Když ti pošlapou čest klubu, alespoň víš, jak se někdy cítí ženy

Ještě se krátce vrátím k vlně vyhrocených emocí, která se zvedla v reakci na newsletter z minulého týdne. Pokud chtěl někdo polemizovat s tezí, že (někteří, NĚKTEŘÍ, prosím pěkně) fotbaloví fanoušci jsou agresivní sprosťáci, učinit tak pomocí vzkazů typu „ty hloupá ku.do, drž hubu a nes.r se do fotbalu“ nebyla úplně funkční strategie.

Každopádně bylo zajímavé sledovat, jak nesmírně emocionální dokážou být muži, když se někdo – z jejich pohledu necitlivě a nepoučeně – dotkne tématu, které je pro ně srdcovou záležitostí a berou ho vážně. Tedy když „někdo pošlape čest jejich klubu“, jak napsal jeden z kritiků.

Snad si na to vzpomenou, až se bude probírat téma, které je důležité a citlivé zase pro ženy, třeba sexuální obtěžování a násilí. Nejenže ženy zažívají dost šílené věci od útlého věku (první zkušenost s nevhodným chováním máme obvykle kolem dvanáctého roku), navíc nejsou jejich často objektivně hrozivé zkušenosti brány vážně. Jsou bagatelizovány, ženy jsou za ně ponižovány a vysmívány. Pokud vás smrtelně urazí vtip a údajně neférová stereotypizace oblíbeného fotbalového klubu, možná budete lépe chápat, jak se v české společnosti někdy cítí ženy.