Zemanův masakr motorovou pilou

Když Miloš Zeman opouštěl po vyřazení z prezidentských voleb 2003 Pražský hrad a pak i Prahu, aby se uchýlil do ústraní své chalupy na Vysočině, bylo mu teprve 59 let. Přesto se zdálo, že sledujeme konec jeho úspěšné politické kariéry. Jeden z aktérů revoluce, opoziční lídr a premiér, který šel do té doby neustále vzhůru, najednou tvrdě narazil. Od poslanců dostal jen 78 hlasů, od senátorů dokonce jen pět hlasů a nepostoupil ani do druhého kola. V době voleb už neměl velký vliv ve stranické politice a jeho domovská sociální demokracie nabrala výrazně jiný, nezemanovský směr. I jeho věrní příznivci se patrně začínali smiřovat s tím, že jejich oblíbenec chce žít životem obyčejného penzisty v chalupě na Vysočině, číst si a chodit po lese, jak do mikrofonů a kamer pořád dokola tvrdil.

A opravdu k tomu došlo: Zeman se skutečně na dlouhých deset let odstěhoval do Nového Veselí, malé obce u Žďáru na Sázavou, kde koupil dům. Tam za ním jezdili straničtí nostalgici, občas ministři nebo velvyslanci, včetně amerického a ruského, aby se kdysi vlivného politického veterána zeptali, jak se má a co si myslí. Tak to alespoň sám Zeman popisoval.

Jak ale dobře víme, penzista z Nového Veselí se do politiky vrátil a strávil v jejím nejvyšším patře za aplausu značné části společnosti celé desetiletí. To bylo přitom natolik výživné, že se z něj bude Česko chvíli vzpamatovávat.

Leden 2013

Zeman během předvolební kampaně lže. Například při diskusi pořádané deníkem MF DNES obviňuje svého soupeře Karla Schwarzenberga, že po restituování čimelického zámku vyhodil z jednoho ze zámeckých bytů učitelku Táňu Bílou. Schwarzenberg jen bezmocně kroutí hlavou a říká: „Kdo vám tohle nakukal?“ Později vychází najevo, že paní Bílá odešla z Čimelic sama už v roce 1982.

Jindy Zeman tvrdí, že v rodovém sídle Schwarzenbergovy manželky na hradě Hardegg visí „obrazy s hákovými kříži“. Ve skutečnosti má Hardegg už stovky let jiného vlastníka. Ale především neznámí Zemanovi spojenci uveřejňují reklamu v Blesku, kde se tvrdí, že Schwarzenberg „připravuje půdu pro vrácení majetku potomkům válečných zločinců“.

Březen 2013

Zeman si přivádí na Hrad do role poradce téměř neznámého Martina Nejedlého, který několik let podnikal v Rusku, odkud si přivezl vazby na řadu lidí v ruské energetice a politice. Brzy se začalo spekulovat, že právě Nejedlý byl spojkou na ruské peníze, které pravděpodobně podpořily Zemana během kampaně. Nejedlý se nestal oficiálním zaměstnancem prezidentské kanceláře, přesto obdržel na Pražském hradě místnost a privilegovaný přístup k Zemanovi.

Později se objevily informace, že Zemanovu předvolební kampaň velmi pravděpodobně financovali lidé z okruhu Vladimira Jakunina, bývalého Putinova kolegy z KGB a jeho důvěrníka, který se později stal šéfem ruských železnic a začal na ostrově Rhodos pořádat každoroční mezinárodní diskusní fórum Dialog civilizací, na které Zeman už před svojí kandidaturou jezdil.

Květen 2013

Zeman odmítá jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu a poprvé se mluví o překročení prezidentských pravomocí. Zeman přitom nehodlá svůj krok nikterak vysvětlit a později zmiňuje Putnovu účast na pochodu Prague Pride. Ve skutečnosti však zřejmě Zemanovi vadí na Putnovi fakt, že podpořil prezidentskou kandidaturu Karla Schwarzenberga.

Květen 2013

Zeman se vydává slavit výročí konce války na ruskou ambasádu v Praze. Tam se opil natolik, že odpoledne málem upadl při odemykání korunovačních klenotů a ceremoniál dokončil jen díky tomu, že se – viditelně zcela pod obraz – mohl v prostoru kaple opírat o zeď. Prezidentská kancelář pak skandál žehlí tvrzením, že Zemana skolila viróza.

Červen 2013

Už po čtyřech měsících se začínají naplňovat nejhorší obavy, jak bude chtít Zeman zasahovat do parlamentní politiky. Po pádu vlády Petra Nečase Zeman ignoruje nabídku ODS na ustavení Miroslavy Němcové novou premiérkou a pokouší se poprvé uzurpovat si v zemi výkonnou moc: jmenuje vlastní úřednickou vládu vedenou Jiřím Rusnokem. V té usedají i Zemanovi političtí spojenci nebo rovnou přátelé a začíná se mluvit o prezidentské vládě, která nemá žádnou oporu v ústavě. I proto nezískává v srpnu důvěru parlamentu a na podzim se musejí konat nové volby, v nichž Zemanem stvořená a podporovaná Strana práv občanů Zemanovci zcela propadá.

Srpen 2013

Zeman doplňuje Ústavní soud do plného počtu tak, jak mu doporučuje předseda ÚS a jeho kamarád Pavel Rychetský. Novou soudkyní se tak stává i liberální Kateřina Šimáčková. Později se ale Zeman s Rychetským názorově rozejdou.

Říjen 2013

Bezprostředně po parlamentních volbách učiní Zeman druhý pokus zmocnit se vlády. Ještě večer po oznámení výsledků voleb (v nichž sociální demokracie sice vyhrála, ale méně, než se čekalo) zve do Lán skupinu politiků ČSSD, s nimiž se domlouvá, že pod záminkou malého volebního úspěchu sesadí předsedu Bohuslava Sobotku, jehož místo zaujme místopředseda partaje Michal Hašek – rovněž v Lánech na spiklenecké schůzce přítomný – a Zeman ho pak obratem jmenuje premiérem. Celá věc ale troskotá na pohotovosti reportéra České televize Vladimíra Keblúška, který si všímá, že z povolební oslavy v Lidovém domě se v podezřelé shodě vytrácejí někteří Sobotkovi kolegové z vedení strany. Napadlo ho, jestli nemíří do Lán, a to se ukázalo jako trefa. O tajné schůzce pak referuje ve večerním vysílání.

Říjen 2013

Zeman nezve na oslavy vzniku Československa rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka a rektora Jihočeské univerzity Libora Grubhoffera. Důvodem je pomsta: Bek o měsíc dříve nedovolil Zemanovi promluvit na půdě univerzity s vysvětlením, že to považuje v průběhu předvolební kampaně za nevhodné. Pozdější náhradní termín Zeman odmítá a přestává zvát Beka na všechny akce. Osobní spor má Zeman i s Grubhofferem. Později přestávají chodit na Hrad ze solidarity i další čeští rektoři a rektorky.

Na oslavy října 1918 Zeman naopak zve známého antisemitu Adama B. Bartoše, který je později odsouzen za popírání holokaustu, podněcování k nenávisti a hanobení národa ke dvouletému podmíněnému trestu.

Říjen 2013

Zeman přijíždí do výrobny firmy Philip Morris v Kutné Hoře a na odchodu do kamer oznamuje, že doporučuje mladým lidem kouřit, i když až tak od sedmadvaceti let. Pak je prý kouření zcela bezrizikové. A jako důkaz uvádí sám sebe.

Duben 2014

Začíná válka na Donbase na východě Ukrajiny a Zeman se k ní poprvé výrazněji vyjadřuje v září. „Je třeba poctivě říct, že to je opravdu občanská válka,“ prohlašuje s tím, že mu to vysvětlil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Verze o občanské válce vznikla v rámci propagandy Kremlu. Ve skutečnosti Donbas násilně a s porušením všech mezinárodních práv obsadili neoznačení ruští vojáci, aby udrželi u moci proruské separatisty.

Říjen 2014

Zeman opět směřuje na Rhodos na světové fórum Dialog civilizací pořádané důvěrníkem prezidenta Putina Vladimirem Jakuninem. Tentokrát Zeman na Rhodos přilétá jako prezident členské země EU a pronáší projev, v němž se opět zapojuje do protiukrajinské propagandy. Nejvíc zaujme výrokem, že boje na východní Ukrajině jsou jako chřipka, která brzy pomine a vše bude dobré.

Říjen 2014

Státu přišla faktura na 60 tisíc korun za to, že si Zeman chtěl zakouřit v pokoji londýnského hotelu Radisson Blu. Tam pobýval při příležitosti summitu NATO.

Říjen 2014

Zeman se poprvé vydává za čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a zahajuje tak svoji velkou pročínskou ofenzivu. Už během první návštěvy odmítá následovat dobrý zvyk západních státníků – alespoň se zmínit o porušování lidských práv. Ve své vstřícnosti vůči pekingskému politbyru jde však ještě dál, když v čínské televizi prohlašuje: „Nevyučujeme tržní ekonomiku, lidská práva ani nic podobného. Jsem v Číně, abych se naučil, jak zvýšit ekonomický růst nebo stabilizovat společnost.“ Zeman má rovněž potřebu v Číně zopakovat svá předchozí tvrzení, že Ukrajinou zmítá občanská válka, nikoli ruská agrese.

Zpět do Prahy se prezidentský speciál vrací bez prezidenta a Zeman letí v letadle majitele firmy PPF Petra Kellnera, kterého vzal předtím s sebou na audienci k Si Ťin-pchingovi. Podle Hradu musel prezident nasednout do privátního letounu proto, aby doma stihl oslavy 28. října.

Leden 2015

Zeman vystupuje na konferenci k 70. výročí osvobození vyhlazovacího tábora Osvětim a v projevu mluví o tom, čemu říká „fascinace intelektuálů zrůdným učením“. Jako příklad přitom uvádí legendárního českého novináře, dlouholetého vězně nacistických koncentračních táborů Ferdinanda Peroutku a jeho údajný předválečný článek „Hitler je gentleman“. Později se ukázalo, že Peroutka nikdy takový článek nenapsal, že nic takového neexistuje, Zeman však trval na tom, že text „určitě viděl“, odmítl se za svoji chybu omluvit a několik let v klidu přihlížel tomu, jak se Peroutkova rodina snaží vymoci omluvu soudně. To se podařilo teprve v listopadu 2021, kdy se po definitivním rozsudku omluvilo za nežalovatelného prezidenta ministerstvo financí.

Březen 2015

Zeman oznamuje, že se zúčastní květnové vojenské přehlídky v Moskvě. Jiní západní státníci účast odmítají na protest proti ruské anexi ukrajinského Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny. Kromě české opozice a médií kritizuje Zemanovu podporu ruské politice i americký velvyslanec Andrew Schapiro. V reakci na to Zeman Schapirovi zakazuje vstup na Pražský hrad.

Září 2015

Zemanův prezidentský styl vyvolává veřejný odpor a jeho symbolem se stávají červené karty ukazované na náměstích. Jednu takovou si vzala s sebou na Zemanův mítink v Havlíčkově Brodě i paní Marcela. Zvedla ji směrem k tribuně a zakřičela: „Ostuda! Hanba! Stydím se za svého prezidenta!“ Vzápětí k ní přiskočil jeden ze Zemanových fanoušků, uhodil ji holí a začal se s ní o kartu přetahovat. Zeman pak v klidu přihlížel tomu, jak moderátor mítinku vyzývá dav, aby si to s paní Marcelou vyřídili i další účastníci akce, a náměstím létají nadávky „kráva, špína a coura“. Když se pak Zemana zeptali na celou událost novináři, prezident dolních deseti milionů na adresu své kritičky prohlásil: „Mám pro ni pochopení. Když se člověk rozvádí, potřebuje si najít nějaký odvodní kanál agrese. A řečeno tvrději, v každém městě se vyskytuje minimálně jeden obecní blázen.“

Paní Marcela (příjmení si přála udržet v tajnosti) pak Respektu řekla: „Mám nepříjemný pocit, jako by se vracely staré časy. Včetně těch estébáckých praktik – že vás zostudí, pomluví, snaží se vás znevěrohodnit.“ Ve skutečnosti se totiž nerozváděla a jako obecní blázen taky nevypadala: v té době pracovala ve zdravotnictví a do Havlíčkova Brodu jezdila na víkendy z Prahy.

Říjen 2015

Zeman oznamuje, že neodvolá svého kancléře Vratislava Mynáře poté, co nezískal bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné. Zeman přitom sliboval, že tuto bezpečnostní prověrku bude u svého klíčového podřízeného vyžadovat. Pak ale otočil s vysvětlením, že Mynář musí napřed vyčerpat všechny možnosti odvolání a stížností. Mynář však ani později neuspěl, Zeman však svůj slib stejně nesplnil.

Květen 2015

Zeman odmítá – opět kvůli předchozím osobním sporům nebo kritickému postoji ke své osobě – jmenovat profesory kunsthistorika Jiřího Fajta, fyzika Ivana Ošťádala a politologa Jana Eichlera. Rozhodnutí kritizuje jako zásah do akademických svobod rektor UK Tomáš Zima i premiér Bohuslav Sobotka. Později soudy konstatují, že prezident nemá právo kandidáty na profesory kádrovat, Zeman přesto dosud nerozhodl.

Listopad 2015

Rok poté, kdy Zemana přivítal na pražském Albertově při oslavách 17. listopadu kriticky naladěný dav vybavený červenými kartami a kdy ho před očima dalších středoevropských prezidentů zasypal vajíčky, rozhodl se Hrad pojmout listopadové oslavy 2015 výrazně jinak. Celý Albertov si pro sebe zabírá radikální organizace bojovníků proti přijímání uprchlíků ze syrské války Islám v ČR nechceme a Zeman vystupuje jako jejich host. V reálu to vypadá tak, že přístupové cesty jsou uzavřeny zátarasy a dovnitř ochranka pouští jen přivezené členy Zemanovců a označené islamofoby. „Nejvyšší ústavní činitel země, která má hlubokou humanistickou a demokratickou tradici, by neměl vystupovat na shromáždění xenofobní sekty, které bylo naplněno šířením intenzivní nenávisti,“ komentoval událost premiér Bohuslav Sobotka s tím, že Zeman legitimizoval šíření extrémní xenofobie a nenávisti.

Prosinec 2015

Zemanovo tažení proti syrským uprchlíkům pokračuje ve vánočním televizním projevu, kde vzkazuje, že „tahle země je naše“. Heslo má mezi jeho voliči natolik kladný ohlas, že jej Zeman používá i později.

Březen 2016

Na Zemanovo pozvání přilétá do Prahy čínský prezident Si Ťin-pching a s ním podle všeho i velký počet agentů čínské tajné služby a policie. Ti pak v civilu v pražských ulicích vytrhávají českým demonstrujícím občanům z rukou tibetské a tchajwanské vlajky. Podobně však zasahují i české složky. Do kanceláře naproti hotelu Hilton (v němž Si Ťin-pching bydlel), kde je vylepená tibetská a tchajwanská vlajka, přichází česká policie a majitele přiměje obě vlajky sundat. O rok později soud konstatuje, že zásah policistů byl nezákonný.

Říjen 2016

Zeman oznamuje ministru kultury Danielu Hermanovi, že pokud jako člen vlády přijme dalajlamu, vyškrtne ze seznamu lidí navržených na vyznamenání osvětimského vězně a Hermanova strýce Jiřího Bradyho. Herman se s tibetským duchovním vůdcem schází a Brady skutečně vyznamenání nedostává. O tom, že má dostat Řád Tomáše Garrigua Masaryka, přitom předtím Bradyho do Kanady informoval šéf hradního protokolu Jindřich Forejt.

Leden 2017

V kampani před druhým kolem prezidentských voleb oblepuje Zeman Česko billboardy s nápisem: „Stop imigrantům a Drahošovi. Tahle země je naše. Volte Zemana.“ Protikandidát Jiří Drahoš přitom v kampani opakovaně tvrdil, že nesouhlasí s kvótami na přidělování migrantů a není žádný „vítač“. Zeman přesto voličům sugeruje, že je.

Květen 2017

Zeman se opět vydává do Kremlu a mikrofony zachycují jeho konverzaci s Vladimirem Putinem. „Novinářů je moc, měli by se likvidovat,“ prohlašuje Zeman, zatímco Putin s úsměvem namítá, že by stačilo snížit jejich počet. Rozhovor se odehrává v zemi, kde se skutečně počet novinářů snižuje a teče přitom krev.

Květen 2017

Zeman uděluje milost populárnímu nájemnému vrahovi Jiřímu Kajínkovi a vysvětluje to tím, že k případu „zaznívají z řad odborné veřejnosti pochybnosti“.

Květen 2017

Skandál kolem Čapího hnízda ministra financí Andreje Babiše se vyhrocuje natolik, že premiér Sobotka tlačí na Babišův odchod z vlády. Když Babiš odmítá, rozhodne se Sobotka pro demisi celého kabinetu. Ještě před jejím doručením prezidentovi se však dozvídá, že Zeman plánuje v rámci dalšího svérázného výkladu ústavy odvolat pouze Sobotku, zbytek vlády nechat v úřadech a dosadit k nim vlastního premiéra. Sobotka tedy po příchodu na Pražský hrad Zemanovi sděluje, že zatím demisi nepodá. Nespokojený prezident se nijak nesnaží skrýt svou nenávist k Sobotkovi, hrozí mu svou holí a pak odchází uprostřed jeho řeči.

Říjen 2017

Během návštěvy Plzeňského kraje přebírá Zeman v Nepomuku na radnici jako dárek maketu samopalu s nápisem „na novináře“. Na místě zásobníku je lahev becherovky.

Listopad 2017

Zeman vyráží na další návštěvu Ruska a při setkání s Putinem v Soči se opět staví na stranu Kremlu v konfliktu s Ukrajinou. Zeman prohlašuje, že anektovaný Krym patří Rusku a protiruské sankce by se měly zrušit.

Březen 2018

Zeman šokuje veřejným prohlášením, že prudce jedovatá látka novičok, kterou byl krátce předtím v Británii otráven bývalý ruský špion Sergej Skripal a jeho dcera Julija, se vyráběla i v Česku. Šok vyvolala skutečnost, že Zemanovo prohlášení pomáhá vyvinit režim Vladimira Putina, který je hlavním podezřelým. Zeman také oficiálně pověřuje BIS, aby po novičoku v Česku pátrala. Kontrarozvědka ovšem dochází k závěru, že prezident svým tvrzením o výrobě lhal.

Duben 2018

Zeman jako první porevoluční prezident navštěvuje sjezd KSČM a komunisty ve svém projevu oslovuje „Vážení soudruzi“. Neděje se to náhodou: Zeman otevřeně podporuje Babišovu menšinovou vládu drženou u moci právě komunistickou stranou.

Květen 2018

Zeman poprvé (a pak v dalších letech ještě čtyřikrát) odmítá návrh vlády na povýšení ředitele BIS Michala Koudelky do hodnosti generála. Důvodem je velmipravděpodobně pomsta za postup BIS v novičokové aféře. A je za tím zřejmě i pomsta související s tím, že Koudelka deset let šéfoval v tajné službě kontrašpionáži zaměřené na Rusko a Čínu, kde dohlížel mimo jiné i na aktivity Zemana a jeho nejbližších spolupracovníků.

Prosinec 2018

Zeman stupňuje své útoky na BIS a v rozhovoru pro TV Barrandov je označuje za „čučkaře“, kteří „tvrdí, že se to v Česku hemží ruskými a čínskými špiony, ale zatím žádného neodhalili“.

Prosinec 2018

Ještě v témže měsíci útočí Zeman na kontrarozvědku podruhé, tentokrát ve svém vánočním projevu. Nejde o Rusko, ale o Čínu. Krátce předtím totiž BIS a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost varovaly stejně jako jejich kolegové z jiných západních zemí před technologiemi čínské firmy Huawei. Zeman v projevu na to konto prohlašuje: „Ti, kdo nás neustále varují před špiony, z nás tak trochu dělají nesvéprávné a manipulovatelné bytosti.“

Květen 2019

Zeman překvapuje dalším ze svých svérázných výkladů ústavy, když odmítá přijmout rezignaci ministra kultury Antonína Staňka. K té došlo pod tlakem Staňkovy domovské sociální demokracie poté, co Staněk nečekaně odvolal ředitele Národní galerie Jiřího Fajta. To vyvolalo silný veřejný nesouhlas včetně protestu ředitelů předních světových muzeí. Zeman však rezignaci ignoruje, velmi pravděpodobně i proto, že Fajtovo bezdůvodné odvolání je vnímáno jako Staňkův dárek Hradu: jde o téhož Fajta, kterého v minulosti prezident opakovaně odmítl jmenovat profesorem. Dalším důvodem může být příležitost zase o trochu více poškodit nenáviděnou sociální demokracii.

Zeman případ protahuje dva měsíce, během kterých dochází k viditelnému ponížení ČSSD jako strany, která si nedokáže sama rozhodovat o tom, jací ministři ji budou reprezentovat ve vládě.

Červenec 2019

Zeman posílá videozdravici delegátům sjezdu SPD a prohlašuje, že Okamurova strana není extremistická. Za tu je přitom SPD i v odborných a bezpečnostních kruzích běžně považována. Krok je hodnocen jako Zemanova snaha ulehčit Babišovi možnost uzavřít po příštích volbách s Okamurou vládní koalici.

Leden 2020

Zeman zve předsedu Senátu Jaroslava Kuberu na oběd a během něj mu předává výhrůžný dopis čínské ambasády, v němž Číňané vyhrožují nespecifikovanými následky, které bude pro celé Česko i pro Kuberu osobně mít jeho plánovaná cesta na Tchaj-wan. Další den se Kubera setkává s čínským velvyslancem a tři dny nato náhle umírá.

Kuberův nástupce Vystrčil se snaží později zjistit, proč velvyslanectví posílalo dopis předsedovi parlamentu tak nezvykle přes prezidenta. Navíc existují i pochybnosti, zda náhodou dopis u Zemana přímo nevznikl. Zemanovi podřízení se však odmítli s předsedou S enátu bavit. „Prezident republiky by mohl pověřit svou kancelář, aby řekla, jak to přesně s tím dopisem bylo. Ale evidentně tam vůle není,“ komentoval celou věc Vystrčil. Zeman reagoval tím, že přestal zvát Vystrčila na oficiální akce pořádané Hradem.

Říjen 2020

S odvoláním na obavu z šíření covidu-19 nechává Zeman zavřít pro veřejnost celý areál Hradu. Tím zásadním způsobem zkomplikuje pohyb obyvatel Prahy a vyvolává protesty místní radnice. Sám se přitom během pandemie uchyluje na zámek v Lánech a v Praze nepobývá.

Duben 2021

Česká policie zjišťuje, že za šest let starým výbuchem v muničním skladu ve Vrběticích, při kterém zahynuli dva lidé, stojí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Zeman ovšem opakovaně prohlašuje, že Česko nemá důkaz o vstupu ruských agentů do vrbětického areálu a že existuje „více vyšetřovacích verzí“. To samé říká v té době i ruská propaganda. Premiér Babiš Zemanovo tvrzení odmítá a sděluje, že existuje pouze jedna verze vyšetřování, a sice že pachatelem je GRU.

Červen 2021

Zeman oznamuje Česku i světu, že transgender lidé „jsou mu opravdu bytostně odporní“.

Říjen 2021

Zeman podniká třetí pokus zmocnit se vlády bez ohledu na výsledek voleb. Oznamuje, že pověří Andreje Babiše sestavením vlády bez ohledu na to, jestli v blížících se parlamentních volbách vyhraje, nebo ne. Zeman zjevně sází na to, že se Babišovi podaří sestavit většinu s Tomiem Okamurou, případně s komunisty. To se ale nakonec nepovedlo, protože taková většina z voleb nevznikla a Babiš pověření k sestavení vlády sám později odmítl.

Prosinec 2021

Zeman bez důkazů prohlašuje, že je odposloucháván BIS, která k tomu používá svůj přenosový vůz. Ředitel Koudelka to odmítá a argumentuje přesným popisem pohybu zmíněného auta, získaného pomocí GPS.

Březen 2022

Zeman uděluje milost řediteli Lesní správy Lány Miloši Balákovi, který byl usvědčen z přihrávání veřejných zakázek firmám blízkým své osobě, kancléři Vratislavu Mynářovi a samotnému Zemanovi.

Červen 2022

Zeman žádá ministra spravedlnosti Pavla Blažka o prověření, zda nedošlo ke spáchání trestného činu sabotáže. Tu měli podle představ prezidenta spáchat senátoři tím, že se po nedávném velmi vážném zhoršení Zemanova zdravotního stavu připravovali na eventualitu aktivace článku 66 ústavy, který umožňuje přenést pravomoce hlavy státu na jiné ústavní činitele. Později se ukazuje, že k sabotáži nedošlo.

Prosinec 2022

Na veřejnost se dostává informace, že Zeman plánuje jmenovat nového předsedu Ústavního soudu daleko dříve, než dosavadnímu předsedovi Pavlu Rychetskému vyprší mandát. Přitom argumentuje, že mu ústava nic takového nezakazuje. Experti to ale naopak hodnotí jako hrubé porušení pravidel.

Prosinec 2022

Kvůli chatrnému zdraví a zákazu lékařů létat se nedaří uskutečnit prezidentův sen – pošesté navštívit Čínskou lidovou republiku.