Americká ropa je zadarmo

Cena ropy těžené ve Spojených státech v pondělí večer klesla do negativních čísel, tedy pod nulu dolarů. To v praxi znamená, že těžaři měli vytěženo takové množství suroviny, že pro ně bylo levnější zaplatit distributorům za převzetí již vytěžené ropy než shánět a platit ještě zbývající nádrže a tankery, v nichž by bylo možné přebytky uskladnit. Ropa je všude. Nikdo ji nechce.

Situace je kuriózní a nemá v dějinách obdoby. V úterý ráno se za ropu začalo opět trochu platit, to ale vlastně není podstatné. Absolutní přebytek ropy je nejlepším signálem, jak dramaticky zpomaluje chod americké ekonomiky. Jednotlivé americké státy zavedly kvůli epidemii koronaviru různě přísná restriktivní opatření. Poptávka po ropě se propadla minimálně o třetinu, američtí těžaři v tuto chvíli denně produkují zhruba o dva miliony barelů ropy více, než jsou ochotny zpracovat rafinérie.

Podle deníku Financial Times je v propadu cen zakalkulována také obava z nastupující světové recese. Nejde tedy pouze o odraz mohutného, nicméně chvilkového převisu, ale také o zhmotnění obavy z delší budoucnosti. Nejen že o ropu není zájem nyní, nebude ji možné dobře prodávat ani v nadcházejícím období. Deník cituje šéfa strategie komodit finanční instituce ING Warrena Petersona, podle nějž „skladování bude za měsíc touto dobou ještě větší problém než nyní … a pokud tudíž nedojde ke smysluplnému obnovení poptávky, mohou se v červnu záporné ceny ropy vrátit“.

V širším kontextu je propad cen také krachem týden staré dohody mezi Ruskem a Saúdskou Arábií, jež měla světové ceny ropy stabilizovat snížením těžby o 9,7 milionu barelů. Obě země se letos na jaře paralelně s výbuchem světové pandemii pustily do cenové války, jež sama o sobě díky záměrné nadprodukci ropu dramaticky zlevnila. Ukončení cenové války se snažil vyjednat i Donald Trump, zdá se ale, že „mír“ v kontextu pandemie nefunguje. Americký prezident se v pondělí pokoušel zajistit docházející skladovací prostory v nádržích amerických strategických rezerv, avšak nedařilo se mu zajistit potřebné financování amerického Kongresu.

Týdeník The Economist upozorňuje, že krach cen zdaleka přesahuje americký trh. Přebytek ropy je celosvětový a Mezinárodní energetická agentury (IEA) očekává tento měsíc  propad světové poptávky až o 29 milionů barelů denně. Deník The Wall Street Journal cituje odhady Amerického ropného institutu, podle nichž se ve světě v tuto chvíli stále těží zhruba 100 milionů barelů denně, ale poptávka se propadla na 70 milionů barelů.

Američtí těžaři jsou z technických důvodů ve složitější situaci než třeba jejich kolegové v Severním moři, protože je pro ně kvůli vnitrozemské poloze ropných polí obtížnější uskladnit přebytečnou ropu na plovoucích tankerech, propad cen je však všeobecný. Zato pronajímat tanker se zjevně vyplatí: cena za denní pronájem se v porovnání s loňskem zvýšila pětkrát. Deník The New York Times hlásí, že skladovací kapacita je zaplněná také v Karibiku a JAR - a že Angola, Brazílie a Nigérie narazí na své limity v řádu dní.

Trump údajně zvažuje, že by domácím těžařským společnostem platil za snížení těžby, čímž by je chránil před krachem, nicméně i to s největší pravděpodobností narazí na odpor kongresmanů. Americký těžařský průmysl je založený na technologicky náročné těžbě břidličné ropy a v současné situaci bojuje o holé přežití. Zastavit těžbu není úplně technicky jednoduché, její následné obnovení ale může být nákladnější než ztráty způsobené prodejem levné ropy a některé typy ropných polí mohou být přerušením těžby nevratně poškozeny.