Na grónský poklad si zatím nikdo nesáhne

Sledovat zpovzdálí výsledky grónských voleb byl doposud spíš otázkou kuriozit: největší volební okrsek má rozlohu Francie, přitom k přesvědčivému vítězství v celogrónských volbách stačí deset tisíc hlasů. Nicméně hlavní téma letošních předčasných voleb na ostrově, který formálně náleží Dánsku, ale má velkou míru autonomie, zajímalo i dvě hlavní současné mocnosti světa, Spojené státy a Čínu.

Povolí ostrovní vláda rozsáhlou těžbu vzácných kovů v arktické oblasti, nebo ne? Zvítězilo opoziční Společenství lidí, levicová strana, která sice není striktně proti těžbě na grónském území, ale nesouhlasí s těžbou v Kvanefjeldu, o který při volbách šlo. Prozatímní odpověď tedy zní ne.

Pod jižním cípem Grónska leží těžařský, technologický a geopolitický poklad. S velkou pravděpodobností druhé největší planetární naleziště vzácných kovů a jedno z největších nalezišť uranu. Na těžbu má licenci v Austrálii usazená a čínským investičním fondem vlastněná firma Greenland Minerals.

Vzácné kovy jsou klíčovou součástí nejmodernějších technologií. Pokud by firma s čínským vlastníkem získala povolení k těžbě na nalezišti celoplanetárního významu, znamenalo by to velkou výhodu v technologickém soupeření mezi Washingtonem a Pekingem, které má už dlouho podobu mocenského a strategického souboje.

Volební střet byl skutečně ostrý a připravil stranu Vpřed o víc než čtyřicetiletou vládu nad ostrovem. Jejím argumentem byla ekonomika a rozvoj ostrova. Společenství lidí se proti  těžbě staví z obav o ekologickou a zdravotní bezpečnost. Těžba vzácných kovů je agresivní - a jih ostrova, kde těžební místo Kvanefjeld leží, je jednou z mála osídlených grónských končin.

Nyní musí Společenství a její šéf Mute Bourup Egede složit vládu. Vpřed skončila druhá a nejspíš v ní nebude. Šance vítěze voleb sestavit smysluplnou koalici jsou dle komentátorů značné - v Grónsku nejsou extrémistické strany. Oxidy vzácných kovů pod jihem Grónska tak  zůstanou nejspíš netknuté.