Babišův bilion: kde a jak půjde dostat peníze proti koronaviru

Vláda plánuje zvednout schodek letošního rozpočtu z 40 na 200 miliard korun a podle posledních vyjádření premiéra ani to nemusí stačit. Po započtení dalších položek, jako jsou třeba garance za podnikové úvěry, má do ekonomiky kvůli koronaviru jít až bilion korun. Kdo má na peníze nárok a kde si o ně říct?

1. Ošetřovné: Rodiče dětí mladších 13 let budou mít po celou dobu zavření škol nárok na ošetřovné. Ošetřovné činí 60 procent takzvaného redukovaného vyměřovacího základu. Jde o formuli, která se používá i u nemocenské – dávka se odvíjí podle mzdy, ale roste s ní jen do určité výše. U průměrné mzdy ošetřovné vyjde asi na sedmdesát procent čistého příjmu. Fixní ošetřovné 424 korun na den dostanou i živnostníci. Dávka bude vyplácena zpětně nebo jednou za měsíc. Rodiče se budou smět při čerpání ošetřovného víckrát střídat. Ošetřovné se zavádí změnou zákona, sněmovna ji v úterý schválila, Senát a prezident ji mají posoudit co nejdříve.

2. Náhrady mezd: Zaměstnanci v karanténě mají nárok na 60 procent mzdy, firmy budou tyto peníze kompletně dostávat od státu. Kde vláda přímo svým usnesením přikázala zavřít provoz (restaurace, obchody), tam uhradí 80 procent mezd, ale firmy nejdřív musí samy zaměstnancům poslat 100 procent. Tato pomoc zatím platí za březen; až firmy březnové mzdy lidem pošlou a vyúčtují, budou o náhradu žádat na úřadech práce. V obou případech jde jen o vládní nařízení, které již prošlo, metodické detaily mají být hotovy tento týden. Je možné, že podobná pomoc bude přijata i pro ty, kdo v zavřených firmách fungovali na dohody o provedení práce nebo jinak než jako standardní zaměstnanci.

3. Kurzarbeit: Na náhradu části mezd budou mít dočasně nárok i firmy, kterým vypadne zásobování nebo klesne odbyt aspoň o třicet procent. Podobné to bude u firem, kde v karanténě skončí jen někdo, ale charakter provozu neumožní rozjet výrobu s nekompletním kolektivem. Nárok budou vyhodnocovat úřady práce, metodika má být do konce týdne.

4. Slevy na pojistné: Živnostníci budou mít půl roku – od března do srpna – odpuštěné platby na sociální a zdravotní pojištění. Ty činí 2544 a 2352 korun měsíčně. Nejde jen o odpuštění záloh nebo odklad, ale o půlroční prázdniny. Trik je nicméně ve slůvku základní („minimální“) platby. Většina živnostníků platí jen tyto sumy, ale kdo vydělá víc a vznikne mu povinnost víc platit, platbu nad rámec minima bude muset nakonec odvést. Stručně řečeno, až budou živnostníci počítat pojistné za rok 2020, sníží si tuto povinnost o šest minimálních plateb. Ušetří tak skoro 30 tisíc korun. Za březen až srpen lze placení záloh pozastavit.

5. Odklad daní: Přiznání za daň příjmu není třeba odevzdávat na konci března, ale stačí až ke konci června. Později lze i zaplatit daň. Kdo ale čeká od finančního úřadu vratku, může přiznání odevzdat dřív a dostane ji. Na 3. srpne se posouvá termín pro vyúčtování zdravotního pojištění 2019, u sociálního pojištění se o odkladu ještě jedná. Promíjí se červnová záloha na daň z příjmu a penále za pozdní podání daně z nabytí nemovitých věcí. U dalších daní se lze zpozdit, aniž by naskakovaly úroky z prodlení, ale poplatník musí prokázat souvislost s koronavirem. Finanční úřady mají pokyn postupovat benevolentně. Platby DPH odkládat nelze. Daňová přiznání, která mají termín od dubna do července, lze bez sankce podat až 31. srpna.

6. Zpětná daňová ztráta: Právnické a fyzické osoby, které letos končí v daňové ztrátě, ji můžou uplatnit proti ziskům z let 2018 a 2019, snížit si tím daňový základ a dostat zpětně část plateb zpět. Návrh ale vyžaduje změnu zákona.

7. Pozastavení EET: Kvůli kolapsu v gastronomii a v obchodě se kompletně pozastavuje fungování EET, ministerstvo financí výslovně uvedlo, že „žádný poplatník nebude muset evidovat své tržby a tato povinnost nebude nikterak kontrolována“. Třetí a čtvrtá vlna EET se de facto odkládá na srpen; v zákoně sice zůstane květen, ale první tři měsíce se plnění nebude kontrolovat.

8. Garance na úvěry: Po rychlém rozebrání úvodního balíku pěti miliard bezúročných podnikových půjček se chystá druhá vlna, tentokrát formou státních garancí na normální úvěry u komerčních bank. Státem vlastněná Českomoravská záruční a rozvojová banka bude za úvěry podnikům ručit „pravděpodobně až do 80 procent“ (tak zní dosavadní plán, program se teprve připravuje). Zbylých 20 procent zůstane rizikem komerční banky, aby stát nedotoval neperspektivní firmy. ČMZRB také za firmu uhradí úroky. Právě příslib těchto garancí umožnil vládě nafouknout objem avizované pomoci až na bilion korun - garance z toho mají tvořit 900 miliard.

9. 15 tisíc pro OSVČ: Samostatně fungující podnikatelé – OSVČ – budou mít nárok na přímou dávku 15 tisíc měsíčně. Ale jen ti, kteří přímo spadají pod vládní nařízení a kterým stát svým nařízením znemožnil provoz. Tedy například restaurace, ale už ne ti, kteří přišli o příjem kvůli propadu poptávky. Dávka se bude vyplácet po dobu vládních omezení. Podrobnosti slibuje ministryně financí Alena Schillerová "v řádu dnů".

Spoluautoři jsou stážisté Respektu