Stoprocentní nemocenská v karanténě: Klíčové opatření, nebo pohroma?

Aktualizace: Lidé v nařízené karanténě zřejmě budou dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně. V úterý to zrychleně schválila sněmovna podle celkové úpravy předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Vláda navrhovala pro lidi v karanténě nemocenskou 100 procent místo 60 procent průměrného redukovaného výdělku. Zákon bude nyní schvalovat Senát, změna má platit dva měsíce.

Vláda v pondělí schválila návrh ministryně práce a sociálních věci Jany Maláčové (ČSSD) na dočasné zvýšení nemocenskou pro lidi v karanténě na sto procent. Kabinet tak chce motivovat zaměstnance, aby se testovali a nahlašovali své kontakty. To se podle zkušeností z praxe nedělo.

Dosud lidé v izolaci nebo karanténě dostávali standardních šedesát procent platu. Pro řadu lidí to znamenalo citelné zkrácení příjmů, a tak podle expertů své onemocnění přecházeli, případně “solidárně” nenahlašovali své kontakty mezi kolegy a známými. Když je dočasně nemocenská stejně vysoká jako plat, měl by tento motiv odpadnout. Dočasné vyšší platby by měl firmám doplácet stát.

S vládním krokem, který musí schválit sněmovna,

Buď se cíleně nakazí, říká Juříček, nebo poprosí nakažené známé, ať je hygieně nahlásí jako rizikové kontakty. Pak poputují do karantény, což je bezpečnější a finančně stejně výhodná varianta. Pokud novela projde, firmy se podle poslance a průmyslníka v praxi zastaví, protože lidé se hromadně odeberou marodit.

Oslovení majitelé firem se v hodnocení Juříčkovy předpovědi neshodují. Ústecký podnikatel Martin Hausenblas, který mimo jiné vlastní textilku Adler, s ní naprosto nesouhlasí. “Je to podle mě zásadní věc, která umožní nemocným lidem se izolovat bez dopadu na jejich rodinný rozpočet. Je to klíčové opatření. Jen nechápu, proč není v provozu už rok. Nemuseli jsme být v takhle zoufalé situaci,” říká s tím, že šetřit na nemocenské podle něj bylo “šetřením na nesprávném místě”.

Rovněž Janis Samaras, majitel krnovské Kofoly, je v klidu. „Nebojím se toho. Bude to ok. Většina lidí nemá zájem být zavřená v karanténě. Alespoň u nás,“ říká.

Petra Plemlová, která rovněž vlastní textilku, konkrétně Unuo v Táboře, si myslí, že vyšší nemocenská se na počtu nahlášených nemocných mírně projeví. “Během doby, co podnikám, se několikrát změnila výše nemocenské - a i v naší menší firmě jsme zaznamenali, že to vliv na rozhodování zaměstnanců má,” říká Plemlová, jejíž firma cíleně zaměstnává mnoho matek samoživitelek.

Za přitaženou za vlasy nicméně pokládá možnost, že by se někdo schválně nakazil, pravděpodobnější je podle ní fingovaná karanténa. Zásadně se však podle ní situace na pracovištích nezmění. “Ten, kdo má tendenci zneužívat systém, a to nemluvím jen o nemocenské, tak činí už dávno,” míní. „Obecně naopak čekám, že tahle krize ozdraví trh práce i smýšlení zaměstnanců,” dodává.

Kvido Štěpánek, ředitel a majitel strojařské firmy Isolit-Bravo z Jablonného nad Orlicí, je naopak s Pavlem Juříčkem zcela zajedno. “S tou falešnou karanténou je to pravda,” říká. Vláda podle něj dělá zmatečné kroky, protože neví, jak továrny v praxi fungují - odkazuje na přikázané zavření továrních jídelen, které vláda zase obratem nechala otevřené. “Je to obrovská pohroma,” říká.