Může někdo couvnout?
Blokádou vstupu Švédska a Finska do NATO tlačí turecký prezident Západ do nepříjemných rozhodnutí
Recep Erdoğan umí vyhmátnout slabé místo a zatlačit na něj. Švédsko bylo hrdé na svou letitou neutralitu na vojenských aliancích i kvůli tomu, že umožňovala prosazovat lidská práva bez kompromisů s reálpolitikou. Putinova válka proti Ukrajině a vědomí vlastní zranitelnosti vůči rozpínavému Rusku vládu ve Stockholmu dovedly k podání přihlášky do NATO. Odsouhlasit ji musí všechny členské státy Aliance a v té chvíli turecký vladař na sever Evropy vzkázal, že Švédové budou muset ze svých principů slevit – jinak je nepřijme.
Erdoğan označil Švédsko a Finsko za „hnízda terorismu“. Ve Švédsku nacházejí již desítky let azyl turečtí Kurdové i další opoziční, v Turecku stíhané skupiny, boj za kurdská práva se těší značné podpoře švédské veřejnosti a aktivních je tam řada politiků s kurdskými kořeny. Například menšinová vláda sociálnědemokratické premiérky Magdaleny Andersson získala vloni parlamentní podporu většinou jediného hlasu – patřil kurdské poslankyni z radikálně levicové opoziční strany, která výměnou za něj získala od kabinetu slib trvající pomoci kurdské autonomii na severu Sýrie.
Právě konec těchto vazeb je jedním z požadavků, jejichž splněním Erdoğan podmiňuje vstup Skandinávců do NATO. Požaduje dále ukončení embarga na vývoz zbraní do Turecka, které oba státy (a také Česko) zavedly v roce 2019 po turecké invazi do kurdských území na severu Sýrie. Chce vydat asi třicet údajných teroristů, zčásti Kurdů, zčásti osob blízkých islamistickému hnutí gülenistů, které stálo…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu