V Hongkongu byly zatčeny desítky prodemokratických politiků

Hongkong byl v noci na středu svědkem zatím nejmasovějšího zatýkání, které proběhlo s odkazem na vloni zavedený nový bezpečnostní zákon, jenž upevňuje moc Pekingu nad tímto městem. Razie se soustředila na účastníky loňských neformálních primárek, během nichž roztříštěné prodemokratické strany vybraly společné kandidáty pro volby do městského parlamentu. Ty byly plánované na září roku 2020 a očekával se triumf demokratů - státní autority však nakonec volby s odkazem na koronavirovou pandemii o rok odložily.

Šéf hongkongské policie i mluvčí pekingského ministerstva zahraničí noční vlnu zatýkání popisují jako zákrok proti “podvracení státní moci”. Opoziční kandidáti v červencových primárkách slibovali, že chtějí svůj mandát využít k blokování vládní agendy včetně rozpočtu - a tento v demokraciích běžný postup už vloni v létě hongkongský ministr pro ústavní záležitosti Erick Tsang označoval za možné podvracení vlády. Policie prohledala 72 lokalit včetně bytu již dříve zadrženého známého aktivisty Joshuy Wonga, a minimálně od jedné právnické firmy a od tří hongkongských, opozici blízkých médií si vyžádala dokumenty týkající se případu.

Podle agentur bylo zadrženo na 50 lidí - jak politici prosazující ostřejší konfrontaci s pekingským režimem, tak zastánci umírněné strategie. je mezi nimi třináct bývalých poslanců městského parlamentu včetně pěti zákonodárců, kteří v listopadu rezignovali na křesla v legislativě na protest proti omezení práv opozice. Vládci v Pekingu tehdy dali loajální exekutivě v Hongkongu novou pravomoc: vyloučit z hongkongského parlamentu ty poslance, kteří podle jejího mínění ohrožují národní bezpečnost, neuznávají suverenitu Číny nebo ponoukají zahraniční politiky k angažmá proti likvidaci hongkongských svobod.

S pomocí loni v létě zavedeného bezpečnostního zákona chce vláda v Pekingu “stabilizovat” Hongkong a zastavit tamní velké, místy násilné demonstrace proti stoupající čínské moci. Bez účasti Hongkonžanů tento zákon sepsala a schválila vládní komunistická strana v Pekingu. Zákon je nadřazen místní legislativě a podle kritiků významně omezuje autonomii finanční metropole, již se Čína zavázala do roku 2047 uchovat. Za vágně definované zločiny “separatismu”, “napomáhání cizím mocnostem” nebo právě “podvracení státní moci” hrozí vysoké tresty a ve městě vznikají oficiální pobočky čínského bezpečnostního aparátu, které nepodléhají místním autoritám.

Po přijetí zákona již byli zatčeni někteří prominentní prodemokratičtí aktivisté - včetně zmíněného studentského lídra Joshuy Wonga či zakladatele opozičního deníku Apple Daily Jimmyho Laie. Kvůli bezpečnostnímu zákonu byl zakázán i hlavní slogan předloňských demonstrací (Osvoboďte Hongkong, revoluce našich časů”) a například knižní vydavatelé z obav před možnými důsledky vyřazují některá připravovaná díla, třeba fotografické knihy o protestech.

Minulý týden bylo ke třem letům vězení odsouzeno deset hongkongských aktivistů kvůli “nelegálnímu překročení hranice” a “převádění jiných osob”. V srpnu se pokusili uprchnout na lodi směrem na Tchaj-wan a na moři je zadržela čínská policie. Všichni odsouzení se podíleli na předloňských masivních protivládních protestech. Současně stoupá i tlak na dosud nezávislou justici i na změnu školních osnov směrem k “vlastenecké výchově”.

Razii, v níž byl zatčen i americký právník pomáhající hongkongské opozici, příští americký ministr zahraniční Anthony Blinken na Twitteru označil za “útok na ty, kdo odvážně hájí univerzální práva”. Slíbil, že administrativa vedená Joem Bidenem a Kamalou Harris “bude na straně obyvatel Hongkongu a proti útoku Pekingu na demokracii”.

Po zkušenosti minulého roku je ale nejasné, zda tento slib dokáže naplnit. Některé západní vlády nabídly hongkongským občanům útočiště, Donald Trump zavedl i ekonomické sankce a sankce mířené proti konkrétních čínským a hongkongským činitelům. Zatím to však Hongkonžanům nepomohlo.