Pavel Zeman a střet zájmů Andreje Babiše

Pokud premiér či jiný vrcholný politik vlastní média, skrze která může ovlivňovat veřejné mínění ve svůj politický prospěch, je to střet zájmů. Říká to selský rozum i zákon, poškozuje to totiž kromě jiného rovnost v politickém soupeření. Ve veřejném zájmu je, aby byla tahle záležitost zcela jasně pojmenována a vymezena. Zejména když premiér – v tomto případě Andrej Babiš – provede sofistikovaný úhybný manévr. Svá média převedl do svěřenského fondu a tvrdí, že s ním nemá nic společného, i když řada věcných i právních faktů říká opak.

Věc míry střetu zájmu premiéra Babiše řeší dnes řada institucí. Od Evropské unie, přes českou policii a žalobce, tuzemské politiky a právníky až po širokou veřejnost. Jedním z pokusů jak formálně střet zájmu Andreji Babišovi prokázat, byl podnět organizace Transparency International k přestupkovému řízení. Věcí se zabýval Městský úřad v Černošicích, který udělil premiérovi za střet zájmů pokutu. Premiér se odvolal a Středočeský krajský úřad rozhodl, že Andrej Babiš není ve střetu zájmů.

Transparency International se obrátila na Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Přesto, že se jeho úřad zabývá trestním právem, má v rukou mimořádnou pravomoc, podat ve veřejném zájmu správní žalobu na rozhodnutí ve věci správních rozhodnutí, mezi která patří i přestupková řízení. Pavel Zeman tento týden oznámil, že správní žalobu nepodá, protože ve věci neshledal, to co je pro jeho kompetenci podstatné – vážný veřejný zájem.

Střet zájmů premiéra je ale vážným veřejným zájmem. A z tohtoto úhlu pohledu bylo rozhodnutí nejvyššího státního zástupce kritizováno v některých médiích a především na sociálních sítích. Z hrdiny Pavla Zemana, který před půl rokem vrátil do hry odložené vyšetřování možného podvodu v případě dotací pro Babišovo Čapí hnízdo se stal zrádce, který si chrání svůj post a premiéra, který může jeho odvolání prosadit.

Věc je ale komplikovanější. Z hlediska práva nejde v tomto případě o osobu premiéra Babiše, ale o mimořádný nástroj změny správního rozhodnutí, které má konkrétně prokazatelný vliv na veřejný právní komfort. Nejvyšší státní zastupitelství to i ve své zprávě říká – nemůže věc posuzovat, jen proto, že je účastníkem premiér. To by bylo porušení rovnosti občanů před právem. Jinými slovy – věc je nutné posuzovat, jako by pokutu dostal (či naopak nedostal) jakýkoli občan.

Nejvyšší státní zastupiteství použilo v minulosti tuto mimořádnou kompetenci několikrát. Třeba ve věci solárních elektráren, které dostaly ve správním řízení licenci na provoz, přitom ale policie vyšetřovala, že licence byly uděleny podvodně. Další správní žaloba ve veřejném zájmu se týkala uznávání titulů Západočeskou univerzitou v Plzni – podle názoru nejvyššího žalobce bylo správní řízení při udělení titulů vadné. „Nejvyšší státní zástupce používá tento nástroj, když jde o věc s konkrétním dopadem na širší veřejnost,“ říká mluvčí NSZ.

Podle názoru Nejvyššího státního zastupitelství je možný střet zájmu premiéra samozřejmě veřejným zájmem, ale je řešen už Evropskou unií, českými zákony, poslanci i dalšími právními nástroji a použítí mimořádné kompetence žaloby na přestupkové řízení, týkající se jedné osoby není ve veřejném zájmu. Bez ohledu na to, že jde o premiéra.

Rozhodnutí Pavla Zemana může působit nepochopitelně, vyvolává velkou debatu, ale není férové dělat hned z něho zrádce, který přešel na stranu premiéra. Mimochodem, ve  střetu zájmu premiéra Babiše rozhodovala ve stejné věci také ombudsmanka Anna Šabatová. „Nenašla jsem dostatečný důvod, proč vstupovat do případu údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Ombudsman má chránit práva lidí nebo veřejný zájem. A případný zásah ve věci by mířil proti konkrétnímu člověku a to není kompetence našeho úřadu,“ řekla letos v lednu, chvíli před tím, než ve funkci skončila.

Andrej Babiš se evidentně snaží zasahovat do legislativního procesu a využívat zákony tak, aby co nejvíce prospěly jeho zájmům. To ale neznamená, že by zástupci spravedlnosti a obhájci veřejných zájmů měli volit stejnou cestu.