Odpojení od ruských surovin? „Musíme počítat s každou variantou“

Česko se po ruské vojenské invazi na Ukrajinu začíná připravovat na fungování bez ruských surovin. Konec zásobování může přijít jak kvůli avizovanému zpřísnění sankcí, tak kvůli zastavení prodeje samotným Ruskem. „Musíme počítat s každou variantou,“ řekl Respektu na otázku ohledně možného odpojení ruských dodávek Václav Bartuška, vládní velvyslanec pro energetickou bezpečnost, po ranním jednání krizového štábu.

Zajištění energetických potřeb i bez Ruska zmiňoval premiér Petr Fiala už dříve jako variantu, na kterou se koordinovaně připravuje celá Evropská unie. „Ve čtvrtek jsem měl možnost hovořit osobně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen a ona mě ujistila, že Komise udělala všechny kroky pro to, abychom si krátkodobě dokázali poradit i s tím, že by Rusko přestalo dodávat plyn do Evropy,“ prohlásil v neděli Fiala v České televizi.

Po ruském útoku ve čtvrtek ráno Fiala na Twitteru napsal, že „bohužel došlo na nejhorší“ - že na 11:00 svolal mimořádné jednání Bezpečnostní rady státu a že večer se v Bruselu účastní mimořádného jednání lídrů EU.

Odpojení od ruských surovin by mohlo být jednou z forem sankcí. O jejich stupňování evropští lídři mluvili v případě, že ruský útok bude dál pokračovat, což se v noci ze středu na čtvrtek stalo. Ceny ropy v reakci na to překročily hranici 100 dolarů za barel, další zdražování lze čekat i u plynu.

„Bránit svobodu bude něco stát,“ varoval ve svém úterním vystoupení americký prezident Joe Biden, když oznamoval první balík sankcí proti Rusku a upozornil Kreml, že v případě útoku na Ukrajinu pocítí vážné ekonomické škody.

Fakt, že fungování bez ruského plynu je jednou z reálných možností vývoje, naznačil v minulých dnech i ministr průmyslu Jozef Síkela. „Nejhorší možný vývoj si nikdo nepřeje, ale je nutné být připraven i na to, že by ruská agrese proti Ukrajině mohla vést také k omezení dodávek plynu do Evropy. Chtěl bych tedy ubezpečit, že ČR patří mezi státy s nejvyšším počtem zásobníků plynu na počet obyvatel v Evropě,“ uvedl Síkela v pondělí na Twitteru – s tím, že podle bezpečnostních standardů musí být pro obchodníci s plynem předzásobeni tak, „aby na 30 dní dopředu zabezpečili dodávky do domácností, zdravotnických zařízení atd. Dokonce na 90 dní se musí stát předzásobit ropou“.

Česko má v dodávkách plynu i ropy spojení jak na východ, tak na západ. Plyn už se od poslední energetické krize v roce 2009 nenakupuje jako dřív přímo od Rusku v rámci dlouhodobých mezivládních kontraktů, ale od širšího spektra dodavatelů na rotterdamské burze. „Zda je fyzicky ruský, norský, nebo alžírský, je vcelku lhostejné,“ uvedl už dříve Bartuška. Menší závislost platí i u ropy, jak se ukázalo v roce 2019 při zastavení ropovodu Družba kvůli nízké kvalitě dodávané suroviny, kdy dodávky stály kvůli rozhodnutí evropských odběratelů dva měsíce.

Potíž ale spočívá v omezenosti přepravních kapacit na delší dobu a v tom, jak si bez ruských surovin případně poradí celý kontinent. Loni se Rusko podílelo na dodávkách plynu do EU z 38 procent, největšími odběrateli jsou Německo, Itálie a Nizozemsko. Omezení nákupů z Ruska může vést v Evropě k nutnosti mimořádně reagovat, v případě nouze je ve hře zastavení přídělů surovin pro firmy podnikající mimo životně důležité sektory.