Sebastian Kurz přišel o dokonalý politický make-up i post kancléře

Sebastianu Kurzovi je teprve 35 let, a přesto je již bývalým dvojnásobným rakouským kancléřem. Jeho první koalice s populistickými Svobodnými trvala jen rok a půl (2017–2019), než ji složilo tajně pořízené video ze španělského ostrova Ibiza. Tehdy dlouholetý předseda Svobodných a vicekancléř Heinz-Christian Strache na něm sliboval údajné dceři ruského oligarchy za úplatek státní zakázky. Kurz následné předčasné volby opět vyhrál a sestavil koalici se Zelenými. V sobotu podvečer však z jejího čela odstoupil. “Chci uvolnit místo, abych zajistil stabilitu,” řekl a přenechal kancléřství stranickému kolegovi, dosavadnímu ministru zahraničí Alexandru Schallenbergovi. Rezignace politika, který se zvlášť během uprchlické krize stal idolem i ve značné části české pravice, přišla po domovních prohlídkách policie na úřadu kancléřství a v centrále lidovecké strany (ÖVP).

Kurz a jeho nejbližší mediální a strategičtí poradci jsou vyšetřováni kvůli podezření, že si za peníze ministerstva financí – tedy daňových poplatníků – kupovali lepší veřejný obraz. Zadávali zmanipulované výzkumy veřejného mínění, které se k široké veřejnosti dostaly skrze pochvalné texty v bezplatném a rozšířeném deníku Österreich. Ten podle verze vyšetřovatelů výměnou za pomoc dostával štědré inzeráty od ministerstva financí. Cílem marketingově-korupční akce mělo být posílení Kurzovy pozice v letech 2016–2017, kdy nakonec – právě pod značným vlivem veřejného mínění – převzal vedení lidovců a po vítězných volbách se stal nejmladším předsedou vlády v Evropě.

Vyšetřovatelé se na stopu podezření dostali díky zmíněné kauze Ibiza, která ukončila Kurzovu první vládní koalici se Svobodnými. Policie v rámci jejího vyšetřování zabavila spousty dokumentů, počítačů a telefonů, které postupně vyhodnocuje. Takhle došlo i na mobil Kurzova blízkého spolupracovníka Thomase Schmidta, který měl podle vyšetřovatelů z pozice generálního sekretáře ministerstva financí výše popisované machinace zařizovat. Otázka je, zda Kurz vše zadal, nebo přinejmenším o všem věděl.

V televizním rozhovoru se stanicí ORF kancléř veškerá obvinění popřel. Možnou manipulaci výzkumů odmítl s poukazem na průzkumy jiných agentur, v nichž byl hodnocen podobně kladně. Zmínil, že podobná praxe - výměna inzerátů za vstřícné reportování – se soustavně děla i za sociální demokracií vedené vídeňské radnici. A řekl, že neví, proč musí být viníkem každé nepravosti vždy on. Odstoupit zprvu nehodlal, rezignaci však požadovala opozice a nakonec i jeho současní koaliční partneři: Zelení v pátek uvedli, že budou spolupráci pokračovat jedině bez Kurze. V sobotu v podvečer se pak kancléř tomuto tlaku poddal.

Kurz zůstane předsedou lidovců a nově i šéfem jejich poslanecké frakce. Ve svém prohlášení zopakoval, že obvinění jsou falešná, ale uznal, že v záplavě emocí v minulosti napsal smsky, s nimiž nyní pracují policejní vyšetřovatelé -  a které by dnes s chladnou hlavou formuloval jinak. Rezignaci vysvětlil tím, že klade zájem Rakouska nad svůj osobní zájem. Nepřišel s ní jen o nejvyšší vládní úřad, ale také o pečlivě pěstovaný politický make-up nositele nové, lepší politiky.