0:00
0:00
Kultura4. 3. 20233 minuty

Sama a bezejmenná

Bengálsko-americká spisovatelka Jhumpa Lahiri se narodila roku 1967 v Londýně, ale od tří let vyrůstala v USA, kde otec původem z Kalkaty získal místo univerzitního knihovníka. A právě otázky asimilace a života se dvěma identitami ohmatávala na základě vlastní zkušenosti v povídkových sbírkách Tlumočník nemocíNezvyklá země, které už jsme si  mohli přečíst. Zatímco tady mluvila s důrazem na detail a hlasem zastupujícím indoamerickou menšinu, nedávno česky vydaná próza Kde zrovna jsem, která je označována za román bez zápletky nebo sérii volně pospojovaných mikropovídek, nemohla být odlišnější.

Jako inspirace jí posloužila cesta vlakem v Itálii, kdy pozorovala osaměle sedící ženu. Tuto zemi miluje od svých devatenácti, kdy poprvé navštívila Florencii; mezi lety 2011–2015 pak žila s manželem a dvěma dětmi v Římě, kde si jazykový rejstřík rozšířila právě o italštinu. V ní také začala psát, čímž se vydala proti stereotypu, který od postkoloniálních autorů s výjimkou mateřštiny vyžaduje jen angličtinu. V italštině původně vznikla i próza Kde zrovna jsem – a právě tento jazyk jí možná dovolil to, co jí angličtina odepřela. Psát neutrálně, aniž by brala ohled na svůj etnický původ a přistěhovalectví, svobodně a bez pocitu viny. Jestliže v angličtině je Lahiri velmi konkrétní, pak v italštině je naopak obecná a univerzální.

↓ INZERCE

Radikálně je proto jiná také identita hlavní hrdinky: neprovdané, bezdětné a bezejmenné současné ženy hodně přes čtyřicet, jež žije sama v bezejmenném – ale třeba vzhledem k výskytu jídel zřejmě italském – městě. Šestačtyřicet vinět zachycuje stav její odloučené mysli. Citově více či méně vypjaté okamžiky v průběhu jednoho roku, ať už v trattorii, u kasy nebo na manikúře, jež protagonistka coby akademička zabývající se literaturou zachycuje ve formě deníkových záznamů. Pokud se vrací do minulosti, mezi řádky se vyjeví, že neměla šťastné dětství ani mládí, a jak konstatuje, „stínu vlastní rodiny nelze uniknout“. Zároveň jí chybí „něčí příznivý stín“ – a vůbec se nezdá, že by byla takovou „paní svého času a prostoru“, za jakou ji považuje okolí.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články