Nejdražší muž ve službách státu
V čem spočívá přínos šéfa ČEZ Daniela Beneše a jak by měli být ohodnoceni lidé pracující pro stát?
Najít nějaké vítěze dosavadního zdražování energií není snadné, pár jich však vykrystalizovalo minulý týden velmi zřetelně. Státem ovládaná společnost ČEZ, spravující většinu zdejších elektráren, drátů i odběrových míst, vydala před blížící se valnou hromadou přehled o loňských odměnách pro management. A ty, ruku v ruce s růstem cen elektřiny a s výsledky podniku, rostou.
Dlouholetý šéf firmy Daniel Beneš, působící v jejím čele od roku 2011, dostal za loňský rok dohromady bezmála 35 milionů korun. Navrch – aniž by se o této složce dosud nějak zvlášť intenzivně mluvilo – má nárok na výkonnostní odměnu závislou na dalším vývoji kurzu firemních akcií. Ta mu může výhledově vynést další desítky milionů.
Žádný oficiální žebříček neexistuje, ale z Beneše se vzhledem k výši odměn a výsadnímu postavení firmy stává velmi pravděpodobně nejlépe placený muž ve službách státu. Do čísel ČEZ je takto detailně vidět teprve druhým rokem díky novele zákona o podnikání na kapitálovém trhu, podle níž musejí firmy s akciemi na burze každoročně vyhotovit „přehlednou a srozumitelnou zprávu“ zachycující „úplný přehled odměn“ pro nejvyšší vedení.
Pro jiné státní podniky taková povinnost neplatí. ČEZ zprávu letos vypracoval na 36 stránek, dokument ale vedle přinášených odpovědí otvírá i celou řadu otázek. Je odměna adekvátní? Jak se vůbec vypočítává, kdo o ní rozhoduje? Jak stát odměňuje další lidi v podobných manažerských pozicích a co od firem, potažmo jejich managementu, vlastně očekává?
Úkolem je vydělávat
Benešův výdělek byl loni přesně 34 milionů a 847 tisíc korun a skládal se ze dvou složek. Fixní roční plat činil 12,9 milionu, zbytek tvořila „roční odměna závislá na plnění ukazatelů výkonnosti“.
Odměňování manažerů je tu stále neprůhledné.
Výkon manažerů se v ČEZ posuzuje více měřítky. Vedle fixního platu má každý z členů představenstva předepsané „individuální úkoly“, které schvaluje rok předtím dozorčí rada podniku obsazená kompletně lidmi nominovanými za stát a z menší části za odbory. Podstatou úkolů je – tak jako v jiných korporacích – dovést firmu k co nejlepším výsledkům. Ve veřejné zprávě o odměňování jsou ovšem tyto úspěchy popsány jen velmi vágně. Beneš měl svých úkolů šest, mimo jiné „trvale zvyšovat bezpečnost a zajistit podmínky pro dlouhodobý provoz jaderných elektráren“ nebo „efektivně komunikovat strategii a aktivity Skupiny ČEZ a zachovat pozitivní obraz Skupiny ČEZ v očích české veřejnosti“. Jak se plnění takových měkce znějících cílů počítá, to už veřejná zpráva neříká – lze se z ní dozvědět jen to, že generální ředitel loni splnil svou normu na 100,4 procenta.
ČEZ podrobnosti těchto výpočtů nechce sdělovat. „Ve zprávě o odměňování nejsou uvedeny tyto detaily z důvodu, že se jedná o velmi obsáhlé a zejména citlivé informace, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit zájmy společnosti,“ uvádí v odpovědích na doplňující dotazy k výpočtu odměny mluvčí podniku Ladislav Kříž. O žádné nahodilé odhady ale prý nejde – za každým úkolem jsou podle mluvčího „podrobně definovaná kritéria a subkritéria“, takže výsledných 100,4 procenta by mělo být výsledkem precizního měření. V praxi vše funguje tak, že kritéria i jejich vyhodnocení chystá výkonný aparát firmy. Jde o obsáhlé dokumenty zpracované oddělením lidských zdrojů, tedy lidmi spadajícími pod samotné představenstvo.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu