Komik vs. Erdogan: Urážky osobní cti nejsou satira, potvrdil německý ústavní soud

Šest let je dost dlouhá doba na to, aby člověk zapomněl vtip. A tak jen připomeňme, že komik Jan Böhmermann na konci března 2016 ve svém pořadu na německé veřejnoprávní stanici ZDF karikoval údajnou přecitlivělost tureckého vladaře Recepa Tayyipa Erdogana, jenž měl tehdy ve zvyku žalovat své domácí kritiky za urážku osobnosti a ohradil se i proti vcelku nevinné satiře na stanici NDR (předvolal si kvůli ní německého velvyslance v Ankaře).

Böhmermann, jehož pořady snesou srovnání s Českou sodou, proto na obrazovce klidným pedagogickým tónem oznámil, že Erdoganovi názorně ukáže, jak vypadá rozdíl mezi povolenou kritikou politika a urážkou na cti překračující hranice svobody slova. A následoval proud sprostoty, v němž nechyběly zmínky o zápachu a velikosti přirození, felaci ovcí a dětském pornu.

Báseň byla na ZDF odvysílaná, ale stanice ji následně vystřihla z archivu i z YouTube s vysvětlením, že nesplňuje nároky satiry. Böhmermanna začalo vyšetřovat státní zastupitelství v Mohuči, kam přišly desítky trestních oznámení. Kvůli ohrožení ze strany tureckého nacionalistického gangu “Osmanen Germania” dostal ochranku.

Kancléřka Angela Merkel poté tlumila diplomatickou roztržku tím, že se tureckým kolegům omluvila a kritizovala to, že smyslem skeče bylo jen urážet. V Německu tehdy platil dávný paragraf, který se týkal urážek orgánů a zástupců cizích států - a Erdogan se rozhodl na jejím základě komika zažalovat. Kancléřka s jeho žádostí souhlasila, podle zákona to bylo nutné, a přenechala tak rozhodnutí o hranici svobody slova justici.

Tehdy započaté nové vykolíkování hranice mezi urážkou osobnosti a svobodou slova nyní skončilo a výsledek nepotěší zastánce maximální svobody projevu. Böhmermann již před lety uspěl u soudu v Mohuči, který zastavil jeho trestní stíhání, a pod vlivem celé kauzy Německo zrušilo archaický zákon namířený proti urážkám majestátu. Nyní však komik neuspěl se svou stížností u ústavního soudu v Karlsruhe, v níž se odvolával proti zákazu většiny pasáží své básně.

V platnosti tedy definitivně zůstává rozsudek vrchního zemského soudu v Hamburku, který jeho “dílo” rozebral větu po větě. Povolil například verš “je to muž, který mlátí dívky a nosí u toho gumové masky”, protože odkazoval k potlačení demonstrací v Turecku, řádek “kope Kurdy, mlátí křesťany” i pasáž, která prezidenta označuje za “hloupého, zbabělého a zabedněného”.

Kvůli urážce osobnosti však hamburský civilní soud zakázal 18 ze 24 řádek básně včetně sexualizovaných urážek (jeden příklad pro přesnější představu: “nejraději by souložil s kozami”). Se svobodou slova jsou tedy podle rozsudku slučitelné pasáže, které odkazují ke kritice Erdoganovy politiky, ale nikoli prosté urážení jeho osobní cti. Za případné veřejné opakování básně by komika čekala pokuta ve výši čtvrt milionu eur.

Böhmermann mimochodem neprohrál jen soud s Recepem Erdoganem - předtím již neúspěšně žaloval i Angelu Merkel za výše uvedený výrok, že cílem skeče bylo “jen urážet”. Komikovi právníci upozorňovali na to, že kancléřka tato slova řekla, aniž slyšela zmíněný didaktický úvod k básni – to však podle předloňského rozsudku na věci nemění.