Kurzarbeit má běžet od listopadu. Kompromis málokomu vyhovuje

Kurzarbeit, tedy nová státní pomoc pro firmy v nouzi, je hotov. V pátek zákon schválila vláda. Příští týden má o něm jednat sněmovna v legislativní nouzi, tak aby šlo normu použít ještě před koncem roku, nejlépe už od listopadu. Výsledek je podle ministryně práce Jany Maláčové „krvavý kompromis“, vláda se na něm shodla až po třech předchozích neúspěšných jednáních.

Stát bude postiženým firmám posílat příspěvek na mzdy zaměstnanců, pro které nebudou mít kvůli krizové ekonomické situaci využití. Doma je budou moci nechat až čtyři dny v týdnu. Stát za tyto neodpracované hodiny lidem pošle 70 procent čistého platu, příspěvek ale bude mít strop na úrovni celostátní průměrné mzdy. Firmy dál musí odvádět za svoje zaměstnance v plné výši zdravotní pojištění a 70 procent sociálního pojištění.

Program se bude zapínat rozhodnutím vlády. Bude tedy vždy záležet na tom, jaká kritéria pro danou situaci kabinet vyhlásí a pro jaké firmy pomoc otevře. Nyní se počítá s pomocí pro firmy postižené restrikcemi a útlumem poptávky kvůli koronaviru, ale příště může jít o povodně nebo jinou krizovou situaci. Podmínky, pro koho chce vláda kurzarbeit otevřít nyní, zatím kabinet nestanovil.

Odbory s návrhem nesouhlasí, protože náhradu pro zaměstnance považují za příliš nízkou. Svaz průmyslu naopak považuje schválenou verzi za příliš nákladnou pro firmy. Kritizují také fakt, že nejde o plnou kopii německého modelu, kde jsou náhrady vyšší a podmínky pro kurzarbeit jsou stanovené zákonem – nárok firem posuzují specializované úřady práce a zapnutí systému nezávisí na politické vůli vlády.

Kurzarbeit má přimět firmy k tomu, aby zbytečně nepropouštěly, pokud se dostanou do dočasné tísně. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka je ale z druhé strany cítit tlak úspěšných firem, které mají potíže sehnat dost pracovníků a kurzarbeit považují jen za konzervaci pracovní síly v neperspektivních oborech.

Kurzarbeit navazuje ne podobný program Antivirus, přes který stát od jara dohromady dotoval mzdy pro 800 tisíc lidí v 58 tisících firmách. Stát takto utratil přes 18 miliard. Ministerstvo práce odhaduje, že při zapojení 150 tisíců zaměstnanců by kurzarbeit vyšel státní pokladnu na 2,1 miliardy.

Zákon o kurzarbeitu by Jan Růžička