Musíme doufat v to nejlepší, ale očekávat to nejhorší

O mimořádném summitu evropských lídrů v Bruselu se dopředu právem hovořilo jako o přelomovém – v době, kdy americký prezident Donald Trump ustupuje od pomoci Ukrajině, kdy oznámil zrušení dodávek zbraní, zpravodajské spolupráce i další pomoci, se lídři Evropské unie 6. března sešli proto, aby se tento výpadek pokusili napadené zemi kompenzovat. A také, aby se dohodli, jak budou posilovat svou vlastní obranu. V tom druhém případě shodu našli – jsou ochotni si na zbrojení a investice do obranného průmyslu půjčit desítky miliard eur a ručit přitom unijním rozpočtem. Ale druhý velký bod programu jednání – tedy další pomoc Ukrajině – dle očekávání odmítlo Maďarsko. Členské státy se premiéra Viktora Orbána v následujících týdnech budou zřejmě snažit přesvědčit, aby svůj postoj změnil, nicméně Ukrajina potřebuje pomoc opravdu co nejdříve a vlivem států, jako je Maďarsko, není Evropská unie v tuto chvíli schopná požadavku rychlosti dostát jako celek. Do popředí se tak dostává něco, čemu se zatím říká „koalice ochotných“ – neformální spolek států, které se aktivně podílejí nejen na posilování pomoci Kyjevu, ale chtějí také mít rozhodující roli při jednání o případném míru. Toto uskupení – jehož členem je i Česko – zahrnuje nejen ku pomoci ochotné státy EU, ale také země, které členy bloku nejsou, například Velkou Británii, Norsko nebo Kanadu. Jak tato nadunijní spolupráce bude vypadat? A přežije Evropská unie nynější hlubokou bezpečnostní a hodnotovou roztržku v současné podobě?

Ochotní a zodpovědní

Zpráva o tom, že Donald Trump oznámil ukončení vojenské pomoci Ukrajině, přišla do Evropy v noci v úterý 4. března. Rozhodl tak podle polského ministerstva zahraničí bez konzultace se svými spojenci v NATO. V tu stejnou dobu v Londýně zasedali političtí ředitelé ministerstev zahraničí zemí z „koalice ochotných“. Česká diplomacie do Londýna vyslala vrchní ředitelku sekce bezpečnostní a multilaterální a politickou ředitelku Veroniku Stromšíkovou. „Britové si dali opravdu záležet, aby u stolu byli všichni, kteří hmatatelně pomáhají Ukrajině, a aby jednání nebylo omezeno jen na členské státy EU a Velkou Británii. Byli tam proto také Kanaďané, Norové nebo Islanďané,“ řekla Stromšíková Respektu den po tomto jednání. Britové a Francouzi na něm s ostatními projednávali svůj návrh na příměří na Ukrajině, který zahrnoval zastavení palby, nepřátelských operací na moři a ve vzduchu a okamžité zastavení sabotáží a útoků na energetickou infrastrukturu. Hned druhý den pak Ukrajina dala najevo, že s tímto návrhem souhlasí.