Senát by zatím neměl odebrat Zemanovi pravomoci, rozhodla Ústavní komise

Senátní komise pro Ústavu a parlamentní procedury v úterý znovu projednávala případný postup ohledně článku 66 Ústavy, který umožňuje zbavit prezidenta pravomocí, pokud není schopný ze závažných důvodů vykonávat úřad. Diskuse mezi senátory byla až překvapivě intenzivní, ale závěrečné usnesení se nakonec nese v poměrně neutrálním tónu.

Část členů komise včetně jejího předsedy Zdeňka Hraby (STAN) nebo šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) prosazovala zdrženlivější postup s tím, že od minulého týdne došlo k zdravotnímu posunu. „My jsme původně měli zprávu od Ústřední vojenské nemocnice, že prezident republiky není schopný vykonávat svůj úřad a tedy žádné pravomoci. Ale od minulého týdne víme, že pan prezident není schopný se naplno věnovat pracovním povinnostem, ale já nevím, co přesně může nebo nemůže. Nemohu proto hlasovat o tom, jestli je neschopný vykonávat úřad,“ řekl Vystrčil.

Tento zdrženlivý postoj nakonec v komisi a v jejím usnesení převážil. Pokud by ústavněprávní jednání prezidenta, jako je například jmenování premiéra, prokázalo, že je schopný vykonávat alespoň významné pravomoci a oprávnění svého úřadu, komise by nesvolávala Senát a nečinil by se ani formální dotaz ohledně jeho zdravotního stavu. Pokud prezident ale nebude schopen ani tyto ani významné pravomoci vykonávat, požádají senátoři o aktualizovanou zprávu o jeho zdravotním stavu Ústřední vojenskou nemocnici, potažmo nově sestavené konzilium. A pokud v ní bude stát, že prezident z vážných důvodů „není a nebude“ schopný vykonávat svůj úřad, bude se na plénu Senátu hlasovat o odebrání pravomocí hlavy státu.

Spor se odehrával především v otázce, co ony významné pravomoci jsou, resp. kdy situace bude natolik vážná, že bude čas o odebrání pravomocí hlasovat. Většina senátorů se shodla, že nemusí plnit veškeré pravomoci, ale jeho nečinnost by neměla ohrozit chod státu. Mezi ty významné senátoři zařadili jmenování předsedy vlády, ministrů, generálů, soudců nebo profesorů. Člen komise Pavel Fischer však nesouhlasil s tím, že lze říct, které pravomoci hlavy státu lze považovat za významné a které už ne.

„Katalog prezidentových pravomocí drží pohromadě proto, že je provázaný s ostatními ústavními činiteli a mají být vykonávány 24/7 hodin vcelku,“ vysvětloval Fischer s tím, že obsah usnesení neodpovídá vážnosti situace. „Nikdy jsme nezažili, že prezident 28. října na veřejnosti nepromluvil ani neposlal žádný vzkaz,“ nesouhlasil se zdrženlivým postojem svých kolegů a naopak byl „kvůli vážnosti situace“ pro akci Senátu.

Kromě Pavla Fischera byl pro spuštění procesu dle článku 66 Ústavy ČR také senátor Jiří Šesták (ODS). „Zpráva lékařského konzilia byla naprosto jasná. Prezidentův stav je vážný, jeho predikace je stále obtížná a vyžaduje dlouhodobou hospitalizaci,“ argumentoval s tím, že jde jen o osobní pocit zlepšení, navíc v situaci, kdy prezidentovo okolí o jeho stavu neinformovalo nebo informace manipulovalo. „Prezident je nezastupitelný a my nevíme, jak dlouho v nemocnici bude. Co když to bude měsíc nebo dva? To už je ohrožení pro nepřetržitý chod státu. Senát by měl vzít veškerou zodpovědnost – a dokud se prezident neuzdraví, aktivovat článek 66, aby vše, co se bude po volbách odehrávat, bylo čisté a hodnověrné,“ řekl Šesták.

Právě nejasné zprávy o zdraví hlavy státu byly rovněž tématem debaty – s tím, že senátoři a poslanci se mohou spolehnout na informace pouze od lékařů, protože kancelář prezidenta republiky nefunguje, nebo dokonce dělá vše pro to, aby realita vypadala jinak. „A to mi připadá jako naprosto šílená situace,“ komentovala tento stav senátorka Miroslava Němcová (ODS).

Mluvilo se také o povaze nemoci Miloše Zemana, resp. o tom, že důsledkem cirhózy jater (o níž mluvil člen konzilia Pavel Pafko) je podle vícero také zdrojů jaterní encefalopatie – která podle expertních názorů nemá vliv pouze na fyzické zdraví prezidenta, ale také na mentální schopnosti včetně způsobilosti posuzovat svá rozhodnutí.