Země česká, mein Heimatland
V Ústí nad Labem 17. listopadu otevírá dlouho očekávané muzeum o soužití a střetech mezi Čechy a „našimi Němci“
Kde domov můj, kde domov můj,
voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách…
Při vstupu do muzejní místnosti bude návštěvníkům z reproduktoru vyhrávat hymna. Na podlaze jsou rozložené špalky dřeva a na nich upevněné pohledy a fotografie té krajiny, kde „v sadě skví se jara květ“. Ukazují „Panorama Schneekoppe“, nejvyšší české hory, výletní středisko „Spindlermühle“, malebné lázně „Marienbad“. Na zdech jsou rozvěšené krajinomalby od německy mluvících výtvarníků a fotografie z šumavského ateliéru Seidel. Hudba se při průchodu místností mění. Nikoli melodie, tón nebo zpívající sbor, to vše zůstává stejně důvěrné – z reproduktoru na druhé straně ale vyhrává česká hymna v jiném jazyce.
Dieses Land, so schön vor allen,
Böhmen ist mein Heimatland.
Böhmen ist mein Heimatland.
Za dveřmi do další místnosti už ale na návštěvníka čeká barikáda postavená z knih. Symbolizuje rostoucí národnostní napětí mezi Čechy a Němci v českých zemích v 19. a 20. století, které nakonec vyústilo až do vyhnání zhruba tří milionů německy mluvících spoluobčanů. V Ústí nad Labem bude ve středu otevřena dlouho očekávaná výstava Naši Němci, která o stovkách let společné lásky ke zdejší krajině, vzájemného obohacování i o konfliktech a brutálním konci tohoto soužití vypráví.
Většina exponátů byla už skoro deset let připravena, historici z ústecké organizace Collegium Bohemicum je například skrze starožitnictví nakoupili z…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu