Nová vláda v Německu: Daně se nezvýší, klima bude prioritou

Německo udělalo další krok k nové vládě. Tři politické strany, které v zářijových volbách posílily, oznámily začátek koaličních jednání. Výsledek, tedy smlouvu, jíž se příští vláda bude řídit, chtějí sociální demokraté (SPD), Zelení a liberálové (FDP) představit do konce listopadu. Pokud se to povede, pak již letos v tradičním vánočním poselství k Němcům nepromluví Angela Merkel, ale sociální demokrat Olaf Scholz. Zde vám přinášíme stručný přehled toho nejdůležitějšího, na čem se všechny tři strany již shodly coby podmínce k zahájení koaličních jednání. A níže pak shrnujeme sporné věci, o kterých se bude chystaná koalice -  která má podle barev stran přezdívku semafor - v příštích týdnech nejvíc přít a hledat kompromis.

Na čem již panuje shoda:

1. SPD prosadila splnění svého hlavního konkrétního volebního slibu, kterým je zvýšení minimální mzdy ze současných 9,6 eur na 12 eur od příštího roku

2. Své dva hlavní sliby prosadili i liberálové: nebudou se zvyšovat daně a navzdory přání SPD a Zelených tedy nebude zavedena daň z majetku, v platnosti pak zůstane dluhová brzda, tedy zákonem omezené schodky státního rozpočtu.

3. FDP též prosadila, že navzdory přání především Zelených nebude omezena rychlost jízdy na dálnicích na 130 km/h

4. Strany se shodují na výrazně změně migračních pravidel, které reagují na nedostatek pracovních sil v Německu. Po kanadském vzoru má vzniknout přistěhovalecký zákon, který usnadní imigraci pracovníků z celého světa. Utečenci, kteří nemají dobré vyhlídky na udělení azylu, ale pracují a učí se úspěšně německy, získají nárok na dlouhodobý pobyt v Německu

5. Má dojít ke změně volebního zákona a napříště by do Spolkového sněmu a Evropského parlamentu Němci směli volit již od 16 let. Splní se tak slib Zelených a liberálů

6. Strany slibují zajistit důchodu na úrovni minimálně 48 procent mzdy, snižování důchodů či zvýšení věku odchodu do důchodu vylučují

7. Už v příštím roce chtějí strany představit jakýsi akční plán na ochranu klimatu, tedy sérii zákonů, urychlení byrokratických procedur a vyhlášek, které usnadní plnění klimatických cílů. Takový zákonný balíček svým voličům v kampani slibovali Zelení

8. Dvě procenta plochy Německa mají být vyčleněno pro stavbu větrníků

9. Všechny nové živnostenské/průmyslové stavby mají napříště povinně na střechách instalovat solární panely, u rodinných domů se to má díky státním podporám stát pravidlem

10. Cílem nové vlády bude výstavba 400 tisíc nových bytů, z toho má být stavba 100 tisíc bytů podpořena z veřejných financí

11. K ukončení provozu uhelných elektráren má “ideálně” dojít již v roce 2030, jak prosazovali Zelení, a nikoli 2038, jak doposud plánováno. Nejedná se však o striktní datum

Sporné body: 

1. Vyjasněno hlavně není financování, a to zvláště opatření na ochranu klimatu a na podporu digitalizace, na nichž se všechny strany nakonec shodly. Společně přitom tvrdí, že dvacátá léta mají být “desetiletím investic do budoucnosti”, Zelení prosazují investice okolo 50 miliard eur ročně. Ale jak je zaplatit, když se nesmí zvyšovat dluh, ani daně? Vyjednavači tedy v příštích týdnech budou hledat kreativní řešení. Německá média například diskutují možnost zřízení jakési státní investiční agentury, jejíž rozpočet by se nepromítal do státního rozpočtu a která by si místo státu půjčovala na konkrétní podstatné investice. Hovořit se bude též o rušení některých subvencí. A rozšířené možnosti k daňovým odpisům mají k ekologické a digitální modernizaci motivovat soukromé firmy

2. Zásadní přitom je, kdo se stane příštím ministrem financí. O tuto po kancléři nejvýznamnější funkci se hlásí lídr FDP Christian Lindner i spolupředseda Zelených Robert Habeck - oba jsou to mimochodem vzděláním filosofové

3. Strany se hlásí k EU a NATO, ale zatím mlčí ohledně konkrétních plánů. Neshodnou se například na plnění závazku NATO vydávat dvě procenta HDP na obranu (SPD a Zelení jsou proti), FDP navrhuje posunout tento cíl nad rámec pouhé bezpečnosti a vydávat tři procenta HDP na obranu, diplomacii a rozvojovou pomoc. Taktéž FDP navrhuje zřízení Národní bezpečnostní rady, která by Německu umožnila rychleji reagovat na mezinárodní krize. Zelení jsou proti spuštění plynovodu Nord Stream 2, SPD je pro

4. Jednat se bude o tom, jak ulevit rodinným rozpočtům, které budou zasaženy rostoucími cenami energií, jež dál zvýší i uhlíková daň