Nenech si to ukrást. Trump gratuluje Sandersovi k průlomovému vítězství

Bernie Sanders drtivě zvítězil v dalším kole demokratických primárek a stal se favoritem nominačního klání, jehož vítěz vyzve Donalda Trumpa v podzimních prezidentských volbách. Představitel levicového křídla strany získal podle neúplných výsledků více než 46 procent hlasů, zatímco nejúspěšnější kandidáti umírněného středu si nepřipsali ani poloviční podporu: Joe Biden dostal zhruba 19 procent a Pete Buttigieg okolo 15 procent.

Sandersovo vítězství se dá označit za průlom. Až dosud se opíral zhruba o čtvrtinu nejradikálnějších hlasů, nyní se zdá, že prorazil stěny své voličské bubliny a stává se kandidátem demokratické většiny. Kromě tradičních bělošských stoupenců podpořili Sanderse ve velkém také Hispánci. A to navzdory varování odborářů zaměstnanců v zábavním průmyslu - v Nevadě s jejím Las Vegas jde o velmi důležitý sektor -  že plány „demokratického socialisty“, jak Sanders sám sebe nazývá, je připraví o výhodné zdravotní pojištění, kterém jim odborový svaz vyjednal.

Výsledky prvních tří primárek, po nichž se Sanders vyhoupl do čela pelotonu, tak naznačují, že demokraté opakují scénář, jaký před čtyřmi lety vynesl do čela republikánské nominace Donalda Trumpa. Roztříštěnému poli tradičnějších uchazečů vévodí nejradikálnější kandidát, centristé bojují mezi sebou a nedokáží se shodnout na společném lídrovi, jenž by se nástupu populisty dokázal postavit. Americký prezident vývoj zjevně hodnotí kladně: Sandersovi, jehož přezdívá „Crazy Bernie“ (šílený Bernie) okamžitě po oznámení prvních výsledků srdečně gratuloval a vyzval ho, „aby si vítězství nenechal ukrást“. Podle průzkumů je totiž velká část Sandersových voličů přesvědčena, že establishment se pokusí výsledky zfalšovat.

Scénář se do jisté míry opakuje i v mezinárodním kontextu, deník The Washington Post koncem minulého týdne oznámil, že americké bezpečností složky již před časem Sanderse informovaly o snaze Ruska zasáhnout do demokratických primárek na jeho straně. Sanders informace nepopřel, ale na rozdíl od Trumpa před čtyřmi lety se proti snahám Moskvy tvrdě ohradil, nazval Vladimira Putina „autokratickým chuligánem, který se pokouší zničit demokracii a rozdrtit disent v Rusku“ a vyzval ho, aby s vměšováním do amerických voleb přestal.

Biliony dolarů

V poli demokratů tedy v tuto chvíli jasně vítězí polarizující a radikální pohled na svět. Sanders, podobně jako Trump, popisuje současnou Ameriku jako zemi v tragickém rozvratu, jehož příčinou je podvratná činnost úzké elity, v Sandersově podání jednoho procenta nejbohatších.  Na rozdíl od nacionalistického populismu současného prezidenta socialistický senátor neobrací hněv svých voličů proti přistěhovalcům a menšinám, většinu „běžných střetů“ kulturní války ignoruje ve prospěch ekonomického programu a třídního konfliktu.

Hlavním tématem jeho stoupenců je podle průzkumů příjmová nerovnost následovaná reformou zdravotní péče a snahou zastavit změnu klimatu. Výrazný nezájem naopak Sandersovi voliči vykazují o otázky zahraniční politiky, v Iowě a New Hampshiru bylo toto téma důležité pro zhruba 9 procent jeho stoupenců, v Nevadě 15 procent. Sanders se také vyznačuje téměř absolutní absencí nostalgie ke „starým dobrým časům“, čímž se liší jak od svých soupeřů mezi demokraty, tak i od prezidenta Trumpa.

Typickým rysem Sandersova programu jsou radikální přímočará řešení a mohutné sumy peněz, které do nich hodlá investovat. Slibované totální odpuštění dluhů vysokoškolským studentům by přišlo na 1,6 bilionu dolarů. Jeho program boje se změnou klimatu, jehož součástí je totální odbourání emisí skleníkových plynů v energetice a dopravě během deseti let, je ze všech kandidátů nejradikálnější a přišel by na 16,3 bilionu dolarů, tedy zhruba tři čtvrtiny amerického HDP.

Sandersova bezprecedentní reforma zdravotnictví by pak převedla všechny Američany do jednoho centrálního státního systému zdravotního pojištění a její dopady neumí doslova nikdo domyslet - zdravotnictví představuje pětinu americké ekonomiky. Všechny návrhy provází složitá debata o tom, jaký dopad by měly v dlouhodobé perspektivě. V krátkodobém horizontu se nicméně v každém případě jedná o radikální řezy velmi hluboko do těla americké ekonomiky i společnosti. Vše provází tvrdé útoky proti nejbohatší vrstvě spojené se sliby drastického zdanění ve stylu „miliardáři by vůbec neměli existovat“.

Jedno B místo tří

Sandersovo případné vítězství tak slibuje podzimní střet dvou populistických vizí - obě pracují s potřebou rozdělit společnost na dva nesmiřitelné tábory. Výsledek takového klání lze obtížně předjímat, ale s jistotou předpovědět další nesmiřitelnou polarizaci americké společnosti.

Tvrdit, že Sandersovo vítězství v demokratických primárkách je již nevyhnutelné, by bylo předčasné, v tuto chvíli nicméně vývoj jde tímto směrem. Velkou neznámou ale zůstává nástup bývalého newyorského starosty Michaela Bloomberga, jenž se zúčastní teprve klání 3. března, kdy bude během jediného „superúterý“ rozdělena více než třetina demokratických hlasů.

Bloomberg se minulý týden zúčastnil první televizní debaty kandidátů a podle většinového mínění v ní propadl. Jeho kampaň má nicméně v podstatě neomezené finanční prostředky, odehrává se z valné části na sociálních sítích a je vedena natolik neortodoxně, že se její výsledky málokdo pokouší odhadnout.

V poli demokratických centristů by nicméně muselo dojít k radikální změně. Roztříštěné pole kandidátů by se muselo pročistit a soustředit kolem jasného protivníka Bernieho Sanderse, což v praxi znamená velmi rychlé odstoupení mnoha silných osobností ze soutěže. Republikáni před čtyřmi lety nic podobného nedokázali. A samozřejmě není vůbec jisté, že by přesto zbývající centrista - ať už Biden, Bloomberg nebo Buttigieg – dokázal zastavit rozjetý a emocemi sršící vlak Bernieho Sanderse.