Jak vlastně Češi zvládají předsednictví, ptali se v posledních dnech příbuzní a známí, kteří zachytili titulky o tom, že české „řízení“ Evropy je v poločase; Česko převzalo štafetu v červenci a předá ji v prosinci.
V roce 2009, v době prvního předsednictví, Financial Times napsaly, že Češi mají „skvělé úředníky“ a „katastrofální politiky“. Britský deník tehdy narážel na to, že ve třetím měsíci předsednictví padl Topolánkův kabinet, poté co sněmovna vyslovila vládě nedůvěru. Jak se ukázalo, opozice překvapila samu sebe; plán, jak s Českem dál, neměla. Tehdy dobře zareagovali čeští diplomaté a úředníci, kteří byli součástí předsednického týmu, ať už v Praze nebo Bruselu – pokračovali dál ve vyjednávání nových dohod a legislativy EU.
O schopné profesionály se země může opřít i teď. Ale lepší je i politické patro. Země si zatím vládu neshodila a v hlavních evropských otázkách, podpoře Ukrajiny a v energetické krizi, má Fialova vláda jasný postoj. Asi netřeba dodávat, že by obojí vypadalo jinak, kdyby premiérem zůstal Andrej Babiš.
Potvrzuje se zároveň, že Česko je nejsilnější tam, kde existuje politické zadání, a slabší tam, kde chybí. V případě Ukrajiny nebo energetiky vláda usiluje o evropské řešení a záleží jí na jednotě Západu. Diplomaté a úředníci tak vědí, jaký cíl mají sledovat ve svém konání. Naopak ve věcech, jako jsou změna hlasování na půdě EU nebo postih Maďarska kvůli korupci a porušování právního státu, Česko kvůli neshodě koaličních stran nemá…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
