Po ruském útoku na Ukrajinu se rusisté a ukrajinisté stali častými hosty českých médií. Jedním z nejvyhledávanějších je Tomáš Glanc, s nímž nyní připravil šéfredaktor Alarmu Jan Bělíček knižní rozhovor Ruská duše neexistuje. A rusista, působící nyní na Univerzitě v Curychu, tuto příležitost naplno využil, aby obsáhle a v kontextu vyložil svůj náhled na to, jaký je stav ruské společnosti a vedení země od rozpadu SSSR až po dnešek, co vedlo k agresi vůči suverénnímu státu a jaké jsou možné scénáře budoucnosti. Bez rozpaků přitom přiznává, že válku tak velkého rozsahu rozhodně nečekal; jako ostatně skoro žádný expert. Zároveň však odmítá, že by Rusko bylo „předurčeno“ ke zlu.
Parodie parlamentu
Glanc má široké pole zájmů: zabývá se ruskou kulturou a kulturní teorií, literární vědou i sémiotikou. Působil už na několika německých univerzitách, k Rusku ho pojí řada vazeb, vedl České centrum v Moskvě. Přesto zmiňuje i řadu zahraničních odborníků, jejichž teze hutně shrnuje a s jejichž pomocí barvitě vykresluje kulturně historické a duchovní pozadí současného režimu – tedy to, čeho se při snaze porozumět tamnímu dění často nedostává.
Pozoruhodně dekóduje, v čem putinovský režim navazuje na ten sovětský, ale hlavně čím se liší. S Bělíčkem, který klade otázky erudovaně a zároveň srozumitelně, se shodují, že současný ruský režim progresivní myšlenky Sovětského svazu označuje za scestné, a navazuje naopak na jeho imperiální a represivní aspekty; v něčem je podle Glance současné kremelské vedení dokonce ještě diktátorštější.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
