Němečtí Zelení pomýšlí na vrchol. Poprvé jsou tak silní, že mají kandidátku na kancléřku

Když Zelení v 80. letech vstoupili do německé politiky, měli tři předsedy, respektive předsedkyně. Ti zosobňovali různé proudy v tehdy vnitřně rozštěpené straně, a navíc tímto způsobem funkci získávaly i ženy, což bylo v tehdy maskulinní vrcholné politice novinkou. Existence tří předsedů odrážela i nedůvěru členské základny vůči koncentraci moci v jedné osobě. V 90. letech pak ve straně převážili tzv. realisté, kteří prosadili snížení počtu předsedů na dva - v každodenní politice to prostě bylo praktičtější.

Nyní nastala další kapitola na cestě Zelených do mainstreamu a do centra politické moci. Poprvé jsou tak populární, že mohou reálně pomýšlet na vítězství v zářijových volbách do Spolkového sněmu. Kancléř nebo kancléřka ovšem může být jen jeden - a tak Zelení museli ze své dvojice předsedů vybrat “jedničku”. V Pondělí v poledne oznámili, že se jejich historicky první kandidátkou na kancléřku stává čtyřicetiletá Annalena Baerbock. Po vzájemné dohodě jí přenechal místo druhý z předsedů Robert Habeck.

Duo vede Zelené poslední tři roky a oba se výborně doplňují - sdílejí spolu mimochodem i kancelář. Rétoricky nadaný Habeck, studovaný filosof, vždy působil neformálně a pronášel výborné reflektivní proslovy (viz reportáž Respektu z volebního mítinku Habecka z podzimu 2018 ).

Barbock si naopak získala renomé detailní znalostí probíraných témat a působením dovnitř vlastní strany. Při zvolení do čela Zelených byla přitom v Německu dosti neznámá, mluvilo se o ní jako o “té paní po boku Roberta”. Habeck jí ovšem cíleně pomáhal posílit - "zvlášť v počátcích, kdy všechna média chtěla mluvit jednom s ním, vždy hleděl na to, aby ve veřejném prostoru příliš nedominoval,” jak to popsala berlínská zpravodajka švýcarského nedělníku NZZ am Sonntag. I nyní, když své kolegyni přepouštěl místo v čele, vyzdvihl Habeck kooperativní styl vedení, který straně přinesl dnešní úspěchy: “Jeden díky druhému rosteme a neokopáváme si kotníky.”

Slabinou Annaleny Baerbock nicméně je, že za sebou nemá žádnou vládní zkušenost, a to ani na zemské či komunální úrovni. “Ano, ještě jsem nebyla kancléřkou ani ministryní,” uznala v pondělí při vystoupení před novináři. “Status quo zosobňují jiní, já jsem kandidátkou obnovy,” dodala.

Ve svém projevu pak podle webu FAZ.net hovořila právě o síle Německa a velkých možnostech, které země nabízí. “Vymysleli jsme auto i jízdní kolo,” řekla. “A chci, abychom tuto energii zase uvolnili.” Chválila inovativní síly německého průmyslu a středostavovských firem a doložila tím jednu z nejpozoruhodnější proměn německých Zelených posledních tří let: jejich zvýšený zájem o témata financí a průmyslu. I tento programový důraz dokládá jejich posun do středu německé politiky.  Zelení už představili volební program, který odpovídá duchu doby – ve stylu americké „bidenomics“ například slibují masivní investice do infrastruktury a ekologické modernizace.

Spořádané, přesně podle plánu probíhající jmenování zelené kandidátky na kancléře je v prudkém kontrastu s děním v křesťanské demokracii, na kterou Zelení v předvolebních průzkumech dorážejí. Tamní dva lídři - šéf CDU Armin Laschet a šéf bavorské CSU Markus Söder - spolu bojují o nominaci, a veřejnost tak z médií pozoruje jejich slabiny i trhliny uvnitř strany.

Kandidát unie CDU/CSU na kancléře měl být znám již minulý víkend, ale k dohodě stále nedošlo. Bez výsledku skončilo i nedělní noční jednání obou předáků. Do voleb samozřejmě zbývá dlouhá doba, během níž se leccos může změnit: nyní však Zelení vypadají více státnicky než CDU/CSU, která Německu posledních šestnáct let i po většinu poválečných dějin vládne.