V zajetí rodného čísla

Ústavní soud řekl poslední slovo v otázce asi nejproblematičtější části právního řádu, na základě které Česko nutí své občany podstoupit operace, které vlastně vůbec nepotřebují. Letos na konci března soudci totiž rozhodli, že nevidí jako protiústavní situaci, když si chce někdo změnit v občanském průkazu pohlaví, musí pro to podle zákona podstoupit riskantní a bolestivou sterilizaci (odebrání varlat či dělohy). A minulý týden soudci definitivně zamítli ústavní stížnost, kterou v této věci podala osoba identifikující se jako transgender.

Stěžovatelka se narodila jako osoba mužského pohlaví, která ale posléze došla k tomu, že se necítí být mužem ani ženou a chce, aby jí stát umožnil se identifikovat jako osoba neutrálního pohlaví i pomocí úředního záznamu. A pokud by toto nebylo možné, tak si přeje mít v občance uvedeno alespoň ženské pohlaví. Proto žádala zrušení části občanského zákona a na ni navázanou úpravu, která úřední změnu pohlaví připouští jen za podmínky sterilizace a zároveň nezná nic mezi mužem a ženou. České právo totiž nejen že neumožňuje změnit si pohlaví na jiné než mužské a ženské, ale jakákoli jeho úřední změna musí být podmíněná sterilizací.

Požadavek stěžovatelky na proměnu dosavadní praxe není v evropském kontextu výjimečný: většina evropských zemí od nutnosti chirurgického zákroku ustupuje, s vysvětlením, že jde o narušení lidského práva na soukromí (například v Estonsku nebo Srbsku stačí hormonální terapie, v Dánsku nebo Belgii pouhé prohlášení).…