Soud se zastal porodní asistentky

Minulý týden přinesl dvě přelomové zprávy o porodech v Česku. Krajský soud v Plzni se jednak zastal porodní asistentky, které ministerstvo zdravotnictví vyměřilo za péči o pět žen během domácího porodu sto tisíc korun pokuty. Zatímco úřad argumentoval tím, že asistentka překročila pravomoce vymezené oprávněním k poskytování zdravotních služeb, podle soudu se nic podobného nestalo a konstatoval, že asistentka je oprávněna vést porod v domácím prostředí, dokud nenastane potřeba specializované péče ve zdravotnickém zařízení. Plzeňský soud se v rozsudku odkázal také na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který v jiné kauze týkající se českého přístupu k domácím porodům uvedl: „Bránit porodním asistentkám v asistenci stěžovatelkám u domácího porodu – tím spíše, když se jedná o nízkorizikové těhotenství u žen, které nebyly prvorodičky – nelze dle našeho názoru v demokratické společnosti zdůvodnit žádným přesvědčivým tvrzením poukazujícím na veřejné zdraví.“

Další zprávu přinesl výzkum vědců z Centra perinatálního duševního zdraví Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), kteří zkoumali duševní pohodu žen během tzv. perinatálního období, tedy období zahrnujícího dobu těsně před porodem, porod samotný a dny následující po něm. Z odpovědí 188 žen mezi osmnácti a pětačtyřiceti lety vyplývá, že nejčastěji se ženy potýkají se stresem spojeným s těhotenstvím, porodem či kojením. „Některé ženy nemohou kojit přirozeně nebo jim kojení působí značné obtíže a bolesti. Kojení tedy není vždy ochranným faktorem, a pokud žena zažívá tyto problémy, může mít kojení potenciálně negativní dopad na její duševní zdraví, a v důsledku tak působit i na dítě. Negativní dopad problémů spojených s kojením na duševní zdraví ženy zhoršuje kritika, odsuzování a tlak okolí,“ říká výzkumnice NUDZ Kristýna Hrdličková. Třetina respondentek si také stěžovala na nedostatek podpory od blízkého okolí a 14 procent z nich na problematický přístup personálu v porodnici.