Orbán, Salvini a Kaczyński vyrazili obrodit Evropu

„Dnešek je historický den,“ zauvažoval ve čtvrtek večer nahlas před maďarskými novináři italský politik Matteo Salvini. Právě skončila schůzka mezi ním coby šéfem populistické Ligy, maďarským premiérem Viktorem Orbánem a jeho polským kolegou Mateuszem Morawieckým. Tři muži se shodli, že by jejich partaje měly spolupracovat na projektu, o kterém mluví jako o „evropské renesanci“. Toto sousloví padlo na tiskové konferenci několikrát - a jak píše maďarský deník Telex, nejspíš se zrodilo nové motto evropské konzervativní pravice.

Budapešťská schůzka - kde premiér Morawiecki byl zástupcem šéfa své strany Právo a spravedlnost a reálného vládce země Jarosława Kaczyńského - je dalším pokračováním přeskupování sil na populistické a pravicové scéně. To začala v momentě, kdy evropští lidovci po mnoha letech lavírování vyhnali ze svých řad Orbánovu stranu Fidesz. Mocná strana mocného premiéra, jenž téměř dokonale ovládá svůj stát, se tak stala bezprizorní a začala hledat svou eurobudoucnost. Oprášila staré námluvy právě se Salvini a také dlouhodobé přátelství s polskou vládnoucí stranou PiS. Všechny předchozí pokusy ztroskotaly, členství v evropské lidové straně (EPP) bylo přece jen pro Fidesz lukrativní. Ale pominulo - a věci se hnuly.

Jak přesně bude renesance v italsko-maďarsko-polské režii vypadat, to se dá jen hádat. Účastníci schůze slíbili, že křesťanská demokracie opět dostane svůj hlas (EPP podle nich tyto hodnoty dávno opustila) a spolu s nimi i „suverenita, rodina a důstojnost“. Společně přitom ujistili svět, že závazky v NATO jsou neporušitelné, a zároveň vcelku očekávatelně odsoudili „bruselské impérium“ a nelegální migraci - a kromě toho také z nějakého důvodu antisemitismus. Což je překvapivější.

Fidesz trvá na tom, že je naprosto proti antisemitismu, ale každý v Maďarsku ví, že kampaň proti finančníkovi a následně filantropovi Georgu Sorosovi je ve svém jádru antisemitská. Podobně polské straně PiS se žádné protižidovské pomrkávání na nejvyšších postech nedá vytknout, ale ve spřízněných provládních médiích to vypadá jinak.

Vše se ale vyjasní v budoucnosti. Jak řekl Viktor Orbán, Budapešť byla jen první zastávkou na dlouhé cestě, další bude v květnu ve Varšavě. A též se nechal slyšet, že „není téma v domácí a zahraniční politice, kde bychom se nedokázali shodnout“ - a to je odvážné tvrzení. Rozporů je mnoho a bude to bolestné vyjednávání.

Orbán si velmi dobře rozumí s Ruskem i Čínou, Polsko má s Moskvou mrazivé vztahy a Peking si drží od těla, neboť jako hlavního spojence vidí Spojené státy. Salvini pro nuance středoevropské politiky nemá ani pochopení, ani trpělivost. Rozhodně však žádá pro region méně evropských peněz a více přerozdělených žadatelů o azyl. Orbán ani PiS nebudou souhlasit.

Složitá dilemata čekají i jiné evropské politiky. Pokud by skutečně vznikla nová evropská síla na budapešťském půdorysu, rozpadnou se hned dvě velká pravicová uskupení. Salviniho Liga je vedoucí silou ve skupině Identita a demokracie (kde je též Národní shromáždění Marine Le Pen a třeba česká SPD), a když odejde, skupina téměř ztratí smysl.

To samé se stane u Evropských konzervativců a reformistů, pokud odejde polský PiS. Dá se každopádně čekat, že pokud k tomu dojde, pak Salvini i PiS ze svých skupin neodejdou sami, jinak by jejich počin neměl smysl. Mají ambici být „ne třetí nebo čtvrtí, ale vést“ - jak řekl Salvini.

Pokud by k rozpadu konzervativců došlo, musela by o svém osudu přemýšlet i česká ODS. Její europoslanec Alexandr Vondra ale říká, že strana se nikam nechystá – a mírní i informace o odchodu PiS a oslabení jejich skupiny. „Jsme v ECR a nevidím jediný důvod, proč to měnit. Nikdo relevantní o tom, pokud vím, ani neuvažuje. Ani PiS. A z Itálie tam máme stranu vedenou Giorgiou Meloni, která ECR nyní předsedá a v italské politice předstihla Berlusconiho a už dýchá na záda i Salvinimu,“ napsal Respektu.