Ústavní soud prakticky znemožnil legální potraty v Polsku

„Naplnil se nejhorší scénář. Až do konce jsme měli alespoň jiskru naděje. To, co se stalo je pro ženy tragické. Je to ostuda polského státu,“ komentovala čtvrtečním rozhodnutí polského ústavního soudu pro list Gazeta Wyborcza šéfka Federace pro záležitosti žen a plánování rodiny Krystyna Kacpura.

Soud v čele s předsedkyní Julii Przyłębskou, jež je známá dlouhodobým přátelstvím s předsedou vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosławem Kaczyńskim, uznal podnět vycházející od skupiny poslanců PiS a Sjednocené pravice. Podle nich je jedna ze tří legálních možností potratu (konkrétně „poškození nebo nemoc plodu“) v rozporu s polskou ústavou. Před sídlem soudu ve Varšavě proti zpřísnění zákona, který již předtím platil za jeden z nejpřísnějších v Evropě, protestovaly opoziční poslankyně a občanské aktivistky (současně byli na místě i jeho podporovatelé). Organizace Celoplošná stávka žen pak kvůli zákazu shromažďování pokračovala v sérii automobilových protestu „Ostra Jazda“.

„Načasování je překvapivé. Kaczyński, který má přímý vliv na agendu ústavního soudu, se rozhodl řešit tento podnět navzdory zhoršující se pandemii,“ říká šéfredaktor Visegrad Insight Wojciech Przybylski. Jedním z důvodů může být snaha vyhnout se masovým protestům, ty v zemi téma potratů doposud vždy rozpoutalo. Známé jsou takzvané černé protesty proti úplnému zákazu interrupcí z doby před čtyřmi lety. Tehdy vyšly do ulic tisíce polských žen oděných v černé barvě, poté Sejm úplný zákaz odmítl.

Nové rozhodnutí mění takzvaný kompromisní zákon o potratech, který v Polsku platil sedmnáct let. Doposud zde bylo možné těhotenství přerušit ze tří důvodů - a sice v případě ohrožení života matky, kvůli nenávratnému poškození plodu odhalenému při prenatálním vyšetření nebo v případě znásilnění či incestu. Soudci svým rozhodnutím nyní vymazali druhou možnost. V důsledku však tato změna zmaří takřka většinu legálně provedených interrupcí v zemi. Právě poškození plodů bývá totiž důvodem pro ukončení těhotenství až v 98 procentech případů.

Jak upozorňuje Przybylski podle průzkumů veřejného mínění více než polovina Poláků podporuje právo na potrat. Největší shoda - zhruba 80 procent - panuje právě v případě, že je život ženy v ohrožení. „Jedná se o rozporuplnou otázku a vnímám ji především jako snahu Kaczyńského o upevnění svého tvrdého voličského jádra,” říká Przybylski.

Za minulý rok bylo v Polsku provedeno 1100 legálních potratů a z toho drtivá většina (1074) právě kvůli prenatálnímu poškození plodu. Počet těch nelegálních oficiálními statistikami propadá. Nevládní organizace odhadují celkový počet potratů velmi zhruba v násobných řádech (100–200 tisíc). Toto číslo zahrnuje i zhruba patnáct procent polských žen, které vyjíždějí podstoupit zákrok do Německa, Rakouska, Velké Británie nebo na Slovensko. Již dříve nemilosrdná pravidla tak nyní odkážou tamní ženy prakticky výhradně na ilegální cestu nebo na nákladnější zákrok v zahraničí.