Na co myslí ODS

Po dvou letech života v pandemii se Česko přesouvá do fáze, o které mnozí snili. Omezení života se ruší, onemocnění covid-19 bude brzy jen strašákem minulosti a i roušku si od března nasadíme dost možná jen ve veřejné dopravě. A to navzdory tomu, že za leden a únor se covidem v Česku nakazilo zatím nejvíc lidí od začátku pandemie. Vláda totiž hned po nástupu do úřadu dala jasně najevo, že chce k pandemii přistupovat jinak než dosud: místo příkazů a nařízení hlavně apelem na odpovědnost každého jednotlivce a doporučeními, jak se chovat. Vysloužila si za to kritiku a občas i posměch. „Pojďme nedělat nic!“ hodnotily postup nového kabinetu některé komentáře.

Rozpor mezi aktuálním počtem nových nakažených a vládními kroky však nelze přičítat ignorování vědeckých dat, ve Strakově akademii ostatně sedí bývalý rektor a akademik. Příčinu je potřeba hledat v politické strategii, kterou vyznává nejsilnější vládní strana, občanští demokraté, a jejich šéf a premiér v jednom, Petr Fiala. Z rozhovorů s vedením ODS a jejich nejvýraznějšími politiky vyplývá, že přístup „nechme to na lidech“ nekončí u pandemie, ale promítat se bude i do vládních kroků v otázkách, jako je klima, ekonomika či budoucnost Evropy. Odráží se v něm totiž, že dnešní občanští demokraté vnímají svět v lecčem stejně jako v roce 2013, kdy naposled zasedali ve vládních lavicích. Zároveň ale platí, že tak jako všude jinde i u ODS se mnohé změnilo.

Hlavně doporučení

Kdo si láme hlavu otázkou, co do budoucna čekat od rozkoukávajícího se Fialova kabinetu, musí podle dlouholetých pozorovatelů vzít v první řadě na vědomí, že k řízení země se po osmi letech opět dostala konzervativní strana. Takže, jak říká například politolog Lukáš Jelínek, vláda Petra Fialy se rozhodně nepohrne do nějakých regulací, příkazů a radikálních státních zásahů do běhu věcí. „Naopak při zavedení každého nového opatření nebo obecně změn půjde o opatrnost, až obezřetné našlapování následované otázkou, jestli je tohle vážně nutné,“ myslí si Jelínek.

Tento postup se dá ukázat na dvou nedávných příkladech souvisejících s pandemií. Nejen že vláda zrušila povinné očkování proti covidu, které bylo přijaté už za Babiše, a odpovědnost za tento krok by Fialův kabinet tedy nenesl, ale zároveň poté, co soudy zrušily některá omezení, s novými už nepřišla. „Odmítám dělat politiku, která je a priori založená na nedůvěře k lidem. Tam, kde je potřeba zasáhnout a dělat nezbytná opatření, tak je jako stát děláme a budeme dělat. Ale ta důvěra spočívá v tom, že lidé a podniky už si prošli covidem a vědí, co dělat, a naprostá většina z nich se proto bude chovat zodpovědně,“ vysvětloval na tiskových konferencích premiér Fiala, proč stát některé zákazy neobnoví. „Ve straně je odpor k situaci, kdy existují tisíce detailních pravidel, ani nevíme, proč je máme, a navíc se nevymáhají. Proto vláda spoléhá spíš na doporučení,“ doplňuje nejdéle sloužící poslanec ODS Marek Benda s tím, že kdyby jeho strana držela ministerstvo zdravotnictví (kde nyní sedí Vlastimil Válek z TOP 09), rozvolňovalo by se ještě rychleji.

Obdobně o obezřetnosti konzervativců k organizování společenského života psal v nedávném eseji v magazínu The Atlantic americký konzervativní komentátor a elitní novinář David Brooks. „Konzervativci nevěří, že rozum stačí k tomu, abyste uřídili civilizaci. Hodně se spoléhají na moudrost předávanou z generace na generaci a morálku, které lidi motivují k tomu, aby poznali a dělali ty správné věci,“ uvádí Brooks. „Klíčem konzervatismu je pokora před tím, co o světě nevíme, a odpor k aroganci těch, kteří si myslí, že ho mohou naplánovat, od francouzských revolucionářů přes komunisty až po západní ekonomické plánovače.“

V době všeobecné nejistoty nabízí toto vidění světa srozumitelnou a předvídatelnou strategii pro budoucnost. Dobrý politik se podle ODS pozná tak, že lidem zasahuje do života co nejméně a stát tak představuje jen průvodce (tedy nastavuje pouze mantinely), zatímco řešení nachází přirozeně sami lidé nebo firmy. Důraz občanských demokratů na schopnosti potažmo úsudek jednotlivce se pak projevuje nejen v případě covidových opatření, ale i v dalších otázkách. Ukázal se například na předloňském rozhodnutí ODS podpořit hnutí ANO v otázce zrušení superhrubé mzdy a dalších daňových revizí, jež vyústily v rozsáhlé daňové škrty. „Lidé peníze utratí lépe než stát,“ říká k tomu dnes Zbyněk Stanjura.