Respekt: Muž, který se vydává za emisara Hradu, řeší obsazení Nejvyššího soudu
Při schůzkách se soudci se snaží do této instituce prosadit právníka Koudelku blízkého prezidentu Zemanovi
Kdo povede Nejvyšší soud, stále není jasné. Před dvěma měsíci skončil v čele jedné z nejvlivnějších soudních institucí její předseda Pavel Šámal, který se stal soudcem Ústavního soudu. On i ministryně spravedlnosti Marie Benešová do uvolněné funkce navrhovali v justiční branži respektovaného prvního místopředsedu Mezinárodního trestního soudu (ICC) Roberta Fremra. „O panu Fremrovi jsem s panem prezidentem již hovořila v obecné rovině. Pan prezident k němu rozhodně nemá odmítavý postoj a bere ho jako adepta na předsedu Nejvyššího soudu vážně,“ potvrdila v únoru šéfka justice. Fremr ale stále nemá nic jisté.
Podle informací Respektu z justičních kruhů kontaktoval některé soudce Nejvyšší soudu v uplynulých dnech zástupce Hradu, který se jim představil jako spolupracovník jednoho z nejbližších poradců prezidenta Miloše Zemana. U každého ze soudců - jak tvrdí zdroje Respektu - zjišťoval, zda by v případě svého jmenování předsedou Nejvyššího soudu souhlasili s přidělením brněnského právníka Zdeňka Koudelky k této instituci. Právě souhlas s Koudelkou byl při schůzkách stanoven jako podmínka pro případné potvrzení do funkce.
Miloš Zeman v minulosti Koudelku navrhoval na post zástupce veřejného ochránce práv, jeho nominace však neprošla. V prvním kole tajné volby dostal z navržených kandidátů nejméně hlasů, 14 ze 175 odevzdaných. Oba muže každopádně pojí dlouholetý vztah, z minulosti se znají z působení v ČSSD. Koudelka se po většinu své profesní kariéry profiloval jako člověk, který má blízko politické moci.
Přečtěte si více k tématu
Čtěte také: Pozor, volá Mynář
Je autorem volebního zákona, který měl za dob opoziční smlouvy zlikvidovat šance menších politických stran a upevnit moc tandemu Klaus – Zeman. Zákon zrušil až Ústavní soud. Později se Koudelka podílel se na Klausově amnestii z roku 2012, jež vedla k zastavení stíhání některých privatizačních kauz. V témže roce ho Klaus - neúspěšně - prosazoval na ústavního soudce. V minulosti Koudelka rovněž působil jako náměstek někdejší Nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, za jejíž éry se v Česku nevyšetřovaly korupční případy spojené s vysoce postavenými politiky.
Vzhledem k tomu, že Koudelka na Nejvyšším soudě nepůsobí, musel by s jeho přidělením souhlasit budoucí předseda soudu. Kdyby k tomu došlo, Koudelka by nemusel zůstat na pozici řadového soudce, mohl by časem usednout i na jeden z místopředsednických postů. Na Nejvyšším soudě se řeší i případy spojené s Pražským hradem, Respekt přitom již v minulosti popsal, že kancléř prezidenta Vratislav Mynář u vysoce postavených soudců zjišťoval, jak budou ve věcech spojených s prezidentem rozhodovat (týkalo se to Ústavního soud nebo Nejvyššího správního soudu).
Loajální člověk na Nejvyšším soudu by mohl být pro Hrad v tomto směru důležitý. „Já tyhle spekulace neřeším, já sedím v Brně u vínečka a to co říkáte, mě neoslovuje,“ řekl Koudelka na otázku Respektu, zdá ví o schůzkách, kde měl zástupce Hradu řešit jeho dosazení k této instituci. Vzápětí zavěsil telefon. Hrad se dosud ke schůzkám na Nejvyšší soudě nevyjádřil.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].