Triky, hádanky a fakta z vládního balíčku

Peníze jsou jen jedny – snížení rozpočtového schodku o 94 miliard korun, které slibuje pro příští rok Fialova vláda, bude na druhé straně samozřejmě znamenat, že totéž bude daňovým poplatníkům a uživatelům státních služeb někde chybět. O jaké položky půjde především, když se začne od těch největších?

1. Krácení dotací (46 miliard)

„Chceme menší stát. Stát, který méně přerozděluje,“ prohlásil minulý týden ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), když předtím při prezentaci rozpočtových opatření sám sobě položil otázku, jak si současná vláda fungování státu dál představuje. Zní to neuvěřitelně, ale objem peněz, přerozdělovaných skrz státní rozpočet, se za posledních deset let zdvojnásobil (z 1,1 na 2,2 bilionu korun). Částečně kvůli inflaci, ale i kvůli mimořádnému přidávání na mnoha frontách od důchodů přes platy až po státní dotace. Na ty se vláda slibuje zaměřit především, pro příští rok v nich slibuje proškrtat 46 miliard korun, což je polovina z celého představeného balíčku.

Potíž je, že jinak vcelku podrobně rozepsaný sumář chystaných opatření věnuje dotacím a jejich krácení jen jeden stručný odstavec a jeden koláčový graf. Plán rušených dotací je v něm rozepsán jen nahrubo na jednotlivá ministerstva, jejich šéfové detaily zatím nechtějí moc rozvádět, a tak z něj tudíž nelze spolehlivě dovodit, kdo o jaké dotace přesně přijde. Největší díl – 20 miliard – má zajistit ministerstvo průmyslu. Jeho mluvčí Vojtěch Srnka i příslušný náměstek René Neděla nejdřív minulý týden přišli s vysvětlením, že půjde z větší části o změny v podpoře pro výrobce zelené elektřiny a že úspora bude spočívat jednoduše v návratu do starých předválečných kolejí, kdy zelený příspěvek hradili spotřebitelé, a nikoli stát. Konkrétně ve výši 599 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu.