Když ti pošlapou čest klubu, alespoň víš, jak se někdy cítí ženy
Jak emocionální mohou být muži, když se někdo dotkne toho, co považují za posvátné
Čtete jeden z našich pravidelných newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Píšou je pro vás Tomáš Brolík, Pavel Turek, Magdaléna Fajtová, František Trojan, Ondřej Kundra, Jiří Sobota a Silvie Lauder.
Ještě se krátce vrátím k vlně vyhrocených emocí, která se zvedla v reakci na newsletter z minulého týdne. Pokud chtěl někdo polemizovat s tezí, že (někteří, NĚKTEŘÍ, prosím pěkně) fotbaloví fanoušci jsou agresivní sprosťáci, učinit tak pomocí vzkazů typu „ty hloupá ku.do, drž hubu a nes.r se do fotbalu“ nebyla úplně funkční strategie.
Každopádně bylo zajímavé sledovat, jak nesmírně emocionální dokážou být muži, když se někdo – z jejich pohledu necitlivě a nepoučeně – dotkne tématu, které je pro ně srdcovou záležitostí a berou ho vážně. Tedy když „někdo pošlape čest jejich klubu“, jak napsal jeden z kritiků.
Snad si na to vzpomenou, až se bude probírat téma, které je důležité a citlivé zase pro ženy, třeba sexuální obtěžování a násilí. Nejenže ženy zažívají dost šílené věci od útlého věku (první zkušenost s nevhodným chováním máme obvykle kolem dvanáctého roku), navíc nejsou jejich často objektivně hrozivé zkušenosti brány vážně. Jsou bagatelizovány, ženy jsou za ně ponižovány a vysmívány. Pokud vás smrtelně urazí vtip a údajně neférová stereotypizace oblíbeného fotbalového klubu, možná budete lépe chápat, jak se v české společnosti někdy cítí ženy.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu