Grozeva.

Agentura RIA Novosti s odvoláním na místní úřady informovala také o explozi, která způsobila požár transformační stanice ve městě Džankoj, které s 38 000 obyvatel patří k větším městům na severu Krymu. Není jasné, zda požár trafostanice narušil dodávky proudu ve městě.

Jeden z exilových vůdců krymských Tatarů Refat Čubarov na sociálních sítích napsal, že místní obyvatelé hlásí „přesný zásah do vojenské jednotky Rusů“, a později upřesnil, že „zasažen byl muniční sklad“ a „výbuchy jsou slyšet daleko ve stepi“.

„Pro připomenutí: Krym jako normální země je o Černém moři, horách, rekreaci a turistice, ale Krym okupovaný Rusy je o explozích skladů a vysokém riziku smrti pro vetřelce a zloděje,“ napsal na twitteru poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Na adresu výbuchů dodal v narážce na oficiální ruský cíl „demilitarizovat“ Ukrajinu, že jde o „demilitarizaci v praxi“.

Minulý týden výbuch otřásl ruskou leteckou základnou Saky na Krymu. Podle Moskvy tam explodovala letecká munice. Kyjev odmítl, že by na základnu zaútočil. Podle satelitních snímků, které zveřejnila společnost Planet Labs, výbuch poškodil letadla i letištní infrastrukturu. Ještě 31. července na velitelství ruské Černomořské flotily v Sevastopolu zaútočil dron, zranění utrpělo šest lidí.

Ruská redakce BBC připomíná, že Krym se po anexi v roce 2014 stal pro Rusko důležitým symbolem síly. Moskva zdůrazňovala strategický význam poloostrova, ve státní propagandě se Krym stal zdrojem bezpečnosti ruského státu.  (ceskenoviny)

Úterý, 08:30: Severem okupovaného ukrajinského poloostrova Krym v úterý ráno otřásly výbuchy, informovaly ruské tiskové agentury. Podle agentury TASS vybuchl bývalý statek, který armáda používala jako muniční sklad. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ve skladu vypukl požár. Agentury RIA Novosti s odvoláním na místní úřady informovala o explozi, která způsobila požár transformační stanice ve městě Džankoj. Příčiny výbuchů ani další podrobnosti zatím nejsou známé.

Výbuch munice si podle agentury TASS vyžádala evakuaci obyvatel nedaleké vesnice Majskoje. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že požár skladu nezpůsobil nikomu vážná zranění.

S 38 tisíci obyvatel patří Džankoj k větším městům na severu Krymu. Není jasné, zda požár trafostanice narušil dodávky proudu ve městě.

Minulý týden výbuch otřásl ruskou leteckou základnou Saky na Krymu. Podle Moskvy tam explodovala letecká munice. Kyjev odmítl, že by na základnu zaútočil. Podle satelitních snímků, které zveřejnila společnost Planet Labs, výbuch poškodil letadla i letištní infrastrukturu. (čtk)

Úterý, 07:00: Mezi představiteli dvou proruských separatistických útvarů na východě Ukrajiny se objevují další známky rozkolu. Některé jednotky samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) údajně odmítly pokračovat ve vyčerpávajících bojích s ukrajinskou armádou v Doněcké oblasti, uvedl ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW).

Lidé v LNR mají dost vyčerpávajících ofenzív za hranicemi, které si tamní separatisté nárokují. ISW to uvedl s odkazem na video zveřejněné v pondělí v ukrajinských médiích, podle něhož příslušníci jednoho z praporů odmítají bojovat za Doněckou lidovou republiku (DNR). Vojáci na něm tvrdí, že s 3. červencem, kdy Moskva oznámila dobytí celé ukrajinské Luhanské oblasti, jejich práce skončila.

„Vyznění videa odráží širší trend poklesu úsilí LNR při podpoře ruské války na Ukrajině a její morálky,“ uvádí ISW. „Tento trend je obzvláště nebezpečný pro ruské síly, které se snaží naverbovat co nejvíce nových vojáků z Luhanské oblasti, aby nahradily nedávné ztráty. Další rozkol uvnitř Ruskem vedených sil také hrozí dále snížit efektivitu ruského válečného úsilí,“ dodává institut s tím, že pravost snímku nebylo zatím možné ověřit.

Podobné výzvy nicméně ISW zdokumentoval také při dřívějších operacích doněckých separatistů v Luhanské, Charkovské a Chersonské oblasti. Může to znamenat, že separatisté možná ne zcela podporují vojenské plány Kremlu na další územní expanzi na Ukrajině, míní americký think-tank. (ceskenoviny)

Pondělí, 23:30: Z oblasti Záporožské jaderné elektrárny v pondělí znovu přicházely zprávy o ostřelování, informovala ruská služba stanice BBC. Z ostřelování se obvinily navzájem ukrajinská i ruská strana. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezinárodní společenství vyzval, aby zajistilo ochranu elektrárny, a předešlo havárii v zařízení.

Představitelé proruské správy městě Enerhodar, kde se největší evropská atomová elektrárna nachází, informovali o sérii výbuchů ve městě i v okolí zařízení. „Ukrajinské ozbrojené síly vedou masivní palbu z dělostřeleckých systémů. V Enerhodaru byly zaznamenány výbuchy v blízkosti Záporožské jaderné elektrárny, u obytných částí města a v průmyslové zóně,“ uvedla podle BBC tisková služba proruské správy. Proruské úřady zároveň uvedly, že palba přišla z opačné strany řeky Dněpr, kde se nachází Nikopol.

Šéf nikopolské správy Jevhen Jevtušenko naopak z ostřelování obvinil Rusy. „Přátelé, na protějším břehu pokračuje inscenace ruských vojsk pod názvem 'Ukrajinské ozbrojené síly ostřelují město Enerhodar z města Nikopol. Ve skutečnosti ostřelování provádějí ruští vojáci,“ napsal Jevtušenko na sociální platformě Telegram.

„Pokud svět nyní nenajde dostatek síly a odhodlání, aby ochránil jednu jadernou elektrárnu, bude to znamenat, že prohrál. Prohrál s teroristy a nedokázal čelit jejich jadernému vydírání,“ okomentoval dnes situaci kolem elektrárny ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve svém nočním projevu k národu dodal, že pokud svět nyní selže, mohl by se z toho stát nebezpečný precedent.

„Rusové si myslí, že ostřelováním Záporožské jaderné elektrárny donutí svět, aby plnil jejich podmínky,“ napsal na twitteru šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.

OSN podle Reuters uvedla, že může poskytnout logistickou a bezpečnostní podporu delegaci Mezinárodní agentury pro atomovou energii, která usiluje o přístup do zařízení. Mluvčí OSN Stéphane Dujarric dodal, že jeho organizace je s MAAE v úzkém kontaktu, s její případnou návštěvou ale musí souhlasit jak Rusko, tak Ukrajina. MAAE dříve varovala před možnou katastrofou v elektrárně. Jaderní experti se obávají, že by boje mohly poškodit bazény s vyhořelým palivem nebo reaktory.

Ruské invazní síly obsadily Záporožskou jadernou elektrárnu na začátku března za dramatických okolností, kdy z Ukrajiny přicházely zprávy o tom, že útočící Rusové při prudkých bojích areál jaderného zařízení ostřelují. V jeho nejaderné části tehdy vypukl požár.

Situace se vyostřila v posledních dnech, kdy je z blízkosti elektrárny pravidelně hlášeno ostřelování. Kyjev tvrdí, že na zařízení útočí Rusové, kteří z případných následných výpadků elektřiny zamýšlejí obvinit Ukrajinu, poznamenala agentura Reuters. Ukrajinští představitelé rovněž uvádějí, že ruské síly využívají atomovou elektrárnu jako krytí, zatímco bombardují nedaleká ukrajinská města. Moskva naopak viní z útoků ukrajinské síly.

Generální tajemník OSN António Guterres před několika dny vyzval k vytvoření demilitarizované zóny kolem elektrárny, Rusko to ale odmítlo. Bezpečný chod Záporožské jaderné elektrárny dnes podle agentury Interfax s Guterresem telefonicky projednával ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová pak podle Reuters ujišťovala, že Rusko „udělá vše nezbytné“, aby umožnilo odborníkům MAAE návštěvu zařízení. (čtk)

Pondělí, 15:00: Rusko má hodně spojenců na různých kontinentech, kteří se neklaní takzvanému hegemonovi, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v narážce na Spojené státy. Při návštěvě fóra Armija-2022, které začalo v parku Patriot u Moskvy, Putin podle agentury TASS také uvedl, že mnohé typy perspektivních ruských zbraní o roky a desetiletí svými parametry výrazně předstihují zahraniční obdoby.

Pochválil také ruské vojáky, že čestně plní svou povinnost během speciální vojenské operace, což je termín, který Kreml používá pro ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině. „Nyní během speciální vojenské operace naši vojáci společně s bojovníky z Donbasu se ctí plní svou povinnost, bojují za Rusko, za mírový život v Doněcké a Luhanské lidové republice, jasně plní všechny stanovené úkoly, krok za krokem osvobozují území Donbasu,“ prohlásil Putin.

„Chci zdůraznit, že Rusko se zasazuje za co nejširší rozvoj vojenské a technické spolupráce. Nyní v podmínkách vznikajícího mnohopolárního světa je to mimořádně důležité,“ dodal šéf Kremlu. Rusko si podle něj velice cení toho, že má hodně spojenců, partnerů v podobě shodně uvažujících států na různých kontinentech. „Jsou to státy, které se neklaní takzvaným hegemonům a jejichž vůdci projevují opravdu mužný charakter,“ řekl a dodal, že Rusko je připraveno nabídnout svým spojencům nejrůznější zbraně.

Ruský prezident ujišťoval, že ruské zbraně jsou o mnoho let před před konkurencí. Agentura Reuters poznamenala, že šéf Kremlu hovořil o připravenosti Ruska prodávat vyspělé zbraně spojencům a spolupracovat na vývoji vojenských technologií téměř půl roku po začátku války na Ukrajině, v níž si jeho armáda vede hůře, než se očekávalo. Konflikt je zatím nepřesvědčivou přehlídkou ruského zbrojního průmyslu, Ukrajinci ruské síly vyhnali od dvou největších měst a na východě země Rusové postupují pomalu a za cenu velkých ztrát, píše Reuters.

Podle některých západních vojenských analytiků by ruský zápas s mnohem menším protivníkem na Ukrajině mohl podkopat Putinovy obchodní snahy. „Velký problém pro něj představuje skutečnost, že ruská válka proti Ukrajině je katastrofou pro důvěryhodnost ruské armády - její výkon je velmi špatnou reklamou pro ruské zbraně,“ domnívá se Ruth Deyermondová z londýnské univerzity King's College. Vysloužilý americký generál Ben Hodges, jenž v minulosti velel silám USA v Evropě, dodal, že západní sankce uvalené na Rusko vyvolávají otázky ohledně jeho schopnosti získávat komponenty a zajišťovat údržbu prodávaných zbraní.

Ochranou separatistických „lidových republik“ v Donbasu odůvodňuje Moskva tažení na Ukrajině, které si podle odhadů již vyžádalo tisíce životů a miliony lidí vyhnalo z jejich domovů. Vpád ruských vojsk, který začal na Putinův rozkaz 24. února, rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Kyjev a Západ odsuzují invazi jako ničím nevyprovokovanou agresi.

K míru se zatím neschyluje a obě strany podle BBC nejsou připraveny ke kompromisu. Ukrajinský parlament dnes schválil prodloužení válečného stav prakticky do konce podzimu a také zvýšení vojenských výdajů. (čtk)

Pondělí, 08:00: Ruské útoky ve čtyřech směrech, na Bachmut, Avdijivku a Slovjansk v Donbasu na východě Ukrajiny a na Novopavlivku na jihu země, byly neúspěšné, hlásí ukrajinský generální štáb v ranní svodce o situaci na bojišti.

Britské ministerstvo obrany na twitteru v ranním přehledu upozorňuje, že Rusko je pravděpodobně v pokročilé fázi plánování referenda o připojení separatistické Doněcké lidové republiky (DNR), i když není jasné, zda již bylo konečné rozhodnutí o hlasování přijato. Kreml si zřejmě uvědomuje, že armáda nedobude celou Doněckou oblast, což představuje neúspěch maximalistických cílů operace na Ukrajině.

Americký Institut pro studium války (ISW) uvedl, že nejtvrdší boje se nyní svádějí u Charkova, na ose Izjum-Slovjank, v oblasti Siversku a Lysyčansku, u Bachmutu, v okolí Avdijivky a Doněcku a na jihu Ukrajiny. To podle analytiků svědčí o tom, že Moskva dává přednost postupu vojsk u Bachmutu a možná Siversku a snaží se využít sil separatistické DNR k obsazení území u Avdijivky, které se nepodařilo dobýt v roce 2014.

Soustředění dobrovolnických praporů u Izjumu a Slovjansku svědčí o tom, že tento úsek není v centru pozornosti Moskvy a může být zranitelný protiútoky ukrajinských sil, míní ISW. Složení ruských sil na jihu země je relativně různorodější než jinde a může vytvářet ruskému velení potíže při řízení, zvláště pokud budou ukrajinské síly pokračovat v protiofenzívě v Chersonské oblasti. (čtk)

Pondělí, 07:00: Raketomety HIMARS, které díky dodávkám ze Spojených států nyní používá ukrajinská armáda, údajně zasáhly základnu ruské žoldnéřské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny v okupovaném ukrajinském městě Popasna. Na twitteru o tom informoval například poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko. Na sociálních sítích kromě toho kolují spekulace, že při útoku mohl být zabit i majitel skupiny Jevgenij Prigožin.

Heraščenko připomíná, že wagnerovci jsou považováni za soukromou „armádu“ ruského prezidenta Vladimira Putina a že jsou odpovědní za páchání zvěrstev na celém světě, včetně Ukrajiny.

O ukrajinském útoku na základnu v Popasně v Luhanské oblasti informoval na síti Telegram i ruský propagandista Jurij Kotěnok. Právě na základě fotografií, které jiný ruský propagandista Sergej Sreda umístil na sociální sítě, byla podle Heraščenka základna patrně lokalizována. Informaci o zásahu na místě zatím nepotvrdily nezávislé zdroje. (ceskenoviny)

Neděle, 22:00: Prioritou ruské armády za poslední týden bylo patrně přeorientovat jednotky na posílení pozic na jižní Ukrajině. Ve své pravidelné zprávě to uvedlo britské ministerstvo obrany. Boje na Donbasu nicméně pokračují. Ruskem podporované jednotky, zejména milice separatistické Doněcké lidové republiky (DLR), i nadále útočí na sever města Doněck.

Moskva v sobotu oznámila, že získala plnou kontrolu nad důležitou obcí Pisky na východě Ukrajiny. Velení ukrajinské armády ale následně uvedlo, že o Pisky se nadále tvrdě bojuje. To potvrdila i dnešní zpráva shrnující nejnovější poznatky britských zpravodajských služeb. V ní se uvádí, že v obci Pisky nedaleko doněckého letiště se stále odehrávají velmi těžké boje.

Podle Londýna je cílem ruských útoků v oblasti pravděpodobně zajistit „dálnici M04“, která představuje hlavní přístup k Doněcku ze západu. Podle šéfa Doněcké oblasti Pavla Kyrylenka ruské jednotky za posledních 24 hodin v regionu zabily dva civilisty a dalších deset lidí zranily. Pokračuje i ostřelování přístavu Mykolajiv. Jak uvedla ukrajinská armáda, Rusové do oblasti přes noc vypálili tři rakety, žádná zranění ale nebyla hlášena. Mykolajiv leží nedaleko Ruskem okupované Chersonské oblasti, kde Ukrajinci zahájili protiofenzivu.

Až 40 procent evakuovaných, kteří dorazili do Záporožské oblasti, pochází právě z okupované Chersonské oblasti, uvedl podle agentury Ukrinform tamní gubernátor Oleksandr Staruch. Dobrovolníci podle něj vyrážejí v automobilech s humanitární pomocí do okupovaných oblastí a snaží se odtamtud evakuovat zbývající obyvatele. Za posledních 24 hodin dorazilo do Záporoží 1642 evakuovaných z různých částí Ukrajiny, 741 z nich pocházelo přitom právě z Chersonské oblasti. (čtk)