Přísaha jde do nich. Jen pořád není jasné do koho a s kým

„Jdete do nich se mnou?“ ptá se na úvod předseda Přísahy Robert Šlachta a v sále Galerie Petrof v Hradci Králové se poprvé ozve potlesk. Hnutí ve východočeském městě ve středu oficiálně zahájilo kampaň před říjnovými parlamentními volbami, zároveň představilo program, garanty jednotlivých kapitol a krajské lídry. Akce nesla název „Jdeme do nich!“ – ale ani po jejím skončení není o moc jasnější, s kým by do toho černý a nevyzpytatelný kůň voleb šel a o co přesně kromě „spravedlnosti“ usiluje.

Více než tři sta lidí z řad členů a hostů těsně po druhé odpoledne poslouchá, jak Šlachta vypočítává dosavadní úspěchy hnutí. Od počtu výtisků oficiálních novin hnutí, které se na stáncích rozdaly, až po podpisy v petici „za důkladné prověření covidových státních zakázek“. Nemůže chybět nejnovější průzkumu agentury KANTAR, podle kterého by se jen krátce existující Přísaha do dolní parlamentní komory dostala s šesti procenty, což je opět vítáno velkým potleskem. Zdaleka největší a nejdelší ovace ovšem sklidí Šlachta ve chvíli, kdy se otočí k novinářům a zdůrazní, že dobrovolníci svou práci dělají opravdu zadarmo, čímž naráží na časté dotazy médií ohledně financování hnutí.

Z počátku euforická nálada v sále ovšem postupně klesá, když po předsedovi hnutí začnou prezentovat části programu jednotliví garanti. Okolo čtvrté, když se ke slovu dostane Petr Klimek s digitalizací, se Šlachta musí zvednout ze židle v první řadě a okřiknout kolegy, kteří už přestali příspěvky poslouchat a přesunuli se k bufetu. Jasně se ukazuje, kdo je tu největší a v zásadě jedinou hvězdou. Ostatně hned vedle občerstvení je stánek s tričky a nálepkami na auto nesoucími portrét Roberta Šlachty. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky patří další bývalí policisté, nicméně nově mezi představenými krajskými lídry nechyběl zbrojař Jiří Hynek či ex-náměstek ministra zdravotnictví Aleksi Šedo.

Ústředním tématem programu nazvaného pojmenovaný „Plán pro spravedlivé Česko“ zůstává podle očekávání spravedlnost. Některé body - například o důchodové reformě - zůstávají velmi stručné, byť chtěla Přísaha ukázat, že má co říci i k dalším tématům, a například k ekonomice tak mluvil bývalý člen ČNB Pavel Řežábek. Oblast justice a policie má ale nejjasnější obrysy. Přísaha chce obnovit samostatnost specializovaných policejních útvarů, zbavit ministra vnitra úkonu jmenovat policejního prezidenta nebo „opětovně osamostatnit cizineckou policii“. Ani tady se nicméně zájemce nedočte, jak přesně by toho Přísaha chtěla dosáhnout. V odstavci o policejním prezidentovi sice stojí, že by jej neměl jmenovat ministr vnitra, a že je v současné době policie zavalená byrokracií -  ale kromě ujištění, že „Přísaha má připravené konkrétní recepty“, není jasné, jak chce stávající stav změnit.

Přesto má podle Vlastimila Havlíka, politologa z brněnské Masarykovy univerzity, téma spravedlnosti šanci přitáhnout nemalou skupinu voličů. „Je tu část lidí, kteří pociťují jakousi křivdu, nespravedlnost. Skupina, na které stát - alespoň podle nich - zapomíná,“ říká. „A Přísaha jim vlastně říká, že když bude v Poslanecké sněmovně, tak se to změní,“ dodává. Postup Přísahy podle něj připomíná některé projekty z minulosti, mimo jiné Věci veřejné, ale také hnutí ANO. „Liší se však právě ústředním tématem, příběhem. U Přísahy je to téma práva a pořádku spojené s osobou Roberta Šlachty, to je novinka,“ říká politolog.

A preference to potvrzují. Jeho výstup v průzkumech vedl přes petiční stánky, kde lidé svým podpisem podporovali prošetření covidových zakázek státu. Šlachta s úspěchem vsadil na kontaktní kampaň. Na náměstích po Česku se pohybuje od ledna, kdy Přísahu zakládal - a poprvé se přes pět procent hnutí přehouplo ještě v době, kdy program tvořila jen krátká hesla, nebylo jasné, kdo za ně bude kandidovat, a Přísaha vlastně ještě oficiálně neexistovala, protože měla před sjezdem.

I další experti na marketing často srovnávají PR Přísahy s hnutím ANO a prezentaci lídra hnutí zase s premiérem Babišem. Výsledky, které by to Šlachtovi mohlo přinést, kromě zmíněného průzkumu agentury KANTAR hlásí také výzkumníci z agentury MEDIAN, kteří naměřili ještě o půl procenta víc. Naopak agentury CVVM a STEM přisuzují Přísaze kolem tří procent, což by pro vstup do Poslanecké sněmovny nestačilo. Pokud by platila první varianta, může hnutí svými hlasy rozhodnout o tom, kdo bude vládnout. Šlachta však dlouhodobě odmítá přiblížit, s kým by do vlády šel. Jen nedávno se vyjádřil, že v úvahu nepřipadá vládní angažmá s trestně stíhaným premiérem. Spekuluje se přitom, že právě na Přísahu Andrej Babiš spoléhá.

Strany a hnutí, které by Přísaze naopak vyhovovaly, nezmiňuje ani Šlachta, ani další členové. Když nicméně mluví straníci mimo záznam, s kým by případně zvolení zákonodárci v barvách Přísahy měli do vlády vstoupit, či ji alespoň podpořit, jejich představy se velmi liší. Někdo hovoří o špatných zkušenostech se stranami, které dnes tvoří opoziční koalice, tedy Spolu a Piráty se Starosty. S tím, že radši uvidí vládu s komunisty nebo SPD. Jiní si naopak takový kabinet a jakoukoliv spolupráci s KSČM nebo SPD představit neumí.

Sám Šlachta říká, že pokud by k úvaze o vládním angažmá mělo dojít, nechá rozhodnout všechny členy hnutí. Pak je ale otázkou jak by takhle různorodá členská základna rozhodla. „Teď ale nemůžu předstoupit před voliče a říct, co budu dělat,“ opakuje Šlachta i ve středu odpověď na neměnnou otázku, s kým by vstoupil do vlády: „Vyjednávání musí přijít až po volbách.“