Biden vyráží do útoku

Řečník se energicky opíral o pultík. Měnil intonaci, zvedal hlas, občas téměř křičel. Reagoval na nesouhlasné volání z publika, opouštěl připravený text, utahoval si z námitek oponentů. Kritizoval, rýsoval nadějnou budoucnost. Ano, řeč je o Joeu Bidenovi, v jehož zveřejněné Zprávě o stavu unie, přednesené před americkým Kongresem minulý čtvrtek, se nachází více než osmdesát vykřičníků. Pravidelný projev trval více než hodinu, byl vyzývavý a bojovný, sršel energií. Americký prezident si ho zjevně užíval, do sálu přišel předem a dlouho se v něm v debatách se senátory a kongresmany ještě zdržel. Chcete ukázku? Když hovořil o předloňském rozhodnutí Nejvyššího soudu zrušit precedens zajišťující Američankám právo na potrat, obrátil se přímo k přítomným soudcům a řekl jim do očí: „Zapomněli jste ale, že ženy v této zemi mají volební a politickou sílu. A na podzim si uvědomíte, jak moc máme v tomto bodě pravdu.“ Sál propukl v nadšení i pískot. Soudci a soudkyně seděli bez hnutí s kamennou tváří.

Jízda

Joe Biden zjevně zahájil předvolební kampaň v situaci, která mu nijak zvlášť nepřeje. Naopak, minulý týden patřil až do čtvrtka jeho protivníkovi Donaldu Trumpovi. Tomu jeho úvod prozářilo rozhodnutí Nejvyššího soudu začít projednávat možnost, že je držitelem imunity proti čtyřem soudním sporům, jež ohrožují jeho znovuzvolení. Tento krok soudní přelíčení o celé týdny či měsíce odloží.

Následovaly průzkumy veřejného mínění, které opět ukázaly, že Joe Biden je v očích Američanů příliš starý. Podle šetření zadaného deníkem The New York Times se více než 70 procent respondentů domnívá, že současný prezident je „příliš starý na to, aby mohl účinně zastávat prezidentskou funkci“. Pro srovnání, v případě o pouhé čtyři roky mladšího Donalda Trumpa si totéž myslí něco přes 40 procent obyvatel USA.

Pak přišlo další rozhodnutí Nejvyššího soudu, tentokrát o snaze některých států v čele s Coloradem zabránit exprezidentovi na základě 14. dodatku ústavy účast v letošních primárkách. Státy argumentují jeho údajnou účastí na „vzpouře“ 6. ledna 2020, což podle zmíněného dodatku z 19. století kandidáta na veřejný post diskvalifikuje. Nejvyšší soud ale došel k závěru, že pokud by státy takovou pravomoc skutečně měly, americký volební systém by se propadl do chaosu a přestal by být férový napříč USA. Zda se prezident skutečně do vzpoury zapletl, soudci neřešili, pokusům jednotlivých států míchat se do federálních voleb však zatrhli tipec jednomyslně, tedy bez ohledu na to, zda je do funkce nominovali demokraté či republikáni.