Vytáhnou Švýcaři z dolů české politické kostlivce?

Ve švýcarské Bellinzoně začíná v pondělí soud s pěti českými manažery (šestý letos zemřel) obviněnými z toho, že na přelomu tisíciletí ve dvou kolech ukradli nejvýnosnější české doly a peníze, které jim to vyneslo, pak proprali v tamních bankách. Před soudem však budou stát pomyslně i tuzemští politici, kteří v tu dobu umožnili soukromníkům jeden z největších tunelů, jejž zná česká polistopadová historie.

Obvinění manažeři rozjeli operaci za vlády premiéra Václava Klause, hlavní tah provedli v době premiéra Miloše Zemana a dílo dokončili, když řídil vládu Vladimír Špidla. A nesmíme zapomenout na to, co Švýcaři zatím nesoudí, ale  pouze vyšetřují -  podezřelé obchody mezi společností oněch manažerů Appian a dlouholetým šéfem mocného ČEZ Martinem Romanem. Což může být skandál zasahující dobu rozhodovací moci slušné části politiků, kteří jsou dnes ve vládě nebo Parlamentu.

Příběh je známý, tak jen v kostce. Manažeři v prvním kole tajně nakupovali akcie podniku, který vedli – akcie koupili za peníze Mostecké uhelné, které jim nepatřily. V druhém kole jim přiklepla další velkou část podniku Zemanova vláda za cenu minimálně pětkrát nižší, než byla jeho hodnota – aspoň podle švýcarské žaloby. Část peněz z obchodu, sto padesát milionů korun, skončila na účtech lidí velmi blízkých dalšímu z českých premiérů Stanislavu Grossovi. Švýcaři zmrazili nakonec před pěti lety na kontech obviněných manažerů v přepočtu čtrnáct miliard korun. Dost slušný výnos pro muže, kteří v roce 1997 šli do obchodu s příjmy ve výši několika desítek tisíc korun měsíčně.

Co je ale na případu snad ještě více alarmující – způsob, jak jej vyšetřovala tuzemská policie v zády se státními zástupci. Na konci devadesátých let to vypadalo, že policie podvody brzy rozmotá a manažeři budou obviněni. Jenže potom se vyšetřování zadrhlo. A z toho, co je autorovi známo ze spisů, je zřejmé, že to byl opravdu zájem někoho vysoce postaveného. V době, kdy byl ministrem vnitra Gross, se vyšetřování prakticky zastavilo a na české straně se až do loňského roku už nerozjelo. Když začali před sedmi lety případ vyšetřovat Švýcaři, dělaly naopak české úřady vše pro to, aby jim z této země přišlo co nejméně informací.

Vše se zlomilo před rokem a půl, když se začaly měnit poměry na tuzemském státním zastupitelství a v policii. Najednou to šlo. Jak říkají švýcarští žalobci, od počátku roku 2012 tuzemská strana spolupracuje, dokonce po předcházejících neuvěřitelných průtazích dokázala loni vyčíslit škodu, která vznikla státu. Jde o více než tři miliardy korun a týká se jen druhé části obchodu. Manažeři byli loni nakonec obviněni i v Česku za podvody a zneužívání informací v obchodním styku a tuzemští žalobci naznačují, že se vyšetřování daří.

Přesto není jasné, jak soud ve Švýcarsku dopadne. Tamní žalobci přiznávají, že jde o jeden z nejkomplikovanějších případů, jímž se tamní úřady za posledních deset let zabývaly. Ale co je podstatné. I kdyby se vinu manažerů nepodařilo prokázat, soud by měl objasnit mnohé z okolností tunelu, do nějž je zapleteno mnoho vrcholných tuzemských politiků posledních patnácti let včetně současného prezidenta. Možná vypadnou ze švýcarské skříně kostlivci, které nám pomohou tehdejší dobu pochopit a možná budou znamenat konec politické kariéry pro některé z vůdčích reprezentantů této země. A pak je tu ještě české vyšetřování, které přináší stejnou naději.

Jinou otázkou je současná role mosteckých dolů v české energetice a fakt, že vlastní „za limity“ uhlí za několik set miliard korun. Věřme, že rozhodování o těchto zásobách nepovedou politici stejným způsobem, jako se to dělo při divoké privatizaci Mostecké uhelné na přelomu tisíciletí.