Reklama nade vše

Stephen King román Nažluto výstižně popsal jako krimi, satiru i horor zároveň. Krimi proto, že anti(hrdince) Jane zemře před očima nešťastnou náhodou slavná kamarádka Athena, která po sobě zanechá nedokončený rukopis – a Jane ho ukradne. Satiru na nakladatelský průmysl proto, že Jane je v době řešící reprezentaci a autenticitu běloška, zatímco Athena je původem Číňanka a její próza zachycuje přehlížený podíl čínských dělníků odvedených britskou armádou za první světové války. A konečně horor proto, že Jane začne vídat Athenina ducha a netuší, je-li to pomsta někoho Atheně blízkého, či ztělesnění viny.

Autorka knihy Rebecca Kuang (1966) se narodila v Číně, ale když jí byly čtyři, emigrovala rodina do USA. Absolventka Yale, Cambridge a Oxfordu debutovala v devatenácti fantasy Maková válka, v níž smísila krvavou historii Číny 20. století s magií; úspěšná byla i její pokračování. Zákruty literárního provozu tedy zná velmi dobře, a v žánrovém úkroku tak mohla vystavět nelichotivý (a zároveň čtivý) obraz branže. V něm ukazuje, že i v umění čím dál více rozhoduje marketingová strategie, přítomnost v on-line prostoru a reakce na sociálních sítích. A kde je těžké se neušpinit.

Zvolila si k tomu právě hlas soutěživé a žárlivé Jane, která nás coby nespolehlivá vypravěčka provází v první osobě celým procesem vydání i propagace knihy (včetně ukázek z elektronické komunikace, článků i příspěvků na sítích). Ve zběsilém tempu se obrací i do minulosti: s Athenou chodila na univerzitě do stejného ročníku, prvotiny jim vyšly ve stejném roce, ale její propadla; prý proto, že byla o tuctové bělošce. K tomu všemu Athena, slovy tragikomicky ublížené Jane, vypadala „jako čínská Anne Hathaway“. 

Jane je náchylná i k sebeklamu a vydání zcizeného díla, jež má okamžitě ohromující úspěch, ospravedlňuje tím, že text zredigovala – což spíš znamená, že se (marně) pokusila doplnit bílé postavy. Naprázdno vyšla i snaha zakamuflovat autorství etnicky rozpitým pseudonymem Juniper Song. Záhy se tak dostaví útoky na sociálních sítích, v nichž není obviněna z krádeže, nýbrž právě z kulturního přivlastnění – Američané čínského původu ji kritizují, že za ně píše jako bílá autorka. I takhle kauza ovšem paradoxně ještě zvýší prodejnost.