V hlavě Angely Merkel. Příští půlrok ukáže, jestli zvládneme německé tempo

Německá kancléřka Angela Merkel vystoupila ve středu s tradičním projevem před evropskými poslanci na úvod nového předsednictví EU, které prvního července převzali Němci. Kancléřka řekla, co se od ní čekalo: hájila evropský projekt a odhodlání své vlády pomoci obnově kontinentu po koronavirové pandemii. Na političku známou svojí uměřeností šlo o nezvykle emotivní vyznání lásky. Angela Merkel uvedla projev větou, že „Evropa vyjde z nastalé krize posílená, jen pokud bude hledat řešení společně,“ a obdobnou větou své vystoupení zakončila. Slovo, jež nejčastěji zaznělo v její řeči, bylo právě „Gemeinsam“, společně.

Řada pozorovatelů to shrnula tak, že si německá politička staví svůj pomník, a proto to vyznání Evropě. Povede už svoje druhé předsednictví EU - to první se odehrálo v roce 2007 - a zároveň poslední, neb příští rok v říjnu z funkce kancléřky odejde, jak opakovaně veřejně sdělila. Je ale dost možné, že ona sama takhle neuvažuje. Merkel je jednoduše přesvědčená o smysluplnosti integrace kontinentu a ví, jak je jednotný trh EU důležitý pro německou ekonomiku. „Německo bude prosperovat jenom tehdy, když bude prosperovat celá Evropa,“ jsou ostatně její slova.

Tenhle racionální přístup rámoval celou její dosavadní kariéru i středeční projev. Čtenář by si ale neměl myslet, že následujících šest měsíců pod německým vedením bude selanka. Německo vyslalo do Bruselu stovky svých zkušených vyjednavačů a očekávání, že se jim podaří najít cestu shody tam, kde si ostatní vylámali zuby, jsou veliká. Kdybychom měli parafrázovat tvrzení řady českých politiků o tom, jak Německo zbytku unie něco diktuje, většina členských států si teď nepřeje nic jiného, než až Němci začnou diktovat.

Z projevu Angely Merkel bylo zřejmé, že Němci jsou připraveni a pojede se zostra. První na agendě je schválení nového rozpočtu unie na příštích sedm let. Ten by měl být tentokrát téměř dvojnásobný, protože vedle obvyklého balíku peněz pro zemědělce a chudší regiony Německo souhlasilo se společným zadlužením EU ve snaze pomoci nejzasaženějším zemím koronavirovou nákazou. Na tuhle pomoc má jít 750 miliard eur a státy EU čeká debata, přesněji pře, o to, kdo dostane kolik a na základě jakých kritérií. První pokus o shodu nastane příští pátek a sobotu na mimořádném summitu EU a nikdo nečeká, že se to podaří; všichni ale věří, že je-li někdo schopen najít kompromisní řešení, až se politici vrátí z prázdnin, je to Angela Merkel.

Český premiér v současném návrhu rozporuje hlavní kritérium rozdělování peněz, kterým je výše nezaměstnanosti - stát, který má vysokou nezaměstnanost, by měl dostat nejvíc peněz, a obráceně. V německé kancléřce, když bude chytrý, najde spojence. V projevu Angela Merkel mimo jiné řekla, že je důležité zohlednit propad exportu při formulaci pomoci a to je něco, co musí znít uším Andreje Babiše slibně.

To samé nelze říct o německých „zelených“ plánech. Kancléřka nejen znovu podpořila evropský green deal, tedy plán na přeměnu EU v uhlíkově neutrální entitu do roku 2050. S těmito hrubými obrysy vláda Andreje Babiše ještě souhlasí. Angela Merkel ale před europoslanci řekla, že „vítá“ ambice na rychlejší snižování emisí CO2, konkrétně o „50 až 75 procent“ do roku 2030 oproti stavu roku 1990, namísto původně dohodnutých 40 procent méně emisí. A to je něco, s čím česká vláda naopak nesouhlasí.

Kancléřka opakovaně zmínila plán na ekologičtější provoz Evropy jako zdroj budoucí prosperity kontinentu a něco, k čemu se, společně s větší sázkou na digitální ekonomiku, upíná německá naděje. Je zjevné, že Němci budou green deal v následujících měsících tlačit dopředu a Česko bude se svým postojem v menšině.

Můžeme jen doufat, že vláda má představu, co chce na evropské půdě uhrát a proč. Z veřejných výstupů Andreje Babiše a jednotlivých ministrů to úplně zřejmé není. Paralelně přitom Německo plánuje otevřít další témata, která má Česko důvod sledovat. Dohoda EU - Velká Británie po brexitu, kde se ukáže, jestli se budou moci prodávat škodovky na ostrovech bez vysokého cla; nová debata o uprchlických kvótách, které tu rozhodly několikery volby; přenastavení vztahů unie s Čínou, která ostře zasáhla do české domácí politiky a dodnes ji klíží.

Zkrátka: na výkonných Němcích si ověříme, jestli máme na to alespoň je kvalifikovaně následovat. Za dva roky, při českém předsednictví EU, se ocitneme v jejich kůži.