Jehlice v akci
Ruční práce jsou zpět. Ne tak přísné a dokonalé jako za babiček, zato tvořivější a svobodnější. Pletení je prý rock’n’roll dneška.
Oblékly do pleteniny už leccos, stromy, sloupy, zábradlí i jízdní kolo. Vlastnoručně upletly, kousky sešily a ozdobily. Skupinky pletací guerilly řádily už v Praze na Klárově, kde zdobily pleteninou stromy, či na mostě Legií, kde byl oblečen sloup veřejného osvětlení. „Vnáší to do prostoru něco hebkého a barevného,“ říká Hana Vacková, novinářka a také hlavní česká propagátorka guerillového pletení. Se ženami a muži, kteří chtějí zhebčit svět kolem sebe, se momentálně scházejí jednou měsíčně na Jižním Městě v Kulturním centru Zahrada a oplétají zábradlí na tamní dlouhé, bílé a poněkud sterilní chodbě.
„Je pěkné, když člověku něco vzniká pod rukama. A není na to žádný návod, je potřeba jen improvizovat. Také u toho hodně využiju prostorovou představivost a matematiku,“ vysvětluje Hana Vacková, proč ji pletení oblečků na stromy a sloupy nebo na kolo, které je rovněž potažené vlastnoruční pleteninou, přitahuje a baví.
Guerillové pletení je trochu kuriózní záliba, a ačkoli má skupina českého „knittingu“ na Facebooku víc než čtyři sta členů, masově se asi nikdy nerozšíří. Zajímavé na tom spíš je, že to je po letech důvod vzít do rukou pletací jehlice, na něž se už skoro zapomnělo. „Je pravda, že jen málo lidí, kteří s námi pletou, to skutečně umí, většinou se teprve učí,“ připouští Hana Vacková.
Celý článek o volnočasových aktivitách najdete v novém čísle Respektu, které vyjde v pondělí 3. října 2011.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
