Krizový systém přijímaček podle opozičních poslanců uškodí dětem

Děti i rodiče už vědí, kdy se otevřou dveře středních škol pro uchazeče o studium a žáci v nich složí přijímací zkoušky. Na středeční tiskové konferenci oznámil termíny ministr školství Robert Plaga a ministerstvo zveřejnilo rozpis i na svých webových stránkách. Řada rodičů se však obrací na úřad veřejného ochránce práv i na školy s pochybnostmi o smysluplnosti letošního, v krizovém režimu přijatého systému přijímacího řízení. Kvůli hrozbě koronaviru přišli mladí lidé i děti letos o druhý pokus přijímaček a také o možnost řádného odvolání při neúspěchu: z řízení o odvolání byly vyřazeny krajské úřady, vše má teď v rukou ředitel či ředitelka střední školy.

Uchazeči o čtyřleté studium, tedy žáci z 9. tříd základních škol, půjdou k jednotným přijímačkám v pondělí 8. června. Ti, kteří se z 5. a 7. tříd základních škol hlásí na víceletá gymnázia, půjdou k jednotným přijímacím testům v úterý 9. června. Žáci si sice mohli podat přihlášku na dvě různé školy, jednotnou přijímací zkoušku však budou dělat pouze jedinkrát: na škole, kterou si do přihlášky napsali jako první vybranou. Výsledky Cermatem vypracovaných testů z první školy budou sloužit i pro školu, kterou si napsali jako druhou.

Ještě vloni, tedy v době normálního stavu, dělali žáci na druhou vybranou školu jednotné testy znovu, měli dva pokusy a při vyhodnocování se jim pak počítal ten, v němž získali v daném předmětu více bodů. Ministr Plaga zdůvodnil zrušení druhého kola přijímaček poslancům při přijímání zákona epidemiologickou situací. „Toto řešení bylo zvoleno, aby se zamezilo hromadnému přesunu cca 100 tisíc uchazečů na střední školy uvedené v přihlášce na druhém místě v rámci celé České republiky. Zároveň se tak zkrátí a zrychlí harmonogram přijímacího řízení,“ odpovídá tiskový odbor ministerstva školství na dotaz po smyslu ustanovení.

Hodně škol – přesný počet neznáme, ale jde zejména o gymnázia – však kromě jednotných testů vypracovaných Cermatem vypisuje i vlastní testy, takzvané školní. V dřívějších letech mohly školy spojit školní zkoušku s testy jednotné státní přijímací zkoušky během jednoho dne, žáci tedy splnili obě části úkolu naráz. To letošní nouzová úprava přijímaček nedovoluje. Pro školní přijímací testy vypsalo ministerstvo školství zvláštní termíny na dny, které předcházejí termínům jednotných  přijímacích testů – a to na středu 3. a pátek 5. června.

„Pokud obě školy, na které si žák dal přihlášku, mají i vlastní školní testy, půjde tedy uchazeč k přijímací zkoušce letos třikrát,“ vysvětluje Renata Schejbalová, ředitelka Gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR. „Chtěli jsme, aby se mohly jednotné i školní přijímačky konat v jeden den, ale ministerstvo to nezohlednilo.“

V případě, že obě školy, na které se žák hlásí, mají i vlastní školní přijímací zkoušky, půjde tedy žák nejprve ve středu 3. června udělat školní testy do první školy v pořadí, na kterou se hlásí, pak v pátek 5. června udělá školní zkoušky na druhé škole, na niž se hlásí - a další týden půjde složit jednotné státní zkoušky na první školu, na niž se hlásí.

V případě, že se žák uchází o studium na středních školách, které nezkoumají schopnosti dětí ve vlastním školním testu, ale rozhodují o přijetí pouze na základě jednotných státních přijímaček, platí to, co ministerstvo uvedlo jako důvod letošního okleštění počtu pokusů o co nejúspěšnější složení zkoušek: půjde k testům pouze jednou na první školu, na niž se hlásí. Druhá pak použije tyto výsledky při rozhodování o přijetí. Ve všech ostatních případech – i kdyby jen jedna ze dvou vybraných škol měla vlastní školní testy – půjde ke zkouškám minimálně dvakrát, případně třikrát.

Ministerstvo školství na otázku po smysluplnosti letošních opatření v případě dětí, které budou muset absolvovat i školní testy a půjdou tedy k přijímacím zkouškám vícekrát, odpovídá, že se to týká jen menší části dětí. „Školní části přijímacích zkoušek se účastní výrazně méně uchazečů než jednotných přijímacích zkoušek. Je to tím, že školy nemusí školní část přijímací zkoušky konat. Počet ´cest´ uchazečů tedy nebude vyšší než při dvou termínech jednotné přijímací zkoušky,“ odpovídá tiskový odbor. Přesný počet ministerstvo nezná, ale odhaduje, že půjde přibližně o pětinu uchazečů.

Ptá se i ombudsmanství

Druhou letošní novinkou, na niž si rodiče stěžují, je fakt, že v zákon přijatý v březnu vymazal z procesu přijímání dětí na střední školy možnost odvolání. Namísto toho zavedl takzvanou autoremeduru, tedy stav, kdy o svém rozhodnutí znovu rozhoduje sám ředitel školy. Z procesu zmizela možnost odvolat se k jinému orgánu, což byl v případě přijímaček krajský úřad.

Ředitel tak sice znovu posune žáky, kteří skončili pod čarou, na místa po těch, kteří se rozhodli nastoupit na druhou ze škol, na niž se hlásí. „Ale podle nového zákona nebude mít rodič možnost odvolat se do věcného hodnocení a do průběhu zkoušky.  Normálně se odvolává na kraj, teď bude opět rozhodovat jen ředitel, který není povinen odpovědět. Věcný průběh a hodnocení zkoušky teď nikdo po řediteli nepřezkoumá. Ve správním řízení vždy posuzuje stížnosti jiný subjekt, to je základ právního státu - a to tady zmizelo,“ popisuje zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková, u níž se hromadí stížnosti rodičů na letošní uspořádání přijímacího řízení. Ať už kvůli absenci druhého pokusu, nebo kvůli absenci odvolání upozorňujícího na chybu v hodnocení nebo průběhu testu.

Šimůnková napsala v rámci vyřizování rodičovských stížností ministru Plagovi v dubnu dopis se sadou otázek ohledně zrušeného druhého kola i odvolání, jež se pídí po tom, proč nepřijali přiměřenější, méně drastická opatření. „Lidé ve stížnostech hlavně píšou, že stát přenáší zodpovědnost na děti, které už tak teď měly při zavřených školách stresové období, nechodí do školy, nepřipravují se dostatečně, a teď dostaly další zátěž, jsou stresovány tím, že mají jen jeden pokus a k tomu zmizela možnost řádného odvolání,“ říká zástupkyně ombudsmana. „Podle mého názoru jsou práva dětí krácena. Je tu skupina dětí, která bude znevýhodněna, a jedná se o rozhodnutí na roky,“ dodává. Do přípisu na ministerstvo školství napsala termín 30. dubna k vypořádání otázek ombudsmanství. Odpověď ale zatím nedorazila.

Zmíněná předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová sice říká, že v předešlých letech byly rozdíly ve složených přijímacích zkouškách ve dvou kolech u jednoho dítěte minimální, první i druhý pokus žáka či žákyně obvykle dopadl velmi podobně. Nikdy prý - jak říká - neviděla dva testy stejného žáka, který by v jednom propadl a v druhém se o hodně zlepšil. „Většinou jde o bod dva rozdílu,“ říká. Bod či dva mohou být nicméně rozhodující zejména u víceletých gymnázií, na něž je velký převis žáků; u čtyřletých gymnázií mají děti mnohem větší šanci být přijaty. „Ty dva termíny jsou pro děti dobré zejména z psychického hlediska. Dítě je klidnější, když ví, že má dvě šance a započítá se mu ta lepší,“ dodává.

Ředitelé středních škol oslovení Respektem zejména nerozumí tomu, jaký smysl má zrušit druhé kolo zkoušek, když mnohé děti stejně budou muset jít ke školním testům, takže půjdou opakovaně k přijímacímu řízení i po přijetí zákona, který tomu chtěl co nejvíc zamezit.

Například ředitelka gymnázia ve Dvoře Králové Martina Kubíková nepočítá s tím, že děti z nematuritních ročníků letos do školy vůbec nastoupí – hygienická pravidla, rozestupy a maximální počet studentů ve třídě, které jsou podle nařízení v koronadobě nutné, jí nedovolí v běžné výuce pokračovat: má malé třídy, dětí by do nich při dodržení pravidel dostala maximálně devět, desátým by byl učitel, takže jednu třídu by musela rozdělit do tří místností a tolik jich nemá. A nemá ani tolik učitelů. „Pokud budeme mít prázdnou školu, pak jsme mohli uspořádat druhé kolo přijímacího řízení, nikdo by se nám tu nemísil,“ říká.

Ulevit úředníkům, uškodit dětem

Pokud jde o odvolání, píše ministerský tiskový odbor toto vysvětlení: „Odvolání proti rozhodnutí ředitele školy nebude přípustné z důvodu urychlení procesu přijímání.“ Jde tedy v překladu o to, aby celý proces netrval dlouho a školy měly včas jasno, které děti nastoupí k nim a které na druhou zvolenou školu. Ale to šlo podle opozičních poslanců jednoduše vyřešit zkrácením lhůt, které se k odvolání vážou.

Na to, že v zákoně přijatém narychlo v procesu „legislativní nouze“ vidí závažné nedostatky, upozorňovali poslanci už v době, kdy se projednával. Tedy ti, kteří si jich stačili všimnout. Legislativní nouze v tomto případě znamenala, že ministerstvo školství nahrálo znění zákona do systému v pondělí 23. března. V úterý proběhlo rovnou druhé čtení zákona na plénu sněmovny a jeho schválení.

„Na prostudování a hodnocení důsledků zákona jsme měli jednu noc mezi pondělím a úterým,“ popisuje poslanec Lukáš Bartoň (Piráti) ze školského výboru. Zrušené druhé kolo a absence odvolání byly nicméně i tak dvě věci, na něž Piráti v úterý před hlasováním upozornili. A spolu s nimi i poslanci z dalších opozičních stran, lidovci či poslanec Martin Baxa (ODS).

Piráti navrhli usnesení, aby ministerstvo školství a vláda vzaly v potaz vážné výhrady ohledně zrušeného druhého kola přijímacích zkoušek; to však hlasy koalice ve sněmovně neprošlo. „Pokud jde o zrušenou možnost odvolání, na školském výboru jsme se dozvěděli vysvětlení, že úřady bývají strašně zavalené množstvím odvolání a dlouho to trvá,“ říká Bartoň, „takže to dopadlo tak, že jsme uškodili dětem, abychom ulevili úředníkům.“

Piráti poslali tento týden ministru Plagovi otevřený dopis v naději, že se situace dá pořád ještě zvrátit. To může udělat ve stavu legislativní nouze pouze vláda – poslanecké návrhy už by se projednat do přijímaček nestihly. A podle pozorování hlasovací koaliční mašiny ve sněmovně by stejně nejspíše neprošly. Březnový ministerský zákon vešel v platnost během čtyř dní. Z toho plyne, že úprava by mohla být stejně rychlá. „Hlavním argumentem vlády pro zrušení druhého termínu zkoušek byla minimalizace zdravotních rizik spojených s šířením covid-19. S ohledem na vývoj situace, aktuální stav a postup vlády v uvolňování opatření přestává být nicméně tento argument udržitelný,“ píší Piráti Plagovi a žádají, aby se znovu zavedlo druhé kolo přijímaček i odvolání.

Ministrovi také v dopise navrhli, aby děti dostaly letos při jednotných přijímačkách více času, protože už tak jsou stresovány ztíženou přípravou na zkoušky. „Pokud nedojde k zavedení dvou termínů zkoušek, tak ať alespoň měly děti více času. Ti, kdo jsou nervózní, budou mít víc času na to, aby se zklidnili - když vidíte, jak vám utíká čas, znervózníte ještě víc,“ vysvětluje poslanec Bartoň.

Naštvanost bude velká

Pokus o zvrácení situace učinil otevřeným dopisem i křesťansko-demokratický poslanec Jiří Mihola. Ani on na něj zatím odpověď od ministra Plagy nedostal – čeká už 15 dní. Vadí mu, že opatření omezující děti nebyla řádně vysvětlena, a navíc už v době, kdy se země otvírá běžnému životu, postrádají smysl. Podal tedy i svou, poslaneckou novelu zákona, který by druhé kolo i odvolání znovu zavedl.

„Uvědomuji si, že to nemá šanci. V nouzovém stavu se poslanecká novela projednávat nebude, stejně by se to nestihlo, ale myslel jsem to jako tlak na ministerstvo. To se občas podaří - když se nějaký zákon ve vládě nehýbá a je podán poslanecký návrh zákona, pak se i ministerstvo a vláda vzpamatují a pohnou s tím,“ vysvětluje.

V tomto případě se nejspíš nic takového už nestane. Ve středu odpoledne ministr zveřejnil výše popsané termíny přijímacích řízení a školy teď čekají na doprovodnou ministerskou metodiku. Alespoň čas při přijímacích jednotných testech však ministr dětem prodloužil. Na testy z českého jazyka měly mít děti 60 minut a na matematiku 70 minut. Češtinu prodloužilo ministerstvo o 10 minut (na 70), matematiku o 15 minut (na 85).

Prodloužením času přijímaček celkově o 25 minut přitom zároveň zdůvodňuje ministerstvo, proč nemohlo dovolit středním školám, aby spojily do jednoho dne státní jednotné testy i vlastní test - aby tak děti nemusely chodit k testování naněkolikrát. „Celkový čas zkoušek prodlouží časový harmonogram dne, zároveň je potřeba připočíst přestávky a případně prodloužení času pro žáky s uzpůsobením délky zkoušek ve vztahu k jejich specifickým potřebám. Zkracuje se tak tedy i doba, kterou by školy měly na školní část po jednotné přijímací zkoušce. To by mělo i přímý dopad na uchazeče, u nichž by se zkoušky mohly protáhnout do pozdních odpoledních nebo večerních hodin,“ napsal tiskový odbor ministerstva školství.

Na tiskovou konferenci ve Sněmovně, kde ministr termíny a okolnosti přijímacích zkoušek zveřejňoval, měla přístup jen vybraná média – opatření se týká tiskovek v době nouzového stavu. Na dálku otázky položit nešlo. Otázky na druhé kolo přijímaček ani na zrušené odvolání tak na tiskovce nepadly. Více se dozvědět nemohli ani poslanci. Středeční návrh Jiřího Miholy na zařazení bodu ve sněmovně, kdy by ministr o všem informoval a mohl by být vystaven dotazům poslanců, plénum většinou hlasů neschválilo - a zařazen tedy nebyl.

Podle Miholy ještě spoustě lidem vůbec nedošlo, jaký zákon byl v březnu vlastně schválen – zejména tedy rodičům. „Zatím neznali ani termín zkoušek, tak předpokládám, že se o všechno kolem přijímaček tolik nezajímali. Teď se to všechno začnou pořádně dozvídat - a myslím, že vlna naštvanosti bude veliká.“