Archivy, kusé, zčásti pozapomenuté vzpomínky, vyprávění z druhé ruky, překroucená svědectví i hluchá místa, která už zřejmě nikdo nezaplní. Spisovatelka a filmařka Ruth Zylberman trpělivě až zatvrzele skládá z fragmentů příběh jednoho obyčejného domu v Paříži, v němž se odráží víc než životy jeho obyvatel. Sám koncept životopisu budovy není zase tak objevný, autorka přiznává inspiraci texty Georgese Pereca. Text se ale příčí jednoduchému zařazení.
Pokus o rekonstrukci historie domu č. 209 v ulici Saint-Maur a života jeho obyvatel autorku na dlouho dobu pohltil: stal se pro ni objektem precizního výzkumu i osobní záležitostí. Výsledek spadá do non-fiction, zároveň Zylberman k historiografii přistupuje jako k příběhu, jemuž dává literární tvar a subjektivitu v roli vypravěčky. Kniha neobsahuje fiktivní prvky, přesto ji naše zkušenost přidruží k románové četbě: je napínavá, v mnohém neuvěřitelná, přitom neskutečně pravdivá.


Netřídit, nesoudit
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu