Kaczyński svého prezidenta chce. Jen o týden později

V posledních třech dnech to byl v polském Sejmu zmatek. Vládní Právo a spravedlnost trvalo na tom, že prezidentské volby se odehrají 10. května, stůj co stůj. I kdyby lidé měli volit poštou, což je v Polsku nevyzkoušený způsob. Opozice to označovala za nefér a za hazardování se zdravím a životy. Žádá vyhlášení stavu živelné pohromy, za nějž se nevolí a volby se posouvají, dokud neskončí. Do toho volby odmítl i vicepremiér Jarosław Gowin, šéf strany Porozumění, jedné ze satelitních partají, s níž PiS formálně tvoří koalici - a navrhoval ústavní změny šité horkou jehlou, nad nimiž právníci kroutili hlavou.

Gowin o své místo přišel. Stále si myslí, že pořádat v současné situaci volby je špatně, a nabídl svou demisi - ale zbytek jeho strany ho podle všeho nenásledoval a raději zůstal u vlivných postů a se stranou PiS. Ta ví, že vymyslet a uspořádat za pět týdnů korespondenční hlasování v zemi se čtyřiceti miliony obyvatel  bude složité. A tak si podle pozorovatelů koupila aspoň týden času. Přijala totiž změnu regulí volebního zákona, který umožňuje s termíny voleb trochu flexibilněji hýbat - a chce je odsunout o týden. Nyní se tedy zdá, že Poláci budou prezidenta volit 17. května.

PiS na volby tlačí, protože doufá, že její kandidát Andrzej Duda tak snáz obhájí svůj post. Je vidět zdaleka nejvíc ze všech kandidátů. Kampaň se totiž nevede. V Polsku - zatím - probíhá epidemie relativně mírně. Pokud bude vláda situaci zvládat, kus tohoto úspěchu snad dopadne i na prezidenta Dudu. A vládní strana jeho vítězství nutně potřebuje. V loňských volbách udržela Sejm, ale ztratila Senát. Pravomoci opozičního Senátu a opozičního či nezávislého prezidenta by jí znemožnily vládnout.

17. květen ovšem znamená, že na gigantický úkol uspořádat korespondenční hlasování má jen o týden víc. A neznámých či nejistých je tu víc. Změna volebního zákona je nyní v Senátu. Jeho šéf Tomasz Grodzki z opoziční Občanské platformy už oznámil, že využije celých třicet dní na jeho projednávání, a pak ho nejspíš zamítne. PiS pak opozici v Sejmu přehlasuje, prezident zákon bleskurychle podepíše - přesto už jsme na začátku května. Některé samosprávy navíc oznámily, že volby prostě pořádat nebudou. Podle zákona je sice může nahradit vojvoda (obdoba našeho hejtmana) a armáda, ale je to komplikace navíc.

A tak je dost dobře možné, že PiS zvolí ústupovou variantu. V polovině května má ministr zdravotnictví Łukasz Szumowski vydat doporučení, zda volby konat, či ne. Svým klidným a věcným vystupováním Poláky získal, je jednoznačnou tváří polské reakce na epidemii. Pokud respektovaný ministr ze strany PiS za týden oznámí, že volby jsou přílišný risk, může PiS vyhlásit stav pohromy, volby odložit a neztratit tvář. To je ovšem dnes jen další neznámá.

Známá už je naopak další komplikace pro PiS. Soudní dvůr Evropské unie (TSUE) pozastavil jednu z důležitých součástí změn v soudnictví, které strana dlouhodobě prosazuje. Takzvaná disciplinární komora polského Nejvyššího soudu je podle TSUE protiprávní - má totiž dohlížet na zbytek polských soudců, ale její členové byli vybráni výhradně politiky. A v tom je celý spor o polské justiční změny, kvůli kterým země čelí kárnému řízení Evropské komise. Vláda PiS soustavně mění způsob, jímž jsou voleni členové stávajících institucí, vytváří instituce nové – a všechny změny směřují k tomu, že rozhodující hlas mají politici, nikoliv soudcovská samospráva.

Disciplinární komora tedy přestává fungovat. Podobně TSUE v minulosti zrušil zákon, který penzionoval soudce Nejvyššího soudu starší pětašedesáti let (na uvolněná místa chtěl PiS dosadit soudce podle nových pravidel). Polská vláda tehdy rozhodnutí TSUE respektovala.