Mýtus o ukradených volbách přestal fungovat, ale Trump se nevzdává

Jak slíbil, tak udělal. Exprezident Donald Trump v úterý oficiálně oznámil prezidentskou kandidaturu pro volby v roce 2024. Učinil tak v situaci, která je pro něj, mírně řečeno, nepříznivá. Ve Spojených státech včetně republikánské strany začíná panovat shoda, že za neuspokojivým výsledkem voleb konaných minulý týden stojí právě on, respektive jím prosazovaní kandidáti, kteří zhusta neuspěli. Všeobecně se má za to, že rozhodnutí voličů také ukončilo mýtus o „ukradených volbách“, jehož se Trump držel od listopadu 2020. Z voleb navíc vzešel reálný Trumpův protikandidát, guvernér Floridy Rod DeSantis.

Šestasedmdesátiletý Trump přesto vyráží do dalšího prezidentského klání. Jeho vystoupení je neobvyklé, oficiální kandidatura se obvykle oznamuje později, jako významná součást již probíhající, ale neoficiální kampaně. Důvody Trumpova chvatu jsou zřejmě dvojí. Jedním je neutuchající zájem vyšetřovatelů v několika kauzách včetně možné krádeže a držení utajovaných dokumentů. Kandidující exprezident bude moci snáze tvrdit, že kroky vyšetřovatelů jsou politicky motivované a jejich hlavním cílem je zabránit mu v návratu do prezidentského úřadu.

Druhým motivem může být snaha strhnout na sebe pozornost a být první, kdo do boje o republikánskou nominaci vstoupí a odradí možné protikandidáty silou své osobnosti (a plnou kasou, již teď má Trump k dispozici 100 milionů dolarů). Sebrat pozornost bude Trump chtít hlavně zmiňovanému floridskému guvernérovi DeSantisovi. Tomu se jen několik minut před Trumpovým vystoupením dostalo ovací vestoje na setkání republikánských guvernérů v Ohiu. Na vystoupení o několik hodin dříve tvrdě kritizoval výsledek voleb: prohlásil, že ho provází „skutečně mnoho zklamání“, a dodal, že „pro republikány teď nehlasují středoví voliči, což je skutečný problém“.

O volbách konaných minulý týden (mid-terms) se psalo, že mohou do značné míry určit právě průběh prezidentského hlasování v roce 2024, protože se bojuje o posty na úrovni jednotlivých států, jejichž držitelé mohou technicky ovlivnit průběh hlasování a sčítání odevzdaných hlasů. Snaha trumpovského křídla dosadit na posty guvernérů, ministrů vnitra a ministrů spravedlnosti stoupence teorie o volebním podvodu však nakonec zásadně neuspěla. V rozhodujících státech jako Nevada, Michigan nebo Nové Mexiko zvítězili demokraté.

Nejkřiklavějším případem je Arizona, kde republikáni podle všeho nedosáhli ani na jeden ze zmíněných postů (souboj o pozici ministra spravedlnosti ještě není oficiálně uzavřen, ale těsně v něm vede demokratický kandidát). Ikonickou porážku ve zmíněném státě utrpěla kandidátka na post guvernérky Karti Lake považovaná za novou hvězdu trumpismu s ambicí stát se případnou Trumpovou viceprezidentskou kandidátkou. Ačkoliv sama Lake reagovala na Twitteru, že „Arizoňané poznají bullshit, když ho vidí“ - čímž chtěla naznačit, že za její porážku nemůže úspěch demokratické protikandidátky, nýbrž volební podvody - nezdá se, že by kvůli ní chtěl někdo vyjít do ulic.

I z tohoto hlediska vypadá Trumpova kandidatura o něco komplikovaněji, než se mohlo zdát ještě před týden. Trump ostatně v hodinovém projevu o údajném volebním podvodu příliš nemluvil, téma zcela zjevně přestalo fungovat. Jeho úvodní poselství ale zůstává čistě negativní: Amerika je v jeho podání opět totálně devastována a „v roce 2024 bude situace ještě mnohem horší“. Trochu to zní jako trumpistická verze leninismu s jeho heslem „čím hůře, tím lépe“. Sám sebe pakl exprezident vylíčil jako oběť politicky motivovaných vyšetřování ze strany FBI a ministerstva spravedlnosti.

Republikáni se ocitají v komplikované situaci. Trump má za sebou stále tvrdé jádro skalních příznivců, kteří ho neopustí. Není vlastně vůbec jasné, jak by se zachovali v případě, kdyby třeba exprezident neuspěl v republikánských primárkách, nebo kdyby se proti němu postavil republikánský establishment, který v posledních dnech signalizuje nespokojenost. Zároveň trumpismus - alespoň v tuto chvíli - není dost silný na to, aby skutečně dokázal vítězit ve volbách, od roku 2018 prohrál již ve třech za sebou. Trump je tak pro americkou pravici i nadále nebezpečným hlavolamem, kterým byl ostatně od chvíle, kdy na politickou scénu vstoupil.