Janeček se nevzdává a žádá u Ústavního soudu o odložení prezidentských voleb

Vyřazený prezidentský kandidát Karel Janeček ve středu podal ústavní stížnost k Ústavnímu soudu proti postupu ministerstva vnitra, které ho odmítlo zaregistrovat do lednové volby hlavy státu. Podnikatel v ní žádá, aby byl do souboje navrácen a zároveň o odložení voleb.

Janeček se na konci listopadu nejprve obrátil na Nejvyšší správní soud, který má na starost přezkoumávání kandidátních listin s podpisy občanů nebo senátorů a poslanců. Matematik ministerstvu odevzdal přes 73 tisíc podpisů, ale resort z nich uznal pouze něco přes 48 tisíc. A Nejvyšší správní soud následně došel k závěru, že Janečka zpět k prezidentské volbě nezaregistruje.

Záporné rozhodnutí soudu mimo jiné vyplývalo z povahy jeho námitek: Nejvyšší správní soud přezkoumává chyby a nedostatky, které stěžovatelé reálně namítají a mají v ruce přesvědčivé důvody, proč zde mohlo nastat pochybení při přepočtu.

Janeček žádal Nejvyšší správní soud o kontrolu správnosti všech petičních archů, soudci NSS však už v minulosti zmínili právě to, že to nejen není v jejich silách, ale že je třeba namítat konkrétní problémy. Přesto se zaměřili na možnou nesprávnost postupu ministerstva vnitra, protože Janeček ve stížnosti uváděl, že úředníci neuznali ani jeho vlastní podpis z důvodu špatného čísla občanského průkazu – podnikatel nečitelně napsal číslici dva a ministerstvo to považovalo za jedničku.

Z vyřazených podpisů však uznal soud nakonec pouze 443 záznamů (program ministerstva vnitra špatně přečetl některé údaje) a na padesát tisíc podpisů tento počet stále nestačil. A protože s výsledkem přezkumu Janeček nesouhlasí, zkouší to nyní u Ústavního soudu. „Pro spravedlivost a všechny občany České republiky,“ jak napsal.

„Nesprávnost právní úpravy porušuje základní občanská práva všech občanů České republiky. Navrhuji proto, aby byl zákon o volbě prezidenta zrušen,“ řekl také. Prý má dostatek platných podpisů, aby se volby mohl zúčastnit, nicméně jde mu především o veřejný zájem, proto navrhuje odložení termínu.

Ústavní soud by nicméně podle svého předsedy Pavla Rychetského měl věc stihnout ještě před konáním prvního kola prezidentského klání, které se uskuteční už 13. a 14. ledna. Mluvčí soudu už dříve uvedla, že od pléna ÚS lze očekávat, že z důvodu naléhavosti rozhodne o návrhu mimo pořadí. Soudce zpravodaj bude podle rozvrhu práce určen již ve čtvrtek.

Není to poprvé, co ÚS čelí takové situaci. V lednu 2013 zamítl takto ústavní stížnost tehdejšího neuznaného kandidáta na prezidenta a současného šéfa hnutí SPD Tomia Okamury. Před první přímou volbou hlavy státu si tehdejší senátor rovněž stěžoval na zákon o přímé volbě, kvůli němuž byl vyřazen, ale Ústavní soud to jednomyslně zamítl.

Jestli Janeček u Ústavního soudu uspěje, není v tuto chvíli logicky jasné. Nicméně stejně jako u závěru Nejvyššího správního soudu bude záležet na tom, jak stížnost formuloval, co ministerstvu konkrétně vytýkal a jaké důkazy pro svou argumentaci představí. Část soudců NSS nechtěla Janečkovu stížnost vůbec přezkoumávat, protože jeho stížnost nesplnila některé podmínky pro to, aby byla přezkoumána.

Na Ústavní soud se podle svého vyjádření obrátí Denisa Rohanová, která měla podpisy dvacítky bývalých poslanců ČSSD a KSČM, navíc listinu odevzdala už 21. října loňského roku, tedy ještě před vyhlášením termínu prezidentských voleb předsedou Senátu (1. července 2022). Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu nicméně nelze podávat kandidátní listiny dřív, než je volba řádně vyhlášená předsedou Senátu. Ústava a zákon o volbě prezidenta předpokládají, že se mluví o podpisech senátorů a poslanců, kteří jsou v době vyhlášení voleb ve funkci.