Sněmovna schválila vykostěné exekuce. Lukrativní byznys může pokračovat

Málokdy se stane, aby bylo rozladění nad právě schváleným zákonem společné politikům víceméně napříč politickým spektrem. V pátek se tak ve sněmovně stalo po hlasování o novele exekučního řádu, po němž zklamání nad výslednou podobou novely zaznělo od vládních stran i části opozice.

Sněmovna sice odhlasovala některé dílčí změny v pravidlech exekucí: třeba zásadu, aby bylo možné zastavit vleklé bezvýsledné exekuce, a to pokud minimálně šest let nepřinesou výsledek. Omezí se také možnost zabavovat movité věci (třeba penzistům nebo lidem v invalidním důchodu) a exekutoři dostali novou povinnost nahrávat a evidovat hovory s exekucí související. Prošel rovněž lidovecký návrh na zavedení tzv. milostivého léta, které lidem dlužícím státu umožní do půlroku od vzniku dluhu částku zaplatit bez penále a úroků.

Zároveň ale poslanci nevyužili šanci „ukončit byznys s exekucemi“ - jak navrhovanou změnu nazval Institut prevence a řešení předlužení, think-tank zabývající se problematikou exekucí. „Přestože poslanci schválili některé pozitivní změny, promarnili příležitost na ukončení lukrativního  byznysu s exekucemi, který tak může zatím nerušeně pokračovat dál,“ tweetoval po hlasování šéf organizace Radek Hábl.

Princip prosazovali Piráti a lidovci a spočíval v zavedení „teritoriality“ exekutorů, která platí v řadě evropských zemí, od loňska také třeba na sousedním Slovensku. Zatímco nyní vybírá exekutora věřitel, nově by tak činil nezávislý soud - podobně jako soudy vybírají třeba insolvenční správce. Tím by se předešlo situacím, kdy se exekutoři věřitelům podbízejí, aby dostali zakázku. Nyní rovněž může jeden dlužník jednat s více exekutory - bezmála 4,5 milionu exekucí je „rozděleno“ mezi 720 tisíc lidí. Nově by platilo pravidlo jeden dlužník - jeden exekutor. A konečně by ohromný byznys, v němž kralují velké exekutorské úřady operující po celé zemi, mohla omezit místní příslušnost exekutora.

Na stole byly tři varianty: jeden počítal s rozdělením všech exekucí podle krajů, další dva kompromisní pak místní dělení zaváděly jen u vybraných typů dluhů. Pod stůl ovšem spadly všechny tři. A to zejména hlasy části klubu ANO v čele s šéfem klubu Jaroslavem Faltýnek, který má blízko k velkým exekutorům, a také ODS, která teritorialitu exekutorů dlouhodobě odmítají.

Premiér Andrej  Babiš se sice podle zjištění serveru idnes.cz před hlasováním obrátil na poslance své strany dopisem, v němž je vyzýval, aby podpořili ty návrhy, které „povedou ke kultivaci a zlidštění celého prostředí exekucí a insolvencí“, ale princip jeden na jednoho ani místní rozdělení mezi nimi nebylo. Poslanci ANO a ODS teritorialitu odmítají s nejrůznějšími argumenty: od námitky, že by současným dlužníkům nepomohla (poslanec ANO Patrik Nacher), po názor, že návrh je projevem „vnitřního boje v Exekutorské komoře o přerozdělení exekucí“, jak řekl HN poslanec ODS Marek Benda.

Novela míří do horní komory a nespokojení poslanci nyní vsázejí na zásah senátorů.