Senát poslal za Česko žlutou kartu klimatickým návrhům Evropské komise

Senát odmítl plány Evropské komise v rámci balíčku Fit for 55, díky kterým chce Unie splnit svůj závazek snížit emise o 55 procent do roku 2030 (snížení je chápáno oproti roku 1990). Během páteční schůze senátoři kritizovali jednotlivá opatření balíčku a většinově podpořili postoj končícího kabinetu premiéra Babiše - z něj se v Senátu odpoledne vystřídali hned tři ministři, kteří vládní postoje představovali.

Balíček Fit fofr 55 je rozdělen do třinácti zákonných opatření, ke kterým se ještě před jejich projednáváním na evropské úrovni vyjádří národní legislativy. Pokud zákonodárci s návrhem komise nejsou spokojení, každá komora parlamentu má možnost vydat tzv. odůvodněné stanovisko. Sejdou-li se tato stanoviska od minimálně třetiny členských států, dostane Evropská komise “žlutou kartu” a návrh musí přezkoumat - to nutně neznamená změnit, ale musí se jím opět zabývat, než jej podstoupí Evropskému parlamentu a následně Evropské radě. Minulá sněmovna se k balíčku již nevyjádřila, jedinou příležitost za Českou republiku tak měl Senát.

Součástí balíčku je například návrh na zavedení uhlíkového cla, které by mělo být uvaleno na dovoz  produktů z mimoevropských zemích, jejichž výroba je uhlíkově velmi náročná - tak aby nebyli evropští producenti, na které se teď vztahují emisní povolenky, znevýhodněni. Do této kategorie spadají zejména sektory jako ocelářství, energetika, výroba stavebních materiálů apod. V současnosti jim Unie poskytuje emisní povolenky zdarma, ale do budoucna by se pole mělo narovnat i se zahraničním výrobci.

Kritici v Senátu namítali, že bude složité kontrolovat, kolik emisí vyrobí firmy ze zemí mimo EU. Další výtka se týkala toho, že se některé země mohou rozhodnout do EU prodávat například ocel, která je ekologicky vyrobená, ale do jiných zemí dál prodávat tu neekologickou. “To může být problém, ale jak ukazuje probíhající summit v Glasgow, závazky na snížení emise přijímají stále další další státy. I ony budou muset vybudovat nějaké mechanismy na snižování emisí a zajistit, aby nedocházelo k podvodům,” mírní kritiku analytik Asociace pro mezinárodní otázky Oldřich Sklenář.

Další opatření balíčku se týkají například rozšíření systému emisích povolenek i na další sektory, zejména na dopravu nebo stavebnictví. Dále Evropská komise například plánuje částečně sjednotit daně na energie a počítá se i se vznikem Sociálního fondu, který by pomáhal kompenzovat dopady opatření na nízkopříjmové obyvatele.

V menšině přítomných senátorů zůstal svým postojem například Lukáš Wagenknecht za Piráty. “Podle mě je to ostuda na evropské úrovni. V debatě nikdo nenavrhl alternativní způsoby, jak ty věci dělat,” kritizuje výsledek.

“Hlasování v Senátu odráží postoje končící vlády, která na jednu stranu proklamuje, že v obecné rovině podporuje snižování emisí a Green New Deal, ale když pak dojde na praktické kroky, vždy najde spoustu argumentů, proč to nepodpořit,” komentuje výsledky Sklenář. “Narážíme na to, že některé cíle se zdají být příliš velkou výzvou. Pak si ale musíme vybrat, jestli budeme zastávat konzervativní postoje, které povedou k tomu, že těch cílů nebudeme schopní dosáhnout, protože budeme neustále opakovat právě to, že je to příliš velká výzva,” dodává.